Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Nor’easters, které se obvykle vyskytují mezi zářím a dubnem, vznikají při střetu studeného arktického vzduchu ze severu s teplým a vlhkým prouděním od Atlantiku. Tyto bouře přinášejí silný vítr, vydatné srážky, husté sněžení a záplavy, což ohrožuje miliony obyvatel v hustě osídlených městech jako New York, Boston či Washington D.C.
Studii, kterou vedl klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali záznamy 900 nor’easters od roku 1940 až po současnost, přičemž využili speciální algoritmus pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří vzrostla o 6 %, což podle odborníků odpovídá až 20% nárůstu jejich ničivého potenciálu.
Zvýšila se i intenzita srážek. Průměrné množství deště nebo sněhu při těchto bouřích vzrostlo o 10 %. Důvodem je podle autorů studie vyšší teplota oceánů i atmosféry, která umožňuje větší odpařování a hromadění vlhkosti, jež se pak uvolní ve formě extrémních srážek.
Michael Mann se o problematiku začal intenzivně zajímat po osobní zkušenosti s bouří z roku 2010, přezdívanou „Snowmageddon“. Tehdy zůstal několik dní uvězněn v hotelu ve Filadelfii. Od té doby se snaží porozumět dopadům klimatických změn na vývoj extrémních bouří. Po patnácti letech výzkumu přichází s varováním: „Globální oteplování tyto bouře nezastavuje, ale posiluje je.“
Zajímavý je i paradox, na který studie upozorňuje. Kvůli oteplování Arktidy se snižuje teplotní kontrast mezi severem a jihem, což je klíčový faktor pro vznik nor’easters. Přesto se nezdá, že by bouře mizely – naopak, ty, které vzniknou, mohou být ničivější než kdy dříve.
Historie už přitom zná případy, kdy nor’easters způsobily rozsáhlé škody. Například „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichřici o rychlosti přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zanechala za sebou přes 200 mrtvých. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 způsobila ekonomické škody v hodnotě dnešních desítek miliard dolarů.
Autoři studie upozorňují, že tyto bouře byly dlouhodobě podceňovány, především z hlediska hrozby záplav ve velkých městech. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to se nám může vymstít,“ varuje Mann. Dodává, že pobřežní města se musí začít připravovat na nové klimatické podmínky, které přinášejí nejen vyšší teploty, ale i extrémy zimního počasí.
Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na studii nepodílela, výzvu k větší připravenosti podpořila. „Komunity na severovýchodním pobřeží musí jednat. Prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ uvedla pro CNN.
Judah Cohen z MIT upozorňuje na další paradox: „Klimatická krize se může projevovat i epizodickým zesílením extrémního zimního počasí – i když intuitivně čekáme spíš mírnější zimu.“
Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tak podle odborníků musíme připravit na častější výskyt extrémních jevů, které budou mít stále ničivější dopad. Události jako „Snowmageddon“ nebo „Storm of the Century“ tak mohou být předzvěstí nové reality, ve které budou bouře silnější, rychlejší a smrtelnější.
V posledních dnech rezonuje českým politickým prostorem ostrá kritika ze strany opozice, konkrétně hnutí ANO a koalice SPD, která aktuální vládní kabinet obviňuje z rozdmýchávání nenávisti ve společnosti. Tato obvinění přišla krátce po fyzickém útoku na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Realita je však poněkud složitější a opoziční subjekty mohou být do jisté míry obětí vlastních, dlouhodobě prosazovaných narativů.
Vědci z Číny vytvořili speciální druh sukulentů, které září ve tmě a mají navíc několik barev. I když se podobné rostliny objevily už dříve, tento nový objev je podle CNN průlomový. Rostliny jsou totiž nejjasnější, jaké kdy byly vytvořeny, a mohou dokonce svítit červeně, modře a zeleně.
Čína si letos připomněla 80. výročí konce války proti Japonsku velkolepou vojenskou přehlídkou, která ale znovu otevřela historické rány a spory o pravdu. Tento konflikt trvá už od konce druhé světové války a jeho hlavními aktéry jsou komunistická Čína, pro-sjednocenští nacionalisté na Tchaj-wanu a zastánci nezávislosti ostrova.
Ve čtvrtek v brzkém odpoledni se v berlínské čtvrti Wedding odehrála vážná nehoda. Řidič vozu značky BMW zde sjel z vozovky a narazil do skupiny dětí, které se nacházely na křižovatce ulic Seestraße a Dohnagestell.
Současné konflikty, jako jsou ty na Ukrajině a v Gaze, probíhají ve stínu klimatické krize. Válka a změna klimatu jsou dvě témata, která spolu podle expertů neodmyslitelně souvisí. Válka totiž poškozuje životní prostředí, zatímco klimatická krize může zvýšit pravděpodobnost budoucích konfliktů. Tady jsou tři důvody, proč je nutné přehodnotit způsob, jakým o válce přemýšlíme.
Podle názoru analytika Davida Sauera musí Spojené státy co nejdříve snížit svou závislost na Číně, která je největší bezpečnostní hrozbou. Čína, která se o víkendu ukázala jako sjednocená s Ruskem a Severní Koreou, dominuje v oblasti kritických technologií a komodit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ostře napadl svého belgického protějška Barta De Wevera poté, co Belgie oznámila, že má v úmyslu uznat Palestinský stát. Netanjahu označil De Wevera za „slabého vůdce, který se snaží uklidnit islámský terorismus obětováním Izraele“. Podle Netanjahua chce De Wever „krmit teroristického krokodýla, než pohltí Belgii“.
Donald Trump požádal Nejvyšší soud USA o urychlené rozhodnutí v případě, který se týká jeho pravomoci zavádět plošná cla na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocech. Odvolání k soudu podala Trumpova administrativa poté, co federální odvolací soud 7 hlasy proti 4 rozhodl, že valná většina jeho cel je nezákonná.
Během tohoto týdne Čína předvedla svou vojenskou sílu a diplomatický vliv, což by podle médií mělo znepokojovat celý svět. V centru dění byl jediný mocný muž, čínský prezident Si Ťin-pching, který se podle všeho stává císařem rostoucí Číny, jež je odhodlaná přetvořit svět k obrazu svému.
Analýza, kterou provedla síť World Weather Attribution, naznačuje, že extrémní počasí, jež v minulém měsíci přispělo k masivním požárům ve Španělsku a Portugalsku, bylo v důsledku změny klimatu 40krát pravděpodobnější.
Spojené arabské emiráty (SAE) varovaly Izrael, že anexe Západního břehu Jordánu by překročila „červenou čáru“ a podkopala by ducha Abrahamských dohod, které v roce 2020 normalizovaly vztahy mezi oběma zeměmi.
Tento týden ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasný signál Evropě: Rusko je připraveno pokračovat v boji, protože má mocné spojence. Během akcí v Číně se Putin postavil po bok lídrů, kteří mu umožnili vést válku na Ukrajině s takovou razancí. Vedle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Naréndry Módího se objevil také íránský prezident Masúd Pezeškján a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
