Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
"Kratom není neškodný produkt a nechci, aby se stával běžnou součástí života mladých lidí. Dosavadní pravidla se ukázala jako nedostatečná a vidíme případy, kdy se kratom dostává i ke středoškolákům a jeho užívání končí intoxikací. Proto přicházíme s přísnějšími pravidly, která budou v praxi skutečně vymahatelná. Zvyšujeme věkovou hranici na 21 let, končí internetový prodej a zároveň zpřísňujeme požadavky na bezpečnost samotných výrobků. Nejde o zákaz kratomu. Jde o odpovědnou regulaci, která musí chránit především děti a mladé lidi," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Jedním z hlavních opatření je zvýšení minimálního věku pro nákup psychomodulačních látek z 18 na 21 let. Ministerstvo zdravotnictví tím reaguje mimo jiné na situaci na středních školách, kde jsou plnoletí studenti v každodenním kontaktu s mladšími spolužáky, a omezení legální dostupnosti kratomu pro tuto věkovou skupinu má za cíl snížit riziko jeho dalšího předávání nezletilým.
Významnou změnou je také zákaz internetového prodeje a dalších forem prodeje na dálku. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že při online nákupu nelze dostatečně spolehlivě ověřovat věk kupujících. Kratom proto bude možné prodávat pouze ve specializovaných kamenných prodejnách s povinnou kontrolou věku zákazníka.
Přísnější pravidla se budou týkat také samotných provozoven. Jejich výlohy, okna a vstupy budou muset být zabezpečeny proti nahlížení dovnitř a omezeno bude jejich vnější označení tak, aby nemělo reklamní či propagační charakter.
Novela současně zpřísňuje požadavky na složení, označování a kvalitu výrobků. Rozšiřují se hygienické požadavky na celý distribuční řetězec, posiluje se kontrola šarží a původu výrobků a odpovědnost distributorů. Přesnější vymezení kontrolních pravomocí a přestupků má umožnit také účinnější vymáhání pravidel. Zvyšuje se rovněž správní poplatek za žádost o vydání povolení k nakládání s psychomodulačními látkami a roční udržovací poplatek pro provozovny.
Změny ve zdanění
Novela přináší také nové daňové nastavení kratomu. Spotřební daň bude odstupňována podle koncentrace aktivních látek a míry rizika. U běžného kratomu s nižší koncentrací bude činit 2 Kč za gram nebo mililitr, u koncentrovaných výrobků, zejména kratomových extraktů, 10 Kč za gram nebo mililitr. Na nelegální kratom se bude vztahovat nejvyšší sazba 20 Kč za gram nebo mililitr. Mění se také sazba daně z přidané hodnoty. Výrobky obsahující kratom přejdou ze snížené 12% sazby DPH do základní sazby 21 % a budou povinně označeny tabákovou nálepkou.
"Hlavním cílem těchto opatření není vybrat více peněz na daních. Chceme především nastavit jasná pravidla, omezit rizika spojená s užíváním kratomu a lépe chránit zdraví lidí, především dětí a mladistvých. Tomu musí odpovídat i daňové nastavení. Je nesmyslné, aby spotřeba jakékoliv návykové látky byla daňově zvýhodněna stejně jako třeba základní potraviny," řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Daňová opatření zároveň v prvním roce přinesou do státního rozpočtu podle odhadu přibližně 0,5 miliardy Kč, z toho 0,3 miliardy Kč na spotřební dani a 0,2 miliardy Kč na DPH.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
