Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem. Tato úmluva se týkala zastavení útoků na ukrajinské energetické systémy během mrazivé zimy. Moskva však v předvečer trojstranných rozhovorů v Abú Dhabí podnikla rozsáhlé letecké údery na Kyjev.
Podle Zelenského provedlo Rusko masivní a záměrný útok v době, kdy teploty v hlavním městě klesly na -20 °C. K destrukci energetické infrastruktury bylo vysláno rekordních 71 balistických raket a 450 dronů. V důsledku toho zůstalo v úterý přes tisíc obytných domů v Kyjevě bez vytápění.
Zelenskyj uvedl, že Rusko nedodrželo slib, který Trump minulý týden prezentoval jako osobní žádost Vladimiru Putinovi. Americký prezident ve čtvrtek prohlásil, že Putin s týdenním klidem zbraní kvůli extrémní zimě souhlasil. Kreml ovšem později oznámil, že příměří skončí již v neděli, zatímco Ukrajina očekávala jeho trvání až do pátku.
Ukrajinská strana tvrdí, že Rusko využilo krátkou pauzu v boji k hromadění zbraní. Zelenskyj prohlásil, že tento útok jasně porušuje body projednávané s americkou stranou a musí mít následky. Podle něj Rusko sází pouze na válku a čeká na nejmrazivější dny letošní zimy.
Donald Trump novinářům v Bílém domě řekl, že Putin dodržel dohodu, která podle něj vypršela v neděli. Poznamenal, že šlo o období od neděle do neděle a hned poté Rusko udeřilo silou. Na otázku ohledně zklamání Trump odpověděl, že si přeje, aby Putin válku ukončil.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při návštěvě Kyjeva obvinil Moskvu ze snahy vyvolat chaos pro nevinné civilisty. Noční útok označil za velmi špatný signál a zpochybnil, zda to Rusové myslí s jednáním vážně. Zároveň ocenil Trumpa jako jediného schopného vyjednat mírové řešení.
Výbuchy v Kyjevě začaly v úterý v jednu hodinu ráno, poškodily pět městských částí a zranily nejméně šest lidí. Letecký poplach trval více než pět hodin. Nálet dronů na Záporoží na jihu země zabil dva teenagery a zranil nejméně devět dalších osob.
Prezident Zelenskyj vyzval západní partnery k urychlenému dodání raket pro systémy protivzdušné obrany. Zdůraznil, že bez tlaku na Rusko válka neskončí a Moskva si nyní vybírá teror a eskalaci. Mezi zasaženými cíli byla i zařízení pro ohřev vody distribuované do domácností.
Ministr energetiky Denys Šmyhal uvedl, že statisíce rodin včetně dětí zůstaly bez tepla v drsných zimních podmínkách, kdy teploty klesaly k -25 °C. Ukrajina také oznámila, že útok poškodil památník Matka Ukrajina nad řekou Dněpr. Ministryně kultury Tetjana Berežna označila úder na místo připomínající boj proti agresi za cynický.
Jednání v Abú Dhabí probíhají na pozadí zpráv o víceúrovňovém plánu na prosazování případného příměří. Podle zdrojů z vyjednávání by ruské porušení klidu zbraní vyvolalo diplomatickou reakci do 24 hodin. Pokud by nepřátelství trvalo déle než 72 hodin, následovala by vojenská odpověď koalice, včetně amerických sil.
Útoky zasáhly celou Ukrajinu, v Charkově bylo poškozeno přes 800 budov a energetická síť. Starosta Ihor Terechov uvedl, že cílem bylo nechat město v krutých mrazech bez tepla. Ruská státní televize mezitím útoky na ukrajinskou síť oslavovala jako návrat země do doby kamenné.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.