Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
Na konferenci v Padově, kde své postoje prezentoval, Crosetto uvedl, že Evropa a USA již nejsou středem světového dění, a že globální rovnováha sil se dramaticky posunula. „Dříve byly Spojené státy a Evropa středem světa. Dnes existuje mnoho dalších aktérů, se kterými musíme budovat vztahy,“ prohlásil. Podle něj se Západ stále chová, jako bychom žili před 30 lety, ale svět se mezitím proměnil.
Crosetto zpochybnil, zda NATO skutečně plní svůj původní účel — tedy zajištění míru a společné obrany. Pokud má podle něj aliance tento cíl naplnit, musí se zásadně proměnit a aktivně se angažovat i v zemích globálního Jihu. Jinak podle něj selže v tom, čím měla být.
NATO se v posledních měsících zaměřuje na posilování obrany v Evropě v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Summit v Haagu má mimo jiné projednat zvýšení výdajového cíle až na 5 % HDP. Tento krok má uklidnit amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské státy za nízké obranné výdaje.
Itálie, která byla dlouhodobě jedním z nejnižších přispěvatelů v rámci aliance, oznámila letos v dubnu, že konečně dosáhne požadovaného cíle 2 % HDP. Přesto ale samotná aliance zůstává terčem kritiky některých italských politiků.
Kromě Crosetta se ozývají i další hlasy — například bývalý premiér Giuseppe Conte, který plánuje uspořádat alternativní „anti-NATO“ akci v Haagu den před začátkem oficiálního summitu.
Crosetto se ve svém vystoupení neomezil jen na NATO. Podobně tvrdě se vyjádřil i na adresu Evropské unie a Organizace spojených národů. „O Evropě mluvíme, jako by stále něco znamenala. Možná mohla, kdyby si vytvořila vlastní politickou roli, zahraniční politiku a obranu. Ale to neudělala. A její čas skončil — říkám to se smutkem,“ poznamenal.
Na adresu OSN byl ještě příkřejší: „OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa — žádnou. Méně než národní tým, méně než Čína, Indie nebo Izrael.“
Zatímco Crosetto alianci kritizuje, italská premiérka Giorgia Meloniová nadále deklaruje podporu NATO i Ukrajině. Při nedávném setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem označila alianci za „základní pilíř kolektivní obrany“.
Napětí mezi politickými postoji jednotlivých představitelů italské vlády tak poukazuje na vnitřní rozpory v zemi ohledně směřování obranné politiky a zahraniční orientace.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.