Navzdory pátečnímu napětí v Bílém domě je Ukrajina stále připravena podepsat dohodu o nerostech se Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však zdůraznil, že tato dohoda musí být jen prvním krokem k zajištění širších bezpečnostních záruk pro jeho zemi. Na sociální síti X v sobotu vyjádřil, že v neděli se v Londýně setká s evropskými lídry, aby projednali další kroky v podpoře Ukrajiny.
Zelenskyjopět vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich podporu, zejména prezidentu Trumpovi, oběma stranám Kongresu a americkému národu. „Americká pomoc byla klíčová a pomohla nám přežít. To chci přiznat. Navzdory složitému dialogu zůstáváme strategickými partnery. Ale musíme k sobě být upřímní, abychom opravdu porozuměli našim společným cílům,“ napsal na sociální síti.
Podle Zelenského je podpora Trumpa pro Kyjev zásadní. „Chce ukončit válku, ale nikdo nechce mír víc než my. My jsme ti, kdo žijí válkou na Ukrajině. Je to boj za naši svobodu, za naše přežití. Mluvíme o spravedlivém a trvalém míru – svobodě, spravedlnosti a lidských právech pro každého. Příměří s Putinem nebude fungovat. Porušil ho pětadvacetkrát za posledních deset let. Jediným řešením je opravdový mír,“ zdůraznil.
Zelenskyj také potvrdil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostech, která by byla prvním krokem k bezpečnostním zárukám, ale zdůraznil, že to nestačí. „Příměří bez záruk je pro Ukrajinu nebezpečné. Bojujeme tři roky a ukrajinský národ potřebuje vědět, že je Amerika na naší straně,“ pokračoval.
„Rusové nás zabíjejí. Jsou nepřítelem, to je realita, které čelíme,“ řekl o Rusku. Přiznal, že Ukrajina bude mít bez americké pomoci těžké časy. „Ale nemůžeme ztratit vůli, svobodu, lidi. Nikdo nechce další vlnu okupace. Pokud nemůžeme být přijati do NATO, potřebujeme jinou jasnou strukturu bezpečnostních záruk od našich spojenců v USA,“ sdělil.
Zelenskyj uznal, že Evropa je připravena pomoci s financováním ukrajinské armády. „Válka jako taková je příliš dlouhá. Nemáme dostatek zbraní, abychom je úplně vytlačili. Chci, aby USA stály jasně na naší straně,“ dodal.
„Náš vztah s americkým prezidentem je víc než jen o dvou lídrech. Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy. Proto vždy začínám projevy vděčnosti od našeho národa k americkému národu. Jsme opravdu vděční. Chceme silné vztahy s Amerikou a doufáme, že se jich dočkáme,“ uzavřel.
Strategická role Spojených států v oblasti Perského zálivu prochází zásadní proměnou. Prezident Donald Trump ve svém projevu z 1. dubna 2026 potvrdil, že Washington se již nehodlá ujímat hlavní role při znovuotevření Hormuzského průlivu. Namísto toho hodlá přenést odpovědnost na bedra Evropy a arabských států Perského zálivu, přestože strukturální rizika v regionu zůstávají i nadále extrémně vysoká.
Současná krize identity, kterou prochází Severoatlantická aliance, vyvolává v Evropě značné obavy, avšak Kyjev se na situaci dívá s překvapivou dávkou optimismu. Zatímco americký prezident Donald Trump otevřeně zvažuje stažení Spojených států z organizace, ukrajinská velvyslankyně při NATO Aljona Getmančuková věří, že tento rozkol může být paradoxně impulsem k nezbytné transformaci. Místo o kolapsu raději hovoří o „znovuzrození“ aliance.
Americký prezident Donald Trump dnes prostřednictvím sociálních sítí adresoval íránským představitelům ostrou varovnou zprávu, v níž zdůraznil, že čas na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu se neúprosně krátí. Podle jeho slov zbývají Íránu poslední hodiny na to, aby ukončil blokádu této klíčové námořní cesty.
Americký prezident Donald Trump přišel s kontroverzním plánem na obnovu jedné z nejslavnějších věznic světa. Ve svém novém návrhu rozpočtu žádá o 152 milionů dolarů, které by měly pokrýt náklady na první rok prací spojených s přestavbou a znovuotevřením Alcatrazu. Cílem je přeměnit tuto historickou památku zpět na přísně střežené nápravné zařízení pro ty nejnebezpečnější zločince.
Pobřežní stanice provozované Scrippsovým oceánografickým institutem, které měří teplotu vody podél kalifornského pobřeží již více než století, vysílají v posledních měsících varovné signály. Naměřené hodnoty u jižní Kalifornie dosahují rekordních maxim, což mezi vědci vyvolává vážné obavy z příchodu dlouhodobé mořské vlny veder.
Francie se připravuje na zásadní posílení své obranyschopnosti. Podle návrhu nového zákona o vojenském plánování, který má k dispozici redakce Politico, hodlá Paříž do roku 2030 navýšit své zásoby raket a bezpilotních letounů až o 400 procent. Tento ambiciózní krok je přímou reakcí na zkušenosti z probíhajících konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě, které ukázaly, jak extrémně rychle se moderní munice v intenzivní válce spotřebovává.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Měsíc trvající válečný konflikt v Íránu začíná mít na světové hospodářství mnohem hlubší dopad než jen v podobě drahého benzinu. Omezení dodávek ropy a zemního plynu přes strategický Hormuzský průliv, kudy protéká pětina světové produkce, odstartovalo řetězovou reakci. Nedostatek ropy se totiž rychle mění v kritický nedostatek téměř všeho – od obalů na potraviny přes oblečení až po zdravotnický materiál.
Nápad obejít strategicky citlivý Hormuzský průliv pomocí nové vodní cesty vyhloubené jadernými náložemi může znít jako ztřeštěný scénář ze sci-fi filmu, ale v historii americké vědy a politiky má reálné základy. Nedávno tuto kontroverzní myšlenku oživil bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich, čímž vyvolal vlnu údivu i posměchu. Historie nám však podle expertů ukazuje, že v 60. letech minulého století brala americká vláda takové projekty naprosto vážně.
Tchaj-wan v reakci na rostoucí vojenskou agresi ze strany Číny výrazně posiluje svou obranu. Ostrovní stát navýšil výdaje na armádu, prodloužil povinnou vojenskou službu a zmodernizoval bojová cvičení, čímž dává jasně najevo odhodlání čelit případné invazi. Navzdory těmto oficiálním přípravám však část obyvatel volí jinou strategii a v tichosti připravuje únikové plány pro případ nejhoršího scénáře.
Analýza dat z Institutu pro studium války, kterou provedla agentura AFP, ukazuje, že ruská armáda zaznamenala v březnu na ukrajinské frontě téměř nulové územní zisky. K takové situaci došlo poprvé za poslední dva a půl roku. Postup ruských vojsk se zpomaluje již od konce roku 2025, což je dáváno do souvislosti s lokálními ukrajinskými průlomy v jihovýchodní části země.
Máte ve zvyku naslouchat meteorologům, nebo jim spíš nevěříte? Ať to máte jakkoliv, experti přicházejí před nadcházející velikonoční nedělí s vážně míněným doporučením. Existuje totiž důvod, proč byste si ji měli užít.