Navzdory pátečnímu napětí v Bílém domě je Ukrajina stále připravena podepsat dohodu o nerostech se Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však zdůraznil, že tato dohoda musí být jen prvním krokem k zajištění širších bezpečnostních záruk pro jeho zemi. Na sociální síti X v sobotu vyjádřil, že v neděli se v Londýně setká s evropskými lídry, aby projednali další kroky v podpoře Ukrajiny.
Zelenskyjopět vyjádřil vděk Spojeným státům za jejich podporu, zejména prezidentu Trumpovi, oběma stranám Kongresu a americkému národu. „Americká pomoc byla klíčová a pomohla nám přežít. To chci přiznat. Navzdory složitému dialogu zůstáváme strategickými partnery. Ale musíme k sobě být upřímní, abychom opravdu porozuměli našim společným cílům,“ napsal na sociální síti.
Podle Zelenského je podpora Trumpa pro Kyjev zásadní. „Chce ukončit válku, ale nikdo nechce mír víc než my. My jsme ti, kdo žijí válkou na Ukrajině. Je to boj za naši svobodu, za naše přežití. Mluvíme o spravedlivém a trvalém míru – svobodě, spravedlnosti a lidských právech pro každého. Příměří s Putinem nebude fungovat. Porušil ho pětadvacetkrát za posledních deset let. Jediným řešením je opravdový mír,“ zdůraznil.
Zelenskyj také potvrdil, že Ukrajina je připravena podepsat dohodu o nerostech, která by byla prvním krokem k bezpečnostním zárukám, ale zdůraznil, že to nestačí. „Příměří bez záruk je pro Ukrajinu nebezpečné. Bojujeme tři roky a ukrajinský národ potřebuje vědět, že je Amerika na naší straně,“ pokračoval.
„Rusové nás zabíjejí. Jsou nepřítelem, to je realita, které čelíme,“ řekl o Rusku. Přiznal, že Ukrajina bude mít bez americké pomoci těžké časy. „Ale nemůžeme ztratit vůli, svobodu, lidi. Nikdo nechce další vlnu okupace. Pokud nemůžeme být přijati do NATO, potřebujeme jinou jasnou strukturu bezpečnostních záruk od našich spojenců v USA,“ sdělil.
Zelenskyj uznal, že Evropa je připravena pomoci s financováním ukrajinské armády. „Válka jako taková je příliš dlouhá. Nemáme dostatek zbraní, abychom je úplně vytlačili. Chci, aby USA stály jasně na naší straně,“ dodal.
„Náš vztah s americkým prezidentem je víc než jen o dvou lídrech. Je to historické a pevné pouto mezi našimi národy. Proto vždy začínám projevy vděčnosti od našeho národa k americkému národu. Jsme opravdu vděční. Chceme silné vztahy s Amerikou a doufáme, že se jich dočkáme,“ uzavřel.
Před blížícími se volbami do amerického Kongresu v polovině prezidentského období (midterms) se objevila jedna kuriózní, ale pro Donalda Trumpa vlastně pozitivní zpráva: u Američanů je stále oblíbenější než švábi. Analýza založená na průzkumech veřejného mínění ukazuje, že ačkoliv prezidentova popularita není zrovna vysoká, v porovnání s některými druhy hmyzu si vede o něco lépe.
Ruská armáda směřuje k tomu, že do příštího úterý, kdy válka na Ukrajině vstoupí do svého pátého roku, ztratí celkem 1,3 milionu mužů. Přestože ruské síly nadále utrpí na bojišti těžké ztráty každý den, současné tempo opotřebování je o něco nižší než během intenzivních bojů na konci roku 2025. Podle odhadů se celkový počet mrtvých a zraněných na ruské straně blíží hranici 1,3 milionu, jak se blíží výročí invaze připadající na 24. února.
Nejnovější kolo mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které se za zprostředkování Spojených států konalo v Ženevě, skončilo ve středu bez výraznějšího průlomu. Jednání byla uzavřena v době, kdy se konflikt, jenž příští týden vstoupí do svého pátého roku, stále nerozhodně vleče na bojištích.
