Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý obvinil Rusko z porušení dohody s Donaldem Trumpem. Tato úmluva se týkala zastavení útoků na ukrajinské energetické systémy během mrazivé zimy. Moskva však v předvečer trojstranných rozhovorů v Abú Dhabí podnikla rozsáhlé letecké údery na Kyjev.
Podle Zelenského provedlo Rusko masivní a záměrný útok v době, kdy teploty v hlavním městě klesly na -20 °C. K destrukci energetické infrastruktury bylo vysláno rekordních 71 balistických raket a 450 dronů. V důsledku toho zůstalo v úterý přes tisíc obytných domů v Kyjevě bez vytápění.
Zelenskyj uvedl, že Rusko nedodrželo slib, který Trump minulý týden prezentoval jako osobní žádost Vladimiru Putinovi. Americký prezident ve čtvrtek prohlásil, že Putin s týdenním klidem zbraní kvůli extrémní zimě souhlasil. Kreml ovšem později oznámil, že příměří skončí již v neděli, zatímco Ukrajina očekávala jeho trvání až do pátku.
Ukrajinská strana tvrdí, že Rusko využilo krátkou pauzu v boji k hromadění zbraní. Zelenskyj prohlásil, že tento útok jasně porušuje body projednávané s americkou stranou a musí mít následky. Podle něj Rusko sází pouze na válku a čeká na nejmrazivější dny letošní zimy.
Donald Trump novinářům v Bílém domě řekl, že Putin dodržel dohodu, která podle něj vypršela v neděli. Poznamenal, že šlo o období od neděle do neděle a hned poté Rusko udeřilo silou. Na otázku ohledně zklamání Trump odpověděl, že si přeje, aby Putin válku ukončil.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při návštěvě Kyjeva obvinil Moskvu ze snahy vyvolat chaos pro nevinné civilisty. Noční útok označil za velmi špatný signál a zpochybnil, zda to Rusové myslí s jednáním vážně. Zároveň ocenil Trumpa jako jediného schopného vyjednat mírové řešení.
Výbuchy v Kyjevě začaly v úterý v jednu hodinu ráno, poškodily pět městských částí a zranily nejméně šest lidí. Letecký poplach trval více než pět hodin. Nálet dronů na Záporoží na jihu země zabil dva teenagery a zranil nejméně devět dalších osob.
Prezident Zelenskyj vyzval západní partnery k urychlenému dodání raket pro systémy protivzdušné obrany. Zdůraznil, že bez tlaku na Rusko válka neskončí a Moskva si nyní vybírá teror a eskalaci. Mezi zasaženými cíli byla i zařízení pro ohřev vody distribuované do domácností.
Ministr energetiky Denys Šmyhal uvedl, že statisíce rodin včetně dětí zůstaly bez tepla v drsných zimních podmínkách, kdy teploty klesaly k -25 °C. Ukrajina také oznámila, že útok poškodil památník Matka Ukrajina nad řekou Dněpr. Ministryně kultury Tetjana Berežna označila úder na místo připomínající boj proti agresi za cynický.
Jednání v Abú Dhabí probíhají na pozadí zpráv o víceúrovňovém plánu na prosazování případného příměří. Podle zdrojů z vyjednávání by ruské porušení klidu zbraní vyvolalo diplomatickou reakci do 24 hodin. Pokud by nepřátelství trvalo déle než 72 hodin, následovala by vojenská odpověď koalice, včetně amerických sil.
Útoky zasáhly celou Ukrajinu, v Charkově bylo poškozeno přes 800 budov a energetická síť. Starosta Ihor Terechov uvedl, že cílem bylo nechat město v krutých mrazech bez tepla. Ruská státní televize mezitím útoky na ukrajinskou síť oslavovala jako návrat země do doby kamenné.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně vyzval Írán, aby udělal „chytrou věc“ a přistoupil na dohodu. Prohlásil, že navzdory křehkému příměří na Blízkém východě nechce pokračovat v zabíjení Íránců. „Nechceme tam jít a zabíjet lidi. Opravdu ne. Je to příliš tvrdé,“ uvedl Trump v reakci na aktuální vývoj konfliktu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý prohlásil, že operace zaměřená na znovuootevření Hormuzského průlivu je „samostatným a odlišným“ projektem, který nespadá pod širší válečný konflikt s Íránem. Toto vyjádření je zatím nejvýraznějším veřejným připuštěním faktu, že se konflikt vyvinul daleko za svůj původní rámec.
