V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Před válkou pracovala Šynkar jako kadeřnice. Teď je jednou z 80 organizací v terénu, které se věnují odminování Ukrajiny. Pracuje pro britskou charitativní organizaci Halo Trust. Spolu s kolegy například odhalila ve vedlejším poli 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo.
Přítomnost min je velkým problémem pro civilisty i zemědělce. Ukrajina bývala jedním z hlavních světových vývozců obilí, ale válka a kontaminovaná půda tuto roli výrazně oslabily.
Ministerstvo obrany vytvořilo národní centrum pro odminování (NMAC), které pomocí údajů z terénu vytváří mapu kontaminovaných, podezřelých a vyčištěných oblastí. Jenže mapa pokrývá pouze části pod ukrajinskou kontrolou. O území okupovaná Ruskem, nebo oblasti v blízkosti fronty, zůstává bez informací.
Podle odborníků to znamená, že i oblasti označené jako bezpečné mohou ve skutečnosti skrývat nevybuchlé munice. Některé miny mohou zůstat v zemi dlouho neobjevené.
Farmář Ihor Kňazev z Charkovské oblasti si stěžuje, že na odminování čeká už dlouho. „Každý rok slibují, že přijdou zítra. Ale nic se neděje,“ říká. Proto se rozhodl zkusit pole vyčistit sám – pomocí detektoru kovu. A měl štěstí. Když najel traktorem na minu, nevybuchla.
Příběh Kňazeva ukazuje realitu mnoha farmářů, kteří se snaží vrátit na svou půdu, ale nevědí, zda je bezpečná. Někteří se bojí, jiní to riskují – a někteří to odnesli zraněním nebo životem.
Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí – jejich pole pomohla vyčistit organizace FSD pomocí speciálního stroje. Ten narazil na desítky nebezpečných PFM-1 min, které dokážou zabít člověka i při lehkém šlápnutí.
Ale v sousedních polích měli demineři problém – půda byla plná kovového odpadu a detektory se staly nepoužitelnými. Neustále pípaly, většinou kvůli neškodným úlomkům.
V Korobčyne na jihu Ukrajiny zase pracovník zemědělské firmy Mykola Pereverzev postavil dálkově ovládaný traktor, aby najel na skryté miny. Jeden traktor byl výbuchem zničen. Postavil další a dál pracuje. Pole využívá k pěstování slunečnic – i když zůstává nejisté, co vše se ještě v zemi skrývá.
„I vojáci říkají: můžete stejným místem projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ shrnuje Pereverzev.
Ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval uvedl, že produkce obilí klesla ze 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů v roce 2025.
Na papíře má Ukrajina 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných jen 24 milionů hektarů. Do toho patří nejen kontaminovaná půda, ale také oblasti u fronty nebo okupované území.
Z 14 200 hektarů kontaminované zemědělské půdy bylo do května 2025 vyčištěno 11 800 hektarů. Tato čísla se ale nevztahují na podezřelé oblasti nebo ty, které jsou nyní nepřístupné.
Podle Paula Heslopa z Rozvojového programu OSN je těžké určit rozsah kontaminace – miny mohou být doslova miliony. Přesto věří, že strategický přístup může pomoci – prioritou mají být oblasti s kritickou infrastrukturou a místy, která jsou důležitá pro ekonomiku a život civilistů.
Například zemědělská oblast mezi Kyjevem a Charkovem už byla z velké části vyčištěna. Ale oblast kolem fronty zůstane nebezpečná ještě dlouho.
Pete Smith z Halo Trust uvádí, že Ukrajina je možná nejzaminovanější zemí světa. Přesto věří v pokrok – využívají se satelitní a dronové snímky, data se analyzují pixel po pixelu, pomáhá i umělá inteligence.
„Zatím to není průmyslový proces. Výsledky jsou skromné, ale technologie nám pomáhá zrychlit práci,“ říká.
Pro Viktorii Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, má práce smysl. Navzdory riziku říká, že nikdy nelitovala svého rozhodnutí.
„Mám to ráda. Jsou tu skvělí lidé a cítím se, jako bych si při práci odpočívala,“ říká.
A hlavně ví, proč to dělá: „Je tu hodně kontaminace. Farmáři nemohou pěstovat, nemohou pracovat. A naše země to opravdu potřebuje. Chci pomoct, aby se nám dařilo.“
Pentagon, přesněji americký ministr obrany Pete Hegseth rozhodl o vyhazovu zpravodajské agentury Jeffreyho Kruseho. Informovala o tom BBC. Děje se tak jen pár dní poté, co Bílý dům zpochybnil závěry zpravodajců ohledně škod napáchaných úderem proti íránským jaderným zařízením.
V Česku se v posledních letech na poli televizních talk show objevil konkurent pro stálice Jana Krause a Karla Šípa. Honza Dědek si vybojoval své místo na obrazovkách Primy a snaží se nestát na místě. Po poradě s odborníky se pro nové díly rozhodl opustit svou ikonickou image.
Ukrajinské letectvo přišlo v brzkých hodinách sobotního dne o významnou osobnost. Úspěšný pilot stroje MiG-29 Serhij Bondar zemřel po úspěšném dokončení mise, která byla jeho poslední. Úmrtí letce potvrdilo armádní letectvo.
Po relativně chladnějším víkendu, který právě začíná, se má v Česku znovu oteplit. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. Maximální teploty se opět dostanou až k třicítce.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Americký prezident Donald Trump údajně odpověděl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který si mu postěžoval na opakující se ukrajinské útoky na ropovod Družba, jímž do Maďarska proudí ruská ropa.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Veronika Žilková během letních prázdnin slibovala fanouškům, že jim výhledově něco prozradí o novém projektu, v němž dostali roli, jakou prý v Česku ještě nikdy nehrála. Nyní jsme se konečně dozvěděli detaily.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.