Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Nor’easters, které se obvykle vyskytují mezi zářím a dubnem, vznikají při střetu studeného arktického vzduchu ze severu s teplým a vlhkým prouděním od Atlantiku. Tyto bouře přinášejí silný vítr, vydatné srážky, husté sněžení a záplavy, což ohrožuje miliony obyvatel v hustě osídlených městech jako New York, Boston či Washington D.C.
Studii, kterou vedl klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali záznamy 900 nor’easters od roku 1940 až po současnost, přičemž využili speciální algoritmus pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří vzrostla o 6 %, což podle odborníků odpovídá až 20% nárůstu jejich ničivého potenciálu.
Zvýšila se i intenzita srážek. Průměrné množství deště nebo sněhu při těchto bouřích vzrostlo o 10 %. Důvodem je podle autorů studie vyšší teplota oceánů i atmosféry, která umožňuje větší odpařování a hromadění vlhkosti, jež se pak uvolní ve formě extrémních srážek.
Michael Mann se o problematiku začal intenzivně zajímat po osobní zkušenosti s bouří z roku 2010, přezdívanou „Snowmageddon“. Tehdy zůstal několik dní uvězněn v hotelu ve Filadelfii. Od té doby se snaží porozumět dopadům klimatických změn na vývoj extrémních bouří. Po patnácti letech výzkumu přichází s varováním: „Globální oteplování tyto bouře nezastavuje, ale posiluje je.“
Zajímavý je i paradox, na který studie upozorňuje. Kvůli oteplování Arktidy se snižuje teplotní kontrast mezi severem a jihem, což je klíčový faktor pro vznik nor’easters. Přesto se nezdá, že by bouře mizely – naopak, ty, které vzniknou, mohou být ničivější než kdy dříve.
Historie už přitom zná případy, kdy nor’easters způsobily rozsáhlé škody. Například „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichřici o rychlosti přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zanechala za sebou přes 200 mrtvých. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 způsobila ekonomické škody v hodnotě dnešních desítek miliard dolarů.
Autoři studie upozorňují, že tyto bouře byly dlouhodobě podceňovány, především z hlediska hrozby záplav ve velkých městech. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to se nám může vymstít,“ varuje Mann. Dodává, že pobřežní města se musí začít připravovat na nové klimatické podmínky, které přinášejí nejen vyšší teploty, ale i extrémy zimního počasí.
Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na studii nepodílela, výzvu k větší připravenosti podpořila. „Komunity na severovýchodním pobřeží musí jednat. Prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ uvedla pro CNN.
Judah Cohen z MIT upozorňuje na další paradox: „Klimatická krize se může projevovat i epizodickým zesílením extrémního zimního počasí – i když intuitivně čekáme spíš mírnější zimu.“
Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tak podle odborníků musíme připravit na častější výskyt extrémních jevů, které budou mít stále ničivější dopad. Události jako „Snowmageddon“ nebo „Storm of the Century“ tak mohou být předzvěstí nové reality, ve které budou bouře silnější, rychlejší a smrtelnější.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
