Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Tento setrvalý nárůst vyvolává vážné obavy z dopadů na mořský život a extrémní projevy počasí po celém světě. Joel Hirschi z britského Národního oceánografického centra označil rozsah, v jakém byly dosavadní rekordy v letech 2023 a 2024 překonány, za naprosto pozoruhodný.
Průměrné teploty oceánů byly loni o 0,25 stupně Celsia vyšší než v předchozím roce. Oceánograf Gregory C. Johnson z NOAA upozornil, že takový skok odpovídá přibližně dvěma desetiletím běžného oteplování stlačeným do jediného roku, což vědeckou komunitu překvapilo. Podle odborníků je toto extrémní zahřívání poháněno globálním oteplováním způsobeným lidskou činností a navíc zesíleno přirozeným klimatickým jevem El Niño, který je charakteristický právě nadprůměrně teplou vodou.
Hlavní důsledky těchto změn dopadají na globální klima a mořské ekosystémy. Teplé oceány dodávají mnohem více energie hurikánům, intenzivním dešťům a přispívají ke spalujícím vlnám veder na pevnině. Vysoké teploty vody mají již nyní katastrofální vliv na korály, přičemž australský Velký bariérový útes zaznamenal letos na jaře své sedmé masové bělení.
K tomuto jevu dochází, když teplem stresovaní korálové vylučují řasy, jež jim slouží jako hlavní zdroj obživy, což může při dlouhodobém působení vést k jejich hladovění a úhynu. Data z monitorovacích nástrojů NOAA naznačují, že tento problém zdaleka nekončí v Austrálii a planeta by mohla v nadcházejících měsících čelit v pořadí již čtvrtému globálnímu masovému bělení korálů.
Teplá voda vytváří ideální podmínky pro vznik ničivějších bouří. Zvláště nevídané hodnoty zaznamenal Severní Atlantik, což je klíčová oblast pro formování hurikánů. Brian McNoldy z Miamské univerzity uvedl, že v některých momentech byly tamní rekordy překonány o marže, které jsou z čistě statistického pohledu téměř nemožné. Pokud tyto vysoké teploty přetrvají i do druhé poloviny roku a rozvine se jev La Niña, který atlantickou hurikánovou sezónu obvykle ještě více zesiluje, hrozí podle Hirschiho extrémně aktivní období plné silných bouří.
Oceány v sobě ukládají přibližně 90 % přebytečného tepla, které na Zemi vzniká v důsledku spalování fosilních paliv, a fungují tak jako hlavní indikátor postupu globálního oteplování. Současný jev El Niño sice pomalu oslabuje a měl by v následujících měsících vyprchat, což by mohlo rekordní teploty stabilizovat, přesný moment poklesu pod rekordní hodnoty však nelze předpovědět. Ačkoliv budou teploty vlivem přirozených cyklů kolísat, v dlouhodobém horizontu musíme podle expertů počítat s dalším bořením rekordů, dokud bude koncentrace skleníkových plynů v atmosféře stoupat.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
