Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., trpěl vzácnou nemocí

Harald V. byl prvním norským králem narozeným na území Norska od 14. století. Na trůn po jeho smrti nastupuje jeho syn Haakon, který přebírá panovnické povinnosti. Po 35 letech na trůnu bude zesnulý panovník připomínán jako oblíbená a reformní osobnost, která modernizovala monarchii a přiblížila ji veřejnosti. Významně se zapsal do historie také tím, že se oženil se ženou z lidu, čímž porušil tehdejší rodové tradice.

Zesnulý král byl veřejností i historiky podle BBC vnímán jako skromný, respektovaný a velmi blízký obyčejným lidem. Byl často nazýván lidovým králem, což byl titul, který nosil již jeho otec Olav V. Významnou roli jako sjednotitel národa sehrál po teroristických útocích v Oslu a na ostrově Utøya v roce 2011. Tehdy vyzval Nory k vzájemné podpoře a k tomu, aby se nenechali ovládnout strachem.

Panovník se narodil 21. února 1937 na panství Skaugum nedaleko Osla. Ve věku tří let zažil invazi nacistického Německa do Norska, načež jeho matka s dětmi uprchla do Švédska a následně do Spojených států. Po skončení druhé světové války se princ navrátil do vlasti, dokončil vzdělání i povinnou vojenskou službu a v roce 1957 se stal korunním princem. V letech 1960 až 1962 studoval společenské vědy, historii a ekonomii v Oxfordu.

Své budoucí manželce Sonji Haraldsenové, dceři obchodníka, musel panovník zachovat věrnost po devět let, než získal povolení k sňatku. Jeho otec král Olav původně doufal, že se následník ožení s evropskou princeznou. Princ Harald však otci oznámil, že pokud si nebude moci vzít Sonju, zůstane do konce života svobodný. Svatba se nakonec uskutečnila v srpnu 1968 v katedrále v Oslu.

Sňatek s ženou bez šlechtického původu otevřel cestu k podobným rozhodnutím i pro jeho vlastní děti. Král Harald V. byl známý tím, že se nebál na veřejnosti projevovat emoce, humor i zranitelnost, což z něj podle expertů činilo lidského panovníka. Po onemocnění svého otce v roce 1990 převzal roli regenta a na trůn oficiálně usedl po smrti Olava V. v lednu 1991.

Během své vlády prošel výraznou osobnostní proměnou z rezervovaného a plachého muže v otevřeného a empatického monarchu. Zásadní zatěžkávací zkouškou byl pro něj teroristický útok v červenci 2011, při kterém zemřely desítky lidí. Ve svých projevech k národu projevoval hlubokou soustrast obětem a jejich rodinám, přičemž neskrýval dojetí, což upevnilo jeho autoritu v očích veřejnosti.

V roce 2016 na sebe panovník upozornil projevem na podporu náboženské, etnické a sexuální rozmanitosti v Norsku. Ve své řeči zdůraznil, že obyvatelé Norska pocházejí z různých koutů světa, vyznávají různá náboženství i filozofie a mají odlišné orientace. Vedle svých státnických povinností byl také aktivním sportovcem a ochráncem přírody, který zakládal norskou pobočku Světového fondu na ochranu přírody a reprezentoval zemi v jachtingu na olympijských hrách.

V posledních letech se královská rodina potýkala s řadou osobních výzev a kontroverzí kolem svých členů. Králova dcera princezna Märtha Louise se po svém druhém sňatku s americkým šamanem vzdala oficiálních královských povinností kvůli podnikatelským aktivitám. Následník trůnu Haakon a jeho manželka Mette-Marit zase čelili pozornosti médií v souvislosti s jejími dřívějšími kontakty s Jeffreym Epsteinem a soudním řízením týkajícím se jejího syna z předchozího vztahu.

Zdravotní stav krále Haralda se v posledním období postupně zhoršoval, což vedlo k omezení jeho veřejných vystoupení. V srpnu byl hospitalizován kvůli autimunitnímu onemocnění krve, konkrétně hemolytické anémii, a řízení státu dočasně převzal jeho syn Haakon. Unikátní zdravotní komplikace v rodině podtrhl i fakt, že princezna Mette-Marit v nedávné době podstoupila transplantaci plic z důvodu vzácné formy plicní fibrózy.

V souvislosti s těmito událostmi zaznamenaly průzkumy veřejného mínění pokles podpory monarchie mezi obyvateli Norska. Kritika veřejnosti a médií se však téměř nikdy neobracela proti samotnému králi Haraldovi, který si udržel vysokou míru osobní obliby až do konce života. Analytici uvádějí, že veřejnost měla tendenci oddělovat problémy jednotlivých členů rodiny od osoby panovníka.

Nový král Haakon se ujímá své role v období, kdy se snaží odclonit monarchii od probíhajících právních a společenských kauz spojených s jeho širší rodinou. Podle odborníků na královskou rodinu se současné vedení snaží oddělit státnické povinnosti od soukromých záležitostí ostatních příbuzných, což se jim v očích veřejnosti z velké části daří.

Po panovníkovi zůstala jeho manželka královna Sonja, s níž žil téměř 58 let, dcera princezna Märtha Louise, syn a nový král Haakon a šest vnoučat. Norsko se nyní připravuje na státní smuteční obřady a nástup nového panovníka na trůn, zatímco obyvatelé vzpomínají na dlouhou vládu zesnulého krále.