Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Australský meteorologický úřad vzápětí varoval před zhoršením vln veder a lesních požárů, které zemi každoročně sužují. Někteří odborníci kvůli očekávané teplotní odchylce hovoří o super El Niňu, zatímco Světová meteorologická organizace (WMO) nabádá k opatrnosti s tím, že na přesné určení jeho konečné síly je kvůli nejednotnosti modelů ještě brzy.
Návrat tohoto cyklického oteplování povrchových vod oceánu přichází v době bezprecedentních globálních podmínek, které mohou jeho dopady značně zkomplikovat. Nadcházející období bude podle odhadů téměř jistě nejteplejším v historii měření, což se odehrává na pozadí mnoha ekonomických tlaků. Polovina z nejchudších států světa čelí dluhové tísni nebo jejímu vysokému riziku. Válečný konflikt v Íránu navíc vyhnal nahoru ceny energií a omezil dodávky hnojiv, čímž oslabil schopnost zranitelných regionů odolávat výkyvům počasí.
Podle humanitárních organizací hrozí, že do konce roku bude naléhavou potravinovou pomoc potřebovat přes sto milionů lidí, přičemž nejvyšší riziko hladomoru hrozí v Súdánu, Jižním Súdánu a Somálsku. Mezinárodní situaci komplikuje také krácení americké zahraniční pomoci a snižování evropských rozvojových rozpočtů. Světový potravinový program společně s Organizací pro výživu a zemědělství proto poprvé vydaly společnou výzvu k finanční pomoci, aby krizi předešly. Agentury OSN upozorňují, že každá investovaná jednotka do včasných opatření ušetří několikanásobně vyšší náklady na následnou humanitární pomoc.
Historická zkušenost ukazuje, že v extrémních letech vedlo El Niño k apokalyptickému utrpení a hladomorům v Indii, Číně či Brazílii, které stály životy desítek milionů lidí. Vědci připomínají dřívější silné projevy jevu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy sucho zasáhlo jižní Asii, Sahel a východní Afriku. Například v Etiopii tehdejší neúroda a následný hladomor přispěly k politickému převratu a pádu císařství. Současné oteplování planety navíc způsobuje, že i chladnější fáze klimatického cyklu jsou dnes teplejší, než byla silná období El Niňa v devadesátých letech.
Na globální úrovni sice El Niño obvykle nevede k celkovému poklesu produkce plodin, protože zisky v některých oblastech kompenzují ztráty jinde, dopady však nejtvrději zasáhnou ty nejméně přizpůsobivé. Mnoho afrických a asijských zemí je vysoce závislých na dovozu potravin a potýká se s drahými hnojivy. Klimatické šoky se však nevyhnou ani bohatým státům, kde se očekávají silnější vlny veder a šíření nemocí přenášených hmyzem, což podle odborných studií prokazatelně zpomaluje pokles úmrtnosti v zemích jako USA, Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
Evropská komise varovala, že kombinace sucha, záplav a tepelného stresu může mít dominový efekt na celou řadu hospodářských odvětví. Negativní vliv na zemědělskou produkci, produktivitu práce, dostupnost vody a výrobu elektřiny v hydroelektrárnách povede k růstu cen potravin a energií, posílení inflačních tlaků a fiskálnímu napětí. Podle klimatických aktivistů by řešením mohlo být odpuštění dluhů zemím globálního jihu a financování sociální ochrany prostřednictvím neočekávaných daní z mimořádných zisků ropných a plynárenských společností.
Světová meteorologická organizace zdůrazňuje, že současné předpovědi by neměly být vnímány jako hotová katastrofa, ale spíše jako výzva k akci předtím, než se nebezpečí promění v plnohodnotnou krizi. Generální tajemnice organizace Celeste Saulo vyzvala k intenzivnějšímu budování systémů včasného varování před více druhy rizik, kterými v současnosti disponuje pouze část států světa. Generální tajemník OSN António Guterres, jemuž na konci roku končí mandát, v této souvislosti opakovaně apeluje na světové lídry, aby ukončili závislost na fosilních palivech, která pohání přehřívání planety.
Změny v přírodě pociťují obyvatelé zasažených regionů už nyní na každodenní bázi. V mnoha oblastech východní Afriky vedlo odlesňování a nárůst teplot k úplnému narušení srážkových vzorců. Řemínky řek, ve kterých se pamětníci v dětství koupali, se proměnily v malé potoky a období dešťů, na které se generace zemědělců spoléhaly při setbě, je zcela nestálé. Začátek období dešťů se oproti minulým desetiletím kompletně posunul, což místním komunitám znemožňuje tradiční způsob obživy.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
