V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Před válkou pracovala Šynkar jako kadeřnice. Teď je jednou z 80 organizací v terénu, které se věnují odminování Ukrajiny. Pracuje pro britskou charitativní organizaci Halo Trust. Spolu s kolegy například odhalila ve vedlejším poli 243 sovětských protitankových min TM-62, které mohou zničit celé vozidlo.
Přítomnost min je velkým problémem pro civilisty i zemědělce. Ukrajina bývala jedním z hlavních světových vývozců obilí, ale válka a kontaminovaná půda tuto roli výrazně oslabily.
Ministerstvo obrany vytvořilo národní centrum pro odminování (NMAC), které pomocí údajů z terénu vytváří mapu kontaminovaných, podezřelých a vyčištěných oblastí. Jenže mapa pokrývá pouze části pod ukrajinskou kontrolou. O území okupovaná Ruskem, nebo oblasti v blízkosti fronty, zůstává bez informací.
Podle odborníků to znamená, že i oblasti označené jako bezpečné mohou ve skutečnosti skrývat nevybuchlé munice. Některé miny mohou zůstat v zemi dlouho neobjevené.
Farmář Ihor Kňazev z Charkovské oblasti si stěžuje, že na odminování čeká už dlouho. „Každý rok slibují, že přijdou zítra. Ale nic se neděje,“ říká. Proto se rozhodl zkusit pole vyčistit sám – pomocí detektoru kovu. A měl štěstí. Když najel traktorem na minu, nevybuchla.
Příběh Kňazeva ukazuje realitu mnoha farmářů, kteří se snaží vrátit na svou půdu, ale nevědí, zda je bezpečná. Někteří se bojí, jiní to riskují – a někteří to odnesli zraněním nebo životem.
Manželé Sysenkovi z vesnice Kamjanka měli štěstí – jejich pole pomohla vyčistit organizace FSD pomocí speciálního stroje. Ten narazil na desítky nebezpečných PFM-1 min, které dokážou zabít člověka i při lehkém šlápnutí.
Ale v sousedních polích měli demineři problém – půda byla plná kovového odpadu a detektory se staly nepoužitelnými. Neustále pípaly, většinou kvůli neškodným úlomkům.
V Korobčyne na jihu Ukrajiny zase pracovník zemědělské firmy Mykola Pereverzev postavil dálkově ovládaný traktor, aby najel na skryté miny. Jeden traktor byl výbuchem zničen. Postavil další a dál pracuje. Pole využívá k pěstování slunečnic – i když zůstává nejisté, co vše se ještě v zemi skrývá.
„I vojáci říkají: můžete stejným místem projít pětkrát, a až pošesté to bouchne,“ shrnuje Pereverzev.
Ukrajinský ministr zemědělství Vitalij Koval uvedl, že produkce obilí klesla ze 84 milionů tun v roce 2021 na 56 milionů v roce 2025.
Na papíře má Ukrajina 42 milionů hektarů zemědělské půdy, ale kvůli válce je reálně dostupných jen 24 milionů hektarů. Do toho patří nejen kontaminovaná půda, ale také oblasti u fronty nebo okupované území.
Z 14 200 hektarů kontaminované zemědělské půdy bylo do května 2025 vyčištěno 11 800 hektarů. Tato čísla se ale nevztahují na podezřelé oblasti nebo ty, které jsou nyní nepřístupné.
Podle Paula Heslopa z Rozvojového programu OSN je těžké určit rozsah kontaminace – miny mohou být doslova miliony. Přesto věří, že strategický přístup může pomoci – prioritou mají být oblasti s kritickou infrastrukturou a místy, která jsou důležitá pro ekonomiku a život civilistů.
Například zemědělská oblast mezi Kyjevem a Charkovem už byla z velké části vyčištěna. Ale oblast kolem fronty zůstane nebezpečná ještě dlouho.
Pete Smith z Halo Trust uvádí, že Ukrajina je možná nejzaminovanější zemí světa. Přesto věří v pokrok – využívají se satelitní a dronové snímky, data se analyzují pixel po pixelu, pomáhá i umělá inteligence.
„Zatím to není průmyslový proces. Výsledky jsou skromné, ale technologie nám pomáhá zrychlit práci,“ říká.
Pro Viktorii Šynkar, která pro Halo Trust pracuje od května 2024, má práce smysl. Navzdory riziku říká, že nikdy nelitovala svého rozhodnutí.
„Mám to ráda. Jsou tu skvělí lidé a cítím se, jako bych si při práci odpočívala,“ říká.
A hlavně ví, proč to dělá: „Je tu hodně kontaminace. Farmáři nemohou pěstovat, nemohou pracovat. A naše země to opravdu potřebuje. Chci pomoct, aby se nám dařilo.“
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.