Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
V areálu summitu funguje podle The Guardian speciální pavilon nazvaný Think Negative, kde zastánci takzvaného odstraňování oxidu uhličitého neboli CDR propagují masivní rozšíření těchto metod. Cílem je využít technologické i přírodní postupy k návratu globálních teplot pod mezinárodně dohodnuté prahové hodnoty po jejich očekávaném překročení. Současně se na jednáních angažuje rekordní počet sedmi set lobbistů prosazujících zachycování a ukládání uhlíku u zdroje neboli CCS.
Tento počet zástupců prosazujících technologie CCS dokonce překonává celkový součet delegátů z padesáti nejmenších národních delegací na summitu. Přestože obě metody sdílejí konečný krok v podobě ukládání velkého množství uhlíku pod zem, setkávají se s odlišnou mírou podpory a ostrou kritikou z řad ekologů. Zatímco CDR se zaměřuje na přímé odsávání uhlíku z ovzduší, CCS zachycuje emise přímo v místech znečištění.
V pátek se poprvé stalo, že jak technologie CCS, tak metody CDR byly oficiálně zahrnuty do dokumentu, který poslouží jako základ pro konečnou dohodu summitu. Organizace spojených národů již dříve uznala, že svět brzy překročí nárůst globálních teplot o 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslovému období. Tento vývoj přinese zhoršující se vlnu veder, záplav, sucha a dalších ničivých dopadů, pokud emise skleníkových plynů nebudou radikálně omezeny.
Zastánci odstraňování uhlíku upozorňují, že ani při snížení emisí neklesne teplota planety bez rychlého odsávání oxidu uhličitého po tisíce let. Volají proto po vytvoření nové globální agentury, která by tyto snahy koordinovala, a vyzývají Turecko s Austrálií jako spolupředsedající země summitu k zakotvení CDR do finálního dokumentu. Samotná technologie přitom zůstává v poměrně malém měřítku a trápí ji nedostatek investic, neboť kapitál proudí spíše do oblasti umělé inteligence.
Podle odhadů OSN bude muset lidstvo v tomto století odstranit obrovské množství 320 miliard tun oxidu uhličitého, aby se teplota vrátila pod bezpečnou hranici 1,5 stupně Celsia. Zatímco přírodní metody jako zalesňování tvoří většinu dosavadních odběrů, technologické pokusy o přímé odsávání ze vzduchu dosahují pouhých dvou milionů tun ročně. Odborníci zdůrazňují, že takové úsilí vyžaduje masivní investice a vybudování infrastruktury srovnatelné s globálním energetickým průmyslem.
Ekologičtí aktivisté a kritici však varují před riziky spojenými se spoléháním na tyto technologie, které označují za hypotetické a nebezpečné. Podle nich představují metody CCS a CDR pro velké ropné a plynárenské společnosti nástroj takzvaného greenwashingu a způsob, jak prodloužit využívání fosilních paliv. Ekologové namítají, že spoléhání na budoucí čištění atmosféry odsouvá nutnost okamžitého snižování emisí a může vést k negativním změnám využití půdy i oceánů.
Zatímco debaty na klimatické konferenci v Antalyi pokračují, vyjednavači a členské státy musí rozhodnout o tom, zda sporná ustanovení o odstraňování uhlíku zůstanou součástí konečné dohody. Zástupci průmyslu a zastánci technologií trvají na tom, že CDR je nezbytným nástrojem pro zvládnutí klimatické krize, zatímco kritici požadují prioritní zaměření na okamžité ukončení spalování fosilních paliv.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.