Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé veřejně přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly operují na území Ruské federace, konkrétně v Belgorodské oblasti. V pondělním videoprojevu zdůraznil, že boje v pohraničních oblastech Ruska jsou podle něj spravedlivé, protože „válka se musí vrátit tam, odkud přišla“.
Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží malé pozice i v Kurské oblasti, kde v loňském roce proběhla rozsáhlá ofenziva. Ačkoliv většinu těchto území Moskva následně dobyla zpět, některé pozice zůstávají pod kontrolou Kyjeva.
Prezident zdůraznil, že hlavním cílem těchto operací je ochrana pohraničních ukrajinských regionů Sumy a Charkov a snížení tlaku na jiných částech fronty, především v oblasti Doněcka, kde Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale.
Ruská armáda už v březnu hlásila pokusy ukrajinských jednotek o přechod do Belgorodské oblasti, ale tvrdila, že tyto útoky byly odraženy. Přesto se v té době objevily zprávy ruských vojenských blogerů, že probíhají boje přímo ve vesnici Demidovka, jen asi dva kilometry od ukrajinské hranice.
Americký Institut pro studium války (ISW) již 21. března uvedl, že ukrajinské síly v Belgorodské oblasti postoupily a konsolidují své pozice na okrajích obcí Demidovka a Prilesje. Zprávy tehdy však nebyly oficiálně potvrzeny. Nyní Zelenskyj sám veřejně vyzdvihl 225. útočný pluk, který v oblasti Belgorodu operuje, a poděkoval všem jednotkám, které se účastní bojů.
„Skvělá práce, chlapi! Jsem hrdý na každého, kdo bojuje za Ukrajinu!“ prohlásil Zelenskyj bez bližšího upřesnění rozsahu mise.
Prezident tak učinil i na pozadí rostoucího napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a v současnosti kontroluje zhruba 20 % jejího území, odmítá obvinění Spojených států a EU, že sabotuje mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa.
Trump v pondělí uvedl, že ho situace znepokojuje a kritizoval Rusko za „šílené bombardování“. V jeho projevu zazněla i zmínka o raketovém útoku na Kryvyj Rih, Zelenského rodné město, kde přišlo o život 20 lidí, včetně devíti dětí.
Ukrajinská ofenziva v Belgorodské oblasti je podle dostupných informací mnohem menší než předchozí operace v Kursku, kde se Kyjevu na čas podařilo obsadit několik vesnic i město Sudža. Cílem těchto přeshraničních operací může být především odvádění ruských sil z Donbasu, kde ukrajinská armáda čelí značnému tlaku.
Někteří analytici však zpochybňují strategický přínos těchto útoků na ruském území. Poukazují na vysoké ztráty a obtíže se zásobováním zbraněmi, zejména v době, kdy Kyjev čeká na další dodávky ze Západu.
Zelenskyj a jeho generální štáb ale věří, že přítomnost na ruském území může posílit ukrajinské pozice v budoucích jednáních o míru. Držení části ruského území by podle nich mohlo sloužit jako vyjednávací páka pro výměnu za části Ukrajiny okupované Ruskem.
Kyjev tak opatrně zvyšuje sázky, ale stále se pohybuje na hraně – mezi snahou o zajištění vlastní bezpečnosti a rizikem další eskalace s jadernou velmocí.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.