Co změny počasí napáchají v USA? Nová odhalení jsou znepokojivá

Nor’easters, které se obvykle vyskytují mezi zářím a dubnem, vznikají při střetu studeného arktického vzduchu ze severu s teplým a vlhkým prouděním od Atlantiku. Tyto bouře přinášejí silný vítr, vydatné srážky, husté sněžení a záplavy, což ohrožuje miliony obyvatel v hustě osídlených městech jako New York, Boston či Washington D.C.

Studii, kterou vedl klimatolog Michael Mann z Pensylvánské univerzity, publikoval prestižní vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Vědci analyzovali záznamy 900 nor’easters od roku 1940 až po současnost, přičemž využili speciální algoritmus pro sledování cyklón. Výsledky ukázaly, že maximální rychlost větru u nejsilnějších bouří vzrostla o 6 %, což podle odborníků odpovídá až 20% nárůstu jejich ničivého potenciálu.

Zvýšila se i intenzita srážek. Průměrné množství deště nebo sněhu při těchto bouřích vzrostlo o 10 %. Důvodem je podle autorů studie vyšší teplota oceánů i atmosféry, která umožňuje větší odpařování a hromadění vlhkosti, jež se pak uvolní ve formě extrémních srážek.

Michael Mann se o problematiku začal intenzivně zajímat po osobní zkušenosti s bouří z roku 2010, přezdívanou „Snowmageddon“. Tehdy zůstal několik dní uvězněn v hotelu ve Filadelfii. Od té doby se snaží porozumět dopadům klimatických změn na vývoj extrémních bouří. Po patnácti letech výzkumu přichází s varováním: „Globální oteplování tyto bouře nezastavuje, ale posiluje je.“

Zajímavý je i paradox, na který studie upozorňuje. Kvůli oteplování Arktidy se snižuje teplotní kontrast mezi severem a jihem, což je klíčový faktor pro vznik nor’easters. Přesto se nezdá, že by bouře mizely – naopak, ty, které vzniknou, mohou být ničivější než kdy dříve.

Historie už přitom zná případy, kdy nor’easters způsobily rozsáhlé škody. Například „Storm of the Century“ z března 1993 přinesla vichřici o rychlosti přes 160 km/h, až 150 cm sněhu a zanechala za sebou přes 200 mrtvých. Bouře „Ash Wednesday“ z roku 1962 způsobila ekonomické škody v hodnotě dnešních desítek miliard dolarů.

Autoři studie upozorňují, že tyto bouře byly dlouhodobě podceňovány, především z hlediska hrozby záplav ve velkých městech. „Nor’easters jsme zanedbávali, a to se nám může vymstít,“ varuje Mann. Dodává, že pobřežní města se musí začít připravovat na nové klimatické podmínky, které přinášejí nejen vyšší teploty, ale i extrémy zimního počasí.

Klimatoložka Jennifer Francisová z Woodwell Climate Research Center, která se na studii nepodílela, výzvu k větší připravenosti podpořila. „Komunity na severovýchodním pobřeží musí jednat. Prevence je vždy levnější než obnova po katastrofě,“ uvedla pro CNN.

Judah Cohen z MIT upozorňuje na další paradox: „Klimatická krize se může projevovat i epizodickým zesílením extrémního zimního počasí – i když intuitivně čekáme spíš mírnější zimu.“

Navzdory zkracující se sněhové sezóně ve Spojených státech se tak podle odborníků musíme připravit na častější výskyt extrémních jevů, které budou mít stále ničivější dopad. Události jako „Snowmageddon“ nebo „Storm of the Century“ tak mohou být předzvěstí nové reality, ve které budou bouře silnější, rychlejší a smrtelnější.