Dva čínští vojáci bojující na straně ruské armády padli do zajetí na východní Ukrajině. Informaci zveřejnil prezident Volodymyr Zelenskyj, podle nějž jde o vůbec první známý případ přímé účasti čínských státních příslušníků na straně ruských sil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý oznámil, že ukrajinské síly v Doněcké oblasti zajaly dva čínské občany, kteří bojovali v řadách ruské armády. Uvádí to CNN.
Zadržení podle něj není ojedinělé. „Máme informace, že v okupačních jednotkách je mnohem více čínských občanů než jen dva. Nyní zjišťujeme všechna fakta,“ uvedl Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
Zelenskyj zároveň oznámil, že okamžitě pověřil šéfa ukrajinské diplomacie, aby se spojil s čínskou stranou. „Pověřil jsem ministra zahraničních věcí Ukrajiny, aby okamžitě kontaktoval Peking a zjistil, jak na to Čína zareaguje,“ sdělil. Podle jeho slov je ruské zapojení Číny do války varovným signálem. „Ruské zapojení Číny do této války v Evropě, ať už přímo nebo nepřímo, je jasným signálem, že Putin udělá cokoliv kromě ukončení války. Hledá způsoby, jak pokračovat v boji,“ dodal ukrajinský prezident.
Není přitom jasné, zda zajatí Číňané působí v ruské armádě jako regulérní vojáci, nebo se jedná o dobrovolníky. Západní představitelé pro CNN uvedli, že „v jejich případech nevidí důkaz státního sponzorství“. Kyjev přesto přistoupil k diplomatickým krokům. „Odsoudili jsme tuto skutečnost a požadovali vysvětlení,“ sdělil ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha s tím, že si Ukrajina předvolala čínského chargé d’affaires.
Na tiskové konferenci Zelenskyj apeloval na západní spojence a znovu vyzval k důsledné reakci. „Doufáme, že po této situaci budou Američané více mluvit s Ukrajinci a poté s Rusy. A doufáme, že čínská strana také odpoví,“ prohlásil. A dodal: „Je to další země, která vojensky podporuje ruskou invazi na Ukrajinu na straně Ruska. Je to další země po Íránu a severokorejské armádě.“
Čínské ministerstvo zahraničí zatím na dotazy médií nereagovalo. V lednu 2024 ale Peking na sociálních sítích varoval své občany, aby se vyhýbali konfliktům. „Vyhněte se zapojování do konfliktů v jakékoli formě – zejména se zdržte účasti na vojenských akcích kterékoli strany,“ uvedlo ministerstvo. Spojené státy přitom už dříve obvinily Čínu z podpory ruského zbrojního průmyslu. Podle Washingtonu Peking dodává Rusku strojírenské vybavení, mikroelektroniku, komponenty pro řízené střely a nitrocelulózu pro výrobu munice.
Mezitím pokračují boje i na jiných frontách. Ruské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že jeho síly znovu dobyly vesnici Gujevo v Kurské oblasti, kde Ukrajinci provedli překvapivý vpád na ruské území. „Ozbrojené síly Ruské federace pokračují v porážce formací ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Podle Institutu pro studium války (ISW) Moskva v oblasti v posledních dnech postoupila.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
