Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
Na konferenci v Padově, kde své postoje prezentoval, Crosetto uvedl, že Evropa a USA již nejsou středem světového dění, a že globální rovnováha sil se dramaticky posunula. „Dříve byly Spojené státy a Evropa středem světa. Dnes existuje mnoho dalších aktérů, se kterými musíme budovat vztahy,“ prohlásil. Podle něj se Západ stále chová, jako bychom žili před 30 lety, ale svět se mezitím proměnil.
Crosetto zpochybnil, zda NATO skutečně plní svůj původní účel — tedy zajištění míru a společné obrany. Pokud má podle něj aliance tento cíl naplnit, musí se zásadně proměnit a aktivně se angažovat i v zemích globálního Jihu. Jinak podle něj selže v tom, čím měla být.
NATO se v posledních měsících zaměřuje na posilování obrany v Evropě v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Summit v Haagu má mimo jiné projednat zvýšení výdajového cíle až na 5 % HDP. Tento krok má uklidnit amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské státy za nízké obranné výdaje.
Itálie, která byla dlouhodobě jedním z nejnižších přispěvatelů v rámci aliance, oznámila letos v dubnu, že konečně dosáhne požadovaného cíle 2 % HDP. Přesto ale samotná aliance zůstává terčem kritiky některých italských politiků.
Kromě Crosetta se ozývají i další hlasy — například bývalý premiér Giuseppe Conte, který plánuje uspořádat alternativní „anti-NATO“ akci v Haagu den před začátkem oficiálního summitu.
Crosetto se ve svém vystoupení neomezil jen na NATO. Podobně tvrdě se vyjádřil i na adresu Evropské unie a Organizace spojených národů. „O Evropě mluvíme, jako by stále něco znamenala. Možná mohla, kdyby si vytvořila vlastní politickou roli, zahraniční politiku a obranu. Ale to neudělala. A její čas skončil — říkám to se smutkem,“ poznamenal.
Na adresu OSN byl ještě příkřejší: „OSN má ve světě stejnou váhu jako Evropa — žádnou. Méně než národní tým, méně než Čína, Indie nebo Izrael.“
Zatímco Crosetto alianci kritizuje, italská premiérka Giorgia Meloniová nadále deklaruje podporu NATO i Ukrajině. Při nedávném setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem označila alianci za „základní pilíř kolektivní obrany“.
Napětí mezi politickými postoji jednotlivých představitelů italské vlády tak poukazuje na vnitřní rozpory v zemi ohledně směřování obranné politiky a zahraniční orientace.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.