Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Systém AMOC funguje jako obří dopravní pás, který přenáší teplou povrchovou vodu z tropů směrem k Evropě a Arktidě. Zde se voda ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá ke dnu, odkud proudí v hloubce zpět na jih. V důsledku klimatické krize je však tento systém v současnosti nejslabší za posledních 1 600 let. Pokud by došlo k jeho úplnému zastavení, mělo by to katastrofální následky pro Evropu, Afriku i obě Ameriky.
Dosavadní klimatické modely nabízely širokou škálu výsledků – od těch, které nepředpovídaly žádné další zpomalení do roku 2100, až po ty, které hovořily o drastickém útlumu. Nový výzkum pod vedením doktora Valentina Portmanna zkombinoval data z přímého pozorování oceánů s těmito modely. Výsledkem je mnohem přesnější a zároveň děsivější odhad: do konce století pravděpodobně dojde ke zpomalení o 42 % až 58 %, což je úroveň, která téměř jistě povede ke kolapsu.
Důsledky takového scénáře by byly drtivé. Západní Evropa by se propadla do extrémně mrazivých zim a letních suchých období. Došlo by také k posunu pásma tropických dešťů, na kterých závisí obživa milionů lidí v Africe a Americe. Hladina moří v okolí Atlantiku by se v důsledku kolapsu zvedla o dalších 50 až 100 centimetrů nad rámec již probíhajícího vzestupu způsobeného táním ledovců.
Profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu varuje, že bod zvratu, po kterém se kolaps stane nevyhnutelným, může nastat již kolem poloviny tohoto století. Zatímco dříve vědci odhadovali riziko zastavení proudů na přibližně 5 %, nová data naznačují, že pravděpodobnost nyní přesahuje 50 %. Rahmstorf zdůrazňuje, že nejdrastičtější změny klimatu v historii Země byly vždy spojeny právě se změnou stavu AMOC.
Hlavním důvodem zpomalování je rychlé stoupání teplot v Arktidě. Teplejší voda má nižší hustotu a klesá do hlubin pomaleji. Navíc se v těchto oblastech hromadí srážková voda, která snižuje salinitu (slanost) oceánu. Sladší voda je lehčí, což dále brání jejímu klesání ke dnu a vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která celý systém proudění dál oslabuje.
Vědci k dosažení těchto výsledků využili metodu zvanou hřebenová regrese, která se v klimatologii dosud příliš nepoužívala. Tato metoda pomohla identifikovat modely, které nejlépe odrážejí skutečnou slanost povrchových vod v jižním Atlantiku. Právě schopnost modelu přesně zachytit tyto reálné parametry dělá novou analýzu v očích vědecké komunity vysoce věrohodnou.
Existuje navíc obava, že realita může být ještě horší než tento pesimistický odhad. Počítačové modely totiž zatím plně nezahrnují vliv tajícího grónského ledovce. Obrovské množství sladké vody, které z něj vytéká do oceánu, dále ředí slanost mořské vody a proces zpomalování proudů urychluje. Grónsko je tak dalším faktorem, který může kolaps přiblížit dříve, než se očekávalo.
Studie publikovaná v časopise Science Advances jasně ukazuje, že hrozba kolapsu Atlantické meritidionální cirkulace již není událostí s nízkou pravděpodobností. Jde o bezprostřední riziko, kterému musí lidstvo věnovat maximální pozornost. Oslabení systému AMOC v příštích desetiletích ovlivní globální stabilitu klimatu způsobem, na který se bude jen velmi těžko adaptovat.
Pamatujete na Arabelu nebo Návštěvníky? Na legendární díla Československé televize by teď ráda navázala Česká televize. Její generální ředitel Hynek Chudárek odhalil, na čem se momentálně pracuje se slavným scénáristou a úspěšným režisérem.
Nové podrobnosti o úmrtí člena britské armády během jezdecké show ve Windsoru se objevily v ostrovních médiích. Pád z koně nepřežila čtyřiadvacetiletá vojačka, která se v minulosti zúčastnila i korunovace krále Karla III. Není tedy divu, že panovník na smutnou zprávu také reagoval.
Výnosy státních dluhopisů dnes celosvětově citelně narůstají, a to kvůli obavě z výrazné inflace a růstu veřejného zadlužení. Stranou nezůstávají ani české dluhopisy. Výnosy pětiletých obligací vlády ČR dnes přeskočily úroveň 4,6 procenta, takže se ocitly na bezmála dvouměsíčním maximu.
