Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
K dosažení klimatických cílů je nezbytné snížit emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který je hlavním faktorem globálního oteplování. Zastavit změnu klimatu již není možné, ale lze ji zpomalit a minimalizovat její nejhorší dopady.
Abychom se vyhnuli nejzávažnějším důsledkům, musíme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo dříve. To znamená, že objem vypouštěného oxidu uhličitého nesmí převýšit množství, které je z atmosféry odstraněno.
Dosažení tohoto cíle vyžaduje zásadní transformaci energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu. Je nutné investovat do obnovitelných zdrojů energie, přestat kácet lesy a zavést udržitelnější zemědělské postupy.
Kromě technologických změn je však nutná i rozsáhlá politická podpora, včetně zavedení cen za uhlík, které by odrazovaly od nadměrného spalování fosilních paliv. Mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím Pařížské dohody, je rovněž klíčová, přestože zatím nestačí k dosažení potřebného snížení emisí.
Současně s redukcí emisí je nutné budovat odolnost vůči změně klimatu. Hladiny moří stoupají, teplotní rekordy padají každý rok a extrémní počasí stále častěji ohrožuje komunity po celém světě.
Adaptace na tyto změny znamená například omezování výstavby v rizikových oblastech, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování infrastruktury. Investice do klimatické odolnosti by měly být vědecky podložené, sociálně spravedlivé a zaměřené na nejzranitelnější regiony, často zahrnující nízkopříjmové komunity.
Další zásadní výzvou je boj proti dezinformacím šířeným lobbistickými skupinami, které zpochybňují vědecké důkazy o klimatické změně. Různé zájmové organizace financované fosilním průmyslem se snaží oslabit existující environmentální politiky a zamlžit skutečné důsledky globálního oteplování. Tento systematický nátlak komplikuje přijetí účinných opatření a zpomaluje nutné změny.
Důležitým krokem na cestě k uhlíkové neutralitě je nejen snižování emisí, ale také jejich aktivní odstraňování z atmosféry. Jednou z nejjednodušších metod je zalesňování, tedy výsadba nových lesů a obnova těch zničených.
Dalšími možnostmi jsou moderní technologie, jako je přímé zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jeho ukládání do podzemních úložišť. Tyto metody však zatím narážejí na technologické a finanční bariéry a jejich rozšíření si vyžádá značné investice a podporu vládních politik.
Nejdůležitější však je samotná akce. Ani nejlepší návrhy a politiky nemají smysl, pokud nebudou aktivisté, odborníci a běžní lidé bojovat za jejich uskutečnění. Od školních kolektivů přes církevní organizace až po vedení firem a měst – každý má svou roli.
Union of Concerned Scientists se problematikou klimatické změny zabývá už více než 30 let a její experti vedou kampaně zaměřené na snižování emisí a posilování odpovědnosti velkých průmyslových hráčů. Každý jednotlivý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se počítá.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
