Světové oceány za sebou mají celý rok bezprecedentního horka, během něhož byl každý jediný den překonán nový teplotní rekord. Údaje Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a nástroje Climate Reanalyzer Mainské univerzity ukazují, že povrchové teploty globálního oceánu začaly bořit denní maxima v polovině března loňského roku.
Tento setrvalý nárůst vyvolává vážné obavy z dopadů na mořský život a extrémní projevy počasí po celém světě. Joel Hirschi z britského Národního oceánografického centra označil rozsah, v jakém byly dosavadní rekordy v letech 2023 a 2024 překonány, za naprosto pozoruhodný.
Průměrné teploty oceánů byly loni o 0,25 stupně Celsia vyšší než v předchozím roce. Oceánograf Gregory C. Johnson z NOAA upozornil, že takový skok odpovídá přibližně dvěma desetiletím běžného oteplování stlačeným do jediného roku, což vědeckou komunitu překvapilo. Podle odborníků je toto extrémní zahřívání poháněno globálním oteplováním způsobeným lidskou činností a navíc zesíleno přirozeným klimatickým jevem El Niño, který je charakteristický právě nadprůměrně teplou vodou.
Hlavní důsledky těchto změn dopadají na globální klima a mořské ekosystémy. Teplé oceány dodávají mnohem více energie hurikánům, intenzivním dešťům a přispívají ke spalujícím vlnám veder na pevnině. Vysoké teploty vody mají již nyní katastrofální vliv na korály, přičemž australský Velký bariérový útes zaznamenal letos na jaře své sedmé masové bělení.
K tomuto jevu dochází, když teplem stresovaní korálové vylučují řasy, jež jim slouží jako hlavní zdroj obživy, což může při dlouhodobém působení vést k jejich hladovění a úhynu. Data z monitorovacích nástrojů NOAA naznačují, že tento problém zdaleka nekončí v Austrálii a planeta by mohla v nadcházejících měsících čelit v pořadí již čtvrtému globálnímu masovému bělení korálů.
Teplá voda vytváří ideální podmínky pro vznik ničivějších bouří. Zvláště nevídané hodnoty zaznamenal Severní Atlantik, což je klíčová oblast pro formování hurikánů. Brian McNoldy z Miamské univerzity uvedl, že v některých momentech byly tamní rekordy překonány o marže, které jsou z čistě statistického pohledu téměř nemožné. Pokud tyto vysoké teploty přetrvají i do druhé poloviny roku a rozvine se jev La Niña, který atlantickou hurikánovou sezónu obvykle ještě více zesiluje, hrozí podle Hirschiho extrémně aktivní období plné silných bouří.
Oceány v sobě ukládají přibližně 90 % přebytečného tepla, které na Zemi vzniká v důsledku spalování fosilních paliv, a fungují tak jako hlavní indikátor postupu globálního oteplování. Současný jev El Niño sice pomalu oslabuje a měl by v následujících měsících vyprchat, což by mohlo rekordní teploty stabilizovat, přesný moment poklesu pod rekordní hodnoty však nelze předpovědět. Ačkoliv budou teploty vlivem přirozených cyklů kolísat, v dlouhodobém horizontu musíme podle expertů počítat s dalším bořením rekordů, dokud bude koncentrace skleníkových plynů v atmosféře stoupat.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.