Slunečné dny a teploty atakující třicítku brzy vystřídá mokrá sprcha. Podle meteorologů z ČHMÚ se nad Českem schyluje k prudké změně počasí – místo jarní pohody nás o velikonočních svátcích čeká oblačno, déšť a místy i bouřky. Jaro se s námi neloučí, ale rozhodně ukáže i svou chladnější verzi.
Meteorologové varují před přechodnou změnou počasí, která zasáhne Česko už ve čtvrtek večer. Ojedinělé bouřky se mohou podle předpovědi objevit ve večerních hodinách a v noci na pátek na východě Moravy a ve Slezsku. Přes den má být ještě polojasno až skoro jasno, postupně však od jihu přibude oblačnosti.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, na západě Čech až na 9 °C. Přes den se maxima vyšplhají na 22 až 27 °C. Očekává se čerstvý jihovýchodní až jižní vítr o rychlosti 5 až 12 m/s, místy s nárazy až kolem 15 m/s. „Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí může vítr dosahovat rychlosti až 20 m/s,“ upozorňují meteorologové. Naopak na západě Čech a na severovýchodě Moravy a Slezska bude vítr mírný, v rozmezí 2 až 5 m/s. K večeru by měl vítr postupně slábnout.
V pátek dorazí výraznější ochlazení a obloha se zatáhne. Podle meteorologů bude oblačno až zataženo, od jihovýchodu dorazí na většinu území déšť, ojediněle doprovázený bouřkami. Večer by mělo srážek i oblačnosti ubývat.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, v západních a jihozápadních Čechách se očekává kolem 10 °C. „Nejvyšší denní teploty 16 až 21 °C, v jihozápadní polovině Čech kolem 14 °C,“ uvádějí meteorologové. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s, který k večeru zeslábne.
Sobota přinese proměnlivou oblačnost – bude oblačno až polojasno, místy i zataženo. Přechodně se objeví déšť nebo přeháňky, jejich výskyt bude k večeru slábnout. V noci teploty klesnou na 11 až 7 °C, na západě až k 5 °C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 16 a 20 °C, na západě republiky mezi 14 a 17 °C.
V neděli by se mělo počasí přechodně zlepšit. Očekává se jasno až polojasno, během dne místy až oblačno s ojedinělými přeháňkami. „Večer se pravděpodobnost přeháněk zvýší, zejména na severozápadě Čech,“ dodávají meteorologové. Noční teploty se budou pohybovat mezi 10 a 6 °C, na západě kolem 4 °C. Přes den se vyšplhají na 19 až 23 °C. Podobný ráz počasí se má podle předpovědi udržet i na začátku příštího týdne.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
