Dva čínští vojáci bojující na straně ruské armády padli do zajetí na východní Ukrajině. Informaci zveřejnil prezident Volodymyr Zelenskyj, podle nějž jde o vůbec první známý případ přímé účasti čínských státních příslušníků na straně ruských sil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že ukrajinské síly v Doněcké oblasti zajaly dva čínské občany, kteří bojovali v řadách ruské armády. Uvádí to CNN.
Zadržení podle něj není ojedinělé. „Máme informace, že v okupačních jednotkách je mnohem více čínských občanů než jen dva. Nyní zjišťujeme všechna fakta,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
Zelenskyj zároveň oznámil, že okamžitě pověřil šéfa ukrajinské diplomacie, aby se spojil s čínskou stranou. „Pověřil jsem ministra zahraničních věcí Ukrajiny, aby okamžitě kontaktoval Peking a zjistil, jak na to Čína zareaguje,“ sdělil. Podle jeho slov je ruské zapojení Číny do války varovným signálem. „Ruské zapojení Číny do této války v Evropě, ať už přímo nebo nepřímo, je jasným signálem, že Putin udělá cokoliv kromě ukončení války. Hledá způsoby, jak pokračovat v boji,“ dodal ukrajinský prezident.
Není přitom jasné, zda zajatí Číňané působí v ruské armádě jako regulérní vojáci, nebo se jedná o dobrovolníky. Západní představitelé pro CNN uvedli, že „v jejich případech nevidí důkaz státního sponzorství“. Kyjev přesto přistoupil k diplomatickým krokům. „Odsoudili jsme tuto skutečnost a požadovali vysvětlení,“ sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha s tím, že si Ukrajina předvolala čínského chargé d’affaires.
Na tiskové konferenci Zelenskyj apeloval na západní spojence a znovu vyzval k důsledné reakci. „Doufáme, že po této situaci budou Američané více mluvit s Ukrajinci a poté s Rusy. A doufáme, že čínská strana také odpoví,“ prohlásil. A dodal: „Je to další země, která vojensky podporuje ruskou invazi na Ukrajinu na straně Ruska. Je to další země po Íránu a severokorejské armádě.“
Čínské ministerstvo zahraničí zatím na dotazy médií nereagovalo. V lednu 2024 ale Peking na sociálních sítích varoval své občany, aby se vyhýbali konfliktům. „Vyhněte se zapojování do konfliktů v jakékoli formě – zejména se zdržte účasti na vojenských akcích kterékoli strany,“ uvedlo ministerstvo. Spojené státy přitom už dříve obvinily Čínu z podpory ruského zbrojního průmyslu. Podle Washingtonu Peking dodává Rusku strojírenské vybavení, mikroelektroniku, komponenty pro řízené střely a nitrocelulózu pro výrobu munice.
Mezitím pokračují boje i na jiných frontách. Ruské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že jeho síly znovu dobyly vesnici Gujevo v Kurské oblasti, kde Ukrajinci provedli překvapivý vpád na ruské území. „Ozbrojené síly Ruské federace pokračují v porážce formací ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Podle Institutu pro studium války (ISW) Moskva v oblasti v posledních dnech postoupila.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
