Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Český jarní model nebyl klasickým pevným stropem typu „benzín nesmí stát více než 40 korun“. Stát omezil maximální marži u běžného benzínu a nafty na 2,50 koruny na litr a z aktuálních velkoobchodních cen, této marže, spotřební daně a DPH každý den vypočítával nejvyšší povolenou maloobchodní cenu. Současně u nafty snížil spotřební daň; efekt činil včetně DPH zhruba 2,35 koruny na litr. Regulace skončila 19. července poté, co vláda vyhodnotila mimořádnou tržní situaci jako odeznívající.
Nynější situace je ale v jednom důležitém ohledu jiná. Podle Havlíčka se mimořádně zvýšily rafinérské marže napříč Evropou a problém tak vzniká ve větší míře ještě před samotnou čerpací stanicí. Pokud by vláda pouze obnovila limit maloobchodní marže, nemusí tím konečnou cenu „zmrazit“. Český mechanismus totiž do maximální ceny promítá vývoj velkoobchodních cen. Jestliže zdraží rafinérská produkce nebo dovoz hotové nafty, může růst i státem stanovený cenový strop. Regulace však může zabránit tomu, aby se k dražší vstupní ceně přidávaly mimořádně vysoké maloobchodní marže.
Česko by přitom rozhodně nebylo evropskou výjimkou. Německá vláda včera rozhodla, že od října do konce roku sníží energetickou daň z benzínu a nafty o 14 centů na litr, což po započtení DPH znamená zlevnění až o 17 centů. Současně chce s ropným průmyslem vyjednat dočasný cenový strop podle belgického či lucemburského vzoru, nejpozději od 1. ledna 2027.
Ještě dál jsou Chorvatsko a Slovinsko. Chorvatská vláda přímo stanovuje nejvyšší maloobchodní ceny podle vzorce s omezenou prémií obchodníků. Pro týden od 15. září určila maximum 1,73 eura za litr benzínu a 1,85 eura za litr nafty. Sama uvádí, že bez vládních zásahů by ceny činily 1,93 a 2,16 eura. Slovinsko rovněž stanovuje nejvyšší povolené ceny; pro období 15. až 21. září jsou 1,728 eura u benzínu a 1,991 eura u nafty. Dne 17. září navíc vláda změnila samotný výpočet regulované ceny a odhaduje, že jen tento krok sníží cenu nafty zhruba o sedm centů na litr.
Maďarsko má v parlamentu návrh na obnovení pevné úřední ceny 595 forintů za litr benzínu a 615 forintů u nafty. Polsko jde jinou cestou: vláda 15. září schválila návrh šedesátiprocentní daně z mimořádných zisků palivových firem a její výnos chce použít k financování opatření zmírňujících drahá paliva.
Evropský trend je tedy zřetelný, jednotlivé vlády však používají velmi rozdílné nástroje. Daňové slevy přinášejí rychlou úlevu motoristům, ale znamenají výpadek veřejných příjmů a bez kontroly marží se nemusí celá sleva propsat do cen. Cenové stropy a limity marží naopak mohou krátkodobě tlumit extrémní zdražení, pokud jsou však nastaveny příliš nízko vůči skutečným nákladům, mohou zhoršit ekonomiku čerpacích stanic a v krajním případě i dostupnost paliv. Na toto riziko ostatně upozorňovala před zavedením stropu i německá vláda.
Společným jmenovatelem současné evropské vlny zásahů je přitom nabídkový šok: válka na Blízkém východě vytlačila ropu nad 100 dolarů za barel, evropský trh s naftou je napjatý a výpadky části dodávek ze Saúdské Arábie dále zvyšují náklady rafinerií. V takovém prostředí státy nemohou administrativně zlevnit samotnou ropu; mohou pouze ovlivnit, zda část zdražení převezme rozpočet či firmy, nebo se v plné míře přenese na motoristy.
Právě proto bude podstatné, zda případný český zásah bude reagovat pouze na maloobchodní marže, nebo i na dnešní problém vysokých rafinérských a velkoobchodních cen. Návrat regulace by totiž sám o sobě neodstranil ropný šok; rozhodoval by především o tom, jak velká část tohoto šoku se přenese na motoristy a jak se náklady rozdělí mezi stát, obchodníky a spotřebitele.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.