Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Zatímco se svět rychle blíží k oteplení o 2 °C, rizika katastrofálních meteorologických jevů a dosažení klimatických bodů zvratu prudce rostou. Současné modely, o které se opírají vlády a finanční instituce, však tyto šoky zcela ignorují. Místo toho předpovídají stabilní ekonomický růst, který bude pouze mírně zpomalen postupným zvyšováním průměrných teplot.
Výzkumníci z Exeterské univerzity a think-tanku Carbon Tracker Initiative upozorňují, že tyto modely chybně předpokládají, že se budoucnost bude chovat jako minulost. Spalování fosilních paliv však posunulo klimatický systém do neprobádaných vod. Body zvratu, jako je zhroucení kritických oceánských proudů v Atlantiku nebo tání grónského ledového příkrovu, by přitom měly pro společnost nezvratné důsledky.
Vlády a regulátoři by podle závěrů zprávy měli věnovat daleko větší pozornost rizikům s vysokým dopadem, i když se jejich pravděpodobnost zdá být nižší. Dr. Jesse Abrams z Exeterské univerzity zdůraznil, že současné modely nedokážou zachytit kaskádová selhání a řetězové šoky. Tyto jevy definují klimatické riziko v teplejším světě a mohou podkopat samotné základy ekonomického růstu.
Generální ředitel Carbon Tracker, Mark Campanale, uvedl, že výsledkem těchto chybných modelů je rozšířené uspokojení mezi investory a politiky. V některých vládních kruzích existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se politici vyhnuli obtížným rozhodnutím v současnosti. Důsledky tohoto odkládání řešení však budou podle něj katastrofální.
Ekonomické modely často vykazují odhady ztrát, které vypadají precizně, ale podle vědců jsou divoce optimistické. Některé predikce uvádějí ztrátu HDP pouze kolem 10 % i při oteplení o 3 až 4 stupně. Fyzikální vědci však varují, že při takových teplotách přestanou ekonomika i společnost fungovat tak, jak je známe. Tento nesoulad v datech je podle expertů alarmující.
Analýza vychází z úsudků 68 klimatických vědců z předních institucí ve Velké Británii, USA, Číně a dalších devíti zemích. Klíčovým zjištěním je, že zatímco modely tradičně spojují škody pouze se změnami průměrných teplot, trhy a společnosti trpí nejvíce extrémy – vlnami veder, záplavami a suchy. Právě tyto extrémy současné výpočty opomíjejí.
Ukazatel HDP navíc může maskovat skutečné náklady klimatických škod, protože nezapočítává úmrtí, zhoršení zdravotního stavu obyvatel, sociální rozvrat ani degradaci ekosystémů. Paradoxně může HDP po katastrofách dokonce vzrůst díky vysokým výdajům na obnovu a opravy. To vede k nebezpečnému zkreslení reality, na kterou se finanční systém snaží připravit.
Investoři by proto měli urychlit odklon od fosilních paliv jako součást své povinnosti jednat v zájmu budoucích zisků. Podle expertů je prevence a snižování emisí mnohem levnější než pokusy o zvládnutí následků klimatického zhroucení. Mnoho současných vládních opatření a regulací je totiž podle zprávy nebezpečně odtrženo od fyzikální reality našeho světa.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