Vatikán se nebude podílet na činnosti „Rady míru“, kterou založil americký prezident Donald Trump. V úterý to potvrdil nejvyšší diplomat Svatého stolce s tím, že řešení krizových situací by mělo zůstat především v kompetenci Organizace spojených národů. Tato rada, v jejímž čele stojí s časově neomezeným mandátem sám Trump, měla původně dohlížet na obnovu Gazy, ale její ambice se rozšířily na úroveň globálního mírotvorného orgánu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil podporu návrhu na zákaz sociálních sítí pro děti. Učinil tak před klíčovou debatou vládních politiků, která má začít tento pátek. V Německu i v dalších evropských zemích sílí hlasy volající po přísnější ochraně duševního a fyzického zdraví nezletilých v digitálním prostředí.
Spojené státy se pod vedením Trumpovy administrativy proměnily v místo, které mnozí zahraniční turisté vnímají jako nehostinné a nebezpečné. Podle aktuálního průzkumu deníku Independent plánuje celých 80 % respondentů zemi v nejbližší době nenavštívit, zatímco pro cestu do USA se rozhodlo jen 11 % dotázaných. Mezi cestovateli, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje zhruba každý sedmý její zrušení kvůli obavám z aktuálního vývoje.
Čínský prezident Si Ťin-pching se nezvykle přímo vyjádřil k rozsáhlým čistkám, které v poslední době zasáhly nejvyšší patra armádního velení. Mezi odvolanými špičkovými důstojníky se v lednu objevil i generál Čang Jou-sia, který byl dlouho pokládán za prezidentova klíčového vojenského spojence. Oficiálním důvodem jeho konce bylo „vážné porušení disciplíny“, což je v tamním prostředí termín běžně používaný pro korupční jednání.
Více než tucet neziskových organizací zaměřených na zdraví a ochranu životního prostředí podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Předmětem sporu je zrušení právního rozhodnutí, které tvoří základ federálních regulací v oblasti klimatu v USA. Žaloba podaná u obvodního soudu ve Washingtonu DC napadá zrušení takzvaného „potvrzení o ohrožení“ (endangerment finding).
Dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti odhalují, že se odsouzený sexuální delikvent Jeffrey Epstein intenzivně snažil vybudovat vazby na ruskou politickou elitu. Spisy naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o schůzku s prezidentem Vladimirem Putinem. Dokumenty rovněž podrobně popisují jeho cesty do Ruska a snahy o nábor mladých žen prostřednictvím vysoce postavených zprostředkovatelů.
Evropská unie se rozhodla pro diplomatický bojkot zahajovacího ceremoniálu nadcházejících paralympijských her. Důvodem je nesouhlas s krokem Mezinárodního paralympijského výboru (IPC), který povolil sportovcům z Ruska a Běloruska startovat pod národními symboly. Eurokomisař pro sport Glenn Micallef označil toto rozhodnutí za zcela nepřijatelné a oznámil, že se slavnostního zahájení nezúčastní.
Nad Caracasem se v lednu rozzářily stovky dronů, které na noční obloze vykreslily siluety Nicoláse Madura a jeho manželky Cilie Flores. Světelný vzkaz „lid vás žádá zpět“ byl zoufalým voláním stoupenců režimu poté, co americké speciální síly 3. ledna během bleskové operace „Absolute Resolve“ zadržely sesazeného prezidenta i s chotí a přepravily je do newyorské vazební věznice. Venezuela se tak ocitla v politickém vzduchoprázdnu, které se nyní snaží zaplnit úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová.
Více než 80 členských států OSN v úterý společně odsoudilo rozšiřující se izraelskou kontrolu nad Západním břehem Jordánu. Ve svém prohlášení země varovaly, že tyto kroky mohou fakticky znamenat anexi palestinského území. Signatáři označili jednostranná opatření za porušení mezinárodního práva a vyzvali Izrael k jejich okamžitému zrušení.