Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
Klíčovým důvodem je euro. To země přijala roku 2023. Jednotná evropská měna zvyšuje inflaci v Chorvatsku hned několika způsoby, jak dokládají akademické studie z poslední doby. Představme si tři z nich.
Měnověpolitický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku ilustruje studie „How Fitting is ‘one-size-fits-all’? Revisiting the Dynamic Effects of ECB’s Interest Policy on Euro Area Countries“ z roku 2024.
Autoři pro země eurozóny počítají hypotetické národní sazby podle Taylorova pravidla a porovnávají je se skutečnou sazbou Evropské centrální banky (ECB). Ukazují, že jednotná sazba ECB často neodpovídá inflaci a výstupové mezeře jednotlivých členských zemí eurozóny. Pro Chorvatsko je zásadní.
Podle červnového rychlého odhadu Eurostatu činí chorvatská inflace 4,2 procenta, zatímco inflace eurozóny 2,8 procenta. ECB přitom od minulého měsíce drží depozitní sazbu na 2,25 procenta a hlavní refinanční sazbu na 2,40 procenta. Dosadíme-li do Taylorova pravidla použitého v zmíněné studii letošní chorvatská data, vychází sazba kolem 4,9 procenta. Chorvatsko by tedy s vlastní měnou teoreticky potřebovalo sazbu asi o 2,5 procentního bodu vyšší, než je nynější hlavní sazba ECB. Protože takto vysokou sazbu nemá, sílí inflační tlaky.
Dále, turistický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku rozebírá letos publikovaná studie „Currency Conversion Effects: Insights into Tourist Attitudes towards Croatia’s Entrance to the Euro Area“.
Autoři na vzorku 939 respondentů zkoumají, jak přechod z národní měny, kuny, na euro změnil postoje turistů k cenám v Chorvatsku. Zjišťují, že více než čtyři pětiny respondentů očekávaly po zavedení eura růst cen v cestovním ruchu. Euro tedy vyvolává tlak na růst inflace v Chorvatsku nejen skrze ztrátu vlastní měnové politiky, leč též skrze navýšení inflačních očekávání mezi turisty a zhoršení jejich vnímání cenové dostupnosti Chorvatska. Jde tak trochu o sebenaplňující se proroctví: protože turisté po vstupu do klubu jménem eurozóna předpokládali růst cen, jejich související určité vyšší ochoty utrácet víc využili ke šponování cen chorvatští hoteliéři či tamní provozovatelé restaurací, pohánění navíc z pohledu potřeb Chorvatska již zmíněnou přespříliš uvolněnou měnovou politikou ECB – než narazili a naráží na strop.
Náraz do stropu je s eurem patrnější. Protože turisté si snáze porovnají ceny v Chorvatsku s cenami v taktéž eurových Řecku či třeba Itálii.
Třetí zásadní střípek do mozaiky chorvatské eurové drahoty poskytuje loňská studie „Monetary Contraction and Rising Interest Rates in the Croatian Economy – Has the Rise in Interest Rates in Croatia Contributed to the Collapse of Inflation?“.
Autoři konstatují, že vstupem do eurozóny Chorvatsko předalo měnovou politiku ECB a s jejím odevzdáním do německého Frankfurtu ztratilo možnost dosáhnout silnější měnověpolitické restrikce – tedy účinnějšího tlumení inflačních tlaků – pomocí vlastních nástrojů, i jiných než jsou základní úrokové sazby (jde například o stanovování povinných minimálních rezerv).
Sečteno, podtrženo, když má Chorvatsko inflaci výrazně nad průměrem eurozóny, ale sazbu stejnou jako Německo či Francie, měnová politika je pro něj příliš měkká – a neúčinná. A když turisté zároveň vidí eurem vyšponované ceny rovnou právě zase v eurech, ztráta cenové iluze se rychle mění v rušení rezervací, čekání na last minute a tlak na slevy apartmánů.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.