Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Nor’easters, které se obvykle vyskytují mezi zářím a dubnem, vznikají při střetu studeného arktického vzduchu ze severu s teplým a vlhkým prouděním od Atlantiku. Tyto bouře přinášejí silný vítr, vydatné srážky, husté sněžení a záplavy, což ohrožuje miliony obyvatel v hustě osídlených městech jako New York, Boston či Washington D.C.
Studii, kterou vedl klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali záznamy 900 nor’easters od roku 1940 až po současnost, přičemž využili speciální algoritmus pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří vzrostla o 6 %, což podle odborníků odpovídá až 20% nárůstu jejich ničivého potenciálu.
Zvýšila se i intenzita srážek. Průměrné množství deště nebo sněhu při těchto bouřích vzrostlo o 10 %. Důvodem je podle autorů studie vyšší teplota oceánů i atmosféry, která umožňuje větší odpařování a hromadění vlhkosti, jež se pak uvolní ve formě extrémních srážek.
Michael Mann se o problematiku začal intenzivně zajímat po osobní zkušenosti s bouří z roku 2010, přezdívanou „Snowmageddon“. Tehdy zůstal několik dní uvězněn v hotelu ve Filadelfii. Od té doby se snaží porozumět dopadům klimatických změn na vývoj extrémních bouří. Po patnácti letech výzkumu přichází s varováním: „Globální oteplování tyto bouře nezastavuje, ale posiluje je.“
Zajímavý je i paradox, na který studie upozorňuje. Kvůli oteplování Arktidy se snižuje teplotní kontrast mezi severem a jihem, což je klíčový faktor pro vznik nor’easters. Přesto se nezdá, že by bouře mizely – naopak, ty, které vzniknou, mohou být ničivější než kdy dříve.
Historie už přitom zná případy, kdy nor’easters způsobily rozsáhlé škody. Například „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichřici o rychlosti přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zanechala za sebou přes 200 mrtvých. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 způsobila ekonomické škody v hodnotě dnešních desítek miliard dolarů.
Autoři studie upozorňují, že tyto bouře byly dlouhodobě podceňovány, především z hlediska hrozby záplav ve velkých městech. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to se nám může vymstít,“ varuje Mann. Dodává, že pobřežní města se musí začít připravovat na nové klimatické podmínky, které přinášejí nejen vyšší teploty, ale i extrémy zimního počasí.
Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na studii nepodílela, výzvu k větší připravenosti podpořila. „Komunity na severovýchodním pobřeží musí jednat. Prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ uvedla pro CNN.
Judah Cohen z MIT upozorňuje na další paradox: „Klimatická krize se může projevovat i epizodickým zesílením extrémního zimního počasí – i když intuitivně čekáme spíš mírnější zimu.“
Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tak podle odborníků musíme připravit na častější výskyt extrémních jevů, které budou mít stále ničivější dopad. Události jako „Snowmageddon“ nebo „Storm of the Century“ tak mohou být předzvěstí nové reality, ve které budou bouře silnější, rychlejší a smrtelnější.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
