Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Zatímco vysoké teploty unavují každého, zvláště ohroženi jsou senioři nad šedesát pět let, malé děti do čtyř let, těhotné a kojící ženy nebo lidé s chronickým onemocněním srdce a vysokým krevním tlakem. Zvýšenému riziku čelí také pacienti užívající specifické léky, například na depresi či nespavost. Zástupci zdravotnických organizací doporučují u těchto rizikových skupin pravidelnou kontrolu, a to alespoň prostřednictvím krátkého telefonátu.
Při pobytu venku hraje klíčovou roli správně zvolené oblečení i ochrana před přímým sluncem. Vhodný je lehký a volný oděv světlých barev vyrobený z přírodních materiálů, které usnadňují odvětrávání tělesného tepla. Samozřejmostí by měla být pokrývka hlavy chránící před úžehem, kvalitní sluneční brýle a aplikace ochranných krémů s faktorem SPF 15 a vyšším na nekryté části těla.
Lidské tělo v horku reaguje intenzivním pocením, což vede k rychlé ztrátě tekutin a houstnutí krve. Dospělý člověk by měl denně vypít minimálně dva až tři litry tekutin, přičemž při fyzické zátěži je nutné příjem dále navýšit. Nejvhodnější je kombinovat čistou vodu s minerálkami či vlažným čajem. Sladké nápoje a tučná jídla se nedoporučují, protože zvyšují vnitřní produkci tepla a pocit horka ještě umocňují.
Pozornost je třeba věnovat také správnému nastavení klimatizace v budovách i vozidlech. Teplotní rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostředím by neměl přesáhnout pět až sedm stupňů Celsia. Výraznější výkyvy způsobují lidskému tělu teplotní šok, který oslabuje imunitu a vede k nachlazení či bolestem v krku. Při přechodu z klimatizovaného prostoru se navíc doporučuje krátká aklimatizace v neklimatizované chodbě či předsíni.
Lékaři rovněž varují před kombinací vysokých teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, která výrazně zhoršuje schopnost těla přirozeně se ochlazovat. Zatímco v suchém prostředí dokáže lidský organismus krátkodobě snést i padesátistupňová horka, při stoprocentní vlhkosti nastává riziko nebezpečného přehřátí už při teplotách kolem třiceti jednoho stupně Celsia.
Nejzávažnějším důsledkem selhání tělesné termoregulace je úpal. Ten se projevuje suchou a horkou pokožkou, absencí pocení, vysokou horečkou, zmateností a zvracením. Pokud tělesná teplota postiženého překročí hranici čtyřiceti stupňů Celsia, jde o život ohrožující stav. Člověka je nutné okamžitě přemístit do stínu, intenzivně ochlazovat mokrými zábaly a bezprodleně přivolat záchrannou službu.
Dalším rizikem spojeným se ztrátou vody a důležitých minerálů jsou svalové křeče a celkové vyčerpání z přehřátí, které se může rozvinout i s odstupem několika dní. Vyčerpání se na rozdíl od úpalu projevuje silným pocením, bledostí, únavou a studenou vlhkou kůží. V takových případech pomáhá odpočinek ve stínu, jemná masáž a postupné doplňování tekutin po malých doušcích.
Zdravotníci apelují na veřejnost, aby v tropických dnech nepřeceňovala své síly, omezila namáhavou fyzickou aktivitu a při jakýchkoliv trvajících zdravotních komplikacích včas vyhledala odbornou lékařskou pomoc.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
