Evropu v nadcházejících týdnech čeká neobvyklé počasí. Meteorologové předpovídají teploty nad dlouhodobým průměrem a zároveň vyšší množství srážek. V Británii dokonce varují před první menší vlnou veder, která by mohla dorazit už na začátku dubna.
Evropa se v dubnu dočká netypického počasí. Podle meteorologů z portálu Severe Weather budou v následujících týdnech teploty vyšší, než je v tomto období běžné. Zároveň se ale očekává i nadprůměrné množství srážek.
"Při bližším pohledu na teplotní vzorec v tomto období můžete vidět větší oblast transportu teplého vzduchu přes velkou část kontinentu. V západní části je menší anomálie kvůli přítomnosti oblasti nízkého tlaku," uvedli odborníci.
Výrazné oteplení přijde podle meteorologů už na začátku měsíce. "V Británii očekáváme první menší vlnu veder, která by mohla trvat až šest dní," uvedl server Mirror. Teploty mají dosahovat až 20 stupňů Celsia, což je na duben v této oblasti výrazný nadprůměr.
Ani zbytek Evropy se nevyhne teplým dnům. "Celkově se zdá, že duben bude ve většině evropských zemí nadprůměrně teplý. Výjimkou může být pouze západní Evropa, kde se kvůli tlakové níži budou teploty držet blíže normálu," doplnili meteorologové.
Vedle tepla přinese duben i srážky, a to ve větším množství, než je běžné. "Pokud jde o srážky, můžete vidět, že pro velkou část Evropy jsou předpovídány nadnormální srážky," varují odborníci. Déšť by měl nejvíce zasáhnout západní a severozápadní část kontinentu, zatímco jihovýchod Evropy bude naopak sušší.
Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude duben v Česku teplotně průměrný až mírně nadprůměrný. "První dva týdny se budou držet kolem běžných hodnot, tepleji by mělo být až ve druhé polovině měsíce," uvedli meteorologové.
Noční teploty se budou pohybovat kolem 4 stupňů, denní maxima vystoupají k 15 stupňům. Srážky by měly odpovídat dlouhodobému průměru, přesto není vyloučeno, že se objeví i bouřky. "Na základě aktuálních modelů lze očekávat proměnlivé počasí, typické pro duben. Přechodné ochlazení vyloučit nemůžeme," dodal ČHMÚ.
Zatímco některé oblasti Evropy zažijí první letošní horké dny, jinde se nevyhnou vydatnému dešti. Jasnější předpověď na konkrétní období ale meteorologové poskytnou až v následujících dnech.
Japonsko se podle nejnovější zprávy svého ministerstva obrany nachází v nejvážnějším a nejkomplexnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Tři klíčoví aktéři – Čína, Rusko a Severní Korea – podle Tokia zintenzivňují své vojenské aktivity v regionu a představují bezprecedentní hrozbu pro mír a stabilitu v Asii i mimo ni.
Evropská unie vítá snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy včetně protivzdušné obrany Patriot, ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj díl finanční zátěže. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že ministryně spravedlnosti Pam Bondiová by měla zveřejnit „vše, co považuje za věrohodné“ v případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato slova přicházejí v době, kdy prezident čelí neobvyklému odporu i ze své vlastní politické základny.
Britští zdravotníci vydali varování ohledně konzumace rajčat poté, co došlo k prudkému nárůstu případů onemocnění způsobených vzácnými a potenciálně nebezpečnými kmeny bakterie salmonela. Jen v loňském roce onemocnělo přes sto lidí, přičemž nejméně čtrnáct z nich muselo být hospitalizováno kvůli závažným příznakům.
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
