Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Letošní léto bylo v Japonsku nejteplejší v historii měření. V srpnu země zaznamenala rekordní teplotu 41,8 °C. Horké dny začaly už v červnu a pokračovaly až do září. Na konci srpna se Tokio potýkalo s devíti po sobě jdoucími dny, kdy teploty přesáhly 35 °C. To je nejdelší zaznamenaná série v historii. Od května do srpna bylo kvůli úpalu hospitalizováno 90 000 lidí.
Starší lidé, jako je 84letý Toshiaki Morioka, jsou na vysoké teploty obzvláště citliví. „Nejenže starší lidé necítí tak silně horko, ale mají také potíže s regulací tělesné teploty a neuvědomují si žízeň tak snadno,“ říká Takashi Shimazaki z tokijské radnice. Podle Qianga Gua, odborníka z Cukubské univerzity, mají starší lidé oslabený mechanismus pocení, což ztěžuje ochlazování těla.
Jedním z faktorů, který problém s horkem v Japonsku zhoršuje, je neochota používat klimatizaci. Ze 101 úmrtí spojených s úpalem v Tokiu letos v létě jich 66 nastalo v místnostech, kde byla klimatizace, ale nebyla puštěná. Starší lidé se domnívají, že to není ekologické, nebo si ji prostě nemohou dovolit, protože žijí sami z důchodu.
Dalším velkým rizikem je sociální izolace. Mnoho starších lidí žije samotných. Od roku 2020 žilo v Japonsku více než 13 % domácností, ve kterých byla osoba starší 65 let sama. Předpokládá se, že do roku 2050 by to mohla být každá pátá domácnost.
Samota je v Japonsku velký problém, kvůli kterému dokonce vzniklo ministerstvo osamělosti a izolace. Důsledkem je i nárůst „osamělých úmrtí“, kdy lidé zemřou sami a jsou nalezeni až po několika týdnech. Z loňských 76 000 úmrtí lidí, kteří zemřeli sami doma, jich bylo více než 70 % starších 65 let.
Japonsko se snaží najít řešení, která by starší občany chránila. Města jako Tokio, Ósaka a Nagoja nabízejí dotace na nákup klimatizací. Kromě toho zřizují „ochlazovací místa“, tedy veřejné prostory s klimatizací, jako jsou knihovny nebo kavárny. Například jen v tokijské čtvrti Nerima je jich 270.
Dalším řešením je technologie. Příkladem je systém nouzového poplachu, který používá 84letý Morioka. Je to zařízení, které měří teplotu a vlhkost, a v případě potřeby umí přivolat pomoc stisknutím tlačítka. Tokio také pomáhá s vývojem a distribucí náramkových hodinek, které dokáží detekovat nárůst tělesné teploty.
V neposlední řadě se ale místní úřady zaměřují na to, jak vyplnit největší mezeru v životech seniorů, a tou je lidská společnost. Dobrovolníci proto chodí od dveří ke dveřím a kontrolují zdraví a pohodu starších lidí.
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
Příští rok odstartuje mise Artemis II, která vyšle posádku k obletu Měsíce, a o rok později mají lidé opět stanout na jeho povrchu. Tyto ambiciózní plány, směřující k budoucí výpravě na Mars v průběhu 30. let, však narážejí na neviditelnou, ale smrtící překážku v podobě kosmického záření. Zahida Sultanova z University of East Anglia upozorňuje, že bez zásadního pokroku v biologické i fyzikální ochraně zůstává cesta k rudé planetě pro lidský organismus příliš riskantní.
Český hydrometeorologický ústav vydal na letošní Štědrý den řadu varování, která po letech slibují návrat bílých Vánoc. Hlavní rizika představuje čerstvá sněhová nadílka, prudký nárazový vítr a nebezpečné sněhové jazyky. Podle meteorologů se situace zhorší zejména v horských polohách a v moravských regionech, což může citelně zasáhnout sváteční cestování za příbuznými.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími spojenci procházejí v závěru roku 2025 hlubokou krizí důvěry. Podle nového průzkumu veřejného mínění společností Politico a Public First vnímají občané Německa, Francie i Kanady roli USA na světové scéně stále skeptičtěji. Většina dotázaných v těchto zemích se shoduje na tom, že Washington pod vedením Donalda Trumpa problémy spíše vytváří, než aby je pomáhal řešit.
Kromě vojenské a diplomatické roviny se v souvislosti s Čínou stále častěji skloňuje i hrozba „farmaceutické zbraně“. Čína v posledních letech dosáhla dominance, která v mnoha ohledech překonává i její vliv v oblasti polovodičů nebo vzácných zemin. Podle údajů z konce roku 2025 pochází téměř polovina generických léků v Evropě právě z Číny. Ještě alarmující je situace u základních antibiotik, jako jsou penicilin a streptomycin, kde čínský dovoz pokrývá neuvěřitelných 90 % americké spotřeby.
Oznámení prezidenta Donalda Trumpa o nové třídě bitevních lodí nesoucích jeho jméno vrhá čerstvé světlo na americký lodní program. Ten se v posledních letech potýká s neschopností dodávat nová plavidla včas a v rámci rozpočtu, na což ostatně upozornil i sám Trump během svého pondělního projevu v Mar-a-Lago. Prezident prohlásil, že USA sice vyrábějí nejlepší vybavení na světě, ale nedokážou ho produkovat dostatečně rychle, a proto se hodlá brzy sejít s největšími armádními dodavateli.
