Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Státní elektrárenská společnost v současnosti svádí každodenní boj o to, aby zajistila proud alespoň na několik málo hodin denně. Ropná blokáda ze strany Spojených států zanechala zemi zcela bez paliva a bez jakýchkoliv rezerv, což oficiálně potvrdil i ministr energetiky Vicente de la O. Čerpací stanice po celém ostrově zejí prázdnotou už celé měsíce. Lidé, kteří k vaření standardně využívají plynové bomby, jsou nyní odkázáni výhradně na dřevěné uhlí nebo na sběr dřeva.
Situaci výrazně zhoršuje prudká hyperinflace, která znehodnotila příjmy obyvatel. Například v chudší havanské čtvrti Bahía sice lze sehnat plynovou láhev v online supermarketu, její cena se však pohybuje kolem 29 amerických dolarů, přestože v minulosti stála u státního prodejce pouhých několik centů. Průměrný měsíční důchod přitom v přepočtu klesl na hodnotu necelých deseti dolarů. Zoufalá situace vyhnala část obyvatel do ulic, přičemž některé z demonstrantů následně pozatýkala policie. Kvůli tropickým teplotám šplhajícím ke 35 stupňům Celsia a vysoké vlhkosti vzduchu navíc lidé bez funkčních ventilátorů nemohou spát.
Mezinárodní tlak na kubánské představitele se v posledních dnech výrazně vyostřil. Washington uvalil nové sankce na současného prezidenta Miguela Díaz-Canela, jeho rodinu i na několik členů rodiny Castrových. Opatření zasáhla také Kubánský institut pro přátelství mezi národy (ICAP). Pětadevadesátiletý bývalý prezident Raúl Castro byl navíc po prvním máji obviněn z vraždy. V karibské oblasti demonstrují sílu Spojených států vojenská sledovací letadla a letadlová loď USS Nimitz, která nedávno opustila Jamajku. Do Havany navíc osobně přiletěl šéf CIA John Ratcliffe na jednání s kubánskými zpravodajskými službami.
Dopady nových sankcí okamžitě pocítil klíčový turistický sektor, od kterého se hromadně odvracejí velcí zahraniční hoteloví operátoři jako Iberostar, Blue Diamond či síť Melia, jež na Kubě působila tři desetiletí. Kanadská těžební společnost Sherritt, která na ostrově těží nikl, nejprve oznámila stažení z trhu, ale následně projevila snahu prodat svůj většinový podíl bývalému poradci Donalda Trumpa Rayi Washburnovi. Kubánská státní banka zároveň oznámila, že na ostrově přestávají fungovat platební karty Visa a Mastercard.
Obavy panují také mezi nově vznikajícími soukromými podniky, známými pod zkratkou Mipymes, které dosud fungovaly jako záchranné lano pro zásobování potravinami. Dvě klíčové lodní společnosti, jež zajišťují zhruba 60 procent veškerého dovozu zboží na ostrov, totiž kompletně pozastavily všechny nové objednávky, což vyvolává strach z rychlého vyprázdnění regálů v malých soukromých obchodech. Podle odborníků z University of Miami jednání mezi Washingtonem a Havanou zcela uvízla na mrtvém bodě a Spojené státy jsou zřejmě připraveny prosadit odchod současné kubánské vlády silou.
Kubánské vedení se podle vyjádření prezidenta Díaz-Canela připravuje na možný útok, který by podle něj způsobil obrovské krveprolití. Kolem Havany byly rozmístěny protiletadlové radary a státní televize vysílá záběry z vojenského výcviku. Ačkoliv oficiální obranná doktrína spoléhá na koncept takzvané „války všeho lidu“, analytici upozorňují, že kvůli zastaralému vybavení, nedostatku peněz a absolutnímu chybějícímu palivu jsou armádní zálohy zcela paralyzované. Světová meteorologická organizace navíc pro oblast Karibiku předpovídá extrémně horké a suché léto, což bez fungující elektřiny představuje pro vyčerpané obyvatelstvo smrtící hrozbu.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.