Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Dohoda má zároveň bránit tomu, aby v citlivých grónských odvětvích nebo vojenské infrastruktuře získaly pozice státy mimo NATO, zejména Čína či Rusko. Režim má platit dokonce i v případě budoucí grónské nezávislosti. Suverenita největšího ostrova světa však zůstává zachována a dohoda ještě prochází příslušnými schvalovacími procesy.
Trump tedy Grónsko nekoupil ani neanektoval. Získává však něco, co může být z hlediska amerických strategických zájmů praktičtější – dlouhodobě garantované postavení USA při zajišťování bezpečnosti ostrova a možnost bránit vstupu geopolitických rivalů do strategicky významných projektů. Spojené státy přitom disponovaly rozsáhlými vojenskými právy v Grónsku již na základě dohody z roku 1951. Nová úprava tato práva rozšiřuje, a především je zasazuje do současného soupeření Washingtonu s Moskvou a Pekingem.
Dohoda má také výrazný surovinový rozměr. Grónsko disponuje významnými zásobami prvků vzácných zemin, grafitu, molybdenu a dalších kritických surovin, jejichž dostupnost se v posledních letech stala bezpečnostním problémem. Čína nadále dominuje zpracování řady kritických kovů a Washington hledá alternativní dodavatelské řetězce. Právě vzácné zeminy jsou tento týden také jedním z témat americko-čínských jednání před plánovaným setkáním Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Finanční trhy tento aspekt Trumpova oznámení zachytily okamžitě. Akcie společnosti Critical Metals, která ovládá projekt Tanbreez v jižním Grónsku, po skončení řádného obchodování vyskočily přibližně o 15 procent. Tanbreez patří mezi největší známá ložiska těžkých prvků vzácných zemin v západním světě. Critical Metals již letos uzavřela patnáctiletou smlouvu s americkou REalloys na odběr části budoucí produkce a Washington dlouhodobě projevuje o projekt strategický zájem.
Růst akcií ovšem neznamená, že samotná dohoda automaticky spustí těžbu. U podobných projektů nadále rozhodují investiční náklady, infrastruktura, financování, technologie zpracování i environmentální povolení. Trh však zjevně přisuzuje grónským projektům vyšší strategickou hodnotu a nižší geopolitické riziko. Zvláště důležité by bylo, pokud by širší americká kontrola nad citlivými investicemi fakticky usnadnila financování projektů americkými státními institucemi nebo uzavírání dlouhodobých odběratelských kontraktů.
Trumpova dohoda může nepřímo zvyšovat pozornost také vůči dalším společnostem působícím v Grónsku. Patří k nim například britská GreenRoc Strategic Materials, která rozvíjí grafitový projekt Amitsoq. Ten už získal třicetiletou těžební licenci a podporu evropských institucí. Evropská komise tento měsíc Amitsoq přímo označila za jeden z projektů, které chce EU v Grónsku podporovat. Brusel současně oznámil balík nových investic ve výši 200 milionů eur, zaměřený mimo jiné právě na kritické suroviny.
O grónské nerostné bohatství se stále intenzivněji zajímají jak Spojené státy, tak Evropská unie, zatímco nová bezpečnostní dohoda má omezovat prostor Číny a Ruska.
Pozornost zasluhuje rovněž načasování. Pouhý den před oznámením grónské dohody Trump uvedl, že pokročila jednání o vytvoření stálé základny americké armády v Polsku. Polsko dosud hostí americké vojáky zejména rotačně. Současně Pentagon provádí rozsáhlou revizi amerického vojenského rozmístění v Evropě.
Tyto kroky mohou naznačovat postupnou změnu geografie americké přítomnosti v Evropě. Zatímco Washington tlačí západoevropské spojence k větším výdajům na obranu a přezkoumává počty svých vojáků na kontinentu, strategický význam Polska, východního křídla NATO a Arktidy roste. Spojené státy tak mohou svou evropskou přítomnost nikoli jednoduše omezovat, ale částečně přesouvat na východ a na sever. Grónsko v takovém uspořádání představuje zároveň vojenskou základnu, prostor pro sledování severního Atlantiku a Arktidy i potenciální zdroj strategických surovin.
Uvažme, že přes Arktidu vedou nejkratší trajektorie ruských balistických raket směrem k Severní Americe, Grónsko je důležité pro včasné varování, sledování kosmu, ponorek i kontrolu severního Atlantiku. A s ustupujícím ledem roste význam arktických námořních tras. USA tím tedy současně vytlačují z prostoru Čínu.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.