Dva čínští občané, Zhang Renbo (1991) a Wang Guangjun (1998), kteří byli zajati při boji na straně Ruska proti Ukrajině, promluvili v Kyjevě na tiskové konferenci o svých zkušenostech. Tvrdí, že se války účastnili dobrovolně a bez vědomí čínské vlády.
Wang podle serveru Kyiv Independent popsal, že krátce po zajetí ukrajinským vojákem byl vystaven chemickému útoku, který přičítá ruským silám. Díky pomoci ukrajinského vojáka, který ho vytáhl na čerstvý vzduch a ukryl v krytu, útok přežil. Oba zajatci zdůraznili, že se k nim Ukrajinci po celou dobu zajetí chovali slušně.
Podle jejich svědectví je do ruské armády nalákaly inzeráty na sociálních sítích, které slibovaly vysoké platy a bezplatné vyřízení dokumentů. Wang uvedl, že po příjezdu mu Rusové zabavili bankovní kartu a telefon, čímž ho připravili o možnost spravovat si vlastní finance. Zhang, původně hasič a záchranář z bohaté rodiny, byl nejprve najat na stavební práce, ale nakonec byl přinucen k vojenské službě.
Oba tvrdí, že byli podřízeni ruským velitelům a že snaha o útěk byla téměř nemožná kvůli přísné kontrole. Ani jeden prý během svého krátkého působení na frontě nezabíjel ukrajinské vojáky.
Zajatci ostře kritizovali Rusko a vyzvali své krajany, aby se války neúčastnili. „Těm (čínským) občanům, kteří se chtějí zúčastnit války, chceme říci, že by to neměli dělat, protože všechno, co jsme od Rusů slyšeli, byla lež,“ řekl Wang.
„Rusko není tak silné, jak jsme si mysleli, a Ukrajina není tak slabá, jak nám tvrdili,“ dodal Wang. Přiznávají, že je po návratu do Číny může čekat trest, ale přesto doufají v repatriaci během výměny zajatců.
Jejich výpovědi není možné zcela ověřit, protože byli pod ukrajinským dohledem. Přesto jejich příběh poukazuje na širší problém zahraničních žoldnéřů, které Rusko využívá ve své agresi proti Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump opět upozornil íránský režim, aby se nepokoušel o další vývoj jaderných zbraní. Washington je podle Trumpa připraven na další úder proti íránským jaderným zařízením.
Veronika Žilková je důkazem, že zamilovaní lidé občas dělají věci, které by jinak nedělali. Po Vánocích vyrazila se svým současným partnerem Ivanem Hubačem na dobrodružství v karavanu. Celé to ale začalo dost neslavně, což sama herečka přiznala na sociální síti.
V plném proudu je předposlední den kalendářního roku 2025 a v řadě domácností vrcholí přípravy na Silvestra. Pokud je odkládáte na poslední chvíli, měli byste vědět, jak budou ve středu otevřené obchody. Provozní doba bude oproti běžnému pracovnímu dni odlišná.
Dalších až 15 centimetrů sněhu může ve středu a ve čtvrtek napadnout v Česku, upozornili meteorologové. Varovali také před sněhovými jazyky či závějemi a silným větrem. V nárazech dosáhne rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.
Lele Vémola není v závěru letošního roku co závidět. Vánoce oslavila s dětmi sama, protože její manžel Karlos Vémola skončil v rukou policistů. To ale Slovenka samozřejmě svým ratolestem říci nemohla. Jak vysvětlila absenci tatínka při rozdávání dárků?
Člen prezidentské ochranky čelí obžalobě kvůli únorové nehodě pod vlivem alkoholu, která se stala v obci na Náchodsku, kde má prezident Petr Pavel chalupu. Šofér, který je od nehody mimo službu, může dostat až dvouletý trest odnětí svobody.
Americký prezident Donald Trump doufá, že brzy začne druhá fáze mírového plánu pro Pásmo Gazy. Šéf Bílého domu zároveň varoval Hamás před odplatou, pokud se hnutí rychle neodzbrojí. Trump se zároveň zastal Izraele a jeho politického lídra Benjamina Netanjahua.
Felix Slováček a Dáda Patrasová mají za sebou nejsmutnější Vánoce, jaké si pamatují. Poprvé totiž nesháněli dárky pro milovanou dceru Aničku, která letos podlehla vážné nemoci.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.