Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
K dosažení klimatických cílů je nezbytné snížit emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který je hlavním faktorem globálního oteplování. Zastavit změnu klimatu již není možné, ale lze ji zpomalit a minimalizovat její nejhorší dopady.
Abychom se vyhnuli nejzávažnějším důsledkům, musíme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo dříve. To znamená, že objem vypouštěného oxidu uhličitého nesmí převýšit množství, které je z atmosféry odstraněno.
Dosažení tohoto cíle vyžaduje zásadní transformaci energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu. Je nutné investovat do obnovitelných zdrojů energie, přestat kácet lesy a zavést udržitelnější zemědělské postupy.
Kromě technologických změn je však nutná i rozsáhlá politická podpora, včetně zavedení cen za uhlík, které by odrazovaly od nadměrného spalování fosilních paliv. Mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím Pařížské dohody, je rovněž klíčová, přestože zatím nestačí k dosažení potřebného snížení emisí.
Současně s redukcí emisí je nutné budovat odolnost vůči změně klimatu. Hladiny moří stoupají, teplotní rekordy padají každý rok a extrémní počasí stále častěji ohrožuje komunity po celém světě.
Adaptace na tyto změny znamená například omezování výstavby v rizikových oblastech, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování infrastruktury. Investice do klimatické odolnosti by měly být vědecky podložené, sociálně spravedlivé a zaměřené na nejzranitelnější regiony, často zahrnující nízkopříjmové komunity.
Další zásadní výzvou je boj proti dezinformacím šířeným lobbistickými skupinami, které zpochybňují vědecké důkazy o klimatické změně. Různé zájmové organizace financované fosilním průmyslem se snaží oslabit existující environmentální politiky a zamlžit skutečné důsledky globálního oteplování. Tento systematický nátlak komplikuje přijetí účinných opatření a zpomaluje nutné změny.
Důležitým krokem na cestě k uhlíkové neutralitě je nejen snižování emisí, ale také jejich aktivní odstraňování z atmosféry. Jednou z nejjednodušších metod je zalesňování, tedy výsadba nových lesů a obnova těch zničených.
Dalšími možnostmi jsou moderní technologie, jako je přímé zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jeho ukládání do podzemních úložišť. Tyto metody však zatím narážejí na technologické a finanční bariéry a jejich rozšíření si vyžádá značné investice a podporu vládních politik.
Nejdůležitější však je samotná akce. Ani nejlepší návrhy a politiky nemají smysl, pokud nebudou aktivisté, odborníci a běžní lidé bojovat za jejich uskutečnění. Od školních kolektivů přes církevní organizace až po vedení firem a měst – každý má svou roli.
Union of Concerned Scientists se problematikou klimatické změny zabývá už více než 30 let a její experti vedou kampaně zaměřené na snižování emisí a posilování odpovědnosti velkých průmyslových hráčů. Každý jednotlivý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se počítá.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.
Zákulisní dohody, kontakty na ambasádách a hnědý alkohol vybudovaly vzkvétající exportní obchod. Nyní ale lobbista, který tento proces sledoval, varuje, že flirtování prezidenta USA Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem představuje „asteroid“, který ohrožuje celý průmysl.
Kanadský premiér Mark Carney oznámil, že jeho země má v úmyslu oficiálně uznat Palestinu na zářijovém Valném shromáždění OSN. Tento krok přichází poté, co Francie a dalších 14 států podepsalo deklaraci, která naznačuje rostoucí vlnu uznání nezávislé Palestiny. Kanada tímto krokem následuje Francii a Velkou Británii, které rovněž plánují formálně uznat palestinský stát. Nový Zéland a Austrálie jsou signatáři stejné deklarace, která naznačuje, že by mohly tento krok následovat v nadcházejících měsících.
