Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Měsíc říjen 2026 se stal historicky nejtragičtějším obdobím pro ruské ozbrojené síly s celkovým počtem 54 400 vyřazených vojáků. Tento měsíční úhrn odpovídá přibližně celé populaci ruského města Vorkuta čítající pětapadesát tisíc obyvatel. Kumulativní ztráty od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 tak již dosáhly hodnoty 1 609 380 osob.
Očekává se, že listopad přinese ještě vyšší čísla, přičemž celoroční ztráty Ruska za rok 2026 pravděpodobně dosáhnou zhruba 485 000 vojáků. Tyto statistiky potvrzují charakter opotřebovávací války a představují dosud nejvyšší roční bilanci od začátku konfliktu. Moskva přitom nadále pokračuje ve svých operacích bez ohledu na obrovské lidské oběti.
S masivním nasazením moderních dronů na bojišti se zásadně změnila dřívější statistika poměru mrtvých a zraněných vojáků. Zatímco dříve na jednoho padlého připadali obvykle tři zranění, v současnosti na každého zraněného vojáka připadají dva mrtví. Bojová linie se tak proměnila v neprostupnou zónu smrti, kde lidské životy ztrácejí na významu pro vojenské velení.
Ruské síly sice v posledních měsících nezaznamenaly pozitivní územní zisky, ale zaměřují se na systematickou destrukci ukrajinské státnosti pomocí střel a dronů. Ukrajina v říjnu osvobodila přes šestadevadesát čtverečních kilometrů území, čímž čistá bilance ruských zisků klesla do minusu. Moskva však mezitím výrazně navýšila produkci střel a klouzavých bomb s cílem maximalizovat škody.
Kreml nevnímá lidské ztráty jako rozhodující překážku pro dosažení svých strategických cílů a zajištění přežití současného režimu. Rusko bojuje za své velmocenské postavení a paritu se Spojenými státy či Čínou, přičemž dopady přenáší primárně na chudší regiony. Tyto oběti sice oslabují kvalitu armády, ale nevedou k politickému zdrženlivému chování.
Současná situace staví evropské země před vážná bezpečnostní rizika, neboť Evropa nedisponuje srovnatelnými schopnostmi v oblasti dronů a čelí řadě slabých míst. Kontinent se navíc potýká s obavami z omezování americké vojenské podpory a snižování stavu amerických sil. Někteří experti proto varují před reálnou hrozbou přímého vojenského konfliktu s Ruskem v nadcházejících letech.
Vladimir Putin potřebuje politické vítězství, zatímco Evropa musí vyhodnotit, zda zvolí vyčkávání, nebo projevuje dostatek odvahy k zastavení Ruska na Ukrajině. V případě porážky Ukrajiny by totiž Evropa čelila dvěma největším a nejzkušenějším armádám na kontinentu. Tyto geopolitické dopady představují zásadní motivaci pro urychlenou evropskou akci v oblasti bezpečnosti.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.
Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.
Bývalý americký ministr zahraničí John Kerry označil na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi amerického prezidenta Donalda Trumpa za "největšího lůzra" kvůli jeho rozhodnutí opustit opatření proti klimatické krizi a přenechat vedoucí pozici v oblasti čisté energie Číně.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.