Zoufalství, chaos a smrt se staly každodenní realitou pro miliony Palestinců uvězněných v Pásmu Gazy. Humanitární situace se s každým dnem zhoršuje, a to zejména kvůli pokračujícím izraelským náletům, které neberou ohled na civilní cíle. V ruinách domů, pod troskami škol i mezi stany přeplněných uprchlických táborů mizí životy těhotných žen, novorozenců a rodin, které už poosmé utíkají před válkou.
Sana Marouf, matka několika dětí, která se snažila zachránit svou rodinu útěkem ze severní Gazy, vylíčila své zoufalství pro britskou BBC: „Byla to černá noc. Bombardovali nás ze všech stran, letadla neustále létala nad námi. Viděla jsem lidi roztrhané na kusy. Přísahám, že nevím, kam jdeme. Nemáme deky, matrace, jídlo ani vodu.“
Její příbuzný Nael Marouf, nyní přežívající v Džabalíji, vzkazuje světu: „My jsme obyčejní lidé, civilisté. Chceme mír, ne válku. Nechceme už utíkat. Nechceme být sirotky. Prosíme, zastavte válku, dejte nám jídlo a vodu.“ Jeho slova zní jako poslední výkřik zoufalství, který se však zatím nesetkal s žádnou odpovědí.
Z jihu Gazy přicházejí další zprávy o utrpení. Muž z Chán Júnisu přišel o svou sestru – pět měsíců těhotnou ženu, kterou i s manželem zabila bomba v jejich vlastním domě. „Nevím, co bude dál. Všichni jen čekáme, kdy přijde řada na nás,“ říká zlomený muž, pro kterého se život stal pouhým přežíváním ve stínu smrti.
Nemocnice v Gaze jsou zahlceny, bez vybavení a bez personálu. V nemocnici Násir lékaři pečují o pětiměsíční holčičku Sijwár, akutně podvyživenou, která nemůže přijímat běžnou výživu. Její matka Nadžwa bezmocně sleduje, jak její dítě chřadne. „Speciální mléko není. Lékaři se snaží najít náhradu, ale váha je rozbitá, dítě nemůžeme ani pořádně zvážit,“ říká.
Grafik Adham al-Batrawi je jedním z tisíců, kteří se už mnohokrát pokusili uprchnout před válkou. Nyní přežívá v táboře ve střední Gaze. Nedávno se pokusil vrátit do rodinného domu v severní části, ale našel jej napůl zničený. „Byl jsem nadšený, že se vrátím domů, ale ten pohled mě zlomil. Teď je to horší než kdy dřív. Není palivo, není jídlo, není příjem. A to málo, co je, stojí jmění.“
Informace z Gazy jsou stále vzácnější. Izrael přísně omezuje vstup zahraničních novinářů a do oblasti se dostávají pouze pod dohledem izraelské armády. Hlavními zdroji informací tak zůstávají palestinští novináři, kteří za svou práci často platí životem. Podle dostupných údajů už zemřelo více než 200 z nich – jedná se o bezprecedentní číslo v historii moderní žurnalistiky.
Izrael tvrdí, že se snaží vyhýbat civilním obětem, a zároveň obviňuje Hamas z využívání civilního obyvatelstva jako živých štítů. Některé novináře izraelské úřady dokonce obvinily z přímého napojení na tuto organizaci, která je v mnoha západních zemích považována za teroristickou.
Navzdory těmto tvrzením však na zemi přibývají masové hroby a zoufalí lidé. Zatímco v diplomatických kruzích se přetřásá možnost příměří, v ulicích Gazy nadále umírají děti, matky i senioři. Bez léků, bez přístřeší, bez jistoty zítřka. Před očima světa se odehrává jedna z největších humanitárních katastrof současnosti.
Obyvatelé Gazy tak stále čekají na zázrak. Na gesto soucitu, na mezinárodní zásah, který by ukončil jejich nekonečné utrpení. Místo toho se každé nové ráno mění v další boj o přežití. A svět se mezitím dívá – často mlčky, bezmocně nebo lhostejně.
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.