Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Český jarní model nebyl klasickým pevným stropem typu „benzín nesmí stát více než 40 korun“. Stát omezil maximální marži u běžného benzínu a nafty na 2,50 koruny na litr a z aktuálních velkoobchodních cen, této marže, spotřební daně a DPH každý den vypočítával nejvyšší povolenou maloobchodní cenu. Současně u nafty snížil spotřební daň; efekt činil včetně DPH zhruba 2,35 koruny na litr. Regulace skončila 19. července poté, co vláda vyhodnotila mimořádnou tržní situaci jako odeznívající.
Nynější situace je ale v jednom důležitém ohledu jiná. Podle Havlíčka se mimořádně zvýšily rafinérské marže napříč Evropou a problém tak vzniká ve větší míře ještě před samotnou čerpací stanicí. Pokud by vláda pouze obnovila limit maloobchodní marže, nemusí tím konečnou cenu „zmrazit“. Český mechanismus totiž do maximální ceny promítá vývoj velkoobchodních cen. Jestliže zdraží rafinérská produkce nebo dovoz hotové nafty, může růst i státem stanovený cenový strop. Regulace však může zabránit tomu, aby se k dražší vstupní ceně přidávaly mimořádně vysoké maloobchodní marže.
Česko by přitom rozhodně nebylo evropskou výjimkou. Německá vláda včera rozhodla, že od října do konce roku sníží energetickou daň z benzínu a nafty o 14 centů na litr, což po započtení DPH znamená zlevnění až o 17 centů. Současně chce s ropným průmyslem vyjednat dočasný cenový strop podle belgického či lucemburského vzoru, nejpozději od 1. ledna 2027.
Ještě dál jsou Chorvatsko a Slovinsko. Chorvatská vláda přímo stanovuje nejvyšší maloobchodní ceny podle vzorce s omezenou prémií obchodníků. Pro týden od 15. září určila maximum 1,73 eura za litr benzínu a 1,85 eura za litr nafty. Sama uvádí, že bez vládních zásahů by ceny činily 1,93 a 2,16 eura. Slovinsko rovněž stanovuje nejvyšší povolené ceny; pro období 15. až 21. září jsou 1,728 eura u benzínu a 1,991 eura u nafty. Dne 17. září navíc vláda změnila samotný výpočet regulované ceny a odhaduje, že jen tento krok sníží cenu nafty zhruba o sedm centů na litr.
Maďarsko má v parlamentu návrh na obnovení pevné úřední ceny 595 forintů za litr benzínu a 615 forintů u nafty. Polsko jde jinou cestou: vláda 15. září schválila návrh šedesátiprocentní daně z mimořádných zisků palivových firem a její výnos chce použít k financování opatření zmírňujících drahá paliva.
Evropský trend je tedy zřetelný, jednotlivé vlády však používají velmi rozdílné nástroje. Daňové slevy přinášejí rychlou úlevu motoristům, ale znamenají výpadek veřejných příjmů a bez kontroly marží se nemusí celá sleva propsat do cen. Cenové stropy a limity marží naopak mohou krátkodobě tlumit extrémní zdražení, pokud jsou však nastaveny příliš nízko vůči skutečným nákladům, mohou zhoršit ekonomiku čerpacích stanic a v krajním případě i dostupnost paliv. Na toto riziko ostatně upozorňovala před zavedením stropu i německá vláda.
Společným jmenovatelem současné evropské vlny zásahů je přitom nabídkový šok: válka na Blízkém východě vytlačila ropu nad 100 dolarů za barel, evropský trh s naftou je napjatý a výpadky části dodávek ze Saúdské Arábie dále zvyšují náklady rafinerií. V takovém prostředí státy nemohou administrativně zlevnit samotnou ropu; mohou pouze ovlivnit, zda část zdražení převezme rozpočet či firmy, nebo se v plné míře přenese na motoristy.
Právě proto bude podstatné, zda případný český zásah bude reagovat pouze na maloobchodní marže, nebo i na dnešní problém vysokých rafinérských a velkoobchodních cen. Návrat regulace by totiž sám o sobě neodstranil ropný šok; rozhodoval by především o tom, jak velká část tohoto šoku se přenese na motoristy a jak se náklady rozdělí mezi stát, obchodníky a spotřebitele.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.