Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé veřejně přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly operují na území Ruské federace, konkrétně v Belgorodské oblasti. V pondělním videoprojevu zdůraznil, že boje v pohraničních oblastech Ruska jsou podle něj spravedlivé, protože „válka se musí vrátit tam, odkud přišla“.
Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží malé pozice i v Kurské oblasti, kde v loňském roce proběhla rozsáhlá ofenziva. Ačkoliv většinu těchto území Moskva následně dobyla zpět, některé pozice zůstávají pod kontrolou Kyjeva.
Prezident zdůraznil, že hlavním cílem těchto operací je ochrana pohraničních ukrajinských regionů Sumy a Charkov a snížení tlaku na jiných částech fronty, především v oblasti Doněcka, kde Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale.
Ruská armáda už v březnu hlásila pokusy ukrajinských jednotek o přechod do Belgorodské oblasti, ale tvrdila, že tyto útoky byly odraženy. Přesto se v té době objevily zprávy ruských vojenských blogerů, že probíhají boje přímo ve vesnici Demidovka, jen asi dva kilometry od ukrajinské hranice.
Americký Institut pro studium války (ISW) již 21. března uvedl, že ukrajinské síly v Belgorodské oblasti postoupily a konsolidují své pozice na okrajích obcí Demidovka a Prilesje. Zprávy tehdy však nebyly oficiálně potvrzeny. Nyní Zelenskyj sám veřejně vyzdvihl 225. útočný pluk, který v oblasti Belgorodu operuje, a poděkoval všem jednotkám, které se účastní bojů.
„Skvělá práce, chlapi! Jsem hrdý na každého, kdo bojuje za Ukrajinu!“ prohlásil Zelenskyj bez bližšího upřesnění rozsahu mise.
Prezident tak učinil i na pozadí rostoucího napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a v současnosti kontroluje zhruba 20 % jejího území, odmítá obvinění Spojených států a EU, že sabotuje mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa.
Trump v pondělí uvedl, že ho situace znepokojuje a kritizoval Rusko za „šílené bombardování“. V jeho projevu zazněla i zmínka o raketovém útoku na Kryvyj Rih, Zelenského rodné město, kde přišlo o život 20 lidí, včetně devíti dětí.
Ukrajinská ofenziva v Belgorodské oblasti je podle dostupných informací mnohem menší než předchozí operace v Kursku, kde se Kyjevu na čas podařilo obsadit několik vesnic i město Sudža. Cílem těchto přeshraničních operací může být především odvádění ruských sil z Donbasu, kde ukrajinská armáda čelí značnému tlaku.
Někteří analytici však zpochybňují strategický přínos těchto útoků na ruském území. Poukazují na vysoké ztráty a obtíže se zásobováním zbraněmi, zejména v době, kdy Kyjev čeká na další dodávky ze Západu.
Zelenskyj a jeho generální štáb ale věří, že přítomnost na ruském území může posílit ukrajinské pozice v budoucích jednáních o míru. Držení části ruského území by podle nich mohlo sloužit jako vyjednávací páka pro výměnu za části Ukrajiny okupované Ruskem.
Kyjev tak opatrně zvyšuje sázky, ale stále se pohybuje na hraně – mezi snahou o zajištění vlastní bezpečnosti a rizikem další eskalace s jadernou velmocí.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.