Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Rozhovor byl natočen ještě před nedělním ničivým raketovým útokem na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117 bylo zraněno. Tento útok se stal nejkrvavějším útokem na civilisty na Ukrajině v letošním roce.
Prezident Donald Trump útok označil za „hroznou věc“, zatímco německý kancléřský kandidát Friedrich Merz ho označil za válečný zločin. Z Ruska, jehož jednotky se údajně poblíž hranic připravují na novou ofenzivu, zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Trump, který se v současnosti pokouší prostřednictvím diplomatických cest dosáhnout ukončení války, se k incidentu vyjádřil pouze stručně. Prohlásil, že šlo o „strašné“ a že „mu bylo řečeno, že šlo o omyl“, ale další podrobnosti nesdělil.
Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, však útok ostře odsoudil a prohlásil, že šlo o čin, který „překročil veškeré hranice slušnosti“.
Merz, který má příští měsíc vystřídat Olafa Scholze v čele německé vlády, uvedl v rozhovoru pro stanici ARD, že útok v Sumách byl „závažný válečný zločin“, promyšlený a úmyslný. Scholz dodal, že incident jasně ukazuje, „jakou cenu má ruská připravenost k míru“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z „bezostyšného pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zdůraznil, že jsou potřeba „silná opatření“, aby bylo možné na Rusko vyvinout dostatečný tlak k příměří.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila útok za „barbarský“ a připomněla, že Rusko zůstává agresorem, který nadále porušuje mezinárodní právo. Podle ní je nutné „okamžitě přijmout silná opatření“, která by přinutila Rusko k zastavení krveprolití a dosažení spravedlivého míru, a to výhradně za podmínek Ukrajiny.
Britský premiér Keir Starmer označil útok za „děsivý“ a vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskými útoky na civilisty.
Generální tajemník OSN António Guterres byl podle svého mluvčího „hluboce otřesen a znepokojen“ a připomněl, že útoky na civilisty a civilní objekty jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí být ihned zastaveny. Zároveň znovu vyjádřil podporu OSN pro snahy o dosažení „spravedlivého, trvalého a komplexního míru, který plně respektuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“.
Útok v Sumách navazuje na další raketový zásah z 4. dubna v Kryvém Rihu, kde zemřelo 20 lidí a 61 bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že cílilo na schůzku velitelů jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale neposkytlo žádné důkazy.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu 24. února 2022 si konflikt vyžádal stovky tisíc mrtvých a zraněných, přičemž drtivá většina obětí jsou vojáci obou stran. Podle OSN žije téměř sedm milionů Ukrajinců v zahraničí jako uprchlíci.
Válka má však hlubší kořeny, které sahají až do roku 2014, kdy byl v Kyjevě svržen proruský prezident. Rusko tehdy anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, čímž započal konflikt, který se dnes přelil do bezprecedentního měřítka.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
