Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Prezident ve svém prohlášení specifikoval, že ruské satelity v zájmu Íránu fotografovaly mimo jiné leteckou základnu Prince Sultana v Saúdské Arábii. Tato společná saúdsko-americká instalace se stala terčem masivního íránského útoku tuto sobotu, při kterém bylo zraněno nejméně 15 amerických vojáků. Základna, ležící nedaleko Rijádu, přitom čelila náletům již několikrát během uplynulého týdne.
Kromě cílů v Saúdské Arábii se ruský zájem podle ukrajinských zpravodajských služeb soustředil i na další strategické body v regionu. Mezi zdokumentovanými místy má být společné vojenské zařízení USA a Velké Británie v Indickém oceánu, mezinárodní letiště v Kuvajtu nebo klíčová infrastruktura ropného pole Greater Burgan. Snímky měly zahrnovat také vojenské základny a ropná pole v Turecku a Kataru.
Zelenského slova potvrzují dřívější varování šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Ta již dříve upozornila, že ruská podpora Íránu jasně ukazuje, proč musí Evropa nepolevovat v tlaku na Kreml v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle Kallasové je provázanost obou režimů hrozbou nejen pro Blízký východ, ale i pro globální bezpečnost.
Moskva jakékoli sdílení zpravodajských informací s Teheránem popírá, nicméně realita na bojišti naznačuje opak. Zatímco Rusko odmítá vinu, Spojené státy masivně posilují svou přítomnost v oblasti Perského zálivu. Do regionu dorazila výsadková loď USS Tripoli a Pentagon se podle zpráv amerických médií připravuje na možnost několik týdnů trvajících pozemních operací v Íránu.
Vojenská přítomnost USA by se mohla v nejbližší době ještě zvýšit. Administrativa Donalda Trumpa údajně zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků. To vyvolalo ostrou reakci předsedy íránského parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa, který vzkázal, že íránská armáda na příchod Američanů čeká a je připravena jejich jednotky „spálit“.
Ukrajinský lídr rovněž nešetřil kritikou směrem k Washingtonu kvůli jeho nedávnému rozhodnutí částečně zmírnit sankce vůči Rusku. USA totiž povolily dočasné výjimky pro země kupující ruskou ropu, aby zmírnily ekonomické dopady války s Íránem na světové trhy. Zelenskyj tento krok označil za „zvláštní“ v kontextu toho, že Rusko zároveň pomáhá útočit na americké cíle.
Podle Zelenského je nelogické uvolňovat tlak na agresora, který v zákulisí poskytuje data k úderům na zařízení zemí, jež o zrušení sankcí diskutují. Tento rozpor v americké politice podle něj jen nahrává Kremlu v jeho snaze destabilizovat situaci na více frontách najednou.
Mezitím se v Pákistánu sešli diplomaté ze Saúdské Arábie, Turecka a Egypta, aby se pokusili vyjednat konec měsíc trvajícího válečného konfliktu. Rozhovory v Islámábádu však probíhají bez účasti Spojených států i Izraele, což vyvolává otázky ohledně reálného dopadu těchto mírových iniciativ na situaci v terénu.
Rostoucí napětí na Blízkém východě tak začíná přímo ovlivňovat i dynamiku války na Ukrajině a vztahy mezi západními spojenci. Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně aktivně navádí íránské rakety na americké vojáky, může to vést k drastickému přehodnocení dosavadní strategie Washingtonu vůči oběma těmto zemím.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.