Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Prezident ve svém prohlášení specifikoval, že ruské satelity v zájmu Íránu fotografovaly mimo jiné leteckou základnu Prince Sultana v Saúdské Arábii. Tato společná saúdsko-americká instalace se stala terčem masivního íránského útoku tuto sobotu, při kterém bylo zraněno nejméně 15 amerických vojáků. Základna, ležící nedaleko Rijádu, přitom čelila náletům již několikrát během uplynulého týdne.
Kromě cílů v Saúdské Arábii se ruský zájem podle ukrajinských zpravodajských služeb soustředil i na další strategické body v regionu. Mezi zdokumentovanými místy má být společné vojenské zařízení USA a Velké Británie v Indickém oceánu, mezinárodní letiště v Kuvajtu nebo klíčová infrastruktura ropného pole Greater Burgan. Snímky měly zahrnovat také vojenské základny a ropná pole v Turecku a Kataru.
Zelenského slova potvrzují dřívější varování šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Ta již dříve upozornila, že ruská podpora Íránu jasně ukazuje, proč musí Evropa nepolevovat v tlaku na Kreml v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle Kallasové je provázanost obou režimů hrozbou nejen pro Blízký východ, ale i pro globální bezpečnost.
Moskva jakékoli sdílení zpravodajských informací s Teheránem popírá, nicméně realita na bojišti naznačuje opak. Zatímco Rusko odmítá vinu, Spojené státy masivně posilují svou přítomnost v oblasti Perského zálivu. Do regionu dorazila výsadková loď USS Tripoli a Pentagon se podle zpráv amerických médií připravuje na možnost několik týdnů trvajících pozemních operací v Íránu.
Vojenská přítomnost USA by se mohla v nejbližší době ještě zvýšit. Administrativa Donalda Trumpa údajně zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků. To vyvolalo ostrou reakci předsedy íránského parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa, který vzkázal, že íránská armáda na příchod Američanů čeká a je připravena jejich jednotky „spálit“.
Ukrajinský lídr rovněž nešetřil kritikou směrem k Washingtonu kvůli jeho nedávnému rozhodnutí částečně zmírnit sankce vůči Rusku. USA totiž povolily dočasné výjimky pro země kupující ruskou ropu, aby zmírnily ekonomické dopady války s Íránem na světové trhy. Zelenskyj tento krok označil za „zvláštní“ v kontextu toho, že Rusko zároveň pomáhá útočit na americké cíle.
Podle Zelenského je nelogické uvolňovat tlak na agresora, který v zákulisí poskytuje data k úderům na zařízení zemí, jež o zrušení sankcí diskutují. Tento rozpor v americké politice podle něj jen nahrává Kremlu v jeho snaze destabilizovat situaci na více frontách najednou.
Mezitím se v Pákistánu sešli diplomaté ze Saúdské Arábie, Turecka a Egypta, aby se pokusili vyjednat konec měsíc trvajícího válečného konfliktu. Rozhovory v Islámábádu však probíhají bez účasti Spojených států i Izraele, což vyvolává otázky ohledně reálného dopadu těchto mírových iniciativ na situaci v terénu.
Rostoucí napětí na Blízkém východě tak začíná přímo ovlivňovat i dynamiku války na Ukrajině a vztahy mezi západními spojenci. Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně aktivně navádí íránské rakety na americké vojáky, může to vést k drastickému přehodnocení dosavadní strategie Washingtonu vůči oběma těmto zemím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.