Slunečné dny a teploty atakující třicítku brzy vystřídá mokrá sprcha. Podle meteorologů z ČHMÚ se nad Českem schyluje k prudké změně počasí – místo jarní pohody nás o velikonočních svátcích čeká oblačno, déšť a místy i bouřky. Jaro se s námi neloučí, ale rozhodně ukáže i svou chladnější verzi.
Meteorologové varují před přechodnou změnou počasí, která zasáhne Česko už ve čtvrtek večer. Ojedinělé bouřky se mohou podle předpovědi objevit ve večerních hodinách a v noci na pátek na východě Moravy a ve Slezsku. Přes den má být ještě polojasno až skoro jasno, postupně však od jihu přibude oblačnosti.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, na západě Čech až na 9 °C. Přes den se maxima vyšplhají na 22 až 27 °C. Očekává se čerstvý jihovýchodní až jižní vítr o rychlosti 5 až 12 m/s, místy s nárazy až kolem 15 m/s. „Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí může vítr dosahovat rychlosti až 20 m/s,“ upozorňují meteorologové. Naopak na západě Čech a na severovýchodě Moravy a Slezska bude vítr mírný, v rozmezí 2 až 5 m/s. K večeru by měl vítr postupně slábnout.
V pátek dorazí výraznější ochlazení a obloha se zatáhne. Podle meteorologů bude oblačno až zataženo, od jihovýchodu dorazí na většinu území déšť, ojediněle doprovázený bouřkami. Večer by mělo srážek i oblačnosti ubývat.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, v západních a jihozápadních Čechách se očekává kolem 10 °C. „Nejvyšší denní teploty 16 až 21 °C, v jihozápadní polovině Čech kolem 14 °C,“ uvádějí meteorologové. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s, který k večeru zeslábne.
Sobota přinese proměnlivou oblačnost – bude oblačno až polojasno, místy i zataženo. Přechodně se objeví déšť nebo přeháňky, jejich výskyt bude k večeru slábnout. V noci teploty klesnou na 11 až 7 °C, na západě až k 5 °C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 16 a 20 °C, na západě republiky mezi 14 a 17 °C.
V neděli by se mělo počasí přechodně zlepšit. Očekává se jasno až polojasno, během dne místy až oblačno s ojedinělými přeháňkami. „Večer se pravděpodobnost přeháněk zvýší, zejména na severozápadě Čech,“ dodávají meteorologové. Noční teploty se budou pohybovat mezi 10 a 6 °C, na západě kolem 4 °C. Přes den se vyšplhají na 19 až 23 °C. Podobný ráz počasí se má podle předpovědi udržet i na začátku příštího týdne.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
