Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Letošní léto bylo v Japonsku nejteplejší v historii měření. V srpnu země zaznamenala rekordní teplotu 41,8 °C. Horké dny začaly už v červnu a pokračovaly až do září. Na konci srpna se Tokio potýkalo s devíti po sobě jdoucími dny, kdy teploty přesáhly 35 °C. To je nejdelší zaznamenaná série v historii. Od května do srpna bylo kvůli úpalu hospitalizováno 90 000 lidí.
Starší lidé, jako je 84letý Toshiaki Morioka, jsou na vysoké teploty obzvláště citliví. „Nejenže starší lidé necítí tak silně horko, ale mají také potíže s regulací tělesné teploty a neuvědomují si žízeň tak snadno,“ říká Takashi Shimazaki z tokijské radnice. Podle Qianga Gua, odborníka z Cukubské univerzity, mají starší lidé oslabený mechanismus pocení, což ztěžuje ochlazování těla.
Jedním z faktorů, který problém s horkem v Japonsku zhoršuje, je neochota používat klimatizaci. Ze 101 úmrtí spojených s úpalem v Tokiu letos v létě jich 66 nastalo v místnostech, kde byla klimatizace, ale nebyla puštěná. Starší lidé se domnívají, že to není ekologické, nebo si ji prostě nemohou dovolit, protože žijí sami z důchodu.
Dalším velkým rizikem je sociální izolace. Mnoho starších lidí žije samotných. Od roku 2020 žilo v Japonsku více než 13 % domácností, ve kterých byla osoba starší 65 let sama. Předpokládá se, že do roku 2050 by to mohla být každá pátá domácnost.
Samota je v Japonsku velký problém, kvůli kterému dokonce vzniklo ministerstvo osamělosti a izolace. Důsledkem je i nárůst „osamělých úmrtí“, kdy lidé zemřou sami a jsou nalezeni až po několika týdnech. Z loňských 76 000 úmrtí lidí, kteří zemřeli sami doma, jich bylo více než 70 % starších 65 let.
Japonsko se snaží najít řešení, která by starší občany chránila. Města jako Tokio, Ósaka a Nagoja nabízejí dotace na nákup klimatizací. Kromě toho zřizují „ochlazovací místa“, tedy veřejné prostory s klimatizací, jako jsou knihovny nebo kavárny. Například jen v tokijské čtvrti Nerima je jich 270.
Dalším řešením je technologie. Příkladem je systém nouzového poplachu, který používá 84letý Morioka. Je to zařízení, které měří teplotu a vlhkost, a v případě potřeby umí přivolat pomoc stisknutím tlačítka. Tokio také pomáhá s vývojem a distribucí náramkových hodinek, které dokáží detekovat nárůst tělesné teploty.
V neposlední řadě se ale místní úřady zaměřují na to, jak vyplnit největší mezeru v životech seniorů, a tou je lidská společnost. Dobrovolníci proto chodí od dveří ke dveřím a kontrolují zdraví a pohodu starších lidí.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.