Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Jedním z nejvíce alarmujících ukazatelů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta je nyní o polovinu vyšší než v předindustriální éře a globální emise v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot. Jelikož CO2 zůstává v ovzduší velmi dlouho, každá další tuna vypuštěných emisí jen zvyšuje jeho koncentraci a posiluje skleníkový efekt.
Rok 2025 byl výjimečný i tím, že vysoké teploty přetrvávaly navzdory klimatickému jevu La Niña. Ten obvykle přináší ochlazení globálního průměru, ale tentokrát planeta zůstala extrémně horká. Průměrná teplota se pohybovala o 1,43 °C nad předindustriálním průměrem, což nás nebezpečně přibližuje k hranicím stanoveným mezinárodními dohodami.
Krize se projevuje i v oceánech, které v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla. Oteplování vod vede nejen k růstu hladin, ale také k rychlejší acidifikaci (okyselování), která ohrožuje mořský život. Souběžně s tím mizí ledová pokrývka – rozsah mořského ledu v Arktidě i Antarktidě se pohybuje na historických minimech a ledovce v horách drasticky ustupují.
Extrémní projevy počasí byly v loňském roce přímo posíleny lidskou činností. Vědecké analýzy potvrzují, že vlny veder ve střední Asii, ničivé požáry ve východní Asii nebo hurikán Melissa v Karibiku byly intenzivnější právě kvůli emisím skleníkových plynů. Tyto události už nejsou výjimkou, ale stávají se stále běžnějším a ničivějším jevem.
Zajímavý pohled nabízí zpráva na Austrálii, která má na klima nepoměrný dopad. Její emise na obyvatele jsou trojnásobkem globálního průměru, což překonává i USA nebo evropské země. Austrálie přitom sama pociťuje následky velmi tvrdě – rok 2025 tam byl čtvrtý nejteplejší v historii a moře v jejím okolí dosáhla rekordních teplot, což prodlužuje sezóny lesních požárů.
I když je situace vážná, zpráva zdůrazňuje, že stále můžeme ovlivnit budoucnost. Hlavní prioritou musí být drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie. Některé země již v dekarbonizaci postupují rychle, jiné – včetně Austrálie – musí své úsilí výrazně zrychlit, aby bylo možné dosáhnout cíle čistých nulových emisí do roku 2050.
Důležité je si uvědomit, že dosažení nulových emisí nezpůsobí magické zmizení klimatických změn ze dne na den. Okamžitý odklon od fosilních paliv je však nezbytný k tomu, abychom příští generace ušetřili těch nejhorších dopadů. Snížení emisí a aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry jsou jediné cesty, jak zpomalit globální oteplování, které v současnosti postupuje dvakrát rychleji než v předchozích dekádách.
Zpráva o stavu klimatu za rok 2025 je sice chmurná, ale slouží jako nezbytný budíček. Ukazuje, že čas pro váhání vypršel a že kroky, které podnikneme v nejbližších letech, rozhodnou o tom, v jakém světě budou žít naši potomci.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
