Zelenskyj obvinil Rusko z jaderného terorismu

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 26. dubna 2026 15:27
Sdílej:

Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.

Prezident v příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že minulý rok jeden z nepřátelských dronů dokonce zasáhl ochranný kryt černobylského reaktoru. Zelenskyj proto apeluje na mezinárodní společenství, aby podobné bezohledné útoky nedopustilo a donutilo Rusko k jejich okamžitému ukončení. Samotnou připomínku tragédie z roku 1986, která navždy změnila vnímání jaderné energie, symbolicky doprovodily obřady ve městě Slavutyč, kde lidé v ochranných oblecích pokládali svíčky k památníku obětí.

Výbuch v Černobylu před čtyřmi dekádami zůstává nejhorším civilním jaderným neštěstím, jaké lidstvo zažilo. Tisíce lidí tehdy zaplatily životem za vystavení radiaci, ačkoliv přesný počet obětí zůstává předmětem diskusí. Do záchranných a likvidačních prací bylo zapojeno zhruba 600 tisíc takzvaných likvidátorů, kteří byli při odstraňování následků havárie vystaveni nebezpečně vysokým dávkám záření.

Odhady celkových ztrát na životech se výrazně liší v závislosti na zvolené metodice. Zatímco zpráva OSN z roku 2005 operuje s číslem čtyř tisíc potvrzených a pravděpodobných úmrtí ve třech nejvíce zasažených zemích, organizace Greenpeace přišla o rok později s odhadem, podle něhož si katastrofa vyžádala téměř 100 tisíc obětí. Tato čísla ilustrují rozsah dlouhodobých následků, které černobylská tragédie přinesla.

Obvinění z jaderného terorismu zaznělo v době, kdy Ukrajina čelí další vlně smrtících dronových útoků. Během uplynulé noci ruské síly odpálily více než stovku bezpilotních letounů, což je součást neutuchajícího ostřelování, které země zažívá téměř každou noc od vypuknutí konfliktu v roce 2022. Podle oficiálních údajů si tyto útoky vyžádaly tři lidské životy a způsobily zranění nejméně čtyřem dalším osobám.

V pohraniční Sumské oblasti zahynuli po útoku ruského dronu dva civilisté. Podle regionální vojenské správy zasáhl nepřítel civilní obyvatelstvo v komunitě Bilopillja, a to v blízkosti jedné z osad vzdálené méně než pět kilometrů od ruských hranic. Oběťmi se stali muži ve věku 48 a 72 let, kteří neměli šanci útoku uniknout.

Další oběť a čtyři zraněné si vyžádaly útoky v centrální a východní části země, konkrétně ve městě Dnipro, kde dělostřelecká a dronová palba poškodila obytné domy i vozidla. Ukrajinské letectvo v této souvislosti uvedlo, že Rusko celkem vypálilo 144 dronů, z nichž se protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat 124 kusů. Intenzita těchto útoků jen podtrhuje tíživou situaci, v níž se ukrajinské civilní obyvatelstvo nachází.

Nepokoje a útoky se nevyhnuly ani opačné straně, neboť představitelé ruských úřadů v Sevastopolu na anektovaném Krymu oznámili smrt jednoho muže. Ten měl zahynout ve vozidle během ukrajinského dronového náletu, který v přístavním městě poškodil několik domů a taneční školu. Podle ruských zdrojů bylo v této oblasti sestřeleno 43 dronů, což dokládá oboustrannou eskalaci bojů, která doprovázela i víkendové útoky v Dnipru trvající celých dvacet hodin.

Stalo se
Novinky
Vladimir Putin

Putin rozjel další soukromou válku. Odmítá zestárnout a zemřít

Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.

Počasí
Ilustrační foto

Dokáže AI ochránit svět před extrémním počasím?

Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.

Novinky
Ilustrační foto

Jak přežít noční zápasy mistrovství světa ve fotbale? Tady je pár rad, jak neusnout v práci

Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.

Novinky
Evropská unie

Evropská unie intenzivně hledá nové spojence. Jednoho objevila v Asii

Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.