Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Systém AMOC funguje jako obří dopravní pás, který přenáší teplou povrchovou vodu z tropů směrem k Evropě a Arktidě. Zde se voda ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá ke dnu, odkud proudí v hloubce zpět na jih. V důsledku klimatické krize je však tento systém v současnosti nejslabší za posledních 1 600 let. Pokud by došlo k jeho úplnému zastavení, mělo by to katastrofální následky pro Evropu, Afriku i obě Ameriky.
Dosavadní klimatické modely nabízely širokou škálu výsledků – od těch, které nepředpovídaly žádné další zpomalení do roku 2100, až po ty, které hovořily o drastickém útlumu. Nový výzkum pod vedením doktora Valentina Portmanna zkombinoval data z přímého pozorování oceánů s těmito modely. Výsledkem je mnohem přesnější a zároveň děsivější odhad: do konce století pravděpodobně dojde ke zpomalení o 42 % až 58 %, což je úroveň, která téměř jistě povede ke kolapsu.
Důsledky takového scénáře by byly drtivé. Západní Evropa by se propadla do extrémně mrazivých zim a letních suchých období. Došlo by také k posunu pásma tropických dešťů, na kterých závisí obživa milionů lidí v Africe a Americe. Hladina moří v okolí Atlantiku by se v důsledku kolapsu zvedla o dalších 50 až 100 centimetrů nad rámec již probíhajícího vzestupu způsobeného táním ledovců.
Profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu varuje, že bod zvratu, po kterém se kolaps stane nevyhnutelným, může nastat již kolem poloviny tohoto století. Zatímco dříve vědci odhadovali riziko zastavení proudů na přibližně 5 %, nová data naznačují, že pravděpodobnost nyní přesahuje 50 %. Rahmstorf zdůrazňuje, že nejdrastičtější změny klimatu v historii Země byly vždy spojeny právě se změnou stavu AMOC.
Hlavním důvodem zpomalování je rychlé stoupání teplot v Arktidě. Teplejší voda má nižší hustotu a klesá do hlubin pomaleji. Navíc se v těchto oblastech hromadí srážková voda, která snižuje salinitu (slanost) oceánu. Sladší voda je lehčí, což dále brání jejímu klesání ke dnu a vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která celý systém proudění dál oslabuje.
Vědci k dosažení těchto výsledků využili metodu zvanou hřebenová regrese, která se v klimatologii dosud příliš nepoužívala. Tato metoda pomohla identifikovat modely, které nejlépe odrážejí skutečnou slanost povrchových vod v jižním Atlantiku. Právě schopnost modelu přesně zachytit tyto reálné parametry dělá novou analýzu v očích vědecké komunity vysoce věrohodnou.
Existuje navíc obava, že realita může být ještě horší než tento pesimistický odhad. Počítačové modely totiž zatím plně nezahrnují vliv tajícího grónského ledovce. Obrovské množství sladké vody, které z něj vytéká do oceánu, dále ředí slanost mořské vody a proces zpomalování proudů urychluje. Grónsko je tak dalším faktorem, který může kolaps přiblížit dříve, než se očekávalo.
Studie publikovaná v časopise Science Advances jasně ukazuje, že hrozba kolapsu Atlantické meritidionální cirkulace již není událostí s nízkou pravděpodobností. Jde o bezprostřední riziko, kterému musí lidstvo věnovat maximální pozornost. Oslabení systému AMOC v příštích desetiletích ovlivní globální stabilitu klimatu způsobem, na který se bude jen velmi těžko adaptovat.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
