Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Zatímco se svět rychle blíží k oteplení o 2 °C, rizika katastrofálních meteorologických jevů a dosažení klimatických bodů zvratu prudce rostou. Současné modely, o které se opírají vlády a finanční instituce, však tyto šoky zcela ignorují. Místo toho předpovídají stabilní ekonomický růst, který bude pouze mírně zpomalen postupným zvyšováním průměrných teplot.
Výzkumníci z Exeterské univerzity a think-tanku Carbon Tracker Initiative upozorňují, že tyto modely chybně předpokládají, že se budoucnost bude chovat jako minulost. Spalování fosilních paliv však posunulo klimatický systém do neprobádaných vod. Body zvratu, jako je zhroucení kritických oceánských proudů v Atlantiku nebo tání grónského ledového příkrovu, by přitom měly pro společnost nezvratné důsledky.
Vlády a regulátoři by podle závěrů zprávy měli věnovat daleko větší pozornost rizikům s vysokým dopadem, i když se jejich pravděpodobnost zdá být nižší. Dr. Jesse Abrams z Exeterské univerzity zdůraznil, že současné modely nedokážou zachytit kaskádová selhání a řetězové šoky. Tyto jevy definují klimatické riziko v teplejším světě a mohou podkopat samotné základy ekonomického růstu.
Generální ředitel Carbon Tracker, Mark Campanale, uvedl, že výsledkem těchto chybných modelů je rozšířené uspokojení mezi investory a politiky. V některých vládních kruzích existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se politici vyhnuli obtížným rozhodnutím v současnosti. Důsledky tohoto odkládání řešení však budou podle něj katastrofální.
Ekonomické modely často vykazují odhady ztrát, které vypadají precizně, ale podle vědců jsou divoce optimistické. Některé predikce uvádějí ztrátu HDP pouze kolem 10 % i při oteplení o 3 až 4 stupně. Fyzikální vědci však varují, že při takových teplotách přestanou ekonomika i společnost fungovat tak, jak je známe. Tento nesoulad v datech je podle expertů alarmující.
Analýza vychází z úsudků 68 klimatických vědců z předních institucí ve Velké Británii, USA, Číně a dalších devíti zemích. Klíčovým zjištěním je, že zatímco modely tradičně spojují škody pouze se změnami průměrných teplot, trhy a společnosti trpí nejvíce extrémy – vlnami veder, záplavami a suchy. Právě tyto extrémy současné výpočty opomíjejí.
Ukazatel HDP navíc může maskovat skutečné náklady klimatických škod, protože nezapočítává úmrtí, zhoršení zdravotního stavu obyvatel, sociální rozvrat ani degradaci ekosystémů. Paradoxně může HDP po katastrofách dokonce vzrůst díky vysokým výdajům na obnovu a opravy. To vede k nebezpečnému zkreslení reality, na kterou se finanční systém snaží připravit.
Investoři by proto měli urychlit odklon od fosilních paliv jako součást své povinnosti jednat v zájmu budoucích zisků. Podle expertů je prevence a snižování emisí mnohem levnější než pokusy o zvládnutí následků klimatického zhroucení. Mnoho současných vládních opatření a regulací je totiž podle zprávy nebezpečně odtrženo od fyzikální reality našeho světa.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
