Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Letošní léto bylo v Japonsku nejteplejší v historii měření. V srpnu země zaznamenala rekordní teplotu 41,8 °C. Horké dny začaly už v červnu a pokračovaly až do září. Na konci srpna se Tokio potýkalo s devíti po sobě jdoucími dny, kdy teploty přesáhly 35 °C. To je nejdelší zaznamenaná série v historii. Od května do srpna bylo kvůli úpalu hospitalizováno 90 000 lidí.
Starší lidé, jako je 84letý Toshiaki Morioka, jsou na vysoké teploty obzvláště citliví. „Nejenže starší lidé necítí tak silně horko, ale mají také potíže s regulací tělesné teploty a neuvědomují si žízeň tak snadno,“ říká Takashi Shimazaki z tokijské radnice. Podle Qianga Gua, odborníka z Cukubské univerzity, mají starší lidé oslabený mechanismus pocení, což ztěžuje ochlazování těla.
Jedním z faktorů, který problém s horkem v Japonsku zhoršuje, je neochota používat klimatizaci. Ze 101 úmrtí spojených s úpalem v Tokiu letos v létě jich 66 nastalo v místnostech, kde byla klimatizace, ale nebyla puštěná. Starší lidé se domnívají, že to není ekologické, nebo si ji prostě nemohou dovolit, protože žijí sami z důchodu.
Dalším velkým rizikem je sociální izolace. Mnoho starších lidí žije samotných. Od roku 2020 žilo v Japonsku více než 13 % domácností, ve kterých byla osoba starší 65 let sama. Předpokládá se, že do roku 2050 by to mohla být každá pátá domácnost.
Samota je v Japonsku velký problém, kvůli kterému dokonce vzniklo ministerstvo osamělosti a izolace. Důsledkem je i nárůst „osamělých úmrtí“, kdy lidé zemřou sami a jsou nalezeni až po několika týdnech. Z loňských 76 000 úmrtí lidí, kteří zemřeli sami doma, jich bylo více než 70 % starších 65 let.
Japonsko se snaží najít řešení, která by starší občany chránila. Města jako Tokio, Ósaka a Nagoja nabízejí dotace na nákup klimatizací. Kromě toho zřizují „ochlazovací místa“, tedy veřejné prostory s klimatizací, jako jsou knihovny nebo kavárny. Například jen v tokijské čtvrti Nerima je jich 270.
Dalším řešením je technologie. Příkladem je systém nouzového poplachu, který používá 84letý Morioka. Je to zařízení, které měří teplotu a vlhkost, a v případě potřeby umí přivolat pomoc stisknutím tlačítka. Tokio také pomáhá s vývojem a distribucí náramkových hodinek, které dokáží detekovat nárůst tělesné teploty.
V neposlední řadě se ale místní úřady zaměřují na to, jak vyplnit největší mezeru v životech seniorů, a tou je lidská společnost. Dobrovolníci proto chodí od dveří ke dveřím a kontrolují zdraví a pohodu starších lidí.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
