Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé veřejně přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly operují na území Ruské federace, konkrétně v Belgorodské oblasti. V pondělním videoprojevu zdůraznil, že boje v pohraničních oblastech Ruska jsou podle něj spravedlivé, protože „válka se musí vrátit tam, odkud přišla“.
Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží malé pozice i v Kurské oblasti, kde v loňském roce proběhla rozsáhlá ofenziva. Ačkoliv většinu těchto území Moskva následně dobyla zpět, některé pozice zůstávají pod kontrolou Kyjeva.
Prezident zdůraznil, že hlavním cílem těchto operací je ochrana pohraničních ukrajinských regionů Sumy a Charkov a snížení tlaku na jiných částech fronty, především v oblasti Doněcka, kde Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale.
Ruská armáda už v březnu hlásila pokusy ukrajinských jednotek o přechod do Belgorodské oblasti, ale tvrdila, že tyto útoky byly odraženy. Přesto se v té době objevily zprávy ruských vojenských blogerů, že probíhají boje přímo ve vesnici Demidovka, jen asi dva kilometry od ukrajinské hranice.
Americký Institut pro studium války (ISW) již 21. března uvedl, že ukrajinské síly v Belgorodské oblasti postoupily a konsolidují své pozice na okrajích obcí Demidovka a Prilesje. Zprávy tehdy však nebyly oficiálně potvrzeny. Nyní Zelenskyj sám veřejně vyzdvihl 225. útočný pluk, který v oblasti Belgorodu operuje, a poděkoval všem jednotkám, které se účastní bojů.
„Skvělá práce, chlapi! Jsem hrdý na každého, kdo bojuje za Ukrajinu!“ prohlásil Zelenskyj bez bližšího upřesnění rozsahu mise.
Prezident tak učinil i na pozadí rostoucího napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a v současnosti kontroluje zhruba 20 % jejího území, odmítá obvinění Spojených států a EU, že sabotuje mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa.
Trump v pondělí uvedl, že ho situace znepokojuje a kritizoval Rusko za „šílené bombardování“. V jeho projevu zazněla i zmínka o raketovém útoku na Kryvyj Rih, Zelenského rodné město, kde přišlo o život 20 lidí, včetně devíti dětí.
Ukrajinská ofenziva v Belgorodské oblasti je podle dostupných informací mnohem menší než předchozí operace v Kursku, kde se Kyjevu na čas podařilo obsadit několik vesnic i město Sudža. Cílem těchto přeshraničních operací může být především odvádění ruských sil z Donbasu, kde ukrajinská armáda čelí značnému tlaku.
Někteří analytici však zpochybňují strategický přínos těchto útoků na ruském území. Poukazují na vysoké ztráty a obtíže se zásobováním zbraněmi, zejména v době, kdy Kyjev čeká na další dodávky ze Západu.
Zelenskyj a jeho generální štáb ale věří, že přítomnost na ruském území může posílit ukrajinské pozice v budoucích jednáních o míru. Držení části ruského území by podle nich mohlo sloužit jako vyjednávací páka pro výměnu za části Ukrajiny okupované Ruskem.
Kyjev tak opatrně zvyšuje sázky, ale stále se pohybuje na hraně – mezi snahou o zajištění vlastní bezpečnosti a rizikem další eskalace s jadernou velmocí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.