V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Před válkou pracovala Šynkar jako kadeřnice. Teď je jednou z 80 organizací v terénu, které se věnují odminování Ukrajiny. Pracuje pro britskou charitativní organizaci Halo Trust. Spolu s kolegy například odhalila ve vedlejším poli 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo.
Přítomnost min je velkým problémem pro civilisty i zemědělce. Ukrajina bývala jedním z hlavních světových vývozců obilí, ale válka a kontaminovaná půda tuto roli výrazně oslabily.
Ministerstvo obrany vytvořilo národní centrum pro odminování (NMAC), které pomocí údajů z terénu vytváří mapu kontaminovaných, podezřelých a vyčištěných oblastí. Jenže mapa pokrývá pouze části pod ukrajinskou kontrolou. O území okupovaná Ruskem, nebo oblasti v blízkosti fronty, zůstává bez informací.
Podle odborníků to znamená, že i oblasti označené jako bezpečné mohou ve skutečnosti skrývat nevybuchlé munice. Některé miny mohou zůstat v zemi dlouho neobjevené.
Farmář Ihor Kňazev z Charkovské oblasti si stěžuje, že na odminování čeká už dlouho. „Každý rok slibují, že přijdou zítra. Ale nic se neděje,“ říká. Proto se rozhodl zkusit pole vyčistit sám – pomocí detektoru kovu. A měl štěstí. Když najel traktorem na minu, nevybuchla.
Příběh Kňazeva ukazuje realitu mnoha farmářů, kteří se snaží vrátit na svou půdu, ale nevědí, zda je bezpečná. Někteří se bojí, jiní to riskují – a někteří to odnesli zraněním nebo životem.
Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí – jejich pole pomohla vyčistit organizace FSD pomocí speciálního stroje. Ten narazil na desítky nebezpečných PFM-1 min, které dokážou zabít člověka i při lehkém šlápnutí.
Ale v sousedních polích měli demineři problém – půda byla plná kovového odpadu a detektory se staly nepoužitelnými. Neustále pípaly, většinou kvůli neškodným úlomkům.
V Korobčyne na jihu Ukrajiny zase pracovník zemědělské firmy Mykola Pereverzev postavil dálkově ovládaný traktor, aby najel na skryté miny. Jeden traktor byl výbuchem zničen. Postavil další a dál pracuje. Pole využívá k pěstování slunečnic – i když zůstává nejisté, co vše se ještě v zemi skrývá.
„I vojáci říkají: můžete stejným místem projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ shrnuje Pereverzev.
Ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval uvedl, že produkce obilí klesla ze 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů v roce 2025.
Na papíře má Ukrajina 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných jen 24 milionů hektarů. Do toho patří nejen kontaminovaná půda, ale také oblasti u fronty nebo okupované území.
Z 14 200 hektarů kontaminované zemědělské půdy bylo do května 2025 vyčištěno 11 800 hektarů. Tato čísla se ale nevztahují na podezřelé oblasti nebo ty, které jsou nyní nepřístupné.
Podle Paula Heslopa z Rozvojového programu OSN je těžké určit rozsah kontaminace – miny mohou být doslova miliony. Přesto věří, že strategický přístup může pomoci – prioritou mají být oblasti s kritickou infrastrukturou a místy, která jsou důležitá pro ekonomiku a život civilistů.
Například zemědělská oblast mezi Kyjevem a Charkovem už byla z velké části vyčištěna. Ale oblast kolem fronty zůstane nebezpečná ještě dlouho.
Pete Smith z Halo Trust uvádí, že Ukrajina je možná nejzaminovanější zemí světa. Přesto věří v pokrok – využívají se satelitní a dronové snímky, data se analyzují pixel po pixelu, pomáhá i umělá inteligence.
„Zatím to není průmyslový proces. Výsledky jsou skromné, ale technologie nám pomáhá zrychlit práci,“ říká.
Pro Viktorii Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, má práce smysl. Navzdory riziku říká, že nikdy nelitovala svého rozhodnutí.
„Mám to ráda. Jsou tu skvělí lidé a cítím se, jako bych si při práci odpočívala,“ říká.
A hlavně ví, proč to dělá: „Je tu hodně kontaminace. Farmáři nemohou pěstovat, nemohou pracovat. A naše země to opravdu potřebuje. Chci pomoct, aby se nám dařilo.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.