Zoufalství, chaos a smrt se staly každodenní realitou pro miliony Palestinců uvězněných v Pásmu Gazy. Humanitární situace se s každým dnem zhoršuje, a to zejména kvůli pokračujícím izraelským náletům, které neberou ohled na civilní cíle. V ruinách domů, pod troskami škol i mezi stany přeplněných uprchlických táborů mizí životy těhotných žen, novorozenců a rodin, které už poosmé utíkají před válkou.
Sana Marouf, matka několika dětí, která se snažila zachránit svou rodinu útěkem ze severní Gazy, vylíčila své zoufalství pro britskou BBC: „Byla to černá noc. Bombardovali nás ze všech stran, letadla neustále létala nad námi. Viděla jsem lidi roztrhané na kusy. Přísahám, že nevím, kam jdeme. Nemáme deky, matrace, jídlo ani vodu.“
Její příbuzný Nael Marouf, nyní přežívající v Džabalíji, vzkazuje světu: „My jsme obyčejní lidé, civilisté. Chceme mír, ne válku. Nechceme už utíkat. Nechceme být sirotky. Prosíme, zastavte válku, dejte nám jídlo a vodu.“ Jeho slova zní jako poslední výkřik zoufalství, který se však zatím nesetkal s žádnou odpovědí.
Z jihu Gazy přicházejí další zprávy o utrpení. Muž z Chán Júnisu přišel o svou sestru – pět měsíců těhotnou ženu, kterou i s manželem zabila bomba v jejich vlastním domě. „Nevím, co bude dál. Všichni jen čekáme, kdy přijde řada na nás,“ říká zlomený muž, pro kterého se život stal pouhým přežíváním ve stínu smrti.
Nemocnice v Gaze jsou zahlceny, bez vybavení a bez personálu. V nemocnici Násir lékaři pečují o pětiměsíční holčičku Sijwár, akutně podvyživenou, která nemůže přijímat běžnou výživu. Její matka Nadžwa bezmocně sleduje, jak její dítě chřadne. „Speciální mléko není. Lékaři se snaží najít náhradu, ale váha je rozbitá, dítě nemůžeme ani pořádně zvážit,“ říká.
Grafik Adham al-Batrawi je jedním z tisíců, kteří se už mnohokrát pokusili uprchnout před válkou. Nyní přežívá v táboře ve střední Gaze. Nedávno se pokusil vrátit do rodinného domu v severní části, ale našel jej napůl zničený. „Byl jsem nadšený, že se vrátím domů, ale ten pohled mě zlomil. Teď je to horší než kdy dřív. Není palivo, není jídlo, není příjem. A to málo, co je, stojí jmění.“
Informace z Gazy jsou stále vzácnější. Izrael přísně omezuje vstup zahraničních novinářů a do oblasti se dostávají pouze pod dohledem izraelské armády. Hlavními zdroji informací tak zůstávají palestinští novináři, kteří za svou práci často platí životem. Podle dostupných údajů už zemřelo více než 200 z nich – jedná se o bezprecedentní číslo v historii moderní žurnalistiky.
Izrael tvrdí, že se snaží vyhýbat civilním obětem, a zároveň obviňuje Hamas z využívání civilního obyvatelstva jako živých štítů. Některé novináře izraelské úřady dokonce obvinily z přímého napojení na tuto organizaci, která je v mnoha západních zemích považována za teroristickou.
Navzdory těmto tvrzením však na zemi přibývají masové hroby a zoufalí lidé. Zatímco v diplomatických kruzích se přetřásá možnost příměří, v ulicích Gazy nadále umírají děti, matky i senioři. Bez léků, bez přístřeší, bez jistoty zítřka. Před očima světa se odehrává jedna z největších humanitárních katastrof současnosti.
Obyvatelé Gazy tak stále čekají na zázrak. Na gesto soucitu, na mezinárodní zásah, který by ukončil jejich nekonečné utrpení. Místo toho se každé nové ráno mění v další boj o přežití. A svět se mezitím dívá – často mlčky, bezmocně nebo lhostejně.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.