Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Sahara je zodpovědná za více než polovinu celosvětových emisí prachu. Za horkého, suchého a větrného počasí se drobné částice zvedají několik kilometrů do atmosféry a putují přes kontinenty. Zatímco většina prachu směřuje na západ k Americe, značná část se v období od února do června vydává na sever k Evropě, přičemž ty nejintenzivnější vlny se dostávají až k Severnímu moři nebo do Skandinávie.
Vztah mezi oteplováním planety a prašností je velmi komplexní. Rostoucí teploty vysušují půdu a urychlují rozšiřování pouště, což větru usnadňuje unášení prachových částic. Podle některých modelů by se množství saharského prachu v atmosféře mohlo do konce století zvýšit o 40 % až 60 %. Budoucí vývoj však závisí také na větrných vzorcích, které se rovněž proměňují.
Dopady tohoto jevu na Evropu nejsou pouze estetické, ale představují vážné zdravotní riziko. Saharský prach výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší, protože zvyšuje koncentraci jemných částic PM10. Ty mohou pronikat hluboko do plic a způsobovat astma nebo kardiovaskulární potíže. Studie ze Španělska a Itálie naznačují, že tento prach může mít podíl až na 44 % úmrtí spojených se znečištěním částicemi PM10.
Kromě zdravotních problémů přináší saharský písek i ekonomické ztráty. Když se usadí na sněhu v Alpách, ztmaví jeho povrch, čímž sníží odrazivost slunečního záření a urychlí tání ledovců. Prach také snižuje účinnost solárních panelů, komplikuje leteckou dopravu a kvůli snížené viditelnosti ohrožuje bezpečnost na silnicích.
Obrana proti tomuto přeshraničnímu problému vyžaduje zásahy přímo u zdroje i v postižených oblastech. Na okraji Sahary je klíčové zabránit narušování půdy, které způsobuje například nadměrná pastva nebo přehrazování řek. Důležitá je obnova vegetace a ochrana křehké „biokrusty“ – vrstvy organismů, které drží povrch pouště pohromadě a tvoří přirozený štít proti větrné erozi.
V Evropě se úsilí soustředí především na včasné varování. Moderní systémy dokážou předpovědět příchod prachového mračna až s patnáctidenním předstihem. To umožňuje zdravotnickým úřadům včas informovat ohrožené skupiny obyvatel, aby omezily pobyt venku. Snižování expozice prachu napomáhá i lepší ventilace budov nebo rozšiřování městské zeleně.
Saharský prachový pás zůstane i v příštích desetiletích viditelným ukazatelem zdraví naší planety. Prach nerespektuje státní hranice, a proto si jeho zvládání vyžádá mnohem silnější mezinárodní spolupráci mezi vládami v Evropě a Africe. Oranžová obloha se zřejmě stane pravidelnou součástí evropského života, na kterou se musíme připravit.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
