Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Prezident ve svém prohlášení specifikoval, že ruské satelity v zájmu Íránu fotografovaly mimo jiné leteckou základnu Prince Sultana v Saúdské Arábii. Tato společná saúdsko-americká instalace se stala terčem masivního íránského útoku tuto sobotu, při kterém bylo zraněno nejméně 15 amerických vojáků. Základna, ležící nedaleko Rijádu, přitom čelila náletům již několikrát během uplynulého týdne.
Kromě cílů v Saúdské Arábii se ruský zájem podle ukrajinských zpravodajských služeb soustředil i na další strategické body v regionu. Mezi zdokumentovanými místy má být společné vojenské zařízení USA a Velké Británie v Indickém oceánu, mezinárodní letiště v Kuvajtu nebo klíčová infrastruktura ropného pole Greater Burgan. Snímky měly zahrnovat také vojenské základny a ropná pole v Turecku a Kataru.
Zelenského slova potvrzují dřívější varování šéfky evropské diplomacie Kaji Kallasové. Ta již dříve upozornila, že ruská podpora Íránu jasně ukazuje, proč musí Evropa nepolevovat v tlaku na Kreml v souvislosti s válkou na Ukrajině. Podle Kallasové je provázanost obou režimů hrozbou nejen pro Blízký východ, ale i pro globální bezpečnost.
Moskva jakékoli sdílení zpravodajských informací s Teheránem popírá, nicméně realita na bojišti naznačuje opak. Zatímco Rusko odmítá vinu, Spojené státy masivně posilují svou přítomnost v oblasti Perského zálivu. Do regionu dorazila výsadková loď USS Tripoli a Pentagon se podle zpráv amerických médií připravuje na možnost několik týdnů trvajících pozemních operací v Íránu.
Vojenská přítomnost USA by se mohla v nejbližší době ještě zvýšit. Administrativa Donalda Trumpa údajně zvažuje nasazení dalších 10 000 vojáků. To vyvolalo ostrou reakci předsedy íránského parlamentu Mohammada Báqera Qálibáfa, který vzkázal, že íránská armáda na příchod Američanů čeká a je připravena jejich jednotky „spálit“.
Ukrajinský lídr rovněž nešetřil kritikou směrem k Washingtonu kvůli jeho nedávnému rozhodnutí částečně zmírnit sankce vůči Rusku. USA totiž povolily dočasné výjimky pro země kupující ruskou ropu, aby zmírnily ekonomické dopady války s Íránem na světové trhy. Zelenskyj tento krok označil za „zvláštní“ v kontextu toho, že Rusko zároveň pomáhá útočit na americké cíle.
Podle Zelenského je nelogické uvolňovat tlak na agresora, který v zákulisí poskytuje data k úderům na zařízení zemí, jež o zrušení sankcí diskutují. Tento rozpor v americké politice podle něj jen nahrává Kremlu v jeho snaze destabilizovat situaci na více frontách najednou.
Mezitím se v Pákistánu sešli diplomaté ze Saúdské Arábie, Turecka a Egypta, aby se pokusili vyjednat konec měsíc trvajícího válečného konfliktu. Rozhovory v Islámábádu však probíhají bez účasti Spojených států i Izraele, což vyvolává otázky ohledně reálného dopadu těchto mírových iniciativ na situaci v terénu.
Rostoucí napětí na Blízkém východě tak začíná přímo ovlivňovat i dynamiku války na Ukrajině a vztahy mezi západními spojenci. Pokud se potvrdí, že Rusko skutečně aktivně navádí íránské rakety na americké vojáky, může to vést k drastickému přehodnocení dosavadní strategie Washingtonu vůči oběma těmto zemím.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.