Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Podle Muska porušila Ukrajina podmínky poskytování služby, když civilní komerční síť využila k vojenským aktivitám a útočným dronovým útokům s cílem zabíjet lidi. Miliardář uvedl, že tato mezera byla v uplynulém týdnu uzavřena, avšak současně zdůraznil, že SpaceX dosud pro obranu Ukrajiny udělala více než kterákoliv jiná soukromá společnost na světě.
Musk rovněž zopakoval, že vojensky zaměřený a americkou vládou kontrolovaný systém Starshield představuje zcela odlišnou platformu a o jeho využití rozhodují výhradně Spojené státy. Dodal, že Starlink lze používat pro vojenskou infrastrukturu, nikoliv však pro jednoznačně útočné operace, které vystavují síť odvetným úderům.
Ukrajinský prezidentský poradce Serhii Beskrestnov označil podle BBC Muskova vyjádření za velmi podivná. Uvedl, že drony operující v ukrajinském prostoru přes síť Starlink mají hardwarová omezení rychlosti a nefungují na ruském území, což fyzicky vylučuje jejich použití k hlubokým a střednědobým úderům.
Ukrajinský ministr obrany Yevhenii Khmara a prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím potvrdili, že armáda nyní opět zaznamenává stabilní připojení a bezpilotní prostředky dosahují požadovaných rychlostí. Ukrajina k zajištění komunikace a řízení operací využívá kombinaci civilní sítě Starlink a bezpečnějšího vojenského systému Starshield.
Omezení připojení se objevilo v době napjatých diplomatických vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem kvůli ukrajinským útokům na ruskou ropnou infrastrukturu. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa kritizovala útoky na rafinérie s odkazem na růst globálních cen pohonných hmot v období před nadcházejícími volbami do Kongresu.
Spojené státy podle dřívějších vyjádření údajně vyhrožovaly pozastavením zpravodajského sdílení, pokud útoky neskončí, což ovšem Trump popřel. Současný americký prezident uvedl, že osobně vyzval Muska k obnovení plného provozu sítě. Washington mezitím přistoupil k uvolnění některých sankcí vůči Rusku a dohodě o dodávkách ruské nafty na světový trh.
Boje a vzájemné vzdušné útoky mezi oběma stranami mezitím pokračovaly i během noci. Ukrajinské úřady informovaly o obětech a zraněných civilistech při útocích v Dněpropetrovské oblasti a ve středoukrajinském městě Vinnice.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo útok na nákladní plavidlo směřující k černomořskému přístavu Čornomorsk a na logistická centra v Charkově. Ukrajinské síly na oplátku zasáhly zařízení v ruském městě Orel provozované sankcionovaným strojírenským podnikem, přičemž ruské úřady potvrdily úmrtí tří osob.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.