Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Jedním z nejvíce alarmujících ukazatelů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta je nyní o polovinu vyšší než v předindustriální éře a globální emise v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot. Jelikož CO2 zůstává v ovzduší velmi dlouho, každá další tuna vypuštěných emisí jen zvyšuje jeho koncentraci a posiluje skleníkový efekt.
Rok 2025 byl výjimečný i tím, že vysoké teploty přetrvávaly navzdory klimatickému jevu La Niña. Ten obvykle přináší ochlazení globálního průměru, ale tentokrát planeta zůstala extrémně horká. Průměrná teplota se pohybovala o 1,43 °C nad předindustriálním průměrem, což nás nebezpečně přibližuje k hranicím stanoveným mezinárodními dohodami.
Krize se projevuje i v oceánech, které v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla. Oteplování vod vede nejen k růstu hladin, ale také k rychlejší acidifikaci (okyselování), která ohrožuje mořský život. Souběžně s tím mizí ledová pokrývka – rozsah mořského ledu v Arktidě i Antarktidě se pohybuje na historických minimech a ledovce v horách drasticky ustupují.
Extrémní projevy počasí byly v loňském roce přímo posíleny lidskou činností. Vědecké analýzy potvrzují, že vlny veder ve střední Asii, ničivé požáry ve východní Asii nebo hurikán Melissa v Karibiku byly intenzivnější právě kvůli emisím skleníkových plynů. Tyto události už nejsou výjimkou, ale stávají se stále běžnějším a ničivějším jevem.
Zajímavý pohled nabízí zpráva na Austrálii, která má na klima nepoměrný dopad. Její emise na obyvatele jsou trojnásobkem globálního průměru, což překonává i USA nebo evropské země. Austrálie přitom sama pociťuje následky velmi tvrdě – rok 2025 tam byl čtvrtý nejteplejší v historii a moře v jejím okolí dosáhla rekordních teplot, což prodlužuje sezóny lesních požárů.
I když je situace vážná, zpráva zdůrazňuje, že stále můžeme ovlivnit budoucnost. Hlavní prioritou musí být drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie. Některé země již v dekarbonizaci postupují rychle, jiné – včetně Austrálie – musí své úsilí výrazně zrychlit, aby bylo možné dosáhnout cíle čistých nulových emisí do roku 2050.
Důležité je si uvědomit, že dosažení nulových emisí nezpůsobí magické zmizení klimatických změn ze dne na den. Okamžitý odklon od fosilních paliv je však nezbytný k tomu, abychom příští generace ušetřili těch nejhorších dopadů. Snížení emisí a aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry jsou jediné cesty, jak zpomalit globální oteplování, které v současnosti postupuje dvakrát rychleji než v předchozích dekádách.
Zpráva o stavu klimatu za rok 2025 je sice chmurná, ale slouží jako nezbytný budíček. Ukazuje, že čas pro váhání vypršel a že kroky, které podnikneme v nejbližších letech, rozhodnou o tom, v jakém světě budou žít naši potomci.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
