Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Předseda vlády podle The Guardian připustil, že nová dohoda by mohla zahrnovat i variantu úplného návratu do unijních struktur, případně vstup do jednotného trhu či celní unie. Takové kroky by však vyžadovaly opětovné přijetí pravidel svobodného pohybu osob, která byla dříve odmítnuta. Vzhledem k dřívějším závazkům volebního manifestu se však zásadní změny odvíjejí až od období po příštích parlamentních volbách.
Burnham v rozhovoru pro britský tisk obhajoval nutnost faktické debaty s poukazem na to, že migrace z evropských zemí se v průběhu uplynulého desetiletí výrazně proměnila. Dřívější takzvaná rotační migrace, kdy lidé přicházeli a zase se vraceli domů, měla podle něj jinou dynamiku než současné stěhování. Zároveň připomněl, že volný pohyb přinášel i vzájemné výhody zejména pro mladé Brity toužící žít v Evropě.
Šéf kabinetu současně vymezil jasné hranice toho, kam až by britská spolupráce s Bruselem měla sahat. Prohlásil, že si nedokáže představit doporučení vstupu do schengenského prostoru, kde byly zrušeny hraniční kontroly, ani opuštění tradiční britské měny. Británie si tak podle něj hodlá uchovat specifické prvky své suverenity v oblasti měnové politiky i vnitřní bezpečnosti.
Všechna tato témata hodlá premiér otevřít během nadcházejícího listopadového summitu s nejvyššími představiteli Evropské unie v Bruselu. Setkání naplánované na dvacátého listopadu má posloužit k představení konkrétních možností dalšího směřování vzájemných vztahů. Vláda se tak snaží nastolit nové směřování diplomatických jednání s evropskými partnery.
Migrace přitom patřila k hlavním tématům již během kampaně před referendem o odchodu z unie v roce 2016. Statistiky tehdy ukazovaly čistou migraci na úrovni 335 000 lidí ročně, přičemž v následujících letech čísla výrazně vzrostla. Po pandemii dosáhla čistá migrace rekordního vrcholu téměř jednoho milionu osob, než v posledním období opět prudce klesla.
Podle údajů statistického úřadu se čistá migrace v loňském roce snížila na 171 000 osob, což představuje výrazný pokles pod hodnoty z doby před brexitem. Právě tento pokles a proměna demografických ukazatelů vedou současnou vládní garnituru k úvahám o nutnosti přehodnotit dosavadní postoj. Oficiální statistiky tak poskytují nový podklad pro probíhající politickou debatu.
Vyjádření premiéra ovšem vyvolala okamžitou a velmi ostrou vlnu kritiky z řad opozice i politických oponentů. Lídr strany Reform UK Nigel Farage označil Burnhamova slova za naprostou zradu voličů, kteří v minulosti podpořili odchod z unie. Obvinil předsedu vlády z neupřímnosti a slíbil, že takovým krokům se bude rozhodně bránit.
K ostré kritice se připojil také stínový ministr vnitra za konzervativce Chris Philp, podle něhož premiér dobře ví, co by návrat k volnému pohybu znamenal. Obnovení otevřených hranic by podle něj vedlo ke ztrátě kontroly nad britskými hranicemi a k nekontrolovanému přílivu lidí z celé Evropy. Konzervativní opozice tak hodlá jakékoliv pokusy o oživení unijních svobod důrazně odmítat.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.