Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Krize je důsledkem intenzivních bojových akcí, masivního čerpání zásob munice i odvetných íránských úderů, které poškodily strategické základny na Blízkém východě. Pentagon chybějící peníze na operace dočasně čerpá z mzdových fondů, které následně zpětně doplňuje z dosud nevyužitých rozpočtových položek. Finanční tísní trpí také údržba pozemních zařízení na americkém území, která byla z důvodu úspor odložena.
Vojenský rozpočet pro tento rok sice dosahuje výše téměř 300 miliard dolarů, rozdělení financí schválené Kongresem však podléhá přísným zákonným limitům. Peníze jsou striktně vymezeny na personál, stavbu lodí, nákup zbraní a provoz flotily. Přesouvání prostředků mezi jednotlivými kapitolami je proto omezené a vyžaduje složité administrativní manévry.
Vedení Pentagonu požádalo Kongres o schválení nouzového financování ve výši desítek miliard dolarů. Vyhlídky na schválení těchto prostředků jsou však nejisté vzhledem k klesající popularitě celého konfliktu a faktu, že vojenští představitelé o problémech s solventností na veřejnosti hovořit nechce. Na rozdíl od minulých konfliktů v Iráku nebo Afghánistánu totiž současná vojenská akce nemá přímou autorizaci od zákonodárců.
Vojenské námořnictvo na blížící se finanční problém upozorňovalo již během jara s tím, že původní rozpočet s takto nákladnou operací nepočítal. Vedení armády varovalo, že bez dodatečných financí bude muset omezovat plánovaná cvičení a běžné operace, aby dokázalo udržet financování bojového nasazení na Blízkém východě. Válka podle odhadů Pentagonu dosud stála desítky miliard dolarů.
Bílý dům sice požadoval po zákonodárcích schválení mimořádných balíčků na obranu, legislativní proces však uvízl. Sněmovna reprezentantů sice schválila obranné rozpočty počítající s financováním války v Íránu, je však nepravděpodobné, že by v současné podobě prošly celým schvalovacím procesem a vstoupily v platnost jako zákon.
Finanční vyčerpání přichází v době, kdy administrativa prosazovala rozsáhlé plány na modernizaci a rozšiřování námořních sil. Součástí vizí bylo vybudování nových obřích válečných lodí i úpravy konstrukce letadlových lodí. Současná realita na bojišti a vyčerpané účty však tyto plánované investice výrazně komplikují.
Armádní analytici i bývalí důstojníci podle webu The Guardian upozorňují, že hlavní výzvou pro americkou armádu zůstává financování konfliktu bez jasně definovaného konce. Námořnictvo spotřebovalo značnou část svých zbraňových zásob, čelí opotřebení techniky a v současné chvíli se potýká s vyčerpáním dostupných finančních zdrojů.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.