Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.
Zeman v rozhovoru pro Aktuálně.cz vyjádřil pochopení pro obavy vládních politiků z toho, že by Pavel mohl vyjádřit odlišné stanovisko. "Prezident tvrdí, že bude jednat v souladu s mandátem vlády. Ale nelze mu tak úplně věřit, protože už teď při návštěvě Estonska toto odlišné stanovisko vyjádřil," uvedl exprezident ještě před aliančním summitem.
Pavlův předchůdce zmínil, že byl jako hlava státu na 80 zahraničních cestách a vládu na nich nikdy nekritizoval. "Podstatou věci je: je přípustné nebo žádoucí, aby dva nejvyšší ústavní činitelé byli na veřejném fóru, jakým je summit NATO, v rozporu a působili tam poněkud směšně? To je otázka, na kterou já jsem si odpověděl. Prezident Pavel má odlišný názor," podotkl.
Pavlovi zároveň vytkl nedostatečný politický cit. "Erudovaný politik by se nikdy nedostal do tohoto konfliktu a snažil by se o rozumnou dohodu za zavřenými dveřmi. Protože politika – řeknete možná bohužel, ale je to tak – se dělá za zavřenými dveřmi," sdělil.
Současný prezident dnes zdůraznil, že bude ctít postavení premiéra Babiše jako vedoucího delegace. "Nebudu se s ním prát o židli u předního stolu. Jednání se zúčastním bez pocitu ponížení a frustrace. Pro mě je důležité, abych slyšel, o čem se bude bavit," nechal se slyšet.
Pavel před odletem zmínil, že ho čeká již osmý summit NATO a z toho čtvrtý v roli prezidenta republiky. "Jsem rád, že budu moci být u toho, abych slyšel z první ruky pozici naší vlády i pozici našich spojenců," uvedl prezident.
Hlavu státu podle vlastních slov čeká formální jednání, několik bilaterálních jednání s protějšky, fórum obranného průmyslu i neformální večeře lídrů, kam jej pozvala hostitelská země. "Za touto večeří stojí turecká strana. Hostitelem je turecký prezident, nemohl bych se tam dostat jinak než na jeho pozvání," vysvětlil politik.
Letošní summit NATO se koná v úterý 7. a ve středu 8. července v turecké Ankaře. Turecko hostí jednání představitelů členských zemí aliance podruhé v historii.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
