Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Sahara je zodpovědná za více než polovinu celosvětových emisí prachu. Za horkého, suchého a větrného počasí se drobné částice zvedají několik kilometrů do atmosféry a putují přes kontinenty. Zatímco většina prachu směřuje na západ k Americe, značná část se v období od února do června vydává na sever k Evropě, přičemž ty nejintenzivnější vlny se dostávají až k Severnímu moři nebo do Skandinávie.
Vztah mezi oteplováním planety a prašností je velmi komplexní. Rostoucí teploty vysušují půdu a urychlují rozšiřování pouště, což větru usnadňuje unášení prachových částic. Podle některých modelů by se množství saharského prachu v atmosféře mohlo do konce století zvýšit o 40 % až 60 %. Budoucí vývoj však závisí také na větrných vzorcích, které se rovněž proměňují.
Dopady tohoto jevu na Evropu nejsou pouze estetické, ale představují vážné zdravotní riziko. Saharský prach výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší, protože zvyšuje koncentraci jemných částic PM10. Ty mohou pronikat hluboko do plic a způsobovat astma nebo kardiovaskulární potíže. Studie ze Španělska a Itálie naznačují, že tento prach může mít podíl až na 44 % úmrtí spojených se znečištěním částicemi PM10.
Kromě zdravotních problémů přináší saharský písek i ekonomické ztráty. Když se usadí na sněhu v Alpách, ztmaví jeho povrch, čímž sníží odrazivost slunečního záření a urychlí tání ledovců. Prach také snižuje účinnost solárních panelů, komplikuje leteckou dopravu a kvůli snížené viditelnosti ohrožuje bezpečnost na silnicích.
Obrana proti tomuto přeshraničnímu problému vyžaduje zásahy přímo u zdroje i v postižených oblastech. Na okraji Sahary je klíčové zabránit narušování půdy, které způsobuje například nadměrná pastva nebo přehrazování řek. Důležitá je obnova vegetace a ochrana křehké „biokrusty“ – vrstvy organismů, které drží povrch pouště pohromadě a tvoří přirozený štít proti větrné erozi.
V Evropě se úsilí soustředí především na včasné varování. Moderní systémy dokážou předpovědět příchod prachového mračna až s patnáctidenním předstihem. To umožňuje zdravotnickým úřadům včas informovat ohrožené skupiny obyvatel, aby omezily pobyt venku. Snižování expozice prachu napomáhá i lepší ventilace budov nebo rozšiřování městské zeleně.
Saharský prachový pás zůstane i v příštích desetiletích viditelným ukazatelem zdraví naší planety. Prach nerespektuje státní hranice, a proto si jeho zvládání vyžádá mnohem silnější mezinárodní spolupráci mezi vládami v Evropě a Africe. Oranžová obloha se zřejmě stane pravidelnou součástí evropského života, na kterou se musíme připravit.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
