Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
Australský meteorologický úřad vzápětí varoval před zhoršením vln veder a lesních požárů, které zemi každoročně sužují. Někteří odborníci kvůli očekávané teplotní odchylce hovoří o super El Niňu, zatímco Světová meteorologická organizace (WMO) nabádá k opatrnosti s tím, že na přesné určení jeho konečné síly je kvůli nejednotnosti modelů ještě brzy.
Návrat tohoto cyklického oteplování povrchových vod oceánu přichází v době bezprecedentních globálních podmínek, které mohou jeho dopady značně zkomplikovat. Nadcházející období bude podle odhadů téměř jistě nejteplejším v historii měření, což se odehrává na pozadí mnoha ekonomických tlaků. Polovina z nejchudších států světa čelí dluhové tísni nebo jejímu vysokému riziku. Válečný konflikt v Íránu navíc vyhnal nahoru ceny energií a omezil dodávky hnojiv, čímž oslabil schopnost zranitelných regionů odolávat výkyvům počasí.
Podle humanitárních organizací hrozí, že do konce roku bude naléhavou potravinovou pomoc potřebovat přes sto milionů lidí, přičemž nejvyšší riziko hladomoru hrozí v Súdánu, Jižním Súdánu a Somálsku. Mezinárodní situaci komplikuje také krácení americké zahraniční pomoci a snižování evropských rozvojových rozpočtů. Světový potravinový program společně s Organizací pro výživu a zemědělství proto poprvé vydaly společnou výzvu k finanční pomoci, aby krizi předešly. Agentury OSN upozorňují, že každá investovaná jednotka do včasných opatření ušetří několikanásobně vyšší náklady na následnou humanitární pomoc.
Historická zkušenost ukazuje, že v extrémních letech vedlo El Niño k apokalyptickému utrpení a hladomorům v Indii, Číně či Brazílii, které stály životy desítek milionů lidí. Vědci připomínají dřívější silné projevy jevu ze sedmdesátých a osmdesátých let, kdy sucho zasáhlo jižní Asii, Sahel a východní Afriku. Například v Etiopii tehdejší neúroda a následný hladomor přispěly k politickému převratu a pádu císařství. Současné oteplování planety navíc způsobuje, že i chladnější fáze klimatického cyklu jsou dnes teplejší, než byla silná období El Niňa v devadesátých letech.
Na globální úrovni sice El Niño obvykle nevede k celkovému poklesu produkce plodin, protože zisky v některých oblastech kompenzují ztráty jinde, dopady však nejtvrději zasáhnou ty nejméně přizpůsobivé. Mnoho afrických a asijských zemí je vysoce závislých na dovozu potravin a potýká se s drahými hnojivy. Klimatické šoky se však nevyhnou ani bohatým státům, kde se očekávají silnější vlny veder a šíření nemocí přenášených hmyzem, což podle odborných studií prokazatelně zpomaluje pokles úmrtnosti v zemích jako USA, Austrálie, Japonsko nebo Jižní Korea.
Evropská komise varovala, že kombinace sucha, záplav a tepelného stresu může mít dominový efekt na celou řadu hospodářských odvětví. Negativní vliv na zemědělskou produkci, produktivitu práce, dostupnost vody a výrobu elektřiny v hydroelektrárnách povede k růstu cen potravin a energií, posílení inflačních tlaků a fiskálnímu napětí. Podle klimatických aktivistů by řešením mohlo být odpuštění dluhů zemím globálního jihu a financování sociální ochrany prostřednictvím neočekávaných daní z mimořádných zisků ropných a plynárenských společností.
Světová meteorologická organizace zdůrazňuje, že současné předpovědi by neměly být vnímány jako hotová katastrofa, ale spíše jako výzva k akci předtím, než se nebezpečí promění v plnohodnotnou krizi. Generální tajemnice organizace Celeste Saulo vyzvala k intenzivnějšímu budování systémů včasného varování před více druhy rizik, kterými v současnosti disponuje pouze část států světa. Generální tajemník OSN António Guterres, jemuž na konci roku končí mandát, v této souvislosti opakovaně apeluje na světové lídry, aby ukončili závislost na fosilních palivech, která pohání přehřívání planety.
Změny v přírodě pociťují obyvatelé zasažených regionů už nyní na každodenní bázi. V mnoha oblastech východní Afriky vedlo odlesňování a nárůst teplot k úplnému narušení srážkových vzorců. Řemínky řek, ve kterých se pamětníci v dětství koupali, se proměnily v malé potoky a období dešťů, na které se generace zemědělců spoléhaly při setbě, je zcela nestálé. Začátek období dešťů se oproti minulým desetiletím kompletně posunul, což místním komunitám znemožňuje tradiční způsob obživy.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
