Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Sahara je zodpovědná za více než polovinu celosvětových emisí prachu. Za horkého, suchého a větrného počasí se drobné částice zvedají několik kilometrů do atmosféry a putují přes kontinenty. Zatímco většina prachu směřuje na západ k Americe, značná část se v období od února do června vydává na sever k Evropě, přičemž ty nejintenzivnější vlny se dostávají až k Severnímu moři nebo do Skandinávie.
Vztah mezi oteplováním planety a prašností je velmi komplexní. Rostoucí teploty vysušují půdu a urychlují rozšiřování pouště, což větru usnadňuje unášení prachových částic. Podle některých modelů by se množství saharského prachu v atmosféře mohlo do konce století zvýšit o 40 % až 60 %. Budoucí vývoj však závisí také na větrných vzorcích, které se rovněž proměňují.
Dopady tohoto jevu na Evropu nejsou pouze estetické, ale představují vážné zdravotní riziko. Saharský prach výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší, protože zvyšuje koncentraci jemných částic PM10. Ty mohou pronikat hluboko do plic a způsobovat astma nebo kardiovaskulární potíže. Studie ze Španělska a Itálie naznačují, že tento prach může mít podíl až na 44 % úmrtí spojených se znečištěním částicemi PM10.
Kromě zdravotních problémů přináší saharský písek i ekonomické ztráty. Když se usadí na sněhu v Alpách, ztmaví jeho povrch, čímž sníží odrazivost slunečního záření a urychlí tání ledovců. Prach také snižuje účinnost solárních panelů, komplikuje leteckou dopravu a kvůli snížené viditelnosti ohrožuje bezpečnost na silnicích.
Obrana proti tomuto přeshraničnímu problému vyžaduje zásahy přímo u zdroje i v postižených oblastech. Na okraji Sahary je klíčové zabránit narušování půdy, které způsobuje například nadměrná pastva nebo přehrazování řek. Důležitá je obnova vegetace a ochrana křehké „biokrusty“ – vrstvy organismů, které drží povrch pouště pohromadě a tvoří přirozený štít proti větrné erozi.
V Evropě se úsilí soustředí především na včasné varování. Moderní systémy dokážou předpovědět příchod prachového mračna až s patnáctidenním předstihem. To umožňuje zdravotnickým úřadům včas informovat ohrožené skupiny obyvatel, aby omezily pobyt venku. Snižování expozice prachu napomáhá i lepší ventilace budov nebo rozšiřování městské zeleně.
Saharský prachový pás zůstane i v příštích desetiletích viditelným ukazatelem zdraví naší planety. Prach nerespektuje státní hranice, a proto si jeho zvládání vyžádá mnohem silnější mezinárodní spolupráci mezi vládami v Evropě a Africe. Oranžová obloha se zřejmě stane pravidelnou součástí evropského života, na kterou se musíme připravit.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
