Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Burnham podle BBC přiznává, že brexit přinesl zbytečné bariéry pro podnikatele a slib o převzetí kontroly se nenaplnil. Před pátečním summitem stanovil tři klíčové podmínky pro jakoukoliv novou dohodu s unií. První podmínkou je plný soulad s manifestem Labouristické strany z roku 2024, který vylučuje návrat na jednotný trh, celní unii nebo svobodu pohybu.
Dohoda musí rovněž projít tak zvaným makerfieldským testem, který vyžaduje hmatatelná zlepšení každodenního života lidí. Současně premiér nevyloučil zkoumání dlouhodobých vztahů s Evropskou unii do budoucna, avšak odmítl jakékoliv zásadní změny před příštími parlamentními volbami. Ministr zahraničí Ed Miliband dodal, že možné budoucí varianty vztahů představí vláda až po skončení nadcházejícího summitu.
Summit navazuje na dřívější dohodu, kterou v květnu 2025 uzavřel tehdejší premiér Starmer a jež se týkala rybolovu a obchodu. Obě strany již dříve projednaly návrhy dohod o odstranění postbrexitových kontrol vývozu potravin a zemědělských produktů. Vláda argumentuje tím, že tato opatření pomohou snížit náklady pro podnikatele a přinesou nižší ceny pro spotřebitele.
Kritici ovšem namítají, že dohoda učiní ze Spojeného království pouhého příjemce pravidel z Bruselu bez hlasovacího práva. Podobné texty dohod byly připraveny také v oblasti obchodování s emisemi a cestovního programu pro mladé lidi. Tyto iniciativy byly blízko k dokončení již pod vedením předchozího kabinetu Sira Keira Starmera.
Opoziční Konzervativní strana obvinila labouristickou vládu, že se snaží zatáhnout zemi zpět do Evropské unie zadními dveřmi skrze takzvaný unijní reset. Bývalý premiér Boris Johnson, za jehož vlády Británie opustila unii v roce 2020, varoval Burnhama před mrháním premiérského mandátu na evropskou agendu. Johnson vyjádřil přesvědčení, že britská veřejnost by v případném novém hlasování brexit znovu podpořila.
Zástupce vůdce konzervativců Alex Burghart obvinil premiéra z otevírání debaty, kterou již země dávno uzavřela, a z ignorování aktuálních britských problémů. Strana Reform UK mezitím prohlásila, že jedním z klíčových přínosů odchodu je nezávislost na pravidlech Evropské unie. Jakákoliv forma sbližování by podle nich mohla mít negativní dopad na obchodní politiku státu.
Naopak Liberální demokraté dříve uvedli, že návrh potravinové dohody představuje pouze záplatu a skutečným řešením je návrat do jednotného trhu a celní unie. Strana Zelených v Anglii a Walesu rovněž vyzvala k plnému návratu do celní unie a unijního bloku.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.