Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Jedním z nejvíce alarmujících ukazatelů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta je nyní o polovinu vyšší než v předindustriální éře a globální emise v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot. Jelikož CO2 zůstává v ovzduší velmi dlouho, každá další tuna vypuštěných emisí jen zvyšuje jeho koncentraci a posiluje skleníkový efekt.
Rok 2025 byl výjimečný i tím, že vysoké teploty přetrvávaly navzdory klimatickému jevu La Niña. Ten obvykle přináší ochlazení globálního průměru, ale tentokrát planeta zůstala extrémně horká. Průměrná teplota se pohybovala o 1,43 °C nad předindustriálním průměrem, což nás nebezpečně přibližuje k hranicím stanoveným mezinárodními dohodami.
Krize se projevuje i v oceánech, které v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla. Oteplování vod vede nejen k růstu hladin, ale také k rychlejší acidifikaci (okyselování), která ohrožuje mořský život. Souběžně s tím mizí ledová pokrývka – rozsah mořského ledu v Arktidě i Antarktidě se pohybuje na historických minimech a ledovce v horách drasticky ustupují.
Extrémní projevy počasí byly v loňském roce přímo posíleny lidskou činností. Vědecké analýzy potvrzují, že vlny veder ve střední Asii, ničivé požáry ve východní Asii nebo hurikán Melissa v Karibiku byly intenzivnější právě kvůli emisím skleníkových plynů. Tyto události už nejsou výjimkou, ale stávají se stále běžnějším a ničivějším jevem.
Zajímavý pohled nabízí zpráva na Austrálii, která má na klima nepoměrný dopad. Její emise na obyvatele jsou trojnásobkem globálního průměru, což překonává i USA nebo evropské země. Austrálie přitom sama pociťuje následky velmi tvrdě – rok 2025 tam byl čtvrtý nejteplejší v historii a moře v jejím okolí dosáhla rekordních teplot, což prodlužuje sezóny lesních požárů.
I když je situace vážná, zpráva zdůrazňuje, že stále můžeme ovlivnit budoucnost. Hlavní prioritou musí být drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie. Některé země již v dekarbonizaci postupují rychle, jiné – včetně Austrálie – musí své úsilí výrazně zrychlit, aby bylo možné dosáhnout cíle čistých nulových emisí do roku 2050.
Důležité je si uvědomit, že dosažení nulových emisí nezpůsobí magické zmizení klimatických změn ze dne na den. Okamžitý odklon od fosilních paliv je však nezbytný k tomu, abychom příští generace ušetřili těch nejhorších dopadů. Snížení emisí a aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry jsou jediné cesty, jak zpomalit globální oteplování, které v současnosti postupuje dvakrát rychleji než v předchozích dekádách.
Zpráva o stavu klimatu za rok 2025 je sice chmurná, ale slouží jako nezbytný budíček. Ukazuje, že čas pro váhání vypršel a že kroky, které podnikneme v nejbližších letech, rozhodnou o tom, v jakém světě budou žít naši potomci.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
