Udělal to, co se čekalo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO v turecké Ankaře využil možnosti vystoupit a ve svém projevu vyzval spojence Kyjeva k tomu, aby dodali další systémy protivzdušné obrany. Ruské útoky na ukrajinská města totiž v posledních dnech sílí, takže umírá stále více lidí.
"Jsme schopni všechno ostatní dělat sami, ale pokud jde o protivzdušnou obranu, tak potřebujeme i odhodlání našich partnerů," řekl Zelenskyj spojencům sdruženým v NATO. "Rusko vsází na balistické zbraně. Ti, kdo chtějí mír, musí vsadit na ochranu proti balistickým útokům," vzkázal.
Problémem pro Ukrajinou jsou nedostatečné dodávky raket do systémů Patriot, zatímco ani není jasné, kolik by jich Kyjev potřeboval, aby dokázal účinně čelit ruským balistickým raketám. Ukrajinský prezident proto navrhuje, že by jeho země mohla produkovat vlastní ekvivalent obranných raket s pomocí Severoatlantické aliance.
Ruské rakety v posledních několika dnech dvakrát drtivě zasáhly ukrajinské hlavní město Kyjev, o život přišlo přes 50 civilistů. Protivzdušné obraně se sice v pondělí podařilo zastavit téměř všechny drony, ale proti balistickým raketám je bezmocná. Zneškodnit se nepovedlo ani jednu jedinou.
Ukrajinský lídr bude mít na summitu NATO v Ankaře další příležitost jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tomu chce přednést domněnku, že brutální ruské útoky jsou znakem slabosti Moskvy, takže šéf Kremlu Vladimir Putin by měl čelit tlaku na uzavření spravedlivého míru.
Na summitu nechybí ani česká delegace. Její vládní část tvoří premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a vládní zmocněnec pro NATO Jakub Landovský. Po zásahu Ústavního soudu vyrazil do Turecka i prezident Petr Pavel.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.