Další extrémní počasí se blíží. Jak přežít čtyřicetistupňová vedra?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková DNES 14:06
Sdílej:

Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.

Zatímco vysoké teploty unavují každého, zvláště ohroženi jsou senioři nad šedesát pět let, malé děti do čtyř let, těhotné a kojící ženy nebo lidé s chronickým onemocněním srdce a vysokým krevním tlakem. Zvýšenému riziku čelí také pacienti užívající specifické léky, například na depresi či nespavost. Zástupci zdravotnických organizací doporučují u těchto rizikových skupin pravidelnou kontrolu, a to alespoň prostřednictvím krátkého telefonátu.

Při pobytu venku hraje klíčovou roli správně zvolené oblečení i ochrana před přímým sluncem. Vhodný je lehký a volný oděv světlých barev vyrobený z přírodních materiálů, které usnadňují odvětrávání tělesného tepla. Samozřejmostí by měla být pokrývka hlavy chránící před úžehem, kvalitní sluneční brýle a aplikace ochranných krémů s faktorem SPF 15 a vyšším na nekryté části těla.

Lidské tělo v horku reaguje intenzivním pocením, což vede k rychlé ztrátě tekutin a houstnutí krve. Dospělý člověk by měl denně vypít minimálně dva až tři litry tekutin, přičemž při fyzické zátěži je nutné příjem dále navýšit. Nejvhodnější je kombinovat čistou vodu s minerálkami či vlažným čajem. Sladké nápoje a tučná jídla se nedoporučují, protože zvyšují vnitřní produkci tepla a pocit horka ještě umocňují.

Pozornost je třeba věnovat také správnému nastavení klimatizace v budovách i vozidlech. Teplotní rozdíl mezi vnějším a vnitřním prostředím by neměl přesáhnout pět až sedm stupňů Celsia. Výraznější výkyvy způsobují lidskému tělu teplotní šok, který oslabuje imunitu a vede k nachlazení či bolestem v krku. Při přechodu z klimatizovaného prostoru se navíc doporučuje krátká aklimatizace v neklimatizované chodbě či předsíni.

Lékaři rovněž varují před kombinací vysokých teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, která výrazně zhoršuje schopnost těla přirozeně se ochlazovat. Zatímco v suchém prostředí dokáže lidský organismus krátkodobě snést i padesátistupňová horka, při stoprocentní vlhkosti nastává riziko nebezpečného přehřátí už při teplotách kolem třiceti jednoho stupně Celsia.

Nejzávažnějším důsledkem selhání tělesné termoregulace je úpal. Ten se projevuje suchou a horkou pokožkou, absencí pocení, vysokou horečkou, zmateností a zvracením. Pokud tělesná teplota postiženého překročí hranici čtyřiceti stupňů Celsia, jde o život ohrožující stav. Člověka je nutné okamžitě přemístit do stínu, intenzivně ochlazovat mokrými zábaly a bezprodleně přivolat záchrannou službu.

Dalším rizikem spojeným se ztrátou vody a důležitých minerálů jsou svalové křeče a celkové vyčerpání z přehřátí, které se může rozvinout i s odstupem několika dní. Vyčerpání se na rozdíl od úpalu projevuje silným pocením, bledostí, únavou a studenou vlhkou kůží. V takových případech pomáhá odpočinek ve stínu, jemná masáž a postupné doplňování tekutin po malých doušcích.

Zdravotníci apelují na veřejnost, aby v tropických dnech nepřeceňovala své síly, omezila namáhavou fyzickou aktivitu a při jakýchkoliv trvajících zdravotních komplikacích včas vyhledala odbornou lékařskou pomoc.

Témata:
Stalo se