Slunečné dny a teploty atakující třicítku brzy vystřídá mokrá sprcha. Podle meteorologů z ČHMÚ se nad Českem schyluje k prudké změně počasí – místo jarní pohody nás o velikonočních svátcích čeká oblačno, déšť a místy i bouřky. Jaro se s námi neloučí, ale rozhodně ukáže i svou chladnější verzi.
Meteorologové varují před přechodnou změnou počasí, která zasáhne Česko už ve čtvrtek večer. Ojedinělé bouřky se mohou podle předpovědi objevit ve večerních hodinách a v noci na pátek na východě Moravy a ve Slezsku. Přes den má být ještě polojasno až skoro jasno, postupně však od jihu přibude oblačnosti.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, na západě Čech až na 9 °C. Přes den se maxima vyšplhají na 22 až 27 °C. Očekává se čerstvý jihovýchodní až jižní vítr o rychlosti 5 až 12 m/s, místy s nárazy až kolem 15 m/s. „Na Českomoravské vrchovině a v jejím okolí může vítr dosahovat rychlosti až 20 m/s,“ upozorňují meteorologové. Naopak na západě Čech a na severovýchodě Moravy a Slezska bude vítr mírný, v rozmezí 2 až 5 m/s. K večeru by měl vítr postupně slábnout.
V pátek dorazí výraznější ochlazení a obloha se zatáhne. Podle meteorologů bude oblačno až zataženo, od jihovýchodu dorazí na většinu území déšť, ojediněle doprovázený bouřkami. Večer by mělo srážek i oblačnosti ubývat.
Noční teploty klesnou na 16 až 12 °C, v západních a jihozápadních Čechách se očekává kolem 10 °C. „Nejvyšší denní teploty 16 až 21 °C, v jihozápadní polovině Čech kolem 14 °C,“ uvádějí meteorologové. Foukat bude mírný jihovýchodní vítr o rychlosti 2 až 6 m/s, který k večeru zeslábne.
Sobota přinese proměnlivou oblačnost – bude oblačno až polojasno, místy i zataženo. Přechodně se objeví déšť nebo přeháňky, jejich výskyt bude k večeru slábnout. V noci teploty klesnou na 11 až 7 °C, na západě až k 5 °C. Denní maxima se budou pohybovat mezi 16 a 20 °C, na západě republiky mezi 14 a 17 °C.
V neděli by se mělo počasí přechodně zlepšit. Očekává se jasno až polojasno, během dne místy až oblačno s ojedinělými přeháňkami. „Večer se pravděpodobnost přeháněk zvýší, zejména na severozápadě Čech,“ dodávají meteorologové. Noční teploty se budou pohybovat mezi 10 a 6 °C, na západě kolem 4 °C. Přes den se vyšplhají na 19 až 23 °C. Podobný ráz počasí se má podle předpovědi udržet i na začátku příštího týdne.
Severní země, známé svým chladným podnebím, se letos potýkají s „neuvěřitelným“ vedrem, které pokračuje a zesiluje vlivem znečištění ovzduší. Teploty v oblasti se vyšplhaly na historické maximum a vědci je označují za rekordní od začátku měření v roce 1961.
Lidé v Gaze už několik měsíců čelí tragickému hladomoru, který postupně ničí celé rodiny. I když se tento týden oficiálně potvrdil „nejhorší scénář hladomoru“ ze strany odborníků OSN, ti, kdo v Gaze žijí, to věděli už dlouho – vidí, jak jejich děti umírají hlady.
V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Donald Trump oznámil, že propustí šéfku Úřadu pro statistiku práce (BLS), Eriku McEntarfer, po zveřejnění zprávy o zaměstnanosti, která vyvolala obavy o účinky jeho celních politik na ekonomiku. Na sociálních sítích Trump obvinil McEntarferovou bez jakýchkoli důkazů z toho, že manipulovala s čísly o pracovních místech z politických důvodů.
Česko v týdnu na přelomu července a srpna zasáhla zpráva o vážných zdravotních problémech Laďky Něrgešové, které lékaři již v květnu diagnostikovali mozkový nádor zvaný glioblastom. Velkou podporu ji vyjádřila televize Prima, která jí drží místo. Pro její kolegy to ale znamená více práce.
Americký prezident Donald Trump se v reakci na výhrůžné výroky bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozhodl nařídit dvěma jaderným ponorkám, aby se přesunuly blíž k Rusku. Vyplývá to z jeho pátečního vyjádření na sociální síti.
Policie na Karlovarsku řeší případ dvanáctileté dívky, která porodila zdravé dítě v nemocnici v krajském městě. Informoval o tom web novinky.cz s tím, že otcem novorozence má být starší bratr jeho matky, kterému je 16 let.
Pořadateli pohřbu Jiřího Krampola, který se uskuteční na den přesně za týden, do toho pořád někdo hází vidle. Když už se konečně vyjasnilo, kdo, kdy a kde smuteční obřad uspořádá, začaly se objevovat jisté protichůdné informace. Kde je pravda?
V posledních několika letech řada vysokých činitelů tvrdila, že Čína napadne Tchaj-wan do roku 2027. Tento názor vyjádřil v květnu americký ministr zahraničí Pete Hegseth, před dvěma lety tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu a o dva roky dříve generál Mark Milley, bývalý předseda spojených náčelníků štábů. Taková prohlášení mohou vyvolat dojem, že tento termín je téměř jistý. Existuje však mnoho důvodů, proč k tomu nemusí dojít, včetně znepokojující skutečnosti, že Čína by mohla dosáhnout svých cílů na Tchaj-wanu, aniž by vypálila jediný výstřel.
Rashid Khalidi, renomovaný historik a emeritní profesor moderních arabských studií na Kolumbijské univerzitě, zrušil svou výuku plánovanou na podzim tohoto roku v reakci na nedávnou dohodu univerzity s administrativou Donalda Trumpa.
Od chvíle, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, otřásají jeho ekonomická opatření globálním obchodním systémem. Dne 2. dubna 2025, na takzvaný „Den osvobození“, oznámil sérii rozsáhlých „recipročních“ cel, která zasáhla desítky zemí po celém světě. Ačkoliv část cel byla pozastavena a Trump uzavřel několik dohod s klíčovými partnery, jako je Velká Británie, Vietnam, Japonsko či Evropská unie, některé specifické sektory, jako auta a ocel, zůstaly pod přísným dohledem amerických celních opatření. Průměrná celní sazba na dovoz zboží do USA v roce 2025 dosáhla nejvyšší hodnoty za posledních téměř sto let.
