Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
K dosažení klimatických cílů je nezbytné snížit emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který je hlavním faktorem globálního oteplování. Zastavit změnu klimatu již není možné, ale lze ji zpomalit a minimalizovat její nejhorší dopady.
Abychom se vyhnuli nejzávažnějším důsledkům, musíme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo dříve. To znamená, že objem vypouštěného oxidu uhličitého nesmí převýšit množství, které je z atmosféry odstraněno.
Dosažení tohoto cíle vyžaduje zásadní transformaci energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu. Je nutné investovat do obnovitelných zdrojů energie, přestat kácet lesy a zavést udržitelnější zemědělské postupy.
Kromě technologických změn je však nutná i rozsáhlá politická podpora, včetně zavedení cen za uhlík, které by odrazovaly od nadměrného spalování fosilních paliv. Mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím Pařížské dohody, je rovněž klíčová, přestože zatím nestačí k dosažení potřebného snížení emisí.
Současně s redukcí emisí je nutné budovat odolnost vůči změně klimatu. Hladiny moří stoupají, teplotní rekordy padají každý rok a extrémní počasí stále častěji ohrožuje komunity po celém světě.
Adaptace na tyto změny znamená například omezování výstavby v rizikových oblastech, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování infrastruktury. Investice do klimatické odolnosti by měly být vědecky podložené, sociálně spravedlivé a zaměřené na nejzranitelnější regiony, často zahrnující nízkopříjmové komunity.
Další zásadní výzvou je boj proti dezinformacím šířeným lobbistickými skupinami, které zpochybňují vědecké důkazy o klimatické změně. Různé zájmové organizace financované fosilním průmyslem se snaží oslabit existující environmentální politiky a zamlžit skutečné důsledky globálního oteplování. Tento systematický nátlak komplikuje přijetí účinných opatření a zpomaluje nutné změny.
Důležitým krokem na cestě k uhlíkové neutralitě je nejen snižování emisí, ale také jejich aktivní odstraňování z atmosféry. Jednou z nejjednodušších metod je zalesňování, tedy výsadba nových lesů a obnova těch zničených.
Dalšími možnostmi jsou moderní technologie, jako je přímé zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jeho ukládání do podzemních úložišť. Tyto metody však zatím narážejí na technologické a finanční bariéry a jejich rozšíření si vyžádá značné investice a podporu vládních politik.
Nejdůležitější však je samotná akce. Ani nejlepší návrhy a politiky nemají smysl, pokud nebudou aktivisté, odborníci a běžní lidé bojovat za jejich uskutečnění. Od školních kolektivů přes církevní organizace až po vedení firem a měst – každý má svou roli.
Union of Concerned Scientists se problematikou klimatické změny zabývá už více než 30 let a její experti vedou kampaně zaměřené na snižování emisí a posilování odpovědnosti velkých průmyslových hráčů. Každý jednotlivý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se počítá.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
