Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Zatímco se svět rychle blíží k oteplení o 2 °C, rizika katastrofálních meteorologických jevů a dosažení klimatických bodů zvratu prudce rostou. Současné modely, o které se opírají vlády a finanční instituce, však tyto šoky zcela ignorují. Místo toho předpovídají stabilní ekonomický růst, který bude pouze mírně zpomalen postupným zvyšováním průměrných teplot.
Výzkumníci z Exeterské univerzity a think-tanku Carbon Tracker Initiative upozorňují, že tyto modely chybně předpokládají, že se budoucnost bude chovat jako minulost. Spalování fosilních paliv však posunulo klimatický systém do neprobádaných vod. Body zvratu, jako je zhroucení kritických oceánských proudů v Atlantiku nebo tání grónského ledového příkrovu, by přitom měly pro společnost nezvratné důsledky.
Vlády a regulátoři by podle závěrů zprávy měli věnovat daleko větší pozornost rizikům s vysokým dopadem, i když se jejich pravděpodobnost zdá být nižší. Dr. Jesse Abrams z Exeterské univerzity zdůraznil, že současné modely nedokážou zachytit kaskádová selhání a řetězové šoky. Tyto jevy definují klimatické riziko v teplejším světě a mohou podkopat samotné základy ekonomického růstu.
Generální ředitel Carbon Tracker, Mark Campanale, uvedl, že výsledkem těchto chybných modelů je rozšířené uspokojení mezi investory a politiky. V některých vládních kruzích existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se politici vyhnuli obtížným rozhodnutím v současnosti. Důsledky tohoto odkládání řešení však budou podle něj katastrofální.
Ekonomické modely často vykazují odhady ztrát, které vypadají precizně, ale podle vědců jsou divoce optimistické. Některé predikce uvádějí ztrátu HDP pouze kolem 10 % i při oteplení o 3 až 4 stupně. Fyzikální vědci však varují, že při takových teplotách přestanou ekonomika i společnost fungovat tak, jak je známe. Tento nesoulad v datech je podle expertů alarmující.
Analýza vychází z úsudků 68 klimatických vědců z předních institucí ve Velké Británii, USA, Číně a dalších devíti zemích. Klíčovým zjištěním je, že zatímco modely tradičně spojují škody pouze se změnami průměrných teplot, trhy a společnosti trpí nejvíce extrémy – vlnami veder, záplavami a suchy. Právě tyto extrémy současné výpočty opomíjejí.
Ukazatel HDP navíc může maskovat skutečné náklady klimatických škod, protože nezapočítává úmrtí, zhoršení zdravotního stavu obyvatel, sociální rozvrat ani degradaci ekosystémů. Paradoxně může HDP po katastrofách dokonce vzrůst díky vysokým výdajům na obnovu a opravy. To vede k nebezpečnému zkreslení reality, na kterou se finanční systém snaží připravit.
Investoři by proto měli urychlit odklon od fosilních paliv jako součást své povinnosti jednat v zájmu budoucích zisků. Podle expertů je prevence a snižování emisí mnohem levnější než pokusy o zvládnutí následků klimatického zhroucení. Mnoho současných vládních opatření a regulací je totiž podle zprávy nebezpečně odtrženo od fyzikální reality našeho světa.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
V Česku sílí srpnová vlna tropických veder, která vyvrcholí dnes a zítra. Místy se očekává, že teploty dosáhnou až 40 stupňů. V takovém horku nejsou vyloučeny zdravotní potíže. Jak si chránit zdraví v počasí, které momentálně panuje?
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
