Dva čínští občané, Zhang Renbo (1991) a Wang Guangjun (1998), kteří byli zajati při boji na straně Ruska proti Ukrajině, promluvili v Kyjevě na tiskové konferenci o svých zkušenostech. Tvrdí, že se války účastnili dobrovolně a bez vědomí čínské vlády.
Wang podle serveru Kyiv Independent popsal, že krátce po zajetí ukrajinským vojákem byl vystaven chemickému útoku, který přičítá ruským silám. Díky pomoci ukrajinského vojáka, který ho vytáhl na čerstvý vzduch a ukryl v krytu, útok přežil. Oba zajatci zdůraznili, že se k nim Ukrajinci po celou dobu zajetí chovali slušně.
Podle jejich svědectví je do ruské armády nalákaly inzeráty na sociálních sítích, které slibovaly vysoké platy a bezplatné vyřízení dokumentů. Wang uvedl, že po příjezdu mu Rusové zabavili bankovní kartu a telefon, čímž ho připravili o možnost spravovat si vlastní finance. Zhang, původně hasič a záchranář z bohaté rodiny, byl nejprve najat na stavební práce, ale nakonec byl přinucen k vojenské službě.
Oba tvrdí, že byli podřízeni ruským velitelům a že snaha o útěk byla téměř nemožná kvůli přísné kontrole. Ani jeden prý během svého krátkého působení na frontě nezabíjel ukrajinské vojáky.
Zajatci ostře kritizovali Rusko a vyzvali své krajany, aby se války neúčastnili. „Těm (čínským) občanům, kteří se chtějí zúčastnit války, chceme říci, že by to neměli dělat, protože všechno, co jsme od Rusů slyšeli, byla lež,“ řekl Wang.
„Rusko není tak silné, jak jsme si mysleli, a Ukrajina není tak slabá, jak nám tvrdili,“ dodal Wang. Přiznávají, že je po návratu do Číny může čekat trest, ale přesto doufají v repatriaci během výměny zajatců.
Jejich výpovědi není možné zcela ověřit, protože byli pod ukrajinským dohledem. Přesto jejich příběh poukazuje na širší problém zahraničních žoldnéřů, které Rusko využívá ve své agresi proti Ukrajině.
Společnost Boeing oznámila americkému letectvu, že dokáže dodat nové letouny Air Force One už v roce 2027 – ovšem pouze za předpokladu, že armáda přistoupí na zmírnění některých požadavků. Původně měla dvojice prezidentských letadel VC-25B dorazit v roce 2024, ale kvůli zpožděním se aktuální odhady posunuly až na roky 2028 nebo 2029, což vyvolalo kritiku ze strany prezidenta Donalda Trumpa.
Ruské dezinformační kanály opět rozpoutaly falešnou kampaň, tentokrát zaměřenou na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Propagandisté tvrdí, že záběry z nedávné cesty evropských lídrů do Kyjeva zachycují Macrona s "bílým sáčkem" údajně obsahujícím kokain. Ve skutečnosti však šlo pouze o složený kapesník, jak potvrdil server Meduza.
Pokud se ruský prezident Vladimir Putin nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů v Istanbulu, bude to podle Ukrajiny důkazem, že Moskva o ukončení války skutečně nestojí. Tvrdí to Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pokud Vladimir Putin odmítne přijet do Turecka, bude to poslední signál, že Rusko nechce ukončit tuto válku, že není ochotné a připravené na žádné vyjednávání,“ uvedl Jermak.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že vážně uvažuje o návštěvě Turecka, kde by se už ve čtvrtek 15. května mohlo odehrát přímé setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Zvažuji cestu do Istanbulu. Pokud uvidím, že se věci mohou skutečně posunout, možná tam poletím. Věřím, že oba lídři budou na místě,“ uvedl Trump v pondělí.
Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny na začátku října. Prezident Petr Pavel v úterý vyhlásil termín letošních parlamentních voleb. Rozhodnutí hlavy státu musí ještě posvětit premiér Petr Fiala (ODS).
Ruský prezident Vladimir Putin možná narazil na nečekanou odezvu, když odmítl výzvu k 30dennímu nepodmíněnému příměří a místo toho pozval Ukrajinu k přímému jednání v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento návrh přijal a oznámil, že je připraven se s Putinem setkat v Turecku 15. května. Tento krok zásadně mění pravidla hry a podle ukrajinských představitelů Putin takovou reakci neočekával.
Evropští spojenci Ukrajiny hodlají vyčkat na výsledek potenciálního setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než začnou tlačit na Spojené státy, aby uvalily nové sankce na Rusko. S odvoláním na nejmenované zdroje to uvedla agentura Bloomberg.
Ukrajinští pacienti s HIV se obávají, že jim dojdou životně důležité léky, protože Spojené státy zatím nerozhodly, zda zachovají financování zdravotnických služeb, které pomáhají bojovat s jednou z největších epidemií HIV v Evropě. Podle serveru Politico tak nemocní lidé čelí na Ukrajině apokalypse.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Od smrti Aničky Slováčkové, která rozesmutnila celé Česko, již uplynul více než měsíc. Bolest je stále přítomna zejména u nejbližších, v rodině ale podle nejnovějších informací došlo k zásadnímu momentu. Jde o Aniččinu maminku Dádu Patrasovou.
Karel Bláha sice nepatřil k úplně nejslavnějším českým zpěvákům, přesto na začátku měsíce oběhla smutná zpráva o jeho úmrtí celou zemi. Dnes se lidé s Bláhou naposledy rozloučili.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
