Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Zatímco vysoké teploty unavují každého, zvláště ohroženi jsou senioři nad šedesát pět let, malé děti do čtyř let, těhotné a kojící ženy nebo lidé s chronickým onemocněním srdce a vysokým krevním tlakem. Zvýšenému riziku čelí také pacienti užívající specifické léky, například na depresi či nespavost. Zástupci zdravotnických organizací doporučují u těchto rizikových skupin pravidelnou kontrolu, a to alespoň prostřednictvím krátkého telefonátu.
Při pobytu venku hraje klíčovou roli správně zvolené oblečení i ochrana před přímým sluncem. Vhodný je lehký a volný oděv světlých barev vyrobený z přírodních materiálů, které usnadňují odvětrávání tělesného tepla. Samozřejmostí by měla být pokrývka hlavy chránící před úžehem, kvalitní sluneční brýle a aplikace ochranných krémů s faktorem SPF 15 a vyšším na nekryté části těla.
Lidské tělo v horku reaguje intenzivním pocením, což vede k rychlé ztrátě tekutin a houstnutí krve. Dospělý člověk by měl denně vypít minimálně dva až tři litry tekutin, přičemž při fyzické zátěži je nutné příjem dále navýšit. Nejvhodnější je kombinovat čistou vodu s minerálkami či vlažným čajem. Sladké nápoje a tučná jídla se nedoporučují, protože zvyšují vnitřní produkci tepla a pocit horka ještě umocňují.
Pozornost je třeba věnovat také správnému nastavení klimatizace v budovách i vozidlech. Teplotní rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostředím by neměl přesáhnout pět až sedm stupňů Celsia. Výraznější výkyvy způsobují lidskému tělu teplotní šok, který oslabuje imunitu a vede k nachlazení či bolestem v krku. Při přechodu z klimatizovaného prostoru se navíc doporučuje krátká aklimatizace v neklimatizované chodbě či předsíni.
Lékaři rovněž varují před kombinací vysokých teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, která výrazně zhoršuje schopnost těla přirozeně se ochlazovat. Zatímco v suchém prostředí dokáže lidský organismus krátkodobě snést i padesátistupňová horka, při stoprocentní vlhkosti nastává riziko nebezpečného přehřátí už při teplotách kolem třiceti jednoho stupně Celsia.
Nejzávažnějším důsledkem selhání tělesné termoregulace je úpal. Ten se projevuje suchou a horkou pokožkou, absencí pocení, vysokou horečkou, zmateností a zvracením. Pokud tělesná teplota postiženého překročí hranici čtyřiceti stupňů Celsia, jde o život ohrožující stav. Člověka je nutné okamžitě přemístit do stínu, intenzivně ochlazovat mokrými zábaly a bezprodleně přivolat záchrannou službu.
Dalším rizikem spojeným se ztrátou vody a důležitých minerálů jsou svalové křeče a celkové vyčerpání z přehřátí, které se může rozvinout i s odstupem několika dní. Vyčerpání se na rozdíl od úpalu projevuje silným pocením, bledostí, únavou a studenou vlhkou kůží. V takových případech pomáhá odpočinek ve stínu, jemná masáž a postupné doplňování tekutin po malých doušcích.
Zdravotníci apelují na veřejnost, aby v tropických dnech nepřeceňovala své síly, omezila namáhavou fyzickou aktivitu a při jakýchkoliv trvajících zdravotních komplikacích včas vyhledala odbornou lékařskou pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
