Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Jedním z nejvíce alarmujících ukazatelů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Ta je nyní o polovinu vyšší než v předindustriální éře a globální emise v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot. Jelikož CO2 zůstává v ovzduší velmi dlouho, každá další tuna vypuštěných emisí jen zvyšuje jeho koncentraci a posiluje skleníkový efekt.
Rok 2025 byl výjimečný i tím, že vysoké teploty přetrvávaly navzdory klimatickému jevu La Niña. Ten obvykle přináší ochlazení globálního průměru, ale tentokrát planeta zůstala extrémně horká. Průměrná teplota se pohybovala o 1,43 °C nad předindustriálním průměrem, což nás nebezpečně přibližuje k hranicím stanoveným mezinárodními dohodami.
Krize se projevuje i v oceánech, které v roce 2025 absorbovaly rekordní množství tepla. Oteplování vod vede nejen k růstu hladin, ale také k rychlejší acidifikaci (okyselování), která ohrožuje mořský život. Souběžně s tím mizí ledová pokrývka – rozsah mořského ledu v Arktidě i Antarktidě se pohybuje na historických minimech a ledovce v horách drasticky ustupují.
Extrémní projevy počasí byly v loňském roce přímo posíleny lidskou činností. Vědecké analýzy potvrzují, že vlny veder ve střední Asii, ničivé požáry ve východní Asii nebo hurikán Melissa v Karibiku byly intenzivnější právě kvůli emisím skleníkových plynů. Tyto události už nejsou výjimkou, ale stávají se stále běžnějším a ničivějším jevem.
Zajímavý pohled nabízí zpráva na Austrálii, která má na klima nepoměrný dopad. Její emise na obyvatele jsou trojnásobkem globálního průměru, což překonává i USA nebo evropské země. Austrálie přitom sama pociťuje následky velmi tvrdě – rok 2025 tam byl čtvrtý nejteplejší v historii a moře v jejím okolí dosáhla rekordních teplot, což prodlužuje sezóny lesních požárů.
I když je situace vážná, zpráva zdůrazňuje, že stále můžeme ovlivnit budoucnost. Hlavní prioritou musí být drastické snížení emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie. Některé země již v dekarbonizaci postupují rychle, jiné – včetně Austrálie – musí své úsilí výrazně zrychlit, aby bylo možné dosáhnout cíle čistých nulových emisí do roku 2050.
Důležité je si uvědomit, že dosažení nulových emisí nezpůsobí magické zmizení klimatických změn ze dne na den. Okamžitý odklon od fosilních paliv je však nezbytný k tomu, abychom příští generace ušetřili těch nejhorších dopadů. Snížení emisí a aktivní odstraňování uhlíku z atmosféry jsou jediné cesty, jak zpomalit globální oteplování, které v současnosti postupuje dvakrát rychleji než v předchozích dekádách.
Zpráva o stavu klimatu za rok 2025 je sice chmurná, ale slouží jako nezbytný budíček. Ukazuje, že čas pro váhání vypršel a že kroky, které podnikneme v nejbližších letech, rozhodnou o tom, v jakém světě budou žít naši potomci.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
