Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Přestože počet ruských miliardářů a jejich celkové jmění dosáhly v důsledku války nových rekordních hodnot, část tamní ekonomické elity pociťuje podle BBC hlubokou nespokojenost. Západní sankce uvalené na Rusko omezují jejich dosavadní životní styl a staví je do pozice mezinárodních vyvrhelů. Domácí politika jim navíc neposkytuje žádné páky k ovlivňování rozhodování státu, neboť jejich bohatství plně závisí na přízni Kremlu.
V této atmosféře uzavřenosti a strachu se někteří vlivní podnikatelé začínají v tichosti zabývat otázkou, jak bude vypadat Rusko po odchodu nebo úmrtí současného prezidenta. Vladimir Putin v čele státu působí již čtvrtstoletí a otázka jeho nástupnictví se stává předmětem skrytých úvah mezi nejbohatšími lidmi. Odborníci na ruskou politiku upozorňují, že v těchto kruzích dochází k posunu ve vnímání budoucího směřování země.
Analytici a experti zabývající se vývojem v Rusku podle BBC nastiňují několik možných scénářů pro období po Putinově éře. První možností je pokračování tvrdé autoritářské moci pod vedením nového představitele s menšími počátečními zdroji. Druhou variantou je obnova systému připomínajícího devadesátá léta, kdy by moc a vliv v zemi převzaly silné oligarchické klany.
Právě návrat k oligarchií řízenému systému představuje budoucnost, kterou si mnozí ruští boháči tajně přejí, protože by jim vrátila někdejší pravidla hry. Podle zjištění novinářů a analytiků se někteří z nich již nyní pokoušejí navazovat kontakty s vlivnými představiteli bezpečnostních složek. Tyto opatrné kroky však provádějí s krajní obezřetností kvůli všudypřítomné hrozbě perzekuce ze strany státních orgánů.
Příkladem neobvyklého vystoupení vlivného podnikatele byl nedávný rozhovor hnojivového magnáta Andreje Melničenka pro britský tisk. Melničenko v něm sice opakoval některé oficiální teórie o konfliktu, avšak zároveň otevřeně hovořil o nutnosti ukončení vládnutí jedince a o potřebě užších vztahů se světem. Podle odborníků šlo o pokus vyvolat širší diskusi mezi ruskými elitami o budoucím směřování státu.
Navzdory těmto ojedinělým projevům zůstává většina ruských miliardářů hluboce vyděšená z jakýchkoliv otevřených kroků proti současnému režimu. Strach z konfiskace majetku, ztráty svobody či přímo fyzické likvidace drží podnikatelskou komunitu v naprosté poslušnosti. Zkušení investoři a analytici shodně prohlašují, že otevřená konfrontace s Kremlem za Putinova života je pro byznysové kruhy zcela nemyslitelná.
Současní vládní představitelé a bezpečnostní struktury pečlivě střeží veškeré náznaky politické nezávislosti a jakékoliv pokusy o organizovaný odpor okamžitě potlačují. Ruská ekonomika je pevně spjata s válečnými výdaji a státními kontrakty, které přinášejí obrovské zisky loajálním podnikatelům. Budoucnost ruské oligarchie tak i nadále zůstává plně závislá na vývoji politické situace a na způsobu předání moci v Kremlu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.