Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Sahara je zodpovědná za více než polovinu celosvětových emisí prachu. Za horkého, suchého a větrného počasí se drobné částice zvedají několik kilometrů do atmosféry a putují přes kontinenty. Zatímco většina prachu směřuje na západ k Americe, značná část se v období od února do června vydává na sever k Evropě, přičemž ty nejintenzivnější vlny se dostávají až k Severnímu moři nebo do Skandinávie.
Vztah mezi oteplováním planety a prašností je velmi komplexní. Rostoucí teploty vysušují půdu a urychlují rozšiřování pouště, což větru usnadňuje unášení prachových částic. Podle některých modelů by se množství saharského prachu v atmosféře mohlo do konce století zvýšit o 40 % až 60 %. Budoucí vývoj však závisí také na větrných vzorcích, které se rovněž proměňují.
Dopady tohoto jevu na Evropu nejsou pouze estetické, ale představují vážné zdravotní riziko. Saharský prach výrazně zhoršuje kvalitu ovzduší, protože zvyšuje koncentraci jemných částic PM10. Ty mohou pronikat hluboko do plic a způsobovat astma nebo kardiovaskulární potíže. Studie ze Španělska a Itálie naznačují, že tento prach může mít podíl až na 44 % úmrtí spojených se znečištěním částicemi PM10.
Kromě zdravotních problémů přináší saharský písek i ekonomické ztráty. Když se usadí na sněhu v Alpách, ztmaví jeho povrch, čímž sníží odrazivost slunečního záření a urychlí tání ledovců. Prach také snižuje účinnost solárních panelů, komplikuje leteckou dopravu a kvůli snížené viditelnosti ohrožuje bezpečnost na silnicích.
Obrana proti tomuto přeshraničnímu problému vyžaduje zásahy přímo u zdroje i v postižených oblastech. Na okraji Sahary je klíčové zabránit narušování půdy, které způsobuje například nadměrná pastva nebo přehrazování řek. Důležitá je obnova vegetace a ochrana křehké „biokrusty“ – vrstvy organismů, které drží povrch pouště pohromadě a tvoří přirozený štít proti větrné erozi.
V Evropě se úsilí soustředí především na včasné varování. Moderní systémy dokážou předpovědět příchod prachového mračna až s patnáctidenním předstihem. To umožňuje zdravotnickým úřadům včas informovat ohrožené skupiny obyvatel, aby omezily pobyt venku. Snižování expozice prachu napomáhá i lepší ventilace budov nebo rozšiřování městské zeleně.
Saharský prachový pás zůstane i v příštích desetiletích viditelným ukazatelem zdraví naší planety. Prach nerespektuje státní hranice, a proto si jeho zvládání vyžádá mnohem silnější mezinárodní spolupráci mezi vládami v Evropě a Africe. Oranžová obloha se zřejmě stane pravidelnou součástí evropského života, na kterou se musíme připravit.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.
Budete výhledově kupovat novou dálniční známku? Pak je dobré si dát pozor, abyste někomu nenaletěli. Oficiální e-shop nově funguje na adrese edalnice.gov.cz, informovalo ministerstvo dopravy. Přechod pod jednotnou státní doménu má řidičům usnadnit rozpoznání oficiálního webu a ochránit je před nákupem na stránkách, které napodobují státní e-shop a účtují si za zprostředkování zbytečné poplatky.
Česko sužuje vlna veder, ale Jiřina Bohdalová neměla problém vyrazit ve středu na křest nové knihy exprezidenta Miloše Zemana. Na akci prozradila, jak vlastně začínají taková přátelství mezi slavnými herci či umělci a vrcholnými politiky.
V Česku probíhá tropický víkend, jaký tu snad ještě nepamatujeme. A stále nejsme ani v jeho polovině. Na internetu se objevil seznam doporučení, kterými je dobré se během volných dnů řídit. Vždyť není vyloučeno, že padne absolutní český teplotní rekord.
Česko vstoupilo do víkendu, jenž může být nejteplejším v historii. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) drobně územně upravuje dřívější varování před velmi či dokonce extrémně vysokými víkendovými teplotami, které mohou dosáhnout až 41 stupňů. Na některých místech se zároveň prodlužuje časová platnost varování až do pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Plán šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho snížit v příštích letech počet pracovních míst v koncernu až o 100 000 je pro českou ekonomiku významnou zprávou, i když se zatím netýká přímo českých závodů Škody Auto. Podle zprávy německého Manager Magazinu chce vedení Volkswagenu v dalších letech výrazně omezit náklady, snížit investice asi o 15 procent na mírně přes 130 miliard eur a přeskupit výrobu v rámci celé skupiny.
V Česku začíná víkend, který může být - co se počasí týká, rekordní v několika ohledech. Padnout může absolutní teplotní rekord a klidně i noční teplotní rekord. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Poslední červnový víkend přinesl jen další obavy o křehké příměří na Blízkém východě. Donald Trump sice nechtěl dopředu říct, jak Američané zareagují na íránský útok na nákladní loď, ale v sobotu již víme, jak odveta vypadala. Informovala o tom britská stanice BBC.
České zápasy na mistrovství světa byly těmi posledními, které náš nejlepší útočník Patrik Schick odehrál v dresu národního týmu. Schick ve čtvrtek oznámil, že jeho reprezentační kariéra již nebude pokračovat.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
