Evropu v nadcházejících týdnech čeká neobvyklé počasí. Meteorologové předpovídají teploty nad dlouhodobým průměrem a zároveň vyšší množství srážek. V Británii dokonce varují před první menší vlnou veder, která by mohla dorazit už na začátku dubna.
Evropa se v dubnu dočká netypického počasí. Podle meteorologů z portálu Severe Weather budou v následujících týdnech teploty vyšší, než je v tomto období běžné. Zároveň se ale očekává i nadprůměrné množství srážek.
"Při bližším pohledu na teplotní vzorec v tomto období můžete vidět větší oblast transportu teplého vzduchu přes velkou část kontinentu. V západní části je menší anomálie kvůli přítomnosti oblasti nízkého tlaku," uvedli odborníci.
Výrazné oteplení přijde podle meteorologů už na začátku měsíce. "V Británii očekáváme první menší vlnu veder, která by mohla trvat až šest dní," uvedl server Mirror. Teploty mají dosahovat až 20 stupňů Celsia, což je na duben v této oblasti výrazný nadprůměr.
Ani zbytek Evropy se nevyhne teplým dnům. "Celkově se zdá, že duben bude ve většině evropských zemí nadprůměrně teplý. Výjimkou může být pouze západní Evropa, kde se kvůli tlakové níži budou teploty držet blíže normálu," doplnili meteorologové.
Vedle tepla přinese duben i srážky, a to ve větším množství, než je běžné. "Pokud jde o srážky, můžete vidět, že pro velkou část Evropy jsou předpovídány nadnormální srážky," varují odborníci. Déšť by měl nejvíce zasáhnout západní a severozápadní část kontinentu, zatímco jihovýchod Evropy bude naopak sušší.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude duben v Česku teplotně průměrný až mírně nadprůměrný. "První dva týdny se budou držet kolem běžných hodnot, tepleji by mělo být až ve druhé polovině měsíce," uvedli meteorologové.
Noční teploty se budou pohybovat kolem 4 stupňů, denní maxima vystoupají k 15 stupňům. Srážky by měly odpovídat dlouhodobému průměru, přesto není vyloučeno, že se objeví i bouřky. "Na základě aktuálních modelů lze očekávat proměnlivé počasí, typické pro duben. Přechodné ochlazení vyloučit nemůžeme," dodal ČHMÚ.
Zatímco některé oblasti Evropy zažijí první letošní horké dny, jinde se nevyhnou vydatnému dešti. Jasnější předpověď na konkrétní období ale meteorologové poskytnou až v následujících dnech.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
