Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Podle klimatického historika Pétera Szabóa se v Maďarsku dramaticky zvyšuje četnost i intenzita vln veder, bouřek a také období sucha. „Z čísel jasně vyplývá, že vlny veder trvají déle, mají vyšší teploty a mezi nimi se zvyšuje i výskyt prudkých bouří. Stejně tak sílí i sucha – a to vše je jednoznačně důsledkem klimatických změn,“ uvedl Szabó pro server Euronews.
Nejnovější důkaz o této změně poskytl uplynulý týden, kdy Maďarsko zasáhla série silných bouřek, jež způsobily rozsáhlé škody. V hlavním městě Budapešti muselo být kvůli padajícím troskám uzavřeno mezinárodní letiště. Vichr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu vyvracel stromy, odnášel střechy a zaplavil odletovou halu terminálu 2A, která musela být evakuována.
Imre Dóka, mluvčí Národního ředitelství pro krizové řízení, označil situaci za bezprecedentní. „Nikdy jsme neobdrželi tolik výstrah najednou. Museli jsme zasahovat ve dvojnásobném počtu případů než při největších bouřích roku 2023,“ řekl s tím, že hasiči vyjížděli k více než 12 tisícům incidentů po celé zemi.
Škody byly zaznamenány na budovách, stromech i dopravní infrastruktuře. Silné poryvy větru vyvracely stromy, lámaly větve a ničily elektrické vedení. Podle železniční společnosti MÁVINFORM byl kvůli škodám na vedení a popadaným stromům zastaven provoz na několika tratích, včetně severního i jižního břehu Balatonu.
Na severní straně tohoto oblíbeného letoviska vítr o rychlosti 150 až 170 kilometrů za hodinu poškodil trakční vedení. Na jižní straně pak stromy padaly přímo na koleje, kde poškodily jak kolejnice, tak napájecí infrastrukturu. Kvůli rozsahu škod přestala společnost dočasně zobrazovat odhadované časy příjezdů a odjezdů.
Bouřlivé počasí mělo dopad i na další aspekty života v zemi. Lidé se v extrémních vedrech snažili ochladit v městských kašnách a fontánách, jak ukázaly záběry z centra Budapešti z minulého týdne.
Podle odborníků se bude situace nadále zhoršovat, pokud nebude přijata razantní klimatická politika. „Vyšší teploty už nyní způsobují značné škody v zemědělství a ohrožují zásobování potravinami,“ varoval Szabó. Dopady změn počasí se podle něj projevují výrazněji právě v Maďarsku a na Balkáně než v jiných částech Evropy.
Klimatologové dlouhodobě varují, že pokud budou současné trendy pokračovat, region bude čelit častějším extrémům – od přívalových dešťů až po ničivá sucha. Tyto jevy přitom nejsou jen otázkou životního prostředí, ale i ekonomiky, infrastruktury a zdraví obyvatel.
Evropské vlády tak čelí rostoucímu tlaku, aby přijaly účinnější opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn. Odborníci však upozorňují, že přizpůsobení se novým podmínkám bude vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci napříč celým kontinentem.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
