Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Státní elektrárenská společnost v současnosti svádí každodenní boj o to, aby zajistila proud alespoň na několik málo hodin denně. Ropná blokáda ze strany Spojených států zanechala zemi zcela bez paliva a bez jakýchkoliv rezerv, což oficiálně potvrdil i ministr energetiky Vicente de la O. Čerpací stanice po celém ostrově zejí prázdnotou už celé měsíce. Lidé, kteří k vaření standardně využívají plynové bomby, jsou nyní odkázáni výhradně na dřevěné uhlí nebo na sběr dřeva.
Situaci výrazně zhoršuje prudká hyperinflace, která znehodnotila příjmy obyvatel. Například v chudší havanské čtvrti Bahía sice lze sehnat plynovou láhev v online supermarketu, její cena se však pohybuje kolem 29 amerických dolarů, přestože v minulosti stála u státního prodejce pouhých několik centů. Průměrný měsíční důchod přitom v přepočtu klesl na hodnotu necelých deseti dolarů. Zoufalá situace vyhnala část obyvatel do ulic, přičemž některé z demonstrantů následně pozatýkala policie. Kvůli tropickým teplotám šplhajícím ke 35 stupňům Celsia a vysoké vlhkosti vzduchu navíc lidé bez funkčních ventilátorů nemohou spát.
Mezinárodní tlak na kubánské představitele se v posledních dnech výrazně vyostřil. Washington uvalil nové sankce na současného prezidenta Miguela Díaz-Canela, jeho rodinu i na několik členů rodiny Castrových. Opatření zasáhla také Kubánský institut pro přátelství mezi národy (ICAP). Pětadevadesátiletý bývalý prezident Raúl Castro byl navíc po prvním máji obviněn z vraždy. V karibské oblasti demonstrují sílu Spojených států vojenská sledovací letadla a letadlová loď USS Nimitz, která nedávno opustila Jamajku. Do Havany navíc osobně přiletěl šéf CIA John Ratcliffe na jednání s kubánskými zpravodajskými službami.
Dopady nových sankcí okamžitě pocítil klíčový turistický sektor, od kterého se hromadně odvracejí velcí zahraniční hoteloví operátoři jako Iberostar, Blue Diamond či síť Melia, jež na Kubě působila tři desetiletí. Kanadská těžební společnost Sherritt, která na ostrově těží nikl, nejprve oznámila stažení z trhu, ale následně projevila snahu prodat svůj většinový podíl bývalému poradci Donalda Trumpa Rayi Washburnovi. Kubánská státní banka zároveň oznámila, že na ostrově přestávají fungovat platební karty Visa a Mastercard.
Obavy panují také mezi nově vznikajícími soukromými podniky, známými pod zkratkou Mipymes, které dosud fungovaly jako záchranné lano pro zásobování potravinami. Dvě klíčové lodní společnosti, jež zajišťují zhruba 60 procent veškerého dovozu zboží na ostrov, totiž kompletně pozastavily všechny nové objednávky, což vyvolává strach z rychlého vyprázdnění regálů v malých soukromých obchodech. Podle odborníků z University of Miami jednání mezi Washingtonem a Havanou zcela uvízla na mrtvém bodě a Spojené státy jsou zřejmě připraveny prosadit odchod současné kubánské vlády silou.
Kubánské vedení se podle vyjádření prezidenta Díaz-Canela připravuje na možný útok, který by podle něj způsobil obrovské krveprolití. Kolem Havany byly rozmístěny protiletadlové radary a státní televize vysílá záběry z vojenského výcviku. Ačkoliv oficiální obranná doktrína spoléhá na koncept takzvané „války všeho lidu“, analytici upozorňují, že kvůli zastaralému vybavení, nedostatku peněz a absolutnímu chybějícímu palivu jsou armádní zálohy zcela paralyzované. Světová meteorologická organizace navíc pro oblast Karibiku předpovídá extrémně horké a suché léto, což bez fungující elektřiny představuje pro vyčerpané obyvatelstvo smrtící hrozbu.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.