Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Podle klimatického historika Pétera Szabóa se v Maďarsku dramaticky zvyšuje četnost i intenzita vln veder, bouřek a také období sucha. „Z čísel jasně vyplývá, že vlny veder trvají déle, mají vyšší teploty a mezi nimi se zvyšuje i výskyt prudkých bouří. Stejně tak sílí i sucha – a to vše je jednoznačně důsledkem klimatických změn,“ uvedl Szabó pro server Euronews.
Nejnovější důkaz o této změně poskytl uplynulý týden, kdy Maďarsko zasáhla série silných bouřek, jež způsobily rozsáhlé škody. V hlavním městě Budapešti muselo být kvůli padajícím troskám uzavřeno mezinárodní letiště. Vichr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu vyvracel stromy, odnášel střechy a zaplavil odletovou halu terminálu 2A, která musela být evakuována.
Imre Dóka, mluvčí Národního ředitelství pro krizové řízení, označil situaci za bezprecedentní. „Nikdy jsme neobdrželi tolik výstrah najednou. Museli jsme zasahovat ve dvojnásobném počtu případů než při největších bouřích roku 2023,“ řekl s tím, že hasiči vyjížděli k více než 12 tisícům incidentů po celé zemi.
Škody byly zaznamenány na budovách, stromech i dopravní infrastruktuře. Silné poryvy větru vyvracely stromy, lámaly větve a ničily elektrické vedení. Podle železniční společnosti MÁVINFORM byl kvůli škodám na vedení a popadaným stromům zastaven provoz na několika tratích, včetně severního i jižního břehu Balatonu.
Na severní straně tohoto oblíbeného letoviska vítr o rychlosti 150 až 170 kilometrů za hodinu poškodil trakční vedení. Na jižní straně pak stromy padaly přímo na koleje, kde poškodily jak kolejnice, tak napájecí infrastrukturu. Kvůli rozsahu škod přestala společnost dočasně zobrazovat odhadované časy příjezdů a odjezdů.
Bouřlivé počasí mělo dopad i na další aspekty života v zemi. Lidé se v extrémních vedrech snažili ochladit v městských kašnách a fontánách, jak ukázaly záběry z centra Budapešti z minulého týdne.
Podle odborníků se bude situace nadále zhoršovat, pokud nebude přijata razantní klimatická politika. „Vyšší teploty už nyní způsobují značné škody v zemědělství a ohrožují zásobování potravinami,“ varoval Szabó. Dopady změn počasí se podle něj projevují výrazněji právě v Maďarsku a na Balkáně než v jiných částech Evropy.
Klimatologové dlouhodobě varují, že pokud budou současné trendy pokračovat, region bude čelit častějším extrémům – od přívalových dešťů až po ničivá sucha. Tyto jevy přitom nejsou jen otázkou životního prostředí, ale i ekonomiky, infrastruktury a zdraví obyvatel.
Evropské vlády tak čelí rostoucímu tlaku, aby přijaly účinnější opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn. Odborníci však upozorňují, že přizpůsobení se novým podmínkám bude vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci napříč celým kontinentem.
Čínský prezident Si Ťin-pching ukončil dvoudenní oficiální návštěvu Pchjongjangu, která byla jeho první cestou do Severní Koreje od roku 2019. Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravil pro čínského hosta velkolepé uvítání zahrnující červený koberec i akrobatická vystoupení.
Silný, neboli „super“ El Niño, charakterizovaný vzestupem teploty mořské hladiny o dva stupně Celsia nebo více, je pro letošní rok vysoce pravděpodobný a jeho vliv potrvá až do roku 2027. Tento klimatický jev způsobený oslabením pasátů umožňuje teplým povrchovým vodám šířit se napříč středním a východním Pacifikem, což narušuje oceánskou cirkulaci a mění vzorce počasí po celém světě. El Niño tak zintenzivňuje již existující nerovnosti v globální ekonomice, přičemž klimatické šoky jasně ukazují, jak dodavatelské řetězce přenášejí rizika na nejchudší populace světa, a potenciální nejhorší scénáře dopadnou nepřiměřeně právě na chudé zemědělce a dělníky.
Jednou z největších záhad současné globální ekonomiky zůstává skutečnost, proč ropný trh reaguje relativně klidně na jeden z největších nabídkových šoků v historii. Hormuzský průliv je kvůli tři měsíce trvající válce s Íránem paralyzován, což je scénář, který před vypuknutím konfliktu málokdo považoval za reálný. Viditelná lodní doprava v této oblasti je podle odhadů banky JPMorgan na pouhých patnácti procentech předválečné úrovně, přesto ceny ropy zatím nestouply na kritické hodnoty, kterých se analytici obávali.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
