Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Systém AMOC funguje jako obří dopravní pás, který přenáší teplou povrchovou vodu z tropů směrem k Evropě a Arktidě. Zde se voda ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá ke dnu, odkud proudí v hloubce zpět na jih. V důsledku klimatické krize je však tento systém v současnosti nejslabší za posledních 1 600 let. Pokud by došlo k jeho úplnému zastavení, mělo by to katastrofální následky pro Evropu, Afriku i obě Ameriky.
Dosavadní klimatické modely nabízely širokou škálu výsledků – od těch, které nepředpovídaly žádné další zpomalení do roku 2100, až po ty, které hovořily o drastickém útlumu. Nový výzkum pod vedením doktora Valentina Portmanna zkombinoval data z přímého pozorování oceánů s těmito modely. Výsledkem je mnohem přesnější a zároveň děsivější odhad: do konce století pravděpodobně dojde ke zpomalení o 42 % až 58 %, což je úroveň, která téměř jistě povede ke kolapsu.
Důsledky takového scénáře by byly drtivé. Západní Evropa by se propadla do extrémně mrazivých zim a letních suchých období. Došlo by také k posunu pásma tropických dešťů, na kterých závisí obživa milionů lidí v Africe a Americe. Hladina moří v okolí Atlantiku by se v důsledku kolapsu zvedla o dalších 50 až 100 centimetrů nad rámec již probíhajícího vzestupu způsobeného táním ledovců.
Profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu varuje, že bod zvratu, po kterém se kolaps stane nevyhnutelným, může nastat již kolem poloviny tohoto století. Zatímco dříve vědci odhadovali riziko zastavení proudů na přibližně 5 %, nová data naznačují, že pravděpodobnost nyní přesahuje 50 %. Rahmstorf zdůrazňuje, že nejdrastičtější změny klimatu v historii Země byly vždy spojeny právě se změnou stavu AMOC.
Hlavním důvodem zpomalování je rychlé stoupání teplot v Arktidě. Teplejší voda má nižší hustotu a klesá do hlubin pomaleji. Navíc se v těchto oblastech hromadí srážková voda, která snižuje salinitu (slanost) oceánu. Sladší voda je lehčí, což dále brání jejímu klesání ke dnu a vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která celý systém proudění dál oslabuje.
Vědci k dosažení těchto výsledků využili metodu zvanou hřebenová regrese, která se v klimatologii dosud příliš nepoužívala. Tato metoda pomohla identifikovat modely, které nejlépe odrážejí skutečnou slanost povrchových vod v jižním Atlantiku. Právě schopnost modelu přesně zachytit tyto reálné parametry dělá novou analýzu v očích vědecké komunity vysoce věrohodnou.
Existuje navíc obava, že realita může být ještě horší než tento pesimistický odhad. Počítačové modely totiž zatím plně nezahrnují vliv tajícího grónského ledovce. Obrovské množství sladké vody, které z něj vytéká do oceánu, dále ředí slanost mořské vody a proces zpomalování proudů urychluje. Grónsko je tak dalším faktorem, který může kolaps přiblížit dříve, než se očekávalo.
Studie publikovaná v časopise Science Advances jasně ukazuje, že hrozba kolapsu Atlantické meritidionální cirkulace již není událostí s nízkou pravděpodobností. Jde o bezprostřední riziko, kterému musí lidstvo věnovat maximální pozornost. Oslabení systému AMOC v příštích desetiletích ovlivní globální stabilitu klimatu způsobem, na který se bude jen velmi těžko adaptovat.
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.
Blíží se konec války na Ukrajině? Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že ano. Vyjádřil se tak na základě vlastní analýzy situace na bojišti, přestože neexistují ověřené informace o zásadním postupu ruských vojsk.
Bouřky podle nejnovější předpovědi nehrozí jen v sobotu, ale také v neděli. Vyplývá to z nové výstrahy meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ti upozornili i na nebezpečí požárů v části republiky.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
