Dva čínští občané, Zhang Renbo (1991) a Wang Guangjun (1998), kteří byli zajati při boji na straně Ruska proti Ukrajině, promluvili v Kyjevě na tiskové konferenci o svých zkušenostech. Tvrdí, že se války účastnili dobrovolně a bez vědomí čínské vlády.
Wang podle serveru Kyiv Independent popsal, že krátce po zajetí ukrajinským vojákem byl vystaven chemickému útoku, který přičítá ruským silám. Díky pomoci ukrajinského vojáka, který ho vytáhl na čerstvý vzduch a ukryl v krytu, útok přežil. Oba zajatci zdůraznili, že se k nim Ukrajinci po celou dobu zajetí chovali slušně.
Podle jejich svědectví je do ruské armády nalákaly inzeráty na sociálních sítích, které slibovaly vysoké platy a bezplatné vyřízení dokumentů. Wang uvedl, že po příjezdu mu Rusové zabavili bankovní kartu a telefon, čímž ho připravili o možnost spravovat si vlastní finance. Zhang, původně hasič a záchranář z bohaté rodiny, byl nejprve najat na stavební práce, ale nakonec byl přinucen k vojenské službě.
Oba tvrdí, že byli podřízeni ruským velitelům a že snaha o útěk byla téměř nemožná kvůli přísné kontrole. Ani jeden prý během svého krátkého působení na frontě nezabíjel ukrajinské vojáky.
Zajatci ostře kritizovali Rusko a vyzvali své krajany, aby se války neúčastnili. „Těm (čínským) občanům, kteří se chtějí zúčastnit války, chceme říci, že by to neměli dělat, protože všechno, co jsme od Rusů slyšeli, byla lež,“ řekl Wang.
„Rusko není tak silné, jak jsme si mysleli, a Ukrajina není tak slabá, jak nám tvrdili,“ dodal Wang. Přiznávají, že je po návratu do Číny může čekat trest, ale přesto doufají v repatriaci během výměny zajatců.
Jejich výpovědi není možné zcela ověřit, protože byli pod ukrajinským dohledem. Přesto jejich příběh poukazuje na širší problém zahraničních žoldnéřů, které Rusko využívá ve své agresi proti Ukrajině.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
