Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ještě v sobotu v noci přitom Stevens opakovaně ujišťovala své spojence a kolegy, že za demokratickým kandidátem Abdul-Sayedem pevně stojí, a jakékoliv spekulace o změně názoru odmítala. Její primární rival z těsných srpnových primárek El-Sayed se v předvolební kampani potýkal s napětím uvnitř strany kvůli svým silným výhradám vůči izraelské politice a odmítání zahraniční pomoci Izraeli. Přestože průzkumy veřejného mínění přisuzovaly El-Sayedovi náskok a silnou podporu demokratických voličů, vztahy mezi oběma tábory zůstávaly od skončení primárek hluboce narušené.
Napětí eskalovalo poté, co se objevila kontroverzní předvolební reklama spojující vysoké životní náklady v USA s americkou vojenskou pomocí Izraeli. Ačkoliv se El-Sayed od inzerátu distancoval, Stevens požadovala jeho jednoznačné odsouzení a současně kritizovala jeho dřívější spojenectví s kontroverzním živým vysílačem Hasanem Pikerem. Situace se vyhrotila, když jí El-Sayedův volební tým doporučil vynechat závěrečné předvolební akce, což Stevens vedlo k rozhodnutí ukončit podporu a veřejně přejít na stranu republikána.
Reakce vedení Demokratické strany na sebe nenechaly dlouho čekat a byly mimořádně ostré. Lídři jako senátor Chuck Schumer označili její krok za zradu, zatímco bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi odsoudila její podporu republikánského kandidáta. Demokratičtí představitelé se sice navenek semkli kolem El-Sayeda, ale v soukromí připouštěli, že k eskalaci krize přispěla i neochota obou stran k vzájemnému kompromisu.
El-Sayedova kampaň prošla po incidentu vlnou solidarity, během níž kandidát získal na darech přes jeden milion dolarů za pouhých několik hodin. Finanční podpora tak ukázala schopnost mobilizovat voliče v závěrečné fázi kampaně, která rozhoduje o rozložení sil v Kongresu. Republikánský kandidát Mike Rogers naopak přivítal podporu od odcházející kongresmanky jako potvrzení rostoucí nespokojenosti uvnitř demokratické koalice.
Osobní spory mezi Stevensovou a El-Sayedem pramenily již z primárek, v nichž Stevens silně spoléhala na podporu organizací spojených s lobbyingem za Izrael, zatímco El-Sayed ostře kritizoval vliv peněz v politice. Kritici v řadách demokratů poukazovali také na vliv nového partnera Stevensové, který otevřeně kritizoval El-Sayeda kvůli obavám o bezpečnost židovské komunity. Rodina a blízcí přátelé však odmítli, že by za rozhodnutím stál někdo jiný než samotná kongresmanka.
Kontroverze kolem El-Sayedovy rétoriky vůči Izraeli a jeho dřívějších vystoupení mezitím prohloubily obavy mezi židovskými voliči v Michiganu. Představitelé židovských organizací vyjadřovali znepokojení nad slovníkem používaným v průběhu kampaně, což nahrávalo republikánským snahám o získání části těchto voličů. Republikánský kandidát Mike Rogers v této souvislosti vyjádřil přesvědčení, že může v den voleb získat značnou část podpory židovské komunity.
Politická roztržka měla okamžitý dopad i na samotný pracovní tým kongresmanky Stevensové, z něhož většina spolupracovníků protestně odstoupila poté, co se o jejím obratu dozvěděla z médií. Předseda michiganské demokratické strany navíc oznámil, že Stevens již není členkou strany a v budoucnu jí ani nebude. Tyto vnitřní odchody personálu podtrhly hloubku příkopů, které v michiganské politice vznikly.
Zatímco demokratičtí představitelé nešetřili ostrou kritikou, na straně republikánů sklízela Stevens za svůj postoj uznání. Prezident Donald Trump ocenil její krok na sociálních sítích jako projev velké loajality k obyvatelům státu Michigan. Republikánská kampaň se snažila maximálně vytěžit rozkol v řadách soupeřů a poukázat na nestabilitu uvnitř demokratického tábora těsně před otevřením volebních místností.
Předvolební situace v Michiganu tak v posledních dnech před otevřením volebních místností vyústila v nevídanou politickou krizi, která překonala hranice běžného stranického boje. Obě strany napínaly síly k mobilizaci svých voličských táborů, přičemž výsledek tohoto těsného souboje měl rozhodnout nejen o osudu obou kandidátů, ale také o budoucí většině v americkém Senátu. Voliči v Michiganu tak stáli před rozhodnutím, které mohlo zásadně ovlivnit politické směřování celé země v závěru Trumpova mandátu.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.
Meteorologové nejsou překvapeni, protože to očekávali. Nejvyšší české hory se v posledních hodinách zbarvily doběla, protože je pokryl nový sníh. Na jednom z nejvyšších vrcholů u nás leží 15 centimetrů sněhu.
Premiér Andrej Babiš představil další možnou podobu financování České televize a Českého rozhlasu. Koncesionářské poplatky by podle něj mohly být dobrovolné, stát by však oběma institucím garantoval určitou částku. Peníze by přitom neměly pocházet přímo ze státního rozpočtu. Premiér současně hovoří o inspiraci skandinávským modelem. Z ekonomického hlediska však jeho návrh vyvolává zásadní otázku: pokud občané nebudou muset platit, a přesto má být financování garantované, odkud se chybějící miliardy vezmou?