Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Jak současná pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua, tak opoziční strana Jašar vedená Gadi Eisenkotem se zaměřují především na cíl zničit Hamás. Budoucnost Gazy a tamní humanitární krize přitom v kampani nedostávají téměř žádnou pozornost. Obyvatelé zasažené oblasti přitom doufají v příchod méně radikální vlády, ale zároveň marně hledají reálné rozdíly mezi jednotlivými kandidáty.
Gadi Eisenkot, bývalý náčelník generálního štábu, v minulosti prosazoval takzvanou Dahijskou doktrínu počítající s použitím drtivé síly v oblastech s civilním obyvatelstvem. Kritici upozorňují, že tato strategie byla v Gaze aplikována a způsobila rozsáhlou destrukci považovanou za válečné zločiny. Zatímco Eisenkot hovoří o porážce Hamásu, Netanjahu se chlubí vojenskými operacemi a zabíjením Palestinců.
Pro obyvatele Gazy se utrpení stalo součástí volební kampaně, zatímco rodiny bojují s nedostatkem jídla, vzdělání a lékařské péče. Vzhledem ke zničeným domům a infrastruktuře se pouhé přežití proměnilo v každodenní boj o základní životní potřeby. Komerční dodávky byly navíc na zhruba týden pozastaveny, což vedlo k prudkému růstu cen potravin a rostoucím obavám z další krize.
Arabská strana Sjednocená kandidátka nedávno zveřejnila volební video ukazující záběry z dronů nad zničenou Gazou a kritizující ignorování desetitisíců mrtvých. Šance na zapojení arabských stran do případné Eisenkotovy koalice jsou však velmi nízké. Obyvatelé navíc ztrácejí víru v jakékoliv zlepšení bez ohledu na to, kdo ve volbách zvítězí.
Strach z budoucnosti a možného obnovení bojů přitom podle The Guardian zásadně ovlivňuje každodenní život v oblastech, kde se lidé potýkají s nedostatkem pitné vody i základních surovin. Někteří obyvatelé se kvůli hrozbě eskalace násilí rozhodli odložit rodinné události, jako jsou svatby. Panují totiž obavy, že případné setrvání krajně pravicové vlády u moci přinese další vlnu vysídlování.
Tři roky trvající konflikt proměnil celé čtvrti v pustiny plné rozbitého betonu a kráterů po pumách. Izraelská omezení přísunu potravin a humanitární pomoci navíc podle kritiků proměnily hlad v zbraň vedení války. V oblasti, kde od začátku konfliktů zemřely desítky tisíc dětí, je nacházení naděje mimořádně obtížné.
Mnozí obyvatelé vnímají předvolební sliby o řešení jejich situace pouze jako slova mírnící bolest bez reálného základu pro změnu. Realita v Gaze podle nich zůstane nezměněná bez ohledu na vítěze volební konfrontace. Hlavním cílem zůstává ochrana dětí a přežití v extrémních podmínkách.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.