Maďarsko a oblast Balkánu čelí čím dál častějším a intenzivnějším projevům extrémního počasí, které podle klimatologů souvisí se zrychlujícím se globálním oteplováním. Vědci upozorňují, že právě tento region je jedním z nejvíce postižených v celé Evropě.
Podle klimatického historika Pétera Szabóa se v Maďarsku dramaticky zvyšuje četnost i intenzita vln veder, bouřek a také období sucha. „Z čísel jasně vyplývá, že vlny veder trvají déle, mají vyšší teploty a mezi nimi se zvyšuje i výskyt prudkých bouří. Stejně tak sílí i sucha – a to vše je jednoznačně důsledkem klimatických změn,“ uvedl Szabó pro server Euronews.
Nejnovější důkaz o této změně poskytl uplynulý týden, kdy Maďarsko zasáhla série silných bouřek, jež způsobily rozsáhlé škody. V hlavním městě Budapešti muselo být kvůli padajícím troskám uzavřeno mezinárodní letiště. Vichr o rychlosti až 130 kilometrů za hodinu vyvracel stromy, odnášel střechy a zaplavil odletovou halu terminálu 2A, která musela být evakuována.
Imre Dóka, mluvčí Národního ředitelství pro krizové řízení, označil situaci za bezprecedentní. „Nikdy jsme neobdrželi tolik výstrah najednou. Museli jsme zasahovat ve dvojnásobném počtu případů než při největších bouřích roku 2023,“ řekl s tím, že hasiči vyjížděli k více než 12 tisícům incidentů po celé zemi.
Škody byly zaznamenány na budovách, stromech i dopravní infrastruktuře. Silné poryvy větru vyvracely stromy, lámaly větve a ničily elektrické vedení. Podle železniční společnosti MÁVINFORM byl kvůli škodám na vedení a popadaným stromům zastaven provoz na několika tratích, včetně severního i jižního břehu Balatonu.
Na severní straně tohoto oblíbeného letoviska vítr o rychlosti 150 až 170 kilometrů za hodinu poškodil trakční vedení. Na jižní straně pak stromy padaly přímo na koleje, kde poškodily jak kolejnice, tak napájecí infrastrukturu. Kvůli rozsahu škod přestala společnost dočasně zobrazovat odhadované časy příjezdů a odjezdů.
Bouřlivé počasí mělo dopad i na další aspekty života v zemi. Lidé se v extrémních vedrech snažili ochladit v městských kašnách a fontánách, jak ukázaly záběry z centra Budapešti z minulého týdne.
Podle odborníků se bude situace nadále zhoršovat, pokud nebude přijata razantní klimatická politika. „Vyšší teploty už nyní způsobují značné škody v zemědělství a ohrožují zásobování potravinami,“ varoval Szabó. Dopady změn počasí se podle něj projevují výrazněji právě v Maďarsku a na Balkáně než v jiných částech Evropy.
Klimatologové dlouhodobě varují, že pokud budou současné trendy pokračovat, region bude čelit častějším extrémům – od přívalových dešťů až po ničivá sucha. Tyto jevy přitom nejsou jen otázkou životního prostředí, ale i ekonomiky, infrastruktury a zdraví obyvatel.
Evropské vlády tak čelí rostoucímu tlaku, aby přijaly účinnější opatření ke zmírnění dopadů klimatických změn. Odborníci však upozorňují, že přizpůsobení se novým podmínkám bude vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci napříč celým kontinentem.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
