V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Před válkou pracovala Šynkar jako kadeřnice. Teď je jednou z 80 organizací v terénu, které se věnují odminování Ukrajiny. Pracuje pro britskou charitativní organizaci Halo Trust. Spolu s kolegy například odhalila ve vedlejším poli 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo.
Přítomnost min je velkým problémem pro civilisty i zemědělce. Ukrajina bývala jedním z hlavních světových vývozců obilí, ale válka a kontaminovaná půda tuto roli výrazně oslabily.
Ministerstvo obrany vytvořilo národní centrum pro odminování (NMAC), které pomocí údajů z terénu vytváří mapu kontaminovaných, podezřelých a vyčištěných oblastí. Jenže mapa pokrývá pouze části pod ukrajinskou kontrolou. O území okupovaná Ruskem, nebo oblasti v blízkosti fronty, zůstává bez informací.
Podle odborníků to znamená, že i oblasti označené jako bezpečné mohou ve skutečnosti skrývat nevybuchlé munice. Některé miny mohou zůstat v zemi dlouho neobjevené.
Farmář Ihor Kňazev z Charkovské oblasti si stěžuje, že na odminování čeká už dlouho. „Každý rok slibují, že přijdou zítra. Ale nic se neděje,“ říká. Proto se rozhodl zkusit pole vyčistit sám – pomocí detektoru kovu. A měl štěstí. Když najel traktorem na minu, nevybuchla.
Příběh Kňazeva ukazuje realitu mnoha farmářů, kteří se snaží vrátit na svou půdu, ale nevědí, zda je bezpečná. Někteří se bojí, jiní to riskují – a někteří to odnesli zraněním nebo životem.
Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí – jejich pole pomohla vyčistit organizace FSD pomocí speciálního stroje. Ten narazil na desítky nebezpečných PFM-1 min, které dokážou zabít člověka i při lehkém šlápnutí.
Ale v sousedních polích měli demineři problém – půda byla plná kovového odpadu a detektory se staly nepoužitelnými. Neustále pípaly, většinou kvůli neškodným úlomkům.
V Korobčyne na jihu Ukrajiny zase pracovník zemědělské firmy Mykola Pereverzev postavil dálkově ovládaný traktor, aby najel na skryté miny. Jeden traktor byl výbuchem zničen. Postavil další a dál pracuje. Pole využívá k pěstování slunečnic – i když zůstává nejisté, co vše se ještě v zemi skrývá.
„I vojáci říkají: můžete stejným místem projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ shrnuje Pereverzev.
Ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval uvedl, že produkce obilí klesla ze 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů v roce 2025.
Na papíře má Ukrajina 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných jen 24 milionů hektarů. Do toho patří nejen kontaminovaná půda, ale také oblasti u fronty nebo okupované území.
Z 14 200 hektarů kontaminované zemědělské půdy bylo do května 2025 vyčištěno 11 800 hektarů. Tato čísla se ale nevztahují na podezřelé oblasti nebo ty, které jsou nyní nepřístupné.
Podle Paula Heslopa z Rozvojového programu OSN je těžké určit rozsah kontaminace – miny mohou být doslova miliony. Přesto věří, že strategický přístup může pomoci – prioritou mají být oblasti s kritickou infrastrukturou a místy, která jsou důležitá pro ekonomiku a život civilistů.
Například zemědělská oblast mezi Kyjevem a Charkovem už byla z velké části vyčištěna. Ale oblast kolem fronty zůstane nebezpečná ještě dlouho.
Pete Smith z Halo Trust uvádí, že Ukrajina je možná nejzaminovanější zemí světa. Přesto věří v pokrok – využívají se satelitní a dronové snímky, data se analyzují pixel po pixelu, pomáhá i umělá inteligence.
„Zatím to není průmyslový proces. Výsledky jsou skromné, ale technologie nám pomáhá zrychlit práci,“ říká.
Pro Viktorii Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, má práce smysl. Navzdory riziku říká, že nikdy nelitovala svého rozhodnutí.
„Mám to ráda. Jsou tu skvělí lidé a cítím se, jako bych si při práci odpočívala,“ říká.
A hlavně ví, proč to dělá: „Je tu hodně kontaminace. Farmáři nemohou pěstovat, nemohou pracovat. A naše země to opravdu potřebuje. Chci pomoct, aby se nám dařilo.“
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.