Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Zatímco se svět rychle blíží k oteplení o 2 °C, rizika katastrofálních meteorologických jevů a dosažení klimatických bodů zvratu prudce rostou. Současné modely, o které se opírají vlády a finanční instituce, však tyto šoky zcela ignorují. Místo toho předpovídají stabilní ekonomický růst, který bude pouze mírně zpomalen postupným zvyšováním průměrných teplot.
Výzkumníci z Exeterské univerzity a think-tanku Carbon Tracker Initiative upozorňují, že tyto modely chybně předpokládají, že se budoucnost bude chovat jako minulost. Spalování fosilních paliv však posunulo klimatický systém do neprobádaných vod. Body zvratu, jako je zhroucení kritických oceánských proudů v Atlantiku nebo tání grónského ledového příkrovu, by přitom měly pro společnost nezvratné důsledky.
Vlády a regulátoři by podle závěrů zprávy měli věnovat daleko větší pozornost rizikům s vysokým dopadem, i když se jejich pravděpodobnost zdá být nižší. Dr. Jesse Abrams z Exeterské univerzity zdůraznil, že současné modely nedokážou zachytit kaskádová selhání a řetězové šoky. Tyto jevy definují klimatické riziko v teplejším světě a mohou podkopat samotné základy ekonomického růstu.
Generální ředitel Carbon Tracker, Mark Campanale, uvedl, že výsledkem těchto chybných modelů je rozšířené uspokojení mezi investory a politiky. V některých vládních kruzích existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se politici vyhnuli obtížným rozhodnutím v současnosti. Důsledky tohoto odkládání řešení však budou podle něj katastrofální.
Ekonomické modely často vykazují odhady ztrát, které vypadají precizně, ale podle vědců jsou divoce optimistické. Některé predikce uvádějí ztrátu HDP pouze kolem 10 % i při oteplení o 3 až 4 stupně. Fyzikální vědci však varují, že při takových teplotách přestanou ekonomika i společnost fungovat tak, jak je známe. Tento nesoulad v datech je podle expertů alarmující.
Analýza vychází z úsudků 68 klimatických vědců z předních institucí ve Velké Británii, USA, Číně a dalších devíti zemích. Klíčovým zjištěním je, že zatímco modely tradičně spojují škody pouze se změnami průměrných teplot, trhy a společnosti trpí nejvíce extrémy – vlnami veder, záplavami a suchy. Právě tyto extrémy současné výpočty opomíjejí.
Ukazatel HDP navíc může maskovat skutečné náklady klimatických škod, protože nezapočítává úmrtí, zhoršení zdravotního stavu obyvatel, sociální rozvrat ani degradaci ekosystémů. Paradoxně může HDP po katastrofách dokonce vzrůst díky vysokým výdajům na obnovu a opravy. To vede k nebezpečnému zkreslení reality, na kterou se finanční systém snaží připravit.
Investoři by proto měli urychlit odklon od fosilních paliv jako součást své povinnosti jednat v zájmu budoucích zisků. Podle expertů je prevence a snižování emisí mnohem levnější než pokusy o zvládnutí následků klimatického zhroucení. Mnoho současných vládních opatření a regulací je totiž podle zprávy nebezpečně odtrženo od fyzikální reality našeho světa.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medvěděv potvrdil, že poprvé od roku 1972 neexistuje mezi Ruskem a Spojenými státy žádná platná smlouva omezující strategické jaderné síly. Reagoval tak na čtvrteční vypršení platnosti dohody Nový START, čímž skončila celá éra mezinárodních úmluv, jako byly SALT 1, SALT 2, START I a II či SORT. Medvěděv na sociální síti X doprovodil své prohlášení obrázkem Nočního krále ze seriálu Hra o trůny s ikonickým varováním, že „zima se blíží“.
Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Leden přinesl jeden zlom ve vztahu mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem, kteří se dohodli na péči o dceru Rozárku. Nedávno už se ale mezi nimi objevilo nové napětí. Byl to Soukup, který ho svými vyjádřeními vyvolal. Hanychová se zatím snaží zůstat nad věcí.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Po Ivaně Gottové neutajila oslavu kulatých padesátin ani Laďka Něrgešová, která měla 50. narozeniny v pondělí. Významné jubileum provázejí velké emoce, protože oblíbená moderátorka loni přiznala boj s vážnými zdravotními problémy.
Svatba Dary Rolins se v Česku a na Slovensku očekává už nějaký čas, ale nyní přišla jiná překvapivá informace z útrob její rodiny. Jeden z jejích členů si totiž změní příjmení. O koho jde a jaký k tomu má důvod?
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Příběhy afrických mužů, kteří se nechali zlákat vidinou práce v Rusku, odhalují krutou realitu vykořisťování a podvodů ze strany ruských náborových agentů. Mnoho mužů z Keni, Nigérie či Ghany odjíždělo s příslibem lukrativních civilních pozic, jako jsou elektroinženýři, řidiči nebo ostraha. Namísto slibovaných platů ve výši až 3 500 dolarů a štědrých nástupních bonusů se však tito lidé ocitli v zákopech na ukrajinské frontě, často bez řádného výcviku a pod hrozbou smrti.
