Zoufalství, chaos a smrt se staly každodenní realitou pro miliony Palestinců uvězněných v Pásmu Gazy. Humanitární situace se s každým dnem zhoršuje, a to zejména kvůli pokračujícím izraelským náletům, které neberou ohled na civilní cíle. V ruinách domů, pod troskami škol i mezi stany přeplněných uprchlických táborů mizí životy těhotných žen, novorozenců a rodin, které už poosmé utíkají před válkou.
Sana Marouf, matka několika dětí, která se snažila zachránit svou rodinu útěkem ze severní Gazy, vylíčila své zoufalství pro britskou BBC: „Byla to černá noc. Bombardovali nás ze všech stran, letadla neustále létala nad námi. Viděla jsem lidi roztrhané na kusy. Přísahám, že nevím, kam jdeme. Nemáme deky, matrace, jídlo ani vodu.“
Její příbuzný Nael Marouf, nyní přežívající v Džabalíji, vzkazuje světu: „My jsme obyčejní lidé, civilisté. Chceme mír, ne válku. Nechceme už utíkat. Nechceme být sirotky. Prosíme, zastavte válku, dejte nám jídlo a vodu.“ Jeho slova zní jako poslední výkřik zoufalství, který se však zatím nesetkal s žádnou odpovědí.
Z jihu Gazy přicházejí další zprávy o utrpení. Muž z Chán Júnisu přišel o svou sestru – pět měsíců těhotnou ženu, kterou i s manželem zabila bomba v jejich vlastním domě. „Nevím, co bude dál. Všichni jen čekáme, kdy přijde řada na nás,“ říká zlomený muž, pro kterého se život stal pouhým přežíváním ve stínu smrti.
Nemocnice v Gaze jsou zahlceny, bez vybavení a bez personálu. V nemocnici Násir lékaři pečují o pětiměsíční holčičku Sijwár, akutně podvyživenou, která nemůže přijímat běžnou výživu. Její matka Nadžwa bezmocně sleduje, jak její dítě chřadne. „Speciální mléko není. Lékaři se snaží najít náhradu, ale váha je rozbitá, dítě nemůžeme ani pořádně zvážit,“ říká.
Grafik Adham al-Batrawi je jedním z tisíců, kteří se už mnohokrát pokusili uprchnout před válkou. Nyní přežívá v táboře ve střední Gaze. Nedávno se pokusil vrátit do rodinného domu v severní části, ale našel jej napůl zničený. „Byl jsem nadšený, že se vrátím domů, ale ten pohled mě zlomil. Teď je to horší než kdy dřív. Není palivo, není jídlo, není příjem. A to málo, co je, stojí jmění.“
Informace z Gazy jsou stále vzácnější. Izrael přísně omezuje vstup zahraničních novinářů a do oblasti se dostávají pouze pod dohledem izraelské armády. Hlavními zdroji informací tak zůstávají palestinští novináři, kteří za svou práci často platí životem. Podle dostupných údajů už zemřelo více než 200 z nich – jedná se o bezprecedentní číslo v historii moderní žurnalistiky.
Izrael tvrdí, že se snaží vyhýbat civilním obětem, a zároveň obviňuje Hamas z využívání civilního obyvatelstva jako živých štítů. Některé novináře izraelské úřady dokonce obvinily z přímého napojení na tuto organizaci, která je v mnoha západních zemích považována za teroristickou.
Navzdory těmto tvrzením však na zemi přibývají masové hroby a zoufalí lidé. Zatímco v diplomatických kruzích se přetřásá možnost příměří, v ulicích Gazy nadále umírají děti, matky i senioři. Bez léků, bez přístřeší, bez jistoty zítřka. Před očima světa se odehrává jedna z největších humanitárních katastrof současnosti.
Obyvatelé Gazy tak stále čekají na zázrak. Na gesto soucitu, na mezinárodní zásah, který by ukončil jejich nekonečné utrpení. Místo toho se každé nové ráno mění v další boj o přežití. A svět se mezitím dívá – často mlčky, bezmocně nebo lhostejně.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.