Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Jedním z nejvíce alarmujících ukazatelů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta je nyní o polovinu vyšší než v předindustriální éře a globální emise v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot. Jelikož CO2 zůstává v ovzduší velmi dlouho, každá další tuna vypuštěných emisí jen zvyšuje jeho koncentraci a posiluje skleníkový efekt.
Rok 2025 byl výjimečný i tím, že vysoké teploty přetrvávaly navzdory klimatickému jevu La Niña. Ten obvykle přináší ochlazení globálního průměru, ale tentokrát planeta zůstala extrémně horká. Průměrná teplota se pohybovala o 1,43 °C nad předindustriálním průměrem, což nás nebezpečně přibližuje k hranicím stanoveným mezinárodními dohodami.
Krize se projevuje i v oceánech, které v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla. Oteplování vod vede nejen k růstu hladin, ale také k rychlejší acidifikaci (okyselování), která ohrožuje mořský život. Souběžně s tím mizí ledová pokrývka – rozsah mořského ledu v Arktidě i Antarktidě se pohybuje na historických minimech a ledovce v horách drasticky ustupují.
Extrémní projevy počasí byly v loňském roce přímo posíleny lidskou činností. Vědecké analýzy potvrzují, že vlny veder ve střední Asii, ničivé požáry ve východní Asii nebo hurikán Melissa v Karibiku byly intenzivnější právě kvůli emisím skleníkových plynů. Tyto události už nejsou výjimkou, ale stávají se stále běžnějším a ničivějším jevem.
Zajímavý pohled nabízí zpráva na Austrálii, která má na klima nepoměrný dopad. Její emise na obyvatele jsou trojnásobkem globálního průměru, což překonává i USA nebo evropské země. Austrálie přitom sama pociťuje následky velmi tvrdě – rok 2025 tam byl čtvrtý nejteplejší v historii a moře v jejím okolí dosáhla rekordních teplot, což prodlužuje sezóny lesních požárů.
I když je situace vážná, zpráva zdůrazňuje, že stále můžeme ovlivnit budoucnost. Hlavní prioritou musí být drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie. Některé země již v dekarbonizaci postupují rychle, jiné – včetně Austrálie – musí své úsilí výrazně zrychlit, aby bylo možné dosáhnout cíle čistých nulových emisí do roku 2050.
Důležité je si uvědomit, že dosažení nulových emisí nezpůsobí magické zmizení klimatických změn ze dne na den. Okamžitý odklon od fosilních paliv je však nezbytný k tomu, abychom příští generace ušetřili těch nejhorších dopadů. Snížení emisí a aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry jsou jediné cesty, jak zpomalit globální oteplování, které v současnosti postupuje dvakrát rychleji než v předchozích dekádách.
Zpráva o stavu klimatu za rok 2025 je sice chmurná, ale slouží jako nezbytný budíček. Ukazuje, že čas pro váhání vypršel a že kroky, které podnikneme v nejbližších letech, rozhodnou o tom, v jakém světě budou žít naši potomci.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
