Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Hlavním bodem programu bude společná návštěva námorní základny, během níž britská strana oznámí významný technologický krok. Spojené království předá Ukrajině duševní vlastnictví k novému systému elektronického boje s názvem Stone Cloak. Tato technologie, jejíž rušičky mají velikost běžného tabletu a instalují se přímo na bezpilotní prostředky, dokáže bránit nepřátelským systémům v detekci dronů. Ukrajinská armáda již v praxi využívá tisíce těchto zařízení a získání licenčních práv jí umožní zahájit jejich velkokapacitní domácí výrobu.
Britské ministerstvo obrany počítá s tím, že zkušenosti z nasazení rušiček Stone Cloak na ukrajinské frontě následně využije při vývoji vlastní nové generace zbraní dlouhého doletu. Systém má být začleněn například do vládního programu Project Brakestop, jehož cílem je vyvinout cenově dostupné střely s plochou dráhou letu. Samotný premiér Burnham označil systém za špičku britské inovace, která je klíčová pro bezpečnost obou národů.
Během pondělního setkání na základně se oba lídři setkají také s více než dvěma stovkami ukrajinských vojáků a námořníků. Ti v Británii v uplynulých třech týdnech absolvovali intenzivní výcvik v rámci cvičení Sea Breeze, které bylo zaměřeno na posílení bojových schopností a protiminových opatření v oblasti Černého moře.
Nový britský premiér v rozhovoru pro stanici BBC zdůraznil, že britská pomoc zůstává stoprocentní a neuvolněná. V návaznosti na svého předchůdce Keira Starmera, který rezidenci na Downing Street opustil teprve nedávno, vyjádřil odhodlání poskytovat Ukrajině přesně takovou asistenci, jakou bude pro svou obranu vyžadovat. Připomněl rovněž silné osobní vazby, které si Starmer s ukrajinským prezidentem vytvořil, a přislíbil na tento přístup plně navázat.
Keir Starmer navštívil Kyjev na samém sklonku svého působení ve funkci lídra Labouristické strany, kdy Ukrajině přislíbil další finanční balík v hodnotě v přepočtu přes šest miliard korun a převzal vysoké státní vyznamenání Řád svobody. Od počátku ruské invaze před čtyřmi lety již britská finanční a vojenská podpora přesáhla hranici 25 miliard liber.
Volodymyr Zelenskyj přiznal, že výměny v čele spřátelených vlád vyvolávají v zemi zmítané válkou jisté obavy, zároveň však vyjádřil přesvědčení, že partnerské vztahy mezi oběma národy stojí na pevných základech. Podle ukrajinského prezidenta je klíčové udržet tyto vazby silné bez ohledu na personální změny v politických řadách, v čemž mu britská strana poskytla jednoznačné ujištění.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
