Změna klimatu představuje jednu z největších výzev, jakým kdy lidstvo čelilo. V sázce jsou stovky milionů životů, nespočet druhů a ekosystémů, zdraví globální ekonomiky i samotná obyvatelnost planety. Přesto však existuje naděje. Máme vědecké poznatky i technologie, které nám umožňují tento problém řešit. Klíčovým prvkem je nyní odhodlané vedení a odvaha změnit směr, říkají vědci z Union of Concerned Scientists.
K dosažení klimatických cílů je nezbytné snížit emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, který je hlavním faktorem globálního oteplování. Zastavit změnu klimatu již není možné, ale lze ji zpomalit a minimalizovat její nejhorší dopady.
Abychom se vyhnuli nejzávažnějším důsledkům, musíme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo dříve. To znamená, že objem vypouštěného oxidu uhličitého nesmí převýšit množství, které je z atmosféry odstraněno.
Dosažení tohoto cíle vyžaduje zásadní transformaci energetiky, dopravy, zemědělství a průmyslu. Je nutné investovat do obnovitelných zdrojů energie, přestat kácet lesy a zavést udržitelnější zemědělské postupy.
Kromě technologických změn je však nutná i rozsáhlá politická podpora, včetně zavedení cen za uhlík, které by odrazovaly od nadměrného spalování fosilních paliv. Mezinárodní spolupráce, například prostřednictvím Pařížské dohody, je rovněž klíčová, přestože zatím nestačí k dosažení potřebného snížení emisí.
Současně s redukcí emisí je nutné budovat odolnost vůči změně klimatu. Hladiny moří stoupají, teplotní rekordy padají každý rok a extrémní počasí stále častěji ohrožuje komunity po celém světě.
Adaptace na tyto změny znamená například omezování výstavby v rizikových oblastech, efektivní hospodaření s vodními zdroji a posilování infrastruktury. Investice do klimatické odolnosti by měly být vědecky podložené, sociálně spravedlivé a zaměřené na nejzranitelnější regiony, často zahrnující nízkopříjmové komunity.
Další zásadní výzvou je boj proti dezinformacím šířeným lobbistickými skupinami, které zpochybňují vědecké důkazy o klimatické změně. Různé zájmové organizace financované fosilním průmyslem se snaží oslabit existující environmentální politiky a zamlžit skutečné důsledky globálního oteplování. Tento systematický nátlak komplikuje přijetí účinných opatření a zpomaluje nutné změny.
Důležitým krokem na cestě k uhlíkové neutralitě je nejen snižování emisí, ale také jejich aktivní odstraňování z atmosféry. Jednou z nejjednodušších metod je zalesňování, tedy výsadba nových lesů a obnova těch zničených.
Dalšími možnostmi jsou moderní technologie, jako je přímé zachytávání oxidu uhličitého ze vzduchu nebo jeho ukládání do podzemních úložišť. Tyto metody však zatím narážejí na technologické a finanční bariéry a jejich rozšíření si vyžádá značné investice a podporu vládních politik.
Nejdůležitější však je samotná akce. Ani nejlepší návrhy a politiky nemají smysl, pokud nebudou aktivisté, odborníci a běžní lidé bojovat za jejich uskutečnění. Od školních kolektivů přes církevní organizace až po vedení firem a měst – každý má svou roli.
Union of Concerned Scientists se problematikou klimatické změny zabývá už více než 30 let a její experti vedou kampaně zaměřené na snižování emisí a posilování odpovědnosti velkých průmyslových hráčů. Každý jednotlivý krok směrem k udržitelnější budoucnosti se počítá.
Jakub Štáfek je momentálně zcela zaneprázdněn propagací nového filmu Vyšehrad Dvje, ale i během nabitého programu si jistě najde čas na rodinu. Zvlášť když nedávno přiznal, že jeho druhorozené dceři byla diagnostikována závažná nemoc. Proč se rozhodl jít s pravdou ven?
Dominika Gottová bude až do smrti vnímána jako jedna ze čtyř dcer nejslavnějšího českého zpěváka Karla Gotta. Jako jediná z nich nežije v rodné zemi, ale ve Finsku. Nyní vysvětlila, proč ji neláká život v České republice.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že má svůj vlastní časový plán pro ukončení války na Ukrajině, přičemž se nechal slyšet, že by byl schopen přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zastavil útoky. Uvedl to při setkání s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem v Bílém domě.S
Ve čtvrtek odpoledne proběhlo ve strašnickém krematoriu v Praze poslední rozloučení s Jaromírem Štětinou – bývalým senátorem, europoslancem, novinářem a neúnavným obhájcem lidských práv. Zemřel minulý týden ve věku 82 let po dlouhé nemoci, přičemž podle vyjádření rodiny byla příčinou úmrtí zástava srdce.
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
