Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Rozhovor byl natočen ještě před nedělním ničivým raketovým útokem na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117 bylo zraněno. Tento útok se stal nejkrvavějším útokem na civilisty na Ukrajině v letošním roce.
Prezident Donald Trump útok označil za „hroznou věc“, zatímco německý kancléřský kandidát Friedrich Merz ho označil za válečný zločin. Z Ruska, jehož jednotky se údajně poblíž hranic připravují na novou ofenzivu, zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Trump, který se v současnosti pokouší prostřednictvím diplomatických cest dosáhnout ukončení války, se k incidentu vyjádřil pouze stručně. Prohlásil, že šlo o „strašné“ a že „mu bylo řečeno, že šlo o omyl“, ale další podrobnosti nesdělil.
Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, však útok ostře odsoudil a prohlásil, že šlo o čin, který „překročil veškeré hranice slušnosti“.
Merz, který má příští měsíc vystřídat Olafa Scholze v čele německé vlády, uvedl v rozhovoru pro stanici ARD, že útok v Sumách byl „závažný válečný zločin“, promyšlený a úmyslný. Scholz dodal, že incident jasně ukazuje, „jakou cenu má ruská připravenost k míru“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z „bezostyšného pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zdůraznil, že jsou potřeba „silná opatření“, aby bylo možné na Rusko vyvinout dostatečný tlak k příměří.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila útok za „barbarský“ a připomněla, že Rusko zůstává agresorem, který nadále porušuje mezinárodní právo. Podle ní je nutné „okamžitě přijmout silná opatření“, která by přinutila Rusko k zastavení krveprolití a dosažení spravedlivého míru, a to výhradně za podmínek Ukrajiny.
Britský premiér Keir Starmer označil útok za „děsivý“ a vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskými útoky na civilisty.
Generální tajemník OSN António Guterres byl podle svého mluvčího „hluboce otřesen a znepokojen“ a připomněl, že útoky na civilisty a civilní objekty jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí být ihned zastaveny. Zároveň znovu vyjádřil podporu OSN pro snahy o dosažení „spravedlivého, trvalého a komplexního míru, který plně respektuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“.
Útok v Sumách navazuje na další raketový zásah z 4. dubna v Kryvém Rihu, kde zemřelo 20 lidí a 61 bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že cílilo na schůzku velitelů jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale neposkytlo žádné důkazy.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu 24. února 2022 si konflikt vyžádal stovky tisíc mrtvých a zraněných, přičemž drtivá většina obětí jsou vojáci obou stran. Podle OSN žije téměř sedm milionů Ukrajinců v zahraničí jako uprchlíci.
Válka má však hlubší kořeny, které sahají až do roku 2014, kdy byl v Kyjevě svržen proruský prezident. Rusko tehdy anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, čímž započal konflikt, který se dnes přelil do bezprecedentního měřítka.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
