Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
K dosažení klimatických cílů je nezbytné snížit emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který je hlavním faktorem globálního oteplování. Zastavit změnu klimatu již není možné, ale lze ji zpomalit a minimalizovat její nejhorší dopady.
Abychom se vyhnuli nejzávažnějším důsledkům, musíme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo dříve. To znamená, že objem vypouštěného oxidu uhličitého nesmí převýšit množství, které je z atmosféry odstraněno.
Dosažení tohoto cíle vyžaduje zásadní transformaci energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu. Je nutné investovat do obnovitelných zdrojů energie, přestat kácet lesy a zavést udržitelnější zemědělské postupy.
Kromě technologických změn je však nutná i rozsáhlá politická podpora, včetně zavedení cen za uhlík, které by odrazovaly od nadměrného spalování fosilních paliv. Mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím Pařížské dohody, je rovněž klíčová, přestože zatím nestačí k dosažení potřebného snížení emisí.
Současně s redukcí emisí je nutné budovat odolnost vůči změně klimatu. Hladiny moří stoupají, teplotní rekordy padají každý rok a extrémní počasí stále častěji ohrožuje komunity po celém světě.
Adaptace na tyto změny znamená například omezování výstavby v rizikových oblastech, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování infrastruktury. Investice do klimatické odolnosti by měly být vědecky podložené, sociálně spravedlivé a zaměřené na nejzranitelnější regiony, často zahrnující nízkopříjmové komunity.
Další zásadní výzvou je boj proti dezinformacím šířeným lobbistickými skupinami, které zpochybňují vědecké důkazy o klimatické změně. Různé zájmové organizace financované fosilním průmyslem se snaží oslabit existující environmentální politiky a zamlžit skutečné důsledky globálního oteplování. Tento systematický nátlak komplikuje přijetí účinných opatření a zpomaluje nutné změny.
Důležitým krokem na cestě k uhlíkové neutralitě je nejen snižování emisí, ale také jejich aktivní odstraňování z atmosféry. Jednou z nejjednodušších metod je zalesňování, tedy výsadba nových lesů a obnova těch zničených.
Dalšími možnostmi jsou moderní technologie, jako je přímé zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jeho ukládání do podzemních úložišť. Tyto metody však zatím narážejí na technologické a finanční bariéry a jejich rozšíření si vyžádá značné investice a podporu vládních politik.
Nejdůležitější však je samotná akce. Ani nejlepší návrhy a politiky nemají smysl, pokud nebudou aktivisté, odborníci a běžní lidé bojovat za jejich uskutečnění. Od školních kolektivů přes církevní organizace až po vedení firem a měst – každý má svou roli.
Union of Concerned Scientists se problematikou klimatické změny zabývá už více než 30 let a její experti vedou kampaně zaměřené na snižování emisí a posilování odpovědnosti velkých průmyslových hráčů. Každý jednotlivý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se počítá.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
