Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé veřejně přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly operují na území Ruské federace, konkrétně v Belgorodské oblasti. V pondělním videoprojevu zdůraznil, že boje v pohraničních oblastech Ruska jsou podle něj spravedlivé, protože „válka se musí vrátit tam, odkud přišla“.
Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží malé pozice i v Kurské oblasti, kde v loňském roce proběhla rozsáhlá ofenziva. Ačkoliv většinu těchto území Moskva následně dobyla zpět, některé pozice zůstávají pod kontrolou Kyjeva.
Prezident zdůraznil, že hlavním cílem těchto operací je ochrana pohraničních ukrajinských regionů Sumy a Charkov a snížení tlaku na jiných částech fronty, především v oblasti Doněcka, kde Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale.
Ruská armáda už v březnu hlásila pokusy ukrajinských jednotek o přechod do Belgorodské oblasti, ale tvrdila, že tyto útoky byly odraženy. Přesto se v té době objevily zprávy ruských vojenských blogerů, že probíhají boje přímo ve vesnici Demidovka, jen asi dva kilometry od ukrajinské hranice.
Americký Institut pro studium války (ISW) již 21. března uvedl, že ukrajinské síly v Belgorodské oblasti postoupily a konsolidují své pozice na okrajích obcí Demidovka a Prilesje. Zprávy tehdy však nebyly oficiálně potvrzeny. Nyní Zelenskyj sám veřejně vyzdvihl 225. útočný pluk, který v oblasti Belgorodu operuje, a poděkoval všem jednotkám, které se účastní bojů.
„Skvělá práce, chlapi! Jsem hrdý na každého, kdo bojuje za Ukrajinu!“ prohlásil Zelenskyj bez bližšího upřesnění rozsahu mise.
Prezident tak učinil i na pozadí rostoucího napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a v současnosti kontroluje zhruba 20 % jejího území, odmítá obvinění Spojených států a EU, že sabotuje mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa.
Trump v pondělí uvedl, že ho situace znepokojuje a kritizoval Rusko za „šílené bombardování“. V jeho projevu zazněla i zmínka o raketovém útoku na Kryvyj Rih, Zelenského rodné město, kde přišlo o život 20 lidí, včetně devíti dětí.
Ukrajinská ofenziva v Belgorodské oblasti je podle dostupných informací mnohem menší než předchozí operace v Kursku, kde se Kyjevu na čas podařilo obsadit několik vesnic i město Sudža. Cílem těchto přeshraničních operací může být především odvádění ruských sil z Donbasu, kde ukrajinská armáda čelí značnému tlaku.
Někteří analytici však zpochybňují strategický přínos těchto útoků na ruském území. Poukazují na vysoké ztráty a obtíže se zásobováním zbraněmi, zejména v době, kdy Kyjev čeká na další dodávky ze Západu.
Zelenskyj a jeho generální štáb ale věří, že přítomnost na ruském území může posílit ukrajinské pozice v budoucích jednáních o míru. Držení části ruského území by podle nich mohlo sloužit jako vyjednávací páka pro výměnu za části Ukrajiny okupované Ruskem.
Kyjev tak opatrně zvyšuje sázky, ale stále se pohybuje na hraně – mezi snahou o zajištění vlastní bezpečnosti a rizikem další eskalace s jadernou velmocí.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.