Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, aby navštívil Ukrajinu dříve, než uzavře jakoukoli dohodu s Ruskem o ukončení války. Ve svém vystoupení v americkém pořadu 60 Minutes na stanici CBS uvedl, že Trump by měl nejprve na vlastní oči vidět utrpení lidí, civilistů, vojáků, nemocnic, kostelů i dětí, které byly zničeny nebo zabity.
Rozhovor byl natočen ještě před nedělním ničivým raketovým útokem na ukrajinské město Sumy, při kterém zahynulo 34 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 117 bylo zraněno. Tento útok se stal nejkrvavějším útokem na civilisty na Ukrajině v letošním roce.
Prezident Donald Trump útok označil za „hroznou věc“, zatímco německý kancléřský kandidát Friedrich Merz ho označil za válečný zločin. Z Ruska, jehož jednotky se údajně poblíž hranic připravují na novou ofenzivu, zatím nepřišlo žádné oficiální vyjádření.
Trump, který se v současnosti pokouší prostřednictvím diplomatických cest dosáhnout ukončení války, se k incidentu vyjádřil pouze stručně. Prohlásil, že šlo o „strašné“ a že „mu bylo řečeno, že šlo o omyl“, ale další podrobnosti nesdělil.
Jeho zvláštní vyslanec pro Ukrajinu, generál ve výslužbě Keith Kellogg, však útok ostře odsoudil a prohlásil, že šlo o čin, který „překročil veškeré hranice slušnosti“.
Merz, který má příští měsíc vystřídat Olafa Scholze v čele německé vlády, uvedl v rozhovoru pro stanici ARD, že útok v Sumách byl „závažný válečný zločin“, promyšlený a úmyslný. Scholz dodal, že incident jasně ukazuje, „jakou cenu má ruská připravenost k míru“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z „bezostyšného pohrdání lidskými životy, mezinárodním právem a diplomatickým úsilím prezidenta Trumpa“. Zdůraznil, že jsou potřeba „silná opatření“, aby bylo možné na Rusko vyvinout dostatečný tlak k příměří.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila útok za „barbarský“ a připomněla, že Rusko zůstává agresorem, který nadále porušuje mezinárodní právo. Podle ní je nutné „okamžitě přijmout silná opatření“, která by přinutila Rusko k zastavení krveprolití a dosažení spravedlivého míru, a to výhradně za podmínek Ukrajiny.
Britský premiér Keir Starmer označil útok za „děsivý“ a vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskými útoky na civilisty.
Generální tajemník OSN António Guterres byl podle svého mluvčího „hluboce otřesen a znepokojen“ a připomněl, že útoky na civilisty a civilní objekty jsou podle mezinárodního humanitárního práva zakázány a musí být ihned zastaveny. Zároveň znovu vyjádřil podporu OSN pro snahy o dosažení „spravedlivého, trvalého a komplexního míru, který plně respektuje suverenitu, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny“.
Útok v Sumách navazuje na další raketový zásah z 4. dubna v Kryvém Rihu, kde zemřelo 20 lidí a 61 bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany tehdy tvrdilo, že cílilo na schůzku velitelů jednotek a západních instruktorů v restauraci, ale neposkytlo žádné důkazy.
Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu 24. února 2022 si konflikt vyžádal stovky tisíc mrtvých a zraněných, přičemž drtivá většina obětí jsou vojáci obou stran. Podle OSN žije téměř sedm milionů Ukrajinců v zahraničí jako uprchlíci.
Válka má však hlubší kořeny, které sahají až do roku 2014, kdy byl v Kyjevě svržen proruský prezident. Rusko tehdy anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené separatisty na východě Ukrajiny, čímž započal konflikt, který se dnes přelil do bezprecedentního měřítka.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
