Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
Na konferenci v Padově, kde své postoje prezentoval, Crosetto uvedl, že Evropa a USA již nejsou středem světového dění, a že globální rovnováha sil se dramaticky posunula. „Dříve byly Spojené státy a Evropa středem světa. Dnes existuje mnoho dalších aktérů, se kterými musíme budovat vztahy,“ prohlásil. Podle něj se Západ stále chová, jako bychom žili před 30 lety, ale svět se mezitím proměnil.
Crosetto zpochybnil, zda NATO skutečně plní svůj původní účel — tedy zajištění míru a společné obrany. Pokud má podle něj aliance tento cíl naplnit, musí se zásadně proměnit a aktivně se angažovat i v zemích globálního Jihu. Jinak podle něj selže v tom, čím měla být.
NATO se v posledních měsících zaměřuje na posilování obrany v Evropě v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Summit v Haagu má mimo jiné projednat zvýšení výdajového cíle až na 5 % HDP. Tento krok má uklidnit amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské státy za nízké obranné výdaje.
Itálie, která byla dlouhodobě jedním z nejnižších přispěvatelů v rámci aliance, oznámila letos v dubnu, že konečně dosáhne požadovaného cíle 2 % HDP. Přesto ale samotná aliance zůstává terčem kritiky některých italských politiků.
Kromě Crosetta se ozývají i další hlasy — například bývalý premiér Giuseppe Conte, který plánuje uspořádat alternativní „anti-NATO“ akci v Haagu den před začátkem oficiálního summitu.
Crosetto se ve svém vystoupení neomezil jen na NATO. Podobně tvrdě se vyjádřil i na adresu Evropské unie a Organizace spojených národů. „O Evropě mluvíme, jako by stále něco znamenala. Možná mohla, kdyby si vytvořila vlastní politickou roli, zahraniční politiku a obranu. Ale to neudělala. A její čas skončil — říkám to se smutkem,“ poznamenal.
Na adresu OSN byl ještě příkřejší: „OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa — žádnou. Méně než národní tým, méně než Čína, Indie nebo Izrael.“
Zatímco Crosetto alianci kritizuje, italská premiérka Giorgia Meloniová nadále deklaruje podporu NATO i Ukrajině. Při nedávném setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem označila alianci za „základní pilíř kolektivní obrany“.
Napětí mezi politickými postoji jednotlivých představitelů italské vlády tak poukazuje na vnitřní rozpory v zemi ohledně směřování obranné politiky a zahraniční orientace.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.