Slunečné dny a teploty atakující třicítku brzy vystřídá mokrá sprcha. Podle meteorologů z ČHMÚ se nad Českem schyluje k prudké změně počasí – místo jarní pohody nás o velikonočních svátcích čeká oblačno, déšť a místy i bouřky. Jaro se s námi neloučí, ale rozhodně ukáže i svou chladnější verzi.
Meteorologové varují před přechodnou změnou počasí, která zasáhne Česko už ve čtvrtek večer. Ojedinělé bouřky se mohou podle předpovědi objevit ve večerních hodinách a v noci na pátek na východě Moravy a ve Slezsku. Přes den má být ještě polojasno až skoro jasno, postupně však od jihu přibude oblačnosti.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, na západě Čech až na 9 °C. Přes den se maxima vyšplhají na 22 až 27 °C. Očekává se čerstvý jihovýchodní až jižní vítr o rychlosti 5 až 12 m/s, místy s nárazy až kolem 15 m/s. „Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí může vítr dosahovat rychlosti až 20 m/s,“ upozorňují meteorologové. Naopak na západě Čech a na severovýchodě Moravy a Slezska bude vítr mírný, v rozmezí 2 až 5 m/s. K večeru by měl vítr postupně slábnout.
V pátek dorazí výraznější ochlazení a obloha se zatáhne. Podle meteorologů bude oblačno až zataženo, od jihovýchodu dorazí na většinu území déšť, ojediněle doprovázený bouřkami. Večer by mělo srážek i oblačnosti ubývat.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, v západních a jihozápadních Čechách se očekává kolem 10 °C. „Nejvyšší denní teploty 16 až 21 °C, v jihozápadní polovině Čech kolem 14 °C,“ uvádějí meteorologové. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s, který k večeru zeslábne.
Sobota přinese proměnlivou oblačnost – bude oblačno až polojasno, místy i zataženo. Přechodně se objeví déšť nebo přeháňky, jejich výskyt bude k večeru slábnout. V noci teploty klesnou na 11 až 7 °C, na západě až k 5 °C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 16 a 20 °C, na západě republiky mezi 14 a 17 °C.
V neděli by se mělo počasí přechodně zlepšit. Očekává se jasno až polojasno, během dne místy až oblačno s ojedinělými přeháňkami. „Večer se pravděpodobnost přeháněk zvýší, zejména na severozápadě Čech,“ dodávají meteorologové. Noční teploty se budou pohybovat mezi 10 a 6 °C, na západě kolem 4 °C. Přes den se vyšplhají na 19 až 23 °C. Podobný ráz počasí se má podle předpovědi udržet i na začátku příštího týdne.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
