Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Země se od předindustruálního období oteplila již o jeden celá tři desetiny stupně Celsia a nedostatečná snaha o snížení emisí skleníkových plynů činí dočasné překročení limitu prakticky nevyhnutelným. Současné politické směřování přitom naznačuje, že vrcholné oteplení by mohlo dosáhnout až téměř tří stupňů. Vědci proto vyzývají k aktivnímu odstraňování uhlíku z atmosféry, aby se dlouhodobé oteplení podařilo do roku 2150 snížit pod jeden stupeň.
Zpráva, kterou u příležitosti klimatické konference COP31 v Turecku připravilo osm desítek vědců z Mezinárodní iniciativy pro kryosféru a Programu OSN pro životní prostředí, dokumentuje zrychlující se tání ledovců. Ztráta zmrzlé vody a sněhu vyvrací mylné představy o tom, že překročení teplotního cíle by bylo zvládnutelné bez vážných následků. Mezi nejzávažnější dopady patří tání permafrostu, narušení oceánské cirkulace a rozsáhlé okyselování moří.
Hlavní autor studie a glaciolog James Kirkham uvedl, že kryosféra představuje jednu z nejcitlivějších součástí klimatického systému celé planety. Jako příklad nedávných katastrof zmínil smrtící lavinu ledu a hornin na čínsko-nepálské hranici, která si vyžádala tisíce lidských životů. Dodal také, že Švýcarsko ztratilo za poslední čtyři roky pětinu svého ledovcového ledu a tisíce dalších ledovců po celém světě mohou v příštím desetiletí zcela zaniknout.
Ledovcové příkrovy pokrývající Grónsko a Antarktidu dnes tají přibližně šestkrát rychleji než v devadesátých letech dvacátého století. Vědci varují, že tyto masy budou pokračovat v úbytku ledu i v případě, že by byl teplotní nadpomer krátkodobý a oteplení se vrátilo na úroveň půldruhého stupně. Bezpečná dlouhodobá hranice pro polární ledové příkrovy se přitom nachází mnohem blíže jednomu stupni globálního oteplování.
Podle závěrů studie by současné politické směřování vedoucí k oteplení o dva celá osm desetin stupně zredukovalo hmotu ledovců v Severní Americe, Alpách, na Islandu a ve Skandinávii pod deset procent původního objemu. Pokud by se oteplení podařilo udržet na hranici půldruhého stupně, zachovalo by se zhruba dvacet až třicet pět procent hmotnosti. V hindukúšských Himálajích, odkud čerpá pitnou vodu čtvrtina lidstva, by při současných trendech zbyla pouhá čtyřicet jedna procenta ledu.
Mnoho škod na zmrzlých oblastech planety bude trvalých, a to i v případě, že by se globální teploty podařilo úspěšně snížit na původní úroveň. Tání ledovců bude nadále vyvolávat vzestup hladiny moří a ohrožovat stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech. Odborníci zdůrazňují, že většina těchto systémů bude po překročení kritických bodů potřebovat k obnově staletí nebo dokonce tisíciletí.
Britský vědec Bill Hare poukázal na to, že tání ledovců, zvyšování hladin oceánů a okyselování polárních vod jsou na lidské časové škále nevratné jevy. Každý vládní představitel či manažer fosilního průmyslu, který se podílel na oslabování klimatických opatření, nese odpovědnost za zásadní poškození životního prostředí. Rychlost změn v polárních oblastech již totiž překonává limity přirozené adaptace celé společnosti.
Zveřejněná zpráva tak vysílá jasný varovný signál zástupcům vlád shromážděným na klimatickém summitu v Turecku. Odborníci shodně apelují na nutnost okamžitého a razantního snížení emisí skleníkových plynů namísto spoléhání na budoucí odstraňování uhlíku. Pouze včasná a důrazná opatření mohou zabránit nejhorším dopadům tání zemské kryosféry.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.
Demokratická kongresmanka Haley Stevens šokovala americkou politickou scénu, když v neděli 1. listopadu 2026 oznámila podporu republikánskému kandidátovi do Senátu Miku Rogersovi v klíčovém souboji v Michiganu. Její nečekaný krok, který učinila po boku Rogerse v detroitském kostele, přišel pouhé dny před volbami a okamžitě vyvolal hlubokou krizi v řadách Demokratické strany. Tento zvrat může zásadně ovlivnit nejen samotný senátní souboj, ale také to, která strana získá většinovou kontrolu nad Senátem v závěru mandátu prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské úřady zadržely mladistvého ruského občana, který údajně plánoval teroristický útok na významné moskevské muzeum. K tomuto zásahu došlo poté, co ruská Federální bezpečnostní služba obdržela varovné informace od amerických bezpečnostních složek. Samotná FSB následně veřejně vyjádřila americké straně poděkování za poskytnuté zpravodajské poznatky.
Blízký východ se ocitá ve velkém napětí a v celém regionu rostou obavy, že by po nadcházejících amerických volbách v polovině mandátu mohla znovu vypuknout válka mezi Spojenými státy a Íránem. Nedostatek transparentnosti ze strany Washingtonu a ostrá rétorika z Teheránu zanechaly obyvatele v hluboké nejistotě a zmatku. Konflikt, který začal v únoru společnými útoky USA a Izraele na Írán, vstoupil do svého osmého měsíce a obě strany zůstávají v patové situaci bez zjevného diplomatického či vojenského posunu.
V Demokratické republice Kongo, která je epicentrem probíhající epidemie eboly v Africe, se již potvrdilo přes 10 tisíc případů onemocnění. Informovala o tom americká stanice NBC. Nákaza se nadále šíří nejrychleji v historii, přibývá také obětí.
Listopad se hlásí o slovo v celé své síle a první ryze listopadový týden přináší do našich životů podzimní zklidnění i nové příležitosti k růstu. Podívejte se, co si pro vás hvězdy připravily na nadcházejících sedm dní podle vašeho znamení zvěrokruhu.
Britská policejní inspekce bude vyšetřovat, jak Metropolitní policie nakládala s dopisem obsahujícím obvinění vůči Thomasi Markleovi, otci vévodkyně Meghan. Informovala o tom britská stanice BBC. Dopis se před lety dostal i přímo do rukou manželky prince Harryho.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce mít zakoupené rakety Patriot k dispozici již v zimě, aby zbraně pomohly ochránit zemi před ruskými útoky. Zelenskyj dokonce navrhl spojencům řešení. Podle jeho slov by měly uvolnit již vyrobené rakety ze svých skladů.
Až odzvoní probíhajícímu víkendu, začne první ryze listopadový týden. Bude tak dobré vědět, jaké počasí nabídnou následující dny. Připravte se na noční mrazy, mrznoucí mlhy či sněžení na horách. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Papež Lev XIV. je historicky prvním papežem, který hlasoval v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Oznámil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News.
Bílý dům má připravovat obnovení útoků proti Íránu. Uvedla to americká zpravodajská stanice MSNOW, která se odvolává na zdroje z arabských zemí Perského zálivu. Washington už měl jejich představitele informovat o svých plánech.