Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Rozhovor byl natočen ještě před nedělním ničivým raketovým útokem na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117 bylo zraněno. Tento útok se stal nejkrvavějším útokem na civilisty na Ukrajině v letošním roce.
Prezident Donald Trump útok označil za „hroznou věc“, zatímco německý kancléřský kandidát Friedrich Merz ho označil za válečný zločin. Z Ruska, jehož jednotky se údajně poblíž hranic připravují na novou ofenzivu, zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Trump, který se v současnosti pokouší prostřednictvím diplomatických cest dosáhnout ukončení války, se k incidentu vyjádřil pouze stručně. Prohlásil, že šlo o „strašné“ a že „mu bylo řečeno, že šlo o omyl“, ale další podrobnosti nesdělil.
Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, však útok ostře odsoudil a prohlásil, že šlo o čin, který „překročil veškeré hranice slušnosti“.
Merz, který má příští měsíc vystřídat Olafa Scholze v čele německé vlády, uvedl v rozhovoru pro stanici ARD, že útok v Sumách byl „závažný válečný zločin“, promyšlený a úmyslný. Scholz dodal, že incident jasně ukazuje, „jakou cenu má ruská připravenost k míru“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z „bezostyšného pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zdůraznil, že jsou potřeba „silná opatření“, aby bylo možné na Rusko vyvinout dostatečný tlak k příměří.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila útok za „barbarský“ a připomněla, že Rusko zůstává agresorem, který nadále porušuje mezinárodní právo. Podle ní je nutné „okamžitě přijmout silná opatření“, která by přinutila Rusko k zastavení krveprolití a dosažení spravedlivého míru, a to výhradně za podmínek Ukrajiny.
Britský premiér Keir Starmer označil útok za „děsivý“ a vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskými útoky na civilisty.
Generální tajemník OSN António Guterres byl podle svého mluvčího „hluboce otřesen a znepokojen“ a připomněl, že útoky na civilisty a civilní objekty jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí být ihned zastaveny. Zároveň znovu vyjádřil podporu OSN pro snahy o dosažení „spravedlivého, trvalého a komplexního míru, který plně respektuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“.
Útok v Sumách navazuje na další raketový zásah z 4. dubna v Kryvém Rihu, kde zemřelo 20 lidí a 61 bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že cílilo na schůzku velitelů jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale neposkytlo žádné důkazy.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu 24. února 2022 si konflikt vyžádal stovky tisíc mrtvých a zraněných, přičemž drtivá většina obětí jsou vojáci obou stran. Podle OSN žije téměř sedm milionů Ukrajinců v zahraničí jako uprchlíci.
Válka má však hlubší kořeny, které sahají až do roku 2014, kdy byl v Kyjevě svržen proruský prezident. Rusko tehdy anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, čímž započal konflikt, který se dnes přelil do bezprecedentního měřítka.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
