Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Podle klimatického historika Pétera Szabóa se v Maďarsku dramaticky zvyšuje četnost i intenzita vln veder, bouřek a také období sucha. „Z čísel jasně vyplývá, že vlny veder trvají déle, mají vyšší teploty a mezi nimi se zvyšuje i výskyt prudkých bouří. Stejně tak sílí i sucha – a to vše je jednoznačně důsledkem klimatických změn,“ uvedl Szabó pro server Euronews.
Nejnovější důkaz o této změně poskytl uplynulý týden, kdy Maďarsko zasáhla série silných bouřek, jež způsobily rozsáhlé škody. V hlavním městě Budapešti muselo být kvůli padajícím troskám uzavřeno mezinárodní letiště. Vichr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu vyvracel stromy, odnášel střechy a zaplavil odletovou halu terminálu 2A, která musela být evakuována.
Imre Dóka, mluvčí Národního ředitelství pro krizové řízení, označil situaci za bezprecedentní. „Nikdy jsme neobdrželi tolik výstrah najednou. Museli jsme zasahovat ve dvojnásobném počtu případů než při největších bouřích roku 2023,“ řekl s tím, že hasiči vyjížděli k více než 12 tisícům incidentů po celé zemi.
Škody byly zaznamenány na budovách, stromech i dopravní infrastruktuře. Silné poryvy větru vyvracely stromy, lámaly větve a ničily elektrické vedení. Podle železniční společnosti MÁVINFORM byl kvůli škodám na vedení a popadaným stromům zastaven provoz na několika tratích, včetně severního i jižního břehu Balatonu.
Na severní straně tohoto oblíbeného letoviska vítr o rychlosti 150 až 170 kilometrů za hodinu poškodil trakční vedení. Na jižní straně pak stromy padaly přímo na koleje, kde poškodily jak kolejnice, tak napájecí infrastrukturu. Kvůli rozsahu škod přestala společnost dočasně zobrazovat odhadované časy příjezdů a odjezdů.
Bouřlivé počasí mělo dopad i na další aspekty života v zemi. Lidé se v extrémních vedrech snažili ochladit v městských kašnách a fontánách, jak ukázaly záběry z centra Budapešti z minulého týdne.
Podle odborníků se bude situace nadále zhoršovat, pokud nebude přijata razantní klimatická politika. „Vyšší teploty už nyní způsobují značné škody v zemědělství a ohrožují zásobování potravinami,“ varoval Szabó. Dopady změn počasí se podle něj projevují výrazněji právě v Maďarsku a na Balkáně než v jiných částech Evropy.
Klimatologové dlouhodobě varují, že pokud budou současné trendy pokračovat, region bude čelit častějším extrémům – od přívalových dešťů až po ničivá sucha. Tyto jevy přitom nejsou jen otázkou životního prostředí, ale i ekonomiky, infrastruktury a zdraví obyvatel.
Evropské vlády tak čelí rostoucímu tlaku, aby přijaly účinnější opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn. Odborníci však upozorňují, že přizpůsobení se novým podmínkám bude vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci napříč celým kontinentem.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.
Přes rekordní růst obnovitelných zdrojů dosáhla celosvětová spotřeba uhlí v roce 2024 historického maxima, čímž ohrozila globální úsilí o omezení oteplování planety. Tato znepokojivá zjištění vyplynula z každoroční zprávy s názvem Stav klimatické akce, zveřejněné ve středu. Zpráva jasně ukazuje, že navzdory "exponenciálnímu" rozmachu čisté energie se světu nedaří dostatečně rychle snižovat emise skleníkových plynů.
Společnost Coca-Cola začala ve Spojených státech prodávat limonádu, která je slazená třtinovým cukrem místo kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy. K tomuto kroku došlo po letošní žádosti prezidenta Donalda Trumpa.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
