Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Australský meteorologický úřad vzápětí varoval před zhoršením vln veder a lesních požárů, které zemi každoročně sužují. Někteří odborníci kvůli očekávané teplotní odchylce hovoří o super El Niňu, zatímco Světová meteorologická organizace (WMO) nabádá k opatrnosti s tím, že na přesné určení jeho konečné síly je kvůli nejednotnosti modelů ještě brzy.
Návrat tohoto cyklického oteplování povrchových vod oceánu přichází v době bezprecedentních globálních podmínek, které mohou jeho dopady značně zkomplikovat. Nadcházející období bude podle odhadů téměř jistě nejteplejším v historii měření, což se odehrává na pozadí mnoha ekonomických tlaků. Polovina z nejchudších států světa čelí dluhové tísni nebo jejímu vysokému riziku. Válečný konflikt v Íránu navíc vyhnal nahoru ceny energií a omezil dodávky hnojiv, čímž oslabil schopnost zranitelných regionů odolávat výkyvům počasí.
Podle humanitárních organizací hrozí, že do konce roku bude naléhavou potravinovou pomoc potřebovat přes sto milionů lidí, přičemž nejvyšší riziko hladomoru hrozí v Súdánu, Jižním Súdánu a Somálsku. Mezinárodní situaci komplikuje také krácení americké zahraniční pomoci a snižování evropských rozvojových rozpočtů. Světový potravinový program společně s Organizací pro výživu a zemědělství proto poprvé vydaly společnou výzvu k finanční pomoci, aby krizi předešly. Agentury OSN upozorňují, že každá investovaná jednotka do včasných opatření ušetří několikanásobně vyšší náklady na následnou humanitární pomoc.
Historická zkušenost ukazuje, že v extrémních letech vedlo El Niño k apokalyptickému utrpení a hladomorům v Indii, Číně či Brazílii, které stály životy desítek milionů lidí. Vědci připomínají dřívější silné projevy jevu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy sucho zasáhlo jižní Asii, Sahel a východní Afriku. Například v Etiopii tehdejší neúroda a následný hladomor přispěly k politickému převratu a pádu císařství. Současné oteplování planety navíc způsobuje, že i chladnější fáze klimatického cyklu jsou dnes teplejší, než byla silná období El Niňa v devadesátých letech.
Na globální úrovni sice El Niño obvykle nevede k celkovému poklesu produkce plodin, protože zisky v některých oblastech kompenzují ztráty jinde, dopady však nejtvrději zasáhnou ty nejméně přizpůsobivé. Mnoho afrických a asijských zemí je vysoce závislých na dovozu potravin a potýká se s drahými hnojivy. Klimatické šoky se však nevyhnou ani bohatým státům, kde se očekávají silnější vlny veder a šíření nemocí přenášených hmyzem, což podle odborných studií prokazatelně zpomaluje pokles úmrtnosti v zemích jako USA, Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
Evropská komise varovala, že kombinace sucha, záplav a tepelného stresu může mít dominový efekt na celou řadu hospodářských odvětví. Negativní vliv na zemědělskou produkci, produktivitu práce, dostupnost vody a výrobu elektřiny v hydroelektrárnách povede k růstu cen potravin a energií, posílení inflačních tlaků a fiskálnímu napětí. Podle klimatických aktivistů by řešením mohlo být odpuštění dluhů zemím globálního jihu a financování sociální ochrany prostřednictvím neočekávaných daní z mimořádných zisků ropných a plynárenských společností.
Světová meteorologická organizace zdůrazňuje, že současné předpovědi by neměly být vnímány jako hotová katastrofa, ale spíše jako výzva k akci předtím, než se nebezpečí promění v plnohodnotnou krizi. Generální tajemnice organizace Celeste Saulo vyzvala k intenzivnějšímu budování systémů včasného varování před více druhy rizik, kterými v současnosti disponuje pouze část států světa. Generální tajemník OSN António Guterres, jemuž na konci roku končí mandát, v této souvislosti opakovaně apeluje na světové lídry, aby ukončili závislost na fosilních palivech, která pohání přehřívání planety.
Změny v přírodě pociťují obyvatelé zasažených regionů už nyní na každodenní bázi. V mnoha oblastech východní Afriky vedlo odlesňování a nárůst teplot k úplnému narušení srážkových vzorců. Řemínky řek, ve kterých se pamětníci v dětství koupali, se proměnily v malé potoky a období dešťů, na které se generace zemědělců spoléhaly při setbě, je zcela nestálé. Začátek období dešťů se oproti minulým desetiletím kompletně posunul, což místním komunitám znemožňuje tradiční způsob obživy.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
