Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Rwanda již v srpnu potvrdila, že vede předběžné rozhovory s několika evropskými státy o zřízení těchto středisek. Africký stát vysílá delegaci na migrační konferenci ve Vídni, kde má být dohoda oficiálně představena na pondělní tiskové konferenci. Rakouský kancléř Christian Stocker v pátek na dotaz novinářů uvedl, že výsledek se ukáže příští týden.
Tento krok představuje vyvrcholení snahy Evropské unie o posílení deportací, která odstartovala v roce 2024 v reakci na proměnu veřejného mínění. Přestože příchozích migrantů v posledních třech letech setrvale ubývalo díky dohodám s africkými a blízkovýchodními zeměmi, migrace zůstává klíčovým politickým tématem. Současný systém repatriací totiž vrací do země původu méně než třicet procent osob, kterým byl nařízen odchod z unie.
Schválená unijní reforma poskytuje úřadům širší pravomoci v oblasti zadržování a umožňuje vytváření takzvaných návratových center. Zastánci těchto zařízení tvrdí, že usnadní repatriace a poslouží jako odstrašující prostředek pro potenciální nelegální migranty. Kritici ovšem vyjadřují pochybnosti o jejich efektivitě a přirovnávají je k právním černým dírám, kde mohou lidé uvíznout bez náležitého dohledu.
Výběr Rwandské republiky rovněž vzbudil obavy ze strany lidskoprávních organizací, jako je Human Rights Watch. Skupina upozornila na záznamy o potlačování nesouhlasu, svévolném zadržování a špatném zacházení v této zemi. Finanční podpora a politická váha poskytnutá Kigali by podle nich mohly vést k utrpení deportovaných osob a podpoře porušování práv.
Rwanda již v roce 2022 uzavřela podobnou dohodu s Británií ohledně přijímání nelegálních migrantů před posouzením jejich žádostí o azyl, avšak tento pakt byl později zrušen. Africká země rovněž přijímala migranty ze Spojených států v rámci sporného amerického programu prosazovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Na rozdíl od zrušeného britského plánu však unijní iniciativa počítá s odesíláním již odmítnutých žadatelů o azyl.
Britský premiér Andy Burnham minulý týden uvedl, že Velká Británie sleduje evropský postup s velkým zájmem a zvažuje vlastní kroky proti nelegální migraci. Pětice evropských zemí vyjadřuje naději, že středisko bude plně spuštěno v průběhu roku 2027. Podle diplomatických zdrojů má pilotní provoz zpočátku hostit zhruba sto lidí, přičemž každá zúčastněná země vyšle přibližně dvacet migrantů.
Zařízení nebude fungovat jako věznice, přičemž Kigali zvažuje označení „uvítací centrum“, které má zdůraznit možnost některých migrantů v zemi zůstat a pracovat. Do projektu by se mohla zapojit také Mezinárodní organizace pro migraci jako podpůrná agentura. Rozhovory mezi zúčastněnými evropskými státy a mezinárodními partnery v této věci nadále probíhají.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.