Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Podle klimatického historika Pétera Szabóa se v Maďarsku dramaticky zvyšuje četnost i intenzita vln veder, bouřek a také období sucha. „Z čísel jasně vyplývá, že vlny veder trvají déle, mají vyšší teploty a mezi nimi se zvyšuje i výskyt prudkých bouří. Stejně tak sílí i sucha – a to vše je jednoznačně důsledkem klimatických změn,“ uvedl Szabó pro server Euronews.
Nejnovější důkaz o této změně poskytl uplynulý týden, kdy Maďarsko zasáhla série silných bouřek, jež způsobily rozsáhlé škody. V hlavním městě Budapešti muselo být kvůli padajícím troskám uzavřeno mezinárodní letiště. Vichr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu vyvracel stromy, odnášel střechy a zaplavil odletovou halu terminálu 2A, která musela být evakuována.
Imre Dóka, mluvčí Národního ředitelství pro krizové řízení, označil situaci za bezprecedentní. „Nikdy jsme neobdrželi tolik výstrah najednou. Museli jsme zasahovat ve dvojnásobném počtu případů než při největších bouřích roku 2023,“ řekl s tím, že hasiči vyjížděli k více než 12 tisícům incidentů po celé zemi.
Škody byly zaznamenány na budovách, stromech i dopravní infrastruktuře. Silné poryvy větru vyvracely stromy, lámaly větve a ničily elektrické vedení. Podle železniční společnosti MÁVINFORM byl kvůli škodám na vedení a popadaným stromům zastaven provoz na několika tratích, včetně severního i jižního břehu Balatonu.
Na severní straně tohoto oblíbeného letoviska vítr o rychlosti 150 až 170 kilometrů za hodinu poškodil trakční vedení. Na jižní straně pak stromy padaly přímo na koleje, kde poškodily jak kolejnice, tak napájecí infrastrukturu. Kvůli rozsahu škod přestala společnost dočasně zobrazovat odhadované časy příjezdů a odjezdů.
Bouřlivé počasí mělo dopad i na další aspekty života v zemi. Lidé se v extrémních vedrech snažili ochladit v městských kašnách a fontánách, jak ukázaly záběry z centra Budapešti z minulého týdne.
Podle odborníků se bude situace nadále zhoršovat, pokud nebude přijata razantní klimatická politika. „Vyšší teploty už nyní způsobují značné škody v zemědělství a ohrožují zásobování potravinami,“ varoval Szabó. Dopady změn počasí se podle něj projevují výrazněji právě v Maďarsku a na Balkáně než v jiných částech Evropy.
Klimatologové dlouhodobě varují, že pokud budou současné trendy pokračovat, region bude čelit častějším extrémům – od přívalových dešťů až po ničivá sucha. Tyto jevy přitom nejsou jen otázkou životního prostředí, ale i ekonomiky, infrastruktury a zdraví obyvatel.
Evropské vlády tak čelí rostoucímu tlaku, aby přijaly účinnější opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn. Odborníci však upozorňují, že přizpůsobení se novým podmínkám bude vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci napříč celým kontinentem.
Otřesná tragédie se odehrála v dětské nemocnici Jeanne-de-Flandre při CHR v Lille, známé svou špičkovou péčí o komplikovaná těhotenství. Pět dní stará, předčasně narozená holčička jménem Zayneb-Cassandra, zemřela poté, co s ní neopatrně manipuloval šestiletý chlapec, který se volně pohyboval po nemocničních chodbách.
Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.
Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Když letos v květnu prezident Donald Trump v pořadu Meet the Press řekl, že „nevylučuje“ použití vojenské síly k anexi Grónska, mnozí si znovu připomněli, jak nečitelná zůstává jeho politická rétorika i po deseti letech ve veřejném životě. Jeho opakované narážky na nákup Grónska – počínaje rokem 2019, kdy na sociálních sítích sdílel fotomontáže s Trump Tower uprostřed arktické vesnice – ukazují jeho schopnost míchat ironii, provokaci i možný budoucí záměr do jediného výroku.
Tragédie, která se odehrála na Long Islandu ve státě New York, otřásla jak odbornou veřejností, tak laickou společností. Šedesátijednaletý muž zemřel po děsivé nehodě, když ho během probíhajícího vyšetření vcucl silný magnetický tah přístroje magnetické rezonance (MRI). Na krku měl v tu chvíli masivní kovový řetěz, který se podle svědků proměnil ve smrtící torpédo.
Americká armáda by mohla čelit zásadní změně ve způsobu zásobování svých sil v Tichomoří. Agentura DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) oznámila vývoj nového stroje zvaného Liberty Lifter – moderního ekranoplánu, tedy letounu využívajícího blízkost k zemi pro zvýšený vztlak. Tento stroj by měl kombinovat výhody námořní a letecké dopravy a podle expertů by mohl být klíčovým prvkem pro zajištění americké přítomnosti v indo-pacifickém regionu.
Bývalý náčelník britského generálního štábu Lord Richard Dannatt varuje, že Vladimir Putin brzy podnikne omezený vojenský útok na některého člena NATO, aby prověřil odhodlání aliance bránit své členy. Podle jeho slov musí britská vláda jednat okamžitě, jinak se vystavuje hrozbě destabilizace a potenciální jaderné eskalace.
Situace mezi princem Harrym a zbytkem britské královské rodiny zůstává napjatá. Podle královského životopisce Toma Bowera čelí vévoda ze Sussexu vážnému riziku – pokud nenapraví vztahy se svou rodinou ještě předtím, než se jeho bratr princ William stane králem, může být zcela odříznut.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un se údajně zoufale snaží získat moderní léky na hubnutí, včetně známého přípravku Ozempic. Poté, co znovu výrazně přibral, má podle zdrojů z jeho okolí v úmyslu vyzkoušet účinek těchto léčiv nejprve na vybraných civilistech s podobnou tělesnou konstitucí, než je sám začne užívat.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
Severní Korea překvapivě ohlásila zákaz vstupu zahraničních turistů do nově otevřeného přímořského resortu Wonsan Kalma, a to jen necelé tři týdny po jeho slavnostním zprovoznění. Letovisko, které je považováno za klíčový projekt vůdce Kim Čong-una na podporu cestovního ruchu, mělo původně sloužit domácím i zahraničním návštěvníkům.
Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.
