Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Dohoda má zároveň bránit tomu, aby v citlivých grónských odvětvích nebo vojenské infrastruktuře získaly pozice státy mimo NATO, zejména Čína či Rusko. Režim má platit dokonce i v případě budoucí grónské nezávislosti. Suverenita největšího ostrova světa však zůstává zachována a dohoda ještě prochází příslušnými schvalovacími procesy.
Trump tedy Grónsko nekoupil ani neanektoval. Získává však něco, co může být z hlediska amerických strategických zájmů praktičtější – dlouhodobě garantované postavení USA při zajišťování bezpečnosti ostrova a možnost bránit vstupu geopolitických rivalů do strategicky významných projektů. Spojené státy přitom disponovaly rozsáhlými vojenskými právy v Grónsku již na základě dohody z roku 1951. Nová úprava tato práva rozšiřuje, a především je zasazuje do současného soupeření Washingtonu s Moskvou a Pekingem.
Dohoda má také výrazný surovinový rozměr. Grónsko disponuje významnými zásobami prvků vzácných zemin, grafitu, molybdenu a dalších kritických surovin, jejichž dostupnost se v posledních letech stala bezpečnostním problémem. Čína nadále dominuje zpracování řady kritických kovů a Washington hledá alternativní dodavatelské řetězce. Právě vzácné zeminy jsou tento týden také jedním z témat americko-čínských jednání před plánovaným setkáním Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Finanční trhy tento aspekt Trumpova oznámení zachytily okamžitě. Akcie společnosti Critical Metals, která ovládá projekt Tanbreez v jižním Grónsku, po skončení řádného obchodování vyskočily přibližně o 15 procent. Tanbreez patří mezi největší známá ložiska těžkých prvků vzácných zemin v západním světě. Critical Metals již letos uzavřela patnáctiletou smlouvu s americkou REalloys na odběr části budoucí produkce a Washington dlouhodobě projevuje o projekt strategický zájem.
Růst akcií ovšem neznamená, že samotná dohoda automaticky spustí těžbu. U podobných projektů nadále rozhodují investiční náklady, infrastruktura, financování, technologie zpracování i environmentální povolení. Trh však zjevně přisuzuje grónským projektům vyšší strategickou hodnotu a nižší geopolitické riziko. Zvláště důležité by bylo, pokud by širší americká kontrola nad citlivými investicemi fakticky usnadnila financování projektů americkými státními institucemi nebo uzavírání dlouhodobých odběratelských kontraktů.
Trumpova dohoda může nepřímo zvyšovat pozornost také vůči dalším společnostem působícím v Grónsku. Patří k nim například britská GreenRoc Strategic Materials, která rozvíjí grafitový projekt Amitsoq. Ten už získal třicetiletou těžební licenci a podporu evropských institucí. Evropská komise tento měsíc Amitsoq přímo označila za jeden z projektů, které chce EU v Grónsku podporovat. Brusel současně oznámil balík nových investic ve výši 200 milionů eur, zaměřený mimo jiné právě na kritické suroviny.
O grónské nerostné bohatství se stále intenzivněji zajímají jak Spojené státy, tak Evropská unie, zatímco nová bezpečnostní dohoda má omezovat prostor Číny a Ruska.
Pozornost zasluhuje rovněž načasování. Pouhý den před oznámením grónské dohody Trump uvedl, že pokročila jednání o vytvoření stálé základny americké armády v Polsku. Polsko dosud hostí americké vojáky zejména rotačně. Současně Pentagon provádí rozsáhlou revizi amerického vojenského rozmístění v Evropě.
Tyto kroky mohou naznačovat postupnou změnu geografie americké přítomnosti v Evropě. Zatímco Washington tlačí západoevropské spojence k větším výdajům na obranu a přezkoumává počty svých vojáků na kontinentu, strategický význam Polska, východního křídla NATO a Arktidy roste. Spojené státy tak mohou svou evropskou přítomnost nikoli jednoduše omezovat, ale částečně přesouvat na východ a na sever. Grónsko v takovém uspořádání představuje zároveň vojenskou základnu, prostor pro sledování severního Atlantiku a Arktidy i potenciální zdroj strategických surovin.
Uvažme, že přes Arktidu vedou nejkratší trajektorie ruských balistických raket směrem k Severní Americe, Grónsko je důležité pro včasné varování, sledování kosmu, ponorek i kontrolu severního Atlantiku. A s ustupujícím ledem roste význam arktických námořních tras. USA tím tedy současně vytlačují z prostoru Čínu.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.