Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Islámské revoluční gardy prohlásily, že vyslaly celkem šest bezpilotních prostředků s cílem zasáhnout americký radar protivzdušné obrany na vrtulníkové základně Al-Rifaa. Bahrajnské úřady potvrdily, že místní protivzdušná obrana tyto drony úspěšně zneškodnila dříve, než dorazily ke svým cílům. Teherán označil tyto akce za odvetu za nepřátelské kroky ze strany Spojených států.
Mluvčí ministerstva zahraničí Ismaeil Baghaei na tiskové konferenci v Teheránu uvedl, že Írán bude nadále odpovídat na veškerou vojenskou agresi ze strany USA či jiných států. Na dotaz ohledně možného směru vyjednávání odpověděl, že Írán nečeká na žádné partnery a soustředí se výhradně na vlastní bezpečnost. Současná diplomatická jednání mezi oběma zeměmi se nacházejí na mrtvém bodě.
Americké síly v posledních týdnech provedly sérii úderů proti íránským cílům včetně ostrova Qešm v Hormuzském průlivu. Prezident Donald Trump dřívější události označil za menší údery a zmínil, že Saúdská Arábie a další státy Zálivu jej varovaly před rozsáhlejšími bojovými operacemi. Washington již podle jeho vyjádření neusiluje o dosažení dohody s Teheránem.
Prezident Trump pověřil viceprezidenta J. D. Vance, aby se zaměřil na údajnou korupci a podvody ve městech a státech spravovaných demokraty. Vance, který dříve přičítal ztrátu Kongresu ve volbách proběhnutých uprostřed volebního období válce s Íránem, přitom usiloval o osobní schůzku s íránskými vyjednavači. Konflikt započatý společnými útoky USA a Izraele proti Íránu v únoru tak nadále setrvává v patové situaci.
V souvisejícím vývoji íránské revoluční gardy oznámily, že dvě lodě narazily na miny v Hormuzském průlivu, přičemž ropný supertanker vezoucí dva miliony barelů ropy se potopil. Plavidla utrpěla masivní exploze doprovázené požáry, avšak tato tvrzení nezískala okamžité nezávislé ověření. Americká armáda přitom nedávno deklarovala, že hlavní trasy v této vodní cestě úspěšně vyčistila od min.
Bahrajnská vláda označila obnovené útoky za ohavnou agresi a flagrantní porušení mezinárodního práva. Království odmítlo íránské záminky a zdůraznilo, že nehodlá sloužit jako aréna pro vyřizování cizích účtů. Okolní státy jako Jordánsko, Egypt, Saúdská Arábie a Katar vyjádřily Bahrajnu jednoznačnou solidaritu.
Současně v Jemenu pokračovaly bojové akce, kde síly spojené s tamní vládou ustoupily od oblasti Bab al-Mandab směrem k pobřežnímu Adenu. Tento vývoj následoval po pokusech zajistit klíčovou ropnou trasu a odrazit postup Íránem podporovaných povstaleckých sil. Raketový útok v oblasti Adenu navíc si vyžádal lidské oběti a několik zraněných osob.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.