Navzdory pátečnímu napětí v Bílém domě je Ukrajina stále připravena podepsat dohodu o nerostech se Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však zdůraznil, že tato dohoda musí být jen prvním krokem k zajištění širších bezpečnostních záruk pro jeho zemi. Na sociální síti X v sobotu vyjádřil, že v neděli se v Londýně setká s evropskými lídry, aby projednali další kroky v podpoře Ukrajiny.
Zelenskyjopět vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich podporu, zejména prezidentu Trumpovi, oběma stranám Kongresu a americkému národu. „Americká pomoc byla klíčová a pomohla nám přežít. To chci přiznat. Navzdory složitému dialogu zůstáváme strategickými partnery. Ale musíme k sobě být upřímní, abychom opravdu porozuměli našim společným cílům,“ napsal na sociální síti.
Podle Zelenského je podpora Trumpa pro Kyjev zásadní. „Chce ukončit válku, ale nikdo nechce mír víc než my. My jsme ti, kdo žijí válkou na Ukrajině. Je to boj za naši svobodu, za naše přežití. Mluvíme o spravedlivém a trvalém míru – svobodě, spravedlnosti a lidských právech pro každého. Příměří s Putinem nebude fungovat. Porušil ho pětadvacetkrát za posledních deset let. Jediným řešením je opravdový mír,“ zdůraznil.
Zelenskyj také potvrdil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostech, která by byla prvním krokem k bezpečnostním zárukám, ale zdůraznil, že to nestačí. „Příměří bez záruk je pro Ukrajinu nebezpečné. Bojujeme tři roky a ukrajinský národ potřebuje vědět, že je Amerika na naší straně,“ pokračoval.
„Rusové nás zabíjejí. Jsou nepřítelem, to je realita, které čelíme,“ řekl o Rusku. Přiznal, že Ukrajina bude mít bez americké pomoci těžké časy. „Ale nemůžeme ztratit vůli, svobodu, lidi. Nikdo nechce další vlnu okupace. Pokud nemůžeme být přijati do NATO, potřebujeme jinou jasnou strukturu bezpečnostních záruk od našich spojenců v USA,“ sdělil.
Zelenskyj uznal, že Evropa je připravena pomoci s financováním ukrajinské armády. „Válka jako taková je příliš dlouhá. Nemáme dostatek zbraní, abychom je úplně vytlačili. Chci, aby USA stály jasně na naší straně,“ dodal.
„Náš vztah s americkým prezidentem je víc než jen o dvou lídrech. Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy. Proto vždy začínám projevy vděčnosti od našeho národa k americkému národu. Jsme opravdu vděční. Chceme silné vztahy s Amerikou a doufáme, že se jich dočkáme,“ uzavřel.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.