Zoufalství, chaos a smrt se staly každodenní realitou pro miliony Palestinců uvězněných v Pásmu Gazy. Humanitární situace se s každým dnem zhoršuje, a to zejména kvůli pokračujícím izraelským náletům, které neberou ohled na civilní cíle. V ruinách domů, pod troskami škol i mezi stany přeplněných uprchlických táborů mizí životy těhotných žen, novorozenců a rodin, které už poosmé utíkají před válkou.
Sana Marouf, matka několika dětí, která se snažila zachránit svou rodinu útěkem ze severní Gazy, vylíčila své zoufalství pro britskou BBC: „Byla to černá noc. Bombardovali nás ze všech stran, letadla neustále létala nad námi. Viděla jsem lidi roztrhané na kusy. Přísahám, že nevím, kam jdeme. Nemáme deky, matrace, jídlo ani vodu.“
Její příbuzný Nael Marouf, nyní přežívající v Džabalíji, vzkazuje světu: „My jsme obyčejní lidé, civilisté. Chceme mír, ne válku. Nechceme už utíkat. Nechceme být sirotky. Prosíme, zastavte válku, dejte nám jídlo a vodu.“ Jeho slova zní jako poslední výkřik zoufalství, který se však zatím nesetkal s žádnou odpovědí.
Z jihu Gazy přicházejí další zprávy o utrpení. Muž z Chán Júnisu přišel o svou sestru – pět měsíců těhotnou ženu, kterou i s manželem zabila bomba v jejich vlastním domě. „Nevím, co bude dál. Všichni jen čekáme, kdy přijde řada na nás,“ říká zlomený muž, pro kterého se život stal pouhým přežíváním ve stínu smrti.
Nemocnice v Gaze jsou zahlceny, bez vybavení a bez personálu. V nemocnici Násir lékaři pečují o pětiměsíční holčičku Sijwár, akutně podvyživenou, která nemůže přijímat běžnou výživu. Její matka Nadžwa bezmocně sleduje, jak její dítě chřadne. „Speciální mléko není. Lékaři se snaží najít náhradu, ale váha je rozbitá, dítě nemůžeme ani pořádně zvážit,“ říká.
Grafik Adham al-Batrawi je jedním z tisíců, kteří se už mnohokrát pokusili uprchnout před válkou. Nyní přežívá v táboře ve střední Gaze. Nedávno se pokusil vrátit do rodinného domu v severní části, ale našel jej napůl zničený. „Byl jsem nadšený, že se vrátím domů, ale ten pohled mě zlomil. Teď je to horší než kdy dřív. Není palivo, není jídlo, není příjem. A to málo, co je, stojí jmění.“
Informace z Gazy jsou stále vzácnější. Izrael přísně omezuje vstup zahraničních novinářů a do oblasti se dostávají pouze pod dohledem izraelské armády. Hlavními zdroji informací tak zůstávají palestinští novináři, kteří za svou práci často platí životem. Podle dostupných údajů už zemřelo více než 200 z nich – jedná se o bezprecedentní číslo v historii moderní žurnalistiky.
Izrael tvrdí, že se snaží vyhýbat civilním obětem, a zároveň obviňuje Hamas z využívání civilního obyvatelstva jako živých štítů. Některé novináře izraelské úřady dokonce obvinily z přímého napojení na tuto organizaci, která je v mnoha západních zemích považována za teroristickou.
Navzdory těmto tvrzením však na zemi přibývají masové hroby a zoufalí lidé. Zatímco v diplomatických kruzích se přetřásá možnost příměří, v ulicích Gazy nadále umírají děti, matky i senioři. Bez léků, bez přístřeší, bez jistoty zítřka. Před očima světa se odehrává jedna z největších humanitárních katastrof současnosti.
Obyvatelé Gazy tak stále čekají na zázrak. Na gesto soucitu, na mezinárodní zásah, který by ukončil jejich nekonečné utrpení. Místo toho se každé nové ráno mění v další boj o přežití. A svět se mezitím dívá – často mlčky, bezmocně nebo lhostejně.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.