Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Rozhovor byl natočen ještě před nedělním ničivým raketovým útokem na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117 bylo zraněno. Tento útok se stal nejkrvavějším útokem na civilisty na Ukrajině v letošním roce.
Prezident Donald Trump útok označil za „hroznou věc“, zatímco německý kancléřský kandidát Friedrich Merz ho označil za válečný zločin. Z Ruska, jehož jednotky se údajně poblíž hranic připravují na novou ofenzivu, zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Trump, který se v současnosti pokouší prostřednictvím diplomatických cest dosáhnout ukončení války, se k incidentu vyjádřil pouze stručně. Prohlásil, že šlo o „strašné“ a že „mu bylo řečeno, že šlo o omyl“, ale další podrobnosti nesdělil.
Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, však útok ostře odsoudil a prohlásil, že šlo o čin, který „překročil veškeré hranice slušnosti“.
Merz, který má příští měsíc vystřídat Olafa Scholze v čele německé vlády, uvedl v rozhovoru pro stanici ARD, že útok v Sumách byl „závažný válečný zločin“, promyšlený a úmyslný. Scholz dodal, že incident jasně ukazuje, „jakou cenu má ruská připravenost k míru“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z „bezostyšného pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zdůraznil, že jsou potřeba „silná opatření“, aby bylo možné na Rusko vyvinout dostatečný tlak k příměří.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila útok za „barbarský“ a připomněla, že Rusko zůstává agresorem, který nadále porušuje mezinárodní právo. Podle ní je nutné „okamžitě přijmout silná opatření“, která by přinutila Rusko k zastavení krveprolití a dosažení spravedlivého míru, a to výhradně za podmínek Ukrajiny.
Britský premiér Keir Starmer označil útok za „děsivý“ a vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskými útoky na civilisty.
Generální tajemník OSN António Guterres byl podle svého mluvčího „hluboce otřesen a znepokojen“ a připomněl, že útoky na civilisty a civilní objekty jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí být ihned zastaveny. Zároveň znovu vyjádřil podporu OSN pro snahy o dosažení „spravedlivého, trvalého a komplexního míru, který plně respektuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“.
Útok v Sumách navazuje na další raketový zásah z 4. dubna v Kryvém Rihu, kde zemřelo 20 lidí a 61 bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že cílilo na schůzku velitelů jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale neposkytlo žádné důkazy.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu 24. února 2022 si konflikt vyžádal stovky tisíc mrtvých a zraněných, přičemž drtivá většina obětí jsou vojáci obou stran. Podle OSN žije téměř sedm milionů Ukrajinců v zahraničí jako uprchlíci.
Válka má však hlubší kořeny, které sahají až do roku 2014, kdy byl v Kyjevě svržen proruský prezident. Rusko tehdy anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, čímž započal konflikt, který se dnes přelil do bezprecedentního měřítka.
Obavy z eskalace napětí prudce narůstají poté, co uniklé dokumenty Kremlu odhalily, že Rusko objednalo velkou sérii raket. Zpráva hovoří o nové várce střel Kalibr vyzbrojených jadernými hlavicemi. Tyto dodávky mají probíhat v průběhu dvou let, tedy od roku 2024 do roku 2026.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
