V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Před válkou pracovala Šynkar jako kadeřnice. Teď je jednou z 80 organizací v terénu, které se věnují odminování Ukrajiny. Pracuje pro britskou charitativní organizaci Halo Trust. Spolu s kolegy například odhalila ve vedlejším poli 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo.
Přítomnost min je velkým problémem pro civilisty i zemědělce. Ukrajina bývala jedním z hlavních světových vývozců obilí, ale válka a kontaminovaná půda tuto roli výrazně oslabily.
Ministerstvo obrany vytvořilo národní centrum pro odminování (NMAC), které pomocí údajů z terénu vytváří mapu kontaminovaných, podezřelých a vyčištěných oblastí. Jenže mapa pokrývá pouze části pod ukrajinskou kontrolou. O území okupovaná Ruskem, nebo oblasti v blízkosti fronty, zůstává bez informací.
Podle odborníků to znamená, že i oblasti označené jako bezpečné mohou ve skutečnosti skrývat nevybuchlé munice. Některé miny mohou zůstat v zemi dlouho neobjevené.
Farmář Ihor Kňazev z Charkovské oblasti si stěžuje, že na odminování čeká už dlouho. „Každý rok slibují, že přijdou zítra. Ale nic se neděje,“ říká. Proto se rozhodl zkusit pole vyčistit sám – pomocí detektoru kovu. A měl štěstí. Když najel traktorem na minu, nevybuchla.
Příběh Kňazeva ukazuje realitu mnoha farmářů, kteří se snaží vrátit na svou půdu, ale nevědí, zda je bezpečná. Někteří se bojí, jiní to riskují – a někteří to odnesli zraněním nebo životem.
Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí – jejich pole pomohla vyčistit organizace FSD pomocí speciálního stroje. Ten narazil na desítky nebezpečných PFM-1 min, které dokážou zabít člověka i při lehkém šlápnutí.
Ale v sousedních polích měli demineři problém – půda byla plná kovového odpadu a detektory se staly nepoužitelnými. Neustále pípaly, většinou kvůli neškodným úlomkům.
V Korobčyne na jihu Ukrajiny zase pracovník zemědělské firmy Mykola Pereverzev postavil dálkově ovládaný traktor, aby najel na skryté miny. Jeden traktor byl výbuchem zničen. Postavil další a dál pracuje. Pole využívá k pěstování slunečnic – i když zůstává nejisté, co vše se ještě v zemi skrývá.
„I vojáci říkají: můžete stejným místem projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ shrnuje Pereverzev.
Ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval uvedl, že produkce obilí klesla ze 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů v roce 2025.
Na papíře má Ukrajina 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných jen 24 milionů hektarů. Do toho patří nejen kontaminovaná půda, ale také oblasti u fronty nebo okupované území.
Z 14 200 hektarů kontaminované zemědělské půdy bylo do května 2025 vyčištěno 11 800 hektarů. Tato čísla se ale nevztahují na podezřelé oblasti nebo ty, které jsou nyní nepřístupné.
Podle Paula Heslopa z Rozvojového programu OSN je těžké určit rozsah kontaminace – miny mohou být doslova miliony. Přesto věří, že strategický přístup může pomoci – prioritou mají být oblasti s kritickou infrastrukturou a místy, která jsou důležitá pro ekonomiku a život civilistů.
Například zemědělská oblast mezi Kyjevem a Charkovem už byla z velké části vyčištěna. Ale oblast kolem fronty zůstane nebezpečná ještě dlouho.
Pete Smith z Halo Trust uvádí, že Ukrajina je možná nejzaminovanější zemí světa. Přesto věří v pokrok – využívají se satelitní a dronové snímky, data se analyzují pixel po pixelu, pomáhá i umělá inteligence.
„Zatím to není průmyslový proces. Výsledky jsou skromné, ale technologie nám pomáhá zrychlit práci,“ říká.
Pro Viktorii Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, má práce smysl. Navzdory riziku říká, že nikdy nelitovala svého rozhodnutí.
„Mám to ráda. Jsou tu skvělí lidé a cítím se, jako bych si při práci odpočívala,“ říká.
A hlavně ví, proč to dělá: „Je tu hodně kontaminace. Farmáři nemohou pěstovat, nemohou pracovat. A naše země to opravdu potřebuje. Chci pomoct, aby se nám dařilo.“
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.