Navzdory pátečnímu napětí v Bílém domě je Ukrajina stále připravena podepsat dohodu o nerostech se Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však zdůraznil, že tato dohoda musí být jen prvním krokem k zajištění širších bezpečnostních záruk pro jeho zemi. Na sociální síti X v sobotu vyjádřil, že v neděli se v Londýně setká s evropskými lídry, aby projednali další kroky v podpoře Ukrajiny.
Zelenskyjopět vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich podporu, zejména prezidentu Trumpovi, oběma stranám Kongresu a americkému národu. „Americká pomoc byla klíčová a pomohla nám přežít. To chci přiznat. Navzdory složitému dialogu zůstáváme strategickými partnery. Ale musíme k sobě být upřímní, abychom opravdu porozuměli našim společným cílům,“ napsal na sociální síti.
Podle Zelenského je podpora Trumpa pro Kyjev zásadní. „Chce ukončit válku, ale nikdo nechce mír víc než my. My jsme ti, kdo žijí válkou na Ukrajině. Je to boj za naši svobodu, za naše přežití. Mluvíme o spravedlivém a trvalém míru – svobodě, spravedlnosti a lidských právech pro každého. Příměří s Putinem nebude fungovat. Porušil ho pětadvacetkrát za posledních deset let. Jediným řešením je opravdový mír,“ zdůraznil.
Zelenskyj také potvrdil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostech, která by byla prvním krokem k bezpečnostním zárukám, ale zdůraznil, že to nestačí. „Příměří bez záruk je pro Ukrajinu nebezpečné. Bojujeme tři roky a ukrajinský národ potřebuje vědět, že je Amerika na naší straně,“ pokračoval.
„Rusové nás zabíjejí. Jsou nepřítelem, to je realita, které čelíme,“ řekl o Rusku. Přiznal, že Ukrajina bude mít bez americké pomoci těžké časy. „Ale nemůžeme ztratit vůli, svobodu, lidi. Nikdo nechce další vlnu okupace. Pokud nemůžeme být přijati do NATO, potřebujeme jinou jasnou strukturu bezpečnostních záruk od našich spojenců v USA,“ sdělil.
Zelenskyj uznal, že Evropa je připravena pomoci s financováním ukrajinské armády. „Válka jako taková je příliš dlouhá. Nemáme dostatek zbraní, abychom je úplně vytlačili. Chci, aby USA stály jasně na naší straně,“ dodal.
„Náš vztah s americkým prezidentem je víc než jen o dvou lídrech. Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy. Proto vždy začínám projevy vděčnosti od našeho národa k americkému národu. Jsme opravdu vděční. Chceme silné vztahy s Amerikou a doufáme, že se jich dočkáme,“ uzavřel.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.