Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Systém AMOC funguje jako obří dopravní pás, který přenáší teplou povrchovou vodu z tropů směrem k Evropě a Arktidě. Zde se voda ochlazuje, zvyšuje svou hustotu a klesá ke dnu, odkud proudí v hloubce zpět na jih. V důsledku klimatické krize je však tento systém v současnosti nejslabší za posledních 1 600 let. Pokud by došlo k jeho úplnému zastavení, mělo by to katastrofální následky pro Evropu, Afriku i obě Ameriky.
Dosavadní klimatické modely nabízely širokou škálu výsledků – od těch, které nepředpovídaly žádné další zpomalení do roku 2100, až po ty, které hovořily o drastickém útlumu. Nový výzkum pod vedením doktora Valentina Portmanna zkombinoval data z přímého pozorování oceánů s těmito modely. Výsledkem je mnohem přesnější a zároveň děsivější odhad: do konce století pravděpodobně dojde ke zpomalení o 42 % až 58 %, což je úroveň, která téměř jistě povede ke kolapsu.
Důsledky takového scénáře by byly drtivé. Západní Evropa by se propadla do extrémně mrazivých zim a letních suchých období. Došlo by také k posunu pásma tropických dešťů, na kterých závisí obživa milionů lidí v Africe a Americe. Hladina moří v okolí Atlantiku by se v důsledku kolapsu zvedla o dalších 50 až 100 centimetrů nad rámec již probíhajícího vzestupu způsobeného táním ledovců.
Profesor Stefan Rahmstorf z Postupimského institutu pro výzkum dopadu klimatu varuje, že bod zvratu, po kterém se kolaps stane nevyhnutelným, může nastat již kolem poloviny tohoto století. Zatímco dříve vědci odhadovali riziko zastavení proudů na přibližně 5 %, nová data naznačují, že pravděpodobnost nyní přesahuje 50 %. Rahmstorf zdůrazňuje, že nejdrastičtější změny klimatu v historii Země byly vždy spojeny právě se změnou stavu AMOC.
Hlavním důvodem zpomalování je rychlé stoupání teplot v Arktidě. Teplejší voda má nižší hustotu a klesá do hlubin pomaleji. Navíc se v těchto oblastech hromadí srážková voda, která snižuje salinitu (slanost) oceánu. Sladší voda je lehčí, což dále brání jejímu klesání ke dnu a vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která celý systém proudění dál oslabuje.
Vědci k dosažení těchto výsledků využili metodu zvanou hřebenová regrese, která se v klimatologii dosud příliš nepoužívala. Tato metoda pomohla identifikovat modely, které nejlépe odrážejí skutečnou slanost povrchových vod v jižním Atlantiku. Právě schopnost modelu přesně zachytit tyto reálné parametry dělá novou analýzu v očích vědecké komunity vysoce věrohodnou.
Existuje navíc obava, že realita může být ještě horší než tento pesimistický odhad. Počítačové modely totiž zatím plně nezahrnují vliv tajícího grónského ledovce. Obrovské množství sladké vody, které z něj vytéká do oceánu, dále ředí slanost mořské vody a proces zpomalování proudů urychluje. Grónsko je tak dalším faktorem, který může kolaps přiblížit dříve, než se očekávalo.
Studie publikovaná v časopise Science Advances jasně ukazuje, že hrozba kolapsu Atlantické meritidionální cirkulace již není událostí s nízkou pravděpodobností. Jde o bezprostřední riziko, kterému musí lidstvo věnovat maximální pozornost. Oslabení systému AMOC v příštích desetiletích ovlivní globální stabilitu klimatu způsobem, na který se bude jen velmi těžko adaptovat.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