Svět zůstává i nadále nechráněn před budoucími hrozbami rozsáhlých nákaz. Vyjednavačům se totiž nepodařilo včas dokončit klíčovou dohodu o sdílení informací o patogenech, testech a vakcínách, což vyvolává vážné obavy mezi předními zdravotnickými experty.
Moskva se v úterý probudila do atmosféry připomínající spíše stav obležení než přípravy na největší národní oslavy. Ruské úřady v rámci zpřísněných bezpečnostních opatření před čtvrteční přehlídkou ke Dni vítězství dočasně uzavřely všechna čtyři hlavní letiště a v metropoli plošně vypnuly mobilní internet. Kroky Kremlu reagují na vzrůstající obavy z ukrajinských dronů, které v poslední době opakovaně pronikly i přes hustou protivzdušnou obranu hlavního města.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj spor s papežem Lvem XIV., když ho obvinil z „ohrožování mnoha katolíků“. Důvodem je papežův postoj k íránskému konfliktu. Trump v rozhovoru pro konzervativní rozhlasovou síť Salem News prohlásil, že pontifikovi zřejmě nevadí představa Íránu disponujícího jadernými zbraněmi, což považuje za nepřijatelné.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v úterý zveřejnil výroční zprávu, která poukazuje na rostoucí počet případů překročení povolených limitů pesticidů u vybraných plodin. Ačkoliv 99 % vzorků z evropské produkce stále splňuje zákonné normy, u dovážených potravin je míra pochybení až třikrát vyšší. Tento trend pravděpodobně znovu rozvíří debatu o nespravedlivé konkurenci, se kterou se potýkají evropští zemědělci.
Představitelé amerického Pentagonu i přes pokračující střety v Hormuzském průlivu ujišťují, že dohoda o příměří z 8. dubna nadále platí. Ministr obrany Pete Hegseth a generál Dan Caine na společném brífinku uvedli, že íránské provokace zatím nedosáhly intenzity, která by vyžadovala návrat k plnohodnotné válce. Hegseth označil chování Teheránu za „mezinárodní vydírání“, ovšem zdůraznil, že nová americká iniciativa Projekt Svoboda úspěšně zajišťuje průjezd obchodních lodí a dokazuje neschopnost Íránu oblast zcela ovládnout.
Křehké příměří v Perském zálivu, které trvá teprve čtyři týdny, začíná pod náporem obnoveného napětí mezi Spojenými státy a Íránem vykazovat vážné trhliny. Podle webu BBC se region ocitá v nebezpečném bodě, kdy hrozí, že jediný chybný výpočet nebo špatně pochopený záměr spustí návrat k totální válce. Strategický Hormuzský průliv se stal ústředním bodem této krize a diplomatická jednání v Pákistánu zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek.
Když byl 8. května 2025 zvolen Robert Prevost novou hlavou katolické církve, přijal jméno Lev XIV. a zástupy na Svatopetrském náměstí pozdravil Kristovými slovy: „Pokoj vám.“ Právě mír a lidská důstojnost se staly ústředními pilíři pontifikátu historicky prvního amerického papeže, který nyní završuje svůj první rok v úřadu.
Současná geopolitická situace a opakující se střety mezi Donaldem Trumpem a evropskými lídry nutí Evropu k dříve nepředstavitelné úvaze: jak zajistit vlastní bezpečnost s výrazně menším přispěním Spojených států. Ačkoliv USA zůstávají členem NATO, jejich nynější postoj, zahrnující snižování počtu vojáků a oslabování politických závazků, vyžaduje od evropských spojenců zásadní přehodnocení obranné architektury kontinentu.
Německo čelí vážnému problému ve své obranné strategii poté, co americký prezident Donald Trump rozhodl o stažení tisíců vojáků ze země. Tento krok fakticky pohřbil dřívější plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu na německém území. Berlín se spoléhal na to, že tyto zbraně budou klíčovým prvkem odstrašování Ruska, nyní se však zdá, že slibované posily nedorazí.
Prezident Donald Trump představil ve svém návrhu rozpočtu na rok 2027 ambiciózní plán na obnovu americké námořní dominance, který označuje jako „Zlatou flotilu“. Tato iniciativa zahrnuje rekordní investici ve výši 65,7 miliardy dolarů určenou výhradně na stavbu lodí, což představuje největší nárůst od dob druhé světové války a studené války. Cílem je vybudovat celkem 34 nových plavidel, včetně 18 bojových a 16 podpůrných lodí, mezi nimiž figurují ponorky tříd Virginia a Columbia či torpédoborce.