Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vůbec poprvé veřejně přiznal, že ukrajinské ozbrojené síly operují na území Ruské federace, konkrétně v Belgorodské oblasti. V pondělním videoprojevu zdůraznil, že boje v pohraničních oblastech Ruska jsou podle něj spravedlivé, protože „válka se musí vrátit tam, odkud přišla“.
Zelenskyj zároveň uvedl, že ukrajinské jednotky nadále drží malé pozice i v Kurské oblasti, kde v loňském roce proběhla rozsáhlá ofenziva. Ačkoliv většinu těchto území Moskva následně dobyla zpět, některé pozice zůstávají pod kontrolou Kyjeva.
Prezident zdůraznil, že hlavním cílem těchto operací je ochrana pohraničních ukrajinských regionů Sumy a Charkov a snížení tlaku na jiných částech fronty, především v oblasti Doněcka, kde Rusko postupuje pomalu, ale vytrvale.
Ruská armáda už v březnu hlásila pokusy ukrajinských jednotek o přechod do Belgorodské oblasti, ale tvrdila, že tyto útoky byly odraženy. Přesto se v té době objevily zprávy ruských vojenských blogerů, že probíhají boje přímo ve vesnici Demidovka, jen asi dva kilometry od ukrajinské hranice.
Americký Institut pro studium války (ISW) již 21. března uvedl, že ukrajinské síly v Belgorodské oblasti postoupily a konsolidují své pozice na okrajích obcí Demidovka a Prilesje. Zprávy tehdy však nebyly oficiálně potvrzeny. Nyní Zelenskyj sám veřejně vyzdvihl 225. útočný pluk, který v oblasti Belgorodu operuje, a poděkoval všem jednotkám, které se účastní bojů.
„Skvělá práce, chlapi! Jsem hrdý na každého, kdo bojuje za Ukrajinu!“ prohlásil Zelenskyj bez bližšího upřesnění rozsahu mise.
Prezident tak učinil i na pozadí rostoucího napětí mezi Kyjevem a Moskvou. Ruský prezident Vladimir Putin, který v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu a v současnosti kontroluje zhruba 20 % jejího území, odmítá obvinění Spojených států a EU, že sabotuje mírové iniciativy prezidenta Donalda Trumpa.
Trump v pondělí uvedl, že ho situace znepokojuje a kritizoval Rusko za „šílené bombardování“. V jeho projevu zazněla i zmínka o raketovém útoku na Kryvyj Rih, Zelenského rodné město, kde přišlo o život 20 lidí, včetně devíti dětí.
Ukrajinská ofenziva v Belgorodské oblasti je podle dostupných informací mnohem menší než předchozí operace v Kursku, kde se Kyjevu na čas podařilo obsadit několik vesnic i město Sudža. Cílem těchto přeshraničních operací může být především odvádění ruských sil z Donbasu, kde ukrajinská armáda čelí značnému tlaku.
Někteří analytici však zpochybňují strategický přínos těchto útoků na ruském území. Poukazují na vysoké ztráty a obtíže se zásobováním zbraněmi, zejména v době, kdy Kyjev čeká na další dodávky ze Západu.
Zelenskyj a jeho generální štáb ale věří, že přítomnost na ruském území může posílit ukrajinské pozice v budoucích jednáních o míru. Držení části ruského území by podle nich mohlo sloužit jako vyjednávací páka pro výměnu za části Ukrajiny okupované Ruskem.
Kyjev tak opatrně zvyšuje sázky, ale stále se pohybuje na hraně – mezi snahou o zajištění vlastní bezpečnosti a rizikem další eskalace s jadernou velmocí.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.