Jak bojuje země s nejvíce důchodci s extrémním počasím?

Letošní léto bylo v Japonsku nejteplejší v historii měření. V srpnu země zaznamenala rekordní teplotu 41,8 °C. Horké dny začaly už v červnu a pokračovaly až do září. Na konci srpna se Tokio potýkalo s devíti po sobě jdoucími dny, kdy teploty přesáhly 35 °C. To je nejdelší zaznamenaná série v historii. Od května do srpna bylo kvůli úpalu hospitalizováno 90 000 lidí.

Starší lidé, jako je 84letý Toshiaki Morioka, jsou na vysoké teploty obzvláště citliví. „Nejenže starší lidé necítí tak silně horko, ale mají také potíže s regulací tělesné teploty a neuvědomují si žízeň tak snadno,“ říká Takashi Shimazaki z tokijské radnice. Podle Qianga Gua, odborníka z Cukubské univerzity, mají starší lidé oslabený mechanismus pocení, což ztěžuje ochlazování těla.

Jedním z faktorů, který problém s horkem v Japonsku zhoršuje, je neochota používat klimatizaci. Ze 101 úmrtí spojených s úpalem v Tokiu letos v létě jich 66 nastalo v místnostech, kde byla klimatizace, ale nebyla puštěná. Starší lidé se domnívají, že to není ekologické, nebo si ji prostě nemohou dovolit, protože žijí sami z důchodu.

Dalším velkým rizikem je sociální izolace. Mnoho starších lidí žije samotných. Od roku 2020 žilo v Japonsku více než 13 % domácností, ve kterých byla osoba starší 65 let sama. Předpokládá se, že do roku 2050 by to mohla být každá pátá domácnost.

Samota je v Japonsku velký problém, kvůli kterému dokonce vzniklo ministerstvo osamělosti a izolace. Důsledkem je i nárůst „osamělých úmrtí“, kdy lidé zemřou sami a jsou nalezeni až po několika týdnech. Z loňských 76 000 úmrtí lidí, kteří zemřeli sami doma, jich bylo více než 70 % starších 65 let.

Japonsko se snaží najít řešení, která by starší občany chránila. Města jako Tokio, Ósaka a Nagoja nabízejí dotace na nákup klimatizací. Kromě toho zřizují „ochlazovací místa“, tedy veřejné prostory s klimatizací, jako jsou knihovny nebo kavárny. Například jen v tokijské čtvrti Nerima je jich 270.

Dalším řešením je technologie. Příkladem je systém nouzového poplachu, který používá 84letý Morioka. Je to zařízení, které měří teplotu a vlhkost, a v případě potřeby umí přivolat pomoc stisknutím tlačítka. Tokio také pomáhá s vývojem a distribucí náramkových hodinek, které dokáží detekovat nárůst tělesné teploty.

V neposlední řadě se ale místní úřady zaměřují na to, jak vyplnit největší mezeru v životech seniorů, a tou je lidská společnost. Dobrovolníci proto chodí od dveří ke dveřím a kontrolují zdraví a pohodu starších lidí.