Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Zatímco se svět rychle blíží k oteplení o 2 °C, rizika katastrofálních meteorologických jevů a dosažení klimatických bodů zvratu prudce rostou. Současné modely, o které se opírají vlády a finanční instituce, však tyto šoky zcela ignorují. Místo toho předpovídají stabilní ekonomický růst, který bude pouze mírně zpomalen postupným zvyšováním průměrných teplot.
Výzkumníci z Exeterské univerzity a think-tanku Carbon Tracker Initiative upozorňují, že tyto modely chybně předpokládají, že se budoucnost bude chovat jako minulost. Spalování fosilních paliv však posunulo klimatický systém do neprobádaných vod. Body zvratu, jako je zhroucení kritických oceánských proudů v Atlantiku nebo tání grónského ledového příkrovu, by přitom měly pro společnost nezvratné důsledky.
Vlády a regulátoři by podle závěrů zprávy měli věnovat daleko větší pozornost rizikům s vysokým dopadem, i když se jejich pravděpodobnost zdá být nižší. Dr. Jesse Abrams z Exeterské univerzity zdůraznil, že současné modely nedokážou zachytit kaskádová selhání a řetězové šoky. Tyto jevy definují klimatické riziko v teplejším světě a mohou podkopat samotné základy ekonomického růstu.
Generální ředitel Carbon Tracker, Mark Campanale, uvedl, že výsledkem těchto chybných modelů je rozšířené uspokojení mezi investory a politiky. V některých vládních kruzích existuje tendence bagatelizovat dopady klimatu na ekonomiku, aby se politici vyhnuli obtížným rozhodnutím v současnosti. Důsledky tohoto odkládání řešení však budou podle něj katastrofální.
Ekonomické modely často vykazují odhady ztrát, které vypadají precizně, ale podle vědců jsou divoce optimistické. Některé predikce uvádějí ztrátu HDP pouze kolem 10 % i při oteplení o 3 až 4 stupně. Fyzikální vědci však varují, že při takových teplotách přestanou ekonomika i společnost fungovat tak, jak je známe. Tento nesoulad v datech je podle expertů alarmující.
Analýza vychází z úsudků 68 klimatických vědců z předních institucí ve Velké Británii, USA, Číně a dalších devíti zemích. Klíčovým zjištěním je, že zatímco modely tradičně spojují škody pouze se změnami průměrných teplot, trhy a společnosti trpí nejvíce extrémy – vlnami veder, záplavami a suchy. Právě tyto extrémy současné výpočty opomíjejí.
Ukazatel HDP navíc může maskovat skutečné náklady klimatických škod, protože nezapočítává úmrtí, zhoršení zdravotního stavu obyvatel, sociální rozvrat ani degradaci ekosystémů. Paradoxně může HDP po katastrofách dokonce vzrůst díky vysokým výdajům na obnovu a opravy. To vede k nebezpečnému zkreslení reality, na kterou se finanční systém snaží připravit.
Investoři by proto měli urychlit odklon od fosilních paliv jako součást své povinnosti jednat v zájmu budoucích zisků. Podle expertů je prevence a snižování emisí mnohem levnější než pokusy o zvládnutí následků klimatického zhroucení. Mnoho současných vládních opatření a regulací je totiž podle zprávy nebezpečně odtrženo od fyzikální reality našeho světa.
Kauza kolem finančníka a zvrhlíka Jeffreyho Epsteina neotřásá jen britskou monarchií. V úzkých se ocitla i norská královská rodina, konkrétně korunní princezna Mette-Marit. V aktuálním rozhovoru se pokusila vysvětlit, proč nerozpoznala, co je Epstein zač.
Kriminalisté již opustili požářiště v Pardubicích. Vyšetřování případu, v němž panuje podezření ze spáchání teroristického útoku bude pokračovat. Policie již dříve uvedla, že pracuje s několika vyšetřovacími verzemi.
Írán dostal od amerického prezidenta Donalda Trumpa velmi varovné ultimátum. Teherán dostal dva dny na ukončení blokády klíčového Hormuzského průlivu. Po uplynutí lhůty se mají íránské elektrárny stát terčem útoku.
Táhne se to od loňského léta. Z dědictví po legendárním Jiřím Krampolovi se stal opravdu zapeklitý rébus. Až v posledních týdnech se objevily informace, které naznačily možné rozuzlení. Přítel slavného herce prozradil, co se ve věci stalo.
V českém šoubyznyse se těšíme na další velkolepou veselku. Jakub Prachař a Sara Sandeva v uplynulých dnech informovali, že se zasnoubili. Prachaře tak čeká už jeho druhé manželství. Spoustu lidí pochopitelně zajímalo, jak bude reagovat právě jeho bývalá žena.
Současný šéf Bílého domu Donald Trump zase jednou šokoval mnoho lidí svou neomaleností. Odsouzeníhodným způsobem komentoval úmrtí někdejšího šéfa FBI Roberta Muellera, který v minulosti vyšetřoval ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016, kdy se Trump stal hlavou federace.
Dnes to zatím vypadá, že se dočkáme i sluníčka. Za týden během posledního březnového víkendu očekávají meteorologové chladnější a nevlídnější počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty se ani nepřiblíží dvouciferným hodnotám.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
I rok 2026 je v českém šoubyznyse rokem kulatých narozenin. Skoro se tomu nechce věřit, ale příští měsíc oslaví Leoš Mareš padesátiny. A zrovna u jednoho z nejpopulárnějších českých moderátorů by člověk čekal, že uspořádá velkolepou oslavu. Má to ale opravdu v plánu?
Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají.
Jedinečný Libor Bouček přijal další velkou výzvu v profesní kariéře. Vrátí se přitom do míst, kde jeho cesta do mediálního světa v podstatě začala. Na Českém rozhlase totiž nahradí kolegyni Lucii Výbornou, která pro Radiožurnál roky zpovídala zajímavé hosty.
