Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Letošní léto bylo v Japonsku nejteplejší v historii měření. V srpnu země zaznamenala rekordní teplotu 41,8 °C. Horké dny začaly už v červnu a pokračovaly až do září. Na konci srpna se Tokio potýkalo s devíti po sobě jdoucími dny, kdy teploty přesáhly 35 °C. To je nejdelší zaznamenaná série v historii. Od května do srpna bylo kvůli úpalu hospitalizováno 90 000 lidí.
Starší lidé, jako je 84letý Toshiaki Morioka, jsou na vysoké teploty obzvláště citliví. „Nejenže starší lidé necítí tak silně horko, ale mají také potíže s regulací tělesné teploty a neuvědomují si žízeň tak snadno,“ říká Takashi Shimazaki z tokijské radnice. Podle Qianga Gua, odborníka z Cukubské univerzity, mají starší lidé oslabený mechanismus pocení, což ztěžuje ochlazování těla.
Jedním z faktorů, který problém s horkem v Japonsku zhoršuje, je neochota používat klimatizaci. Ze 101 úmrtí spojených s úpalem v Tokiu letos v létě jich 66 nastalo v místnostech, kde byla klimatizace, ale nebyla puštěná. Starší lidé se domnívají, že to není ekologické, nebo si ji prostě nemohou dovolit, protože žijí sami z důchodu.
Dalším velkým rizikem je sociální izolace. Mnoho starších lidí žije samotných. Od roku 2020 žilo v Japonsku více než 13 % domácností, ve kterých byla osoba starší 65 let sama. Předpokládá se, že do roku 2050 by to mohla být každá pátá domácnost.
Samota je v Japonsku velký problém, kvůli kterému dokonce vzniklo ministerstvo osamělosti a izolace. Důsledkem je i nárůst „osamělých úmrtí“, kdy lidé zemřou sami a jsou nalezeni až po několika týdnech. Z loňských 76 000 úmrtí lidí, kteří zemřeli sami doma, jich bylo více než 70 % starších 65 let.
Japonsko se snaží najít řešení, která by starší občany chránila. Města jako Tokio, Ósaka a Nagoja nabízejí dotace na nákup klimatizací. Kromě toho zřizují „ochlazovací místa“, tedy veřejné prostory s klimatizací, jako jsou knihovny nebo kavárny. Například jen v tokijské čtvrti Nerima je jich 270.
Dalším řešením je technologie. Příkladem je systém nouzového poplachu, který používá 84letý Morioka. Je to zařízení, které měří teplotu a vlhkost, a v případě potřeby umí přivolat pomoc stisknutím tlačítka. Tokio také pomáhá s vývojem a distribucí náramkových hodinek, které dokáží detekovat nárůst tělesné teploty.
V neposlední řadě se ale místní úřady zaměřují na to, jak vyplnit největší mezeru v životech seniorů, a tou je lidská společnost. Dobrovolníci proto chodí od dveří ke dveřím a kontrolují zdraví a pohodu starších lidí.
David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Lucie Vondráčková je dvojnásobnou maminkou, ale její rodina mohla být ještě početnější. Známá herečka a zpěvačka se rozhodla poskytnout upřímnou zpověď o ztrátě miminka, tedy o jedné z nejtěžších životních kapitol.
Poslední hodiny zbývají do začátku letošních Dnů NATO, kde nejenom česká armáda představí lidem svou techniku. Stane se tak v době zvýšeného napětí na východním křídle NATO, kdy v rozmezí několika dní pronikly téměř dvě desítky ruských dronů do Polska a tři ruské stíhačky nad Estonsko.
Zesnulý Robert Redford měl tisíce fanoušků i v Česku. Jedinečnou příležitost měli zdejší lidé před dvaceti lety, kdy slavný americký herec navštívil karlovarský filmový festival. Není proto divu, že organizátoři přehlídky připomněli jeho účast.
Slavná rodina Felixe Slováčka je letos opravdu hodně zkoušena osudem. Rodiče se stále vyrovnávají se ztrátou milované dcery, ale hudebník se teď sám ocitl v péči lékařů. Manželka si o muže, který dlouhá léta úspěšně spolupracoval s Karlem Gottem, dělá velké obavy.
Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.
Během uplynulého měsíce bylo z města Gaza vysídleno více než čtvrt milionu lidí. Podle údajů OSN jsou desítky tisíc obyvatel denně nuceny opouštět své provizorní domovy a útočiště kvůli nové izraelské ofenzívě. Izraelské úřady tvrdí, že celkový počet lidí, kteří opustili Gazu, je mnohem vyšší.
Dění v zákulisí, které vedlo k suspendaci show Jimmyho Kimmela, nebylo tak ukvapené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Problém eskaloval už celý týden, a to od chvíle, kdy se komik ve svém pondělním monologu vyjádřil k podezřelému z vraždy Charlieho Kirka.
Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.