Letošní léto se blíží opravdu každým dnem a už je tak blízko, že jeho úvod zachycují aktuální dlouhodobé předpovědi. Meteorologové očekávají na přelomu května a června převážně průměrné teploty, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Diplomatické summity mezi Washingtonem, Pekingem a Moskvou ukazují na formování nového geopolitického uspořádání. Původně očekávaný bilaterální vrchol americko-čínských vztahů se proměňuje v hlubší strukturální změnu, kde se Čína stává diplomatickým středem nového trojúhelníku mezi třemi nejmocnějšími aktéry světa – Spojenými státy, Čínou a Ruskem. Tato nová realita bude pravděpodobně motivovat Indii k posílení její tradiční politiky strategické autonomie.
V souvislosti s probíhajícím válečným konfliktem s Íránem se ukazuje, že jedním z jeho největších poražených by mohlo být Egypt, ačkoliv se nachází stovky kilometrů od samotné frontové linie. Islámská republika sice na nejlidnatější arabskou zemi nezaútočila raketami ani drony jako na její sousedy v Perském zálivu, dlouhodobé ekonomické a diplomatické náklady války však pro Káhiru mohou být mnohem fatálnější než pro státy, které přímým úderům čelily.
Středomoří je schopné generovat hurikány a klimatické změny budou tyto jevy dále zhoršovat. V březnu 2026 způsobil cyklon tropického typu pojmenovaný Jolina značné škody napříč severní Afrikou. Podobně ničivé bouře Ianos v roce 2020 a Daniel v roce 2023 zasáhly Řecko, přičemž druhá jmenovaná vyvolala humanitární katastrofu v libyjském městě Derna, kde byly hlášeny tisíce mrtvých nebo pohřešovaných. Tyto útvary, které se vyskytují v netropických oblastech, se označují jako medikány, což je složenina slov Středomoří a hurikány.
Počet obětí epidemie eboly v Demokratické republice Kongo prudce vzrostl na nejméně 131 mrtvých z celkového počtu 513 podezřelých případů. Tyto údaje v noci na úterý v národní televizi oznámil konžský ministr zdravotnictví Samuel Roger Kamba. Zároveň však upozornil, že se jedná o odhad a je zapotřebí dalšího výzkumu, který s jistotou potvrdí, zda všechna tato úmrtí skutečně souvisela s ebolou. V reakci na vážnou situaci vyhlásilo africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) kontinentální stav nouze v oblasti veřejného zdraví, což této instituci umožňuje mobilizovat mimořádné zdroje včetně vyslání krizových týmů.
S příjezdem výzkumné a výletní lodi MV Hondius do nizozemského Rotterdamu se otevřelo kritické okno pro zastavení potenciálního šíření nebezpečného hantaviru kmene Andes. Nákaza tímto virem končí fatálně přibližně ve 40 procentech případů. Vzhledem k tomu, že plavidlo přepravovalo cestující zhruba ze dvou desítek zemí, čelí globální úřady pro ochranu veřejného zdraví první velké zkoušce v kontrole šíření infekcí od pandemie covidu-19. Jednotlivé státy však volí odlišné strategie pro monitorování vystavených osob i pro komunikaci s nervózní veřejností.
Miliardář Elon Musk utrpěl u soudu další porážku. Jeho pondělní prohra ve sledovaném právním sporu proti společnosti OpenAI a jejímu spoluzakladateli Samu Altmanovi je zatím posledním článkem v řadě nedávných soudních nezdarů a nucených mimosoudních vyrovnání. Podle právních expertů však ani tato série neúspěchů nejbohatšího muže planety neodradí od toho, aby se do právních bitev pouštěl i nadále.
Evropská komise představila dlouhodobý plán, který má čelit hrozící hnojivové krizi a s ní spojenému růstu cen potravin. Hlavním bodem této strategie, jejíž vydání bylo naplánováno na úterý, je intenzivnější využívání kravského hnoje a zemědělského odpadu k výrobě recyklovaných hnojiv. Kvůli pokračujícímu válečnému konfliktu v Íránu a stoupajícím nákladům na hnojiva sice hrozí prudký nárůst cen v obchodech, Brusel však vsadil na dlouhodobou regulační cestu namísto okamžitých řešení, což vyvolalo kritiku ze strany zemědělců i politiků.
Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na návštěvu Pekingu, která se časově shoduje s 25. výročím podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Oproti nedávné pompézní návštěvě amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně se Putinova cesta nese v podstatně skromnějším duchu a doprovází ji minimum předem zveřejněných informací. Podle mluvčího Kremlu je jedním z cílů Moskvy získat od čínského protějšku Si Ťin-pchinga informace z první ruky o jeho rozhovorech s americkým prezidentem. Naděje některých kruhů ve Washingtonu, že by Trump mohl Peking od Moskvy odpoutat, se ukázaly jako pouhé přání.
