Navzdory pátečnímu napětí v Bílém domě je Ukrajina stále připravena podepsat dohodu o nerostech se Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však zdůraznil, že tato dohoda musí být jen prvním krokem k zajištění širších bezpečnostních záruk pro jeho zemi. Na sociální síti X v sobotu vyjádřil, že v neděli se v Londýně setká s evropskými lídry, aby projednali další kroky v podpoře Ukrajiny.
Zelenskyjopět vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich podporu, zejména prezidentu Trumpovi, oběma stranám Kongresu a americkému národu. „Americká pomoc byla klíčová a pomohla nám přežít. To chci přiznat. Navzdory složitému dialogu zůstáváme strategickými partnery. Ale musíme k sobě být upřímní, abychom opravdu porozuměli našim společným cílům,“ napsal na sociální síti.
Podle Zelenského je podpora Trumpa pro Kyjev zásadní. „Chce ukončit válku, ale nikdo nechce mír víc než my. My jsme ti, kdo žijí válkou na Ukrajině. Je to boj za naši svobodu, za naše přežití. Mluvíme o spravedlivém a trvalém míru – svobodě, spravedlnosti a lidských právech pro každého. Příměří s Putinem nebude fungovat. Porušil ho pětadvacetkrát za posledních deset let. Jediným řešením je opravdový mír,“ zdůraznil.
Zelenskyj také potvrdil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostech, která by byla prvním krokem k bezpečnostním zárukám, ale zdůraznil, že to nestačí. „Příměří bez záruk je pro Ukrajinu nebezpečné. Bojujeme tři roky a ukrajinský národ potřebuje vědět, že je Amerika na naší straně,“ pokračoval.
„Rusové nás zabíjejí. Jsou nepřítelem, to je realita, které čelíme,“ řekl o Rusku. Přiznal, že Ukrajina bude mít bez americké pomoci těžké časy. „Ale nemůžeme ztratit vůli, svobodu, lidi. Nikdo nechce další vlnu okupace. Pokud nemůžeme být přijati do NATO, potřebujeme jinou jasnou strukturu bezpečnostních záruk od našich spojenců v USA,“ sdělil.
Zelenskyj uznal, že Evropa je připravena pomoci s financováním ukrajinské armády. „Válka jako taková je příliš dlouhá. Nemáme dostatek zbraní, abychom je úplně vytlačili. Chci, aby USA stály jasně na naší straně,“ dodal.
„Náš vztah s americkým prezidentem je víc než jen o dvou lídrech. Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy. Proto vždy začínám projevy vděčnosti od našeho národa k americkému národu. Jsme opravdu vděční. Chceme silné vztahy s Amerikou a doufáme, že se jich dočkáme,“ uzavřel.
V České republice byl potvrzen výskyt nebezpečného parazita svalovce (trichinella) u prasete divokého pocházejícího z Maďarska. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu (SVÚ) v Praze potvrdilo přítomnost larev trichinel u divočáka dovezeného do zvěřinového závodu v Karlovarském kraji. SVS při této příležitosti připomíná povinnost vyšetřovat všechnu ulovenou černou zvěř na přítomnost trichinel.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) přijal v Kramářově vile prezidenta Rumunska Nicușora Dana. Společně jednali o rozvoji hospodářské spolupráce, energetické bezpečnosti, spolupráci v obranném průmyslu, posilování konkurenceschopnosti Evropské unie i o přípravě budoucího víceletého finančního rámce EU.
David Pastrňák působí v zámořské NHL již pěkných pár let, přesto bude sezóna, která se rozběhla během uplynulé noci, něčím výjimečná. Hvězdný útočník je totiž nově dalším Čechem, jemuž v Severní Americe svěřili roli kapitána.
Česko je v posledních letech pravidelným účastníkem Eurovize, kterou vysílá Česká televize. Podle nejnovějších informací je ale pokračování spolupráce mezi soutěží a tuzemskou veřejnoprávní televizí vážně ohroženo. Dokonce už mělo padnout zásadní rozhodnutí.
Česko v pátek zaskočila zpráva, že prezident Petr Pavel se příští týden nezúčastní hlasování ve volbách, protože bude stále na soukromé cestě v zahraničí. Hlava státu již čelí kritice. Do Pavla se opřel jeden z poslanců vládního hnutí ANO, který zmínil příklad Zdeňka Pohlreicha.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) narychlo mění svůj sobotní program. Může za to jeho zdravotní stav. Politik se rozhodl omluvit z dnešního pietního aktu, večer chce nicméně odcestovat do zahraničí.
Rusové pokračují v útocích na kyjevské mosty, na které se zaměřili v posledních dnech. Za poslední tři dny byly zasaženy dva mosty v ukrajinské metropoli. Moskva tak dále zintenzivňuje útoky na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Vývoj na evropském dluhopisovém trhu v posledních dvanácti měsících nepotvrzuje představu, že by investoři české veřejné finance vnímali jako směřující k jakémusi „dluhovému armagedonu“. Přes politicky značně vyhrocenou debatu o tuzemském zadlužování se totiž náklady dlouhodobého financování českého státu v posledních dvanácti měsících vyvíjely nápadně podobně, prakticky shodně, jako v případě Dánska, které momentálně vykazuje celkově nejzdravější veřejné finance ze zemí Evropské unie.
Jak bude v České republice vypadat krajina, do které se vrací polní ptáci nebo opylovači, přirozené propojení řek a území, kde se může rozlévat voda, stejně jako zemědělská půda i lesy, které lépe zadržují vodu a odolávají suchu nebo území měst a obcí s vyšším podílem zeleně, to všechno přináší první návrh Národního plánu na obnovu přírody.
Jeden z velkých českých hudebních festivalů již nebude pokračovat. Metronome v příštím roce do Prahy žádné hvězdy světové hudební scény nepřiveze. Důvodů konce je několik, uvedli organizátoři v prohlášení, kterým oznámili své rozhodnutí.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.