Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Nor’easters, které se obvykle vyskytují mezi zářím a dubnem, vznikají při střetu studeného arktického vzduchu ze severu s teplým a vlhkým prouděním od Atlantiku. Tyto bouře přinášejí silný vítr, vydatné srážky, husté sněžení a záplavy, což ohrožuje miliony obyvatel v hustě osídlených městech jako New York, Boston či Washington D.C.
Studii, kterou vedl klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali záznamy 900 nor’easters od roku 1940 až po současnost, přičemž využili speciální algoritmus pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří vzrostla o 6 %, což podle odborníků odpovídá až 20% nárůstu jejich ničivého potenciálu.
Zvýšila se i intenzita srážek. Průměrné množství deště nebo sněhu při těchto bouřích vzrostlo o 10 %. Důvodem je podle autorů studie vyšší teplota oceánů i atmosféry, která umožňuje větší odpařování a hromadění vlhkosti, jež se pak uvolní ve formě extrémních srážek.
Michael Mann se o problematiku začal intenzivně zajímat po osobní zkušenosti s bouří z roku 2010, přezdívanou „Snowmageddon“. Tehdy zůstal několik dní uvězněn v hotelu ve Filadelfii. Od té doby se snaží porozumět dopadům klimatických změn na vývoj extrémních bouří. Po patnácti letech výzkumu přichází s varováním: „Globální oteplování tyto bouře nezastavuje, ale posiluje je.“
Zajímavý je i paradox, na který studie upozorňuje. Kvůli oteplování Arktidy se snižuje teplotní kontrast mezi severem a jihem, což je klíčový faktor pro vznik nor’easters. Přesto se nezdá, že by bouře mizely – naopak, ty, které vzniknou, mohou být ničivější než kdy dříve.
Historie už přitom zná případy, kdy nor’easters způsobily rozsáhlé škody. Například „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichřici o rychlosti přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zanechala za sebou přes 200 mrtvých. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 způsobila ekonomické škody v hodnotě dnešních desítek miliard dolarů.
Autoři studie upozorňují, že tyto bouře byly dlouhodobě podceňovány, především z hlediska hrozby záplav ve velkých městech. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to se nám může vymstít,“ varuje Mann. Dodává, že pobřežní města se musí začít připravovat na nové klimatické podmínky, které přinášejí nejen vyšší teploty, ale i extrémy zimního počasí.
Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na studii nepodílela, výzvu k větší připravenosti podpořila. „Komunity na severovýchodním pobřeží musí jednat. Prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ uvedla pro CNN.
Judah Cohen z MIT upozorňuje na další paradox: „Klimatická krize se může projevovat i epizodickým zesílením extrémního zimního počasí – i když intuitivně čekáme spíš mírnější zimu.“
Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tak podle odborníků musíme připravit na častější výskyt extrémních jevů, které budou mít stále ničivější dopad. Události jako „Snowmageddon“ nebo „Storm of the Century“ tak mohou být předzvěstí nové reality, ve které budou bouře silnější, rychlejší a smrtelnější.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
