Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Válkou zničená země čelí pro nadcházející rok rozpočtovému schodku dosahujícímu sedmdesáti miliard eur. Tyto finanční potíže přetrvávají i přesto, že unijní lídři loni v prosinci schválili rozsáhlý balíček v podobě půjčky ve výši devadesáti miliard eur. Bez dodatečných finančních zdrojů však bude ukrajinská vláda a armáda jen velmi obtížně udržovat obranu proti pokračující ruské agresi.
Podrobné analýzy ukazují, že samotný schodek v oblasti obranných výdajů činí přibližně čtyřicet miliard eur. Zbývajících třicet miliard eur představuje deficit v běžném státním rozpočtu na zajištění základních funkcí státu. Evropská komise proto spoléhá na to, že mezinárodní partneři v čele s Kanadou, Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy přispějí ke snížení celkové částky.
Celkový schodek v obraně by mohl klesnout na dvacet sedm miliard eur za předpokladu, že členské státy NATO dodrží své závazky ohledně bilaterální pomoci sjednané začátkem července v Ankaře. Unijní dokument však zároveň upozorňuje, že veškerá čísla provází mimořádně vysoká míra nejistoty. Finanční situace se tak v závislosti na vývoji konfliktu může v nadcházejících měsících ještě zhoršit.
Otázkou financování se budou špičky Evropské unie zabývat na mimořádném summitu, který se uskuteční koncem listopadu v Bruselu. Evropská komise do té doby připraví konkrétní seznam možných finančních zdrojů a variant řešení. Lídři sedmadvacítky o nich budou jednat v návaznosti na nedávná jednání o dlouhodobém unijním rozpočtu.
Mezi navrhovanými možnostmi se však s velkou pravděpodobností neobjeví využití zmrazených ruských státních aktiv. Proti tomuto kroku dlouhodobě vystupuje především Belgie, na jejímž území sídlí finanční depozitář Euroclear, kde se většina těchto peněz nachází. Belgická vláda se obává odvetných kroků ze strany Moskvy a požaduje bezpodmínečnou mezinárodní podporu, kterou však dosud nemá jistou.
Složitá jednání o celkové podobě unijního rozpočtu navíc hrozí odsunutím otázky financování Ukrajiny až na začátek příštího roku. Přestože finanční rezervy Kyjeva se nevyčerpají ze dne na den, časový tlak na uzavření dohody je obrovský. Někteří unijní představitelé proto připouštějí, že prosincový termín nemusí být zcela neprodyšný.
Nalezení stabilního financování pro napadenou zemi zůstává jednou z největších zkoušek pro unijní diplomacii v závěru letošního roku. Budoucí rozhodnutí Evropské unie a jejích západních spojenců určí schopnost Ukrajiny pokračovat v obraně svých území.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
