Růst důchodů nenaplní původní očekávání? Klíčem jsou mzdy!

Ilustrační fotografie.
Ilustrační fotografie., foto: Depositphotos
Mariana Nová 19. září 2026 09:15
Sdílej:

Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání. 

Dosud se počítalo s tím, že důchody od ledna vzrostou minimálně o tři stovky měsíčně. Jak ale upozornil web iDnes.cz, průměrná mzda nakonec rostla méně, než očekávali statistici, přičemž návrh valorizace zatím není schválen. Pokud by se nyní odvíjel pouze od růstu mezd, stoupla by základní výměra důchodu jen o 270 korun. 

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) před časem potvrdil, že přesná částka, o kterou budou valorizovány důchody, bude známá v září. Podle jeho dřívějšího vyjádření mohou penze maximálně stoupnout o 590 korun. Vyšší valorizaci by musela posvětit vláda. 

Důchody v Česku se naposledy zvyšovaly v lednu, kdy základní výměra stoupla o 240 korun a procentní výměra o 2,6 procenta. Průměrný samostatně vyplácený důchod se tak zvýšil o 668 korun na 21 839 korun. 

Starobní důchod se skládá ze dvou částí - základní a procentní výměry. Základní výměra je jednotná pro všechny důchody a je stanovena zákonem o důchodovém pojištění ve výši 10 % průměrné mzdy. Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu, který je odvozen od průměrné výše příjmů žadatele o důchod za rozhodné období.

Výši důchodu ovlivňují především dvě skutečnosti: délka doby důchodového pojištění a výše výdělků dosažených v rozhodném období. Za každý celý rok důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) lidem náleží půldruhého procenta výpočtového základu. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Robert F. Kennedy jr.

Kennedyho nátlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin dorazil do Evropy

Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.

Novinky
Ilustrační foto

Sestaví novou vládu Netanjahu, nebo Eisenkot? Experti vysvětlili, proč to Palestincům může být jedno

Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.

Novinky
Donald Trump

Co se stane, když Trump prohraje? Evropa se obává nejhoršího scénáře

Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se zapsal do historie. Krokem, který před ním jiný pontifik nikdy neudělal

Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.