Chorvatsko zažívá na začátku hlavní letní sezony nepříjemné vystřízlivění: turisté ruší část rezervací, zejména ve Splitu, a majitelé apartmánů s nerealisticky nastavenými cenami musejí zlevňovat. Chorvatské turistické sdružení připouští slabší výhled poptávky na červenec a srpen a klíčový význam poměru cena/výkon.
Klíčovým důvodem je euro. To země přijala roku 2023. Jednotná evropská měna zvyšuje inflaci v Chorvatsku hned několika způsoby, jak dokládají akademické studie z poslední doby. Představme si tři z nich.
Měnověpolitický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku ilustruje studie „How Fitting is ‘one-size-fits-all’? Revisiting the Dynamic Effects of ECB’s Interest Policy on Euro Area Countries“ z roku 2024.
Autoři pro země eurozóny počítají hypotetické národní sazby podle Taylorova pravidla a porovnávají je se skutečnou sazbou Evropské centrální banky (ECB). Ukazují, že jednotná sazba ECB často neodpovídá inflaci a výstupové mezeře jednotlivých členských zemí eurozóny. Pro Chorvatsko je zásadní.
Podle červnového rychlého odhadu Eurostatu činí chorvatská inflace 4,2 procenta, zatímco inflace eurozóny 2,8 procenta. ECB přitom od minulého měsíce drží depozitní sazbu na 2,25 procenta a hlavní refinanční sazbu na 2,40 procenta. Dosadíme-li do Taylorova pravidla použitého v zmíněné studii letošní chorvatská data, vychází sazba kolem 4,9 procenta. Chorvatsko by tedy s vlastní měnou teoreticky potřebovalo sazbu asi o 2,5 procentního bodu vyšší, než je nynější hlavní sazba ECB. Protože takto vysokou sazbu nemá, sílí inflační tlaky.
Dále, turistický kanál inflačního působení eura v Chorvatsku rozebírá letos publikovaná studie „Currency Conversion Effects: Insights into Tourist Attitudes towards Croatia’s Entrance to the Euro Area“.
Autoři na vzorku 939 respondentů zkoumají, jak přechod z národní měny, kuny, na euro změnil postoje turistů k cenám v Chorvatsku. Zjišťují, že více než čtyři pětiny respondentů očekávaly po zavedení eura růst cen v cestovním ruchu. Euro tedy vyvolává tlak na růst inflace v Chorvatsku nejen skrze ztrátu vlastní měnové politiky, leč též skrze navýšení inflačních očekávání mezi turisty a zhoršení jejich vnímání cenové dostupnosti Chorvatska. Jde tak trochu o sebenaplňující se proroctví: protože turisté po vstupu do klubu jménem eurozóna předpokládali růst cen, jejich související určité vyšší ochoty utrácet víc využili ke šponování cen chorvatští hoteliéři či tamní provozovatelé restaurací, pohánění navíc z pohledu potřeb Chorvatska již zmíněnou přespříliš uvolněnou měnovou politikou ECB – než narazili a naráží na strop.
Náraz do stropu je s eurem patrnější. Protože turisté si snáze porovnají ceny v Chorvatsku s cenami v taktéž eurových Řecku či třeba Itálii.
Třetí zásadní střípek do mozaiky chorvatské eurové drahoty poskytuje loňská studie „Monetary Contraction and Rising Interest Rates in the Croatian Economy – Has the Rise in Interest Rates in Croatia Contributed to the Collapse of Inflation?“.
Autoři konstatují, že vstupem do eurozóny Chorvatsko předalo měnovou politiku ECB a s jejím odevzdáním do německého Frankfurtu ztratilo možnost dosáhnout silnější měnověpolitické restrikce – tedy účinnějšího tlumení inflačních tlaků – pomocí vlastních nástrojů, i jiných než jsou základní úrokové sazby (jde například o stanovování povinných minimálních rezerv).
Sečteno, podtrženo, když má Chorvatsko inflaci výrazně nad průměrem eurozóny, ale sazbu stejnou jako Německo či Francie, měnová politika je pro něj příliš měkká – a neúčinná. A když turisté zároveň vidí eurem vyšponované ceny rovnou právě zase v eurech, ztráta cenové iluze se rychle mění v rušení rezervací, čekání na last minute a tlak na slevy apartmánů.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.