Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Hlavním tématem pro americkou veřejnost zůstává tíživá ekonomická situace a vysoké životní náklady. Lidé pociťují zdražování potravin i bydlení, přičemž úrokové sazby u hypoték nedávno přesáhly hranici sedmi procent. Prezident Trump přitom hovoří o nadcházejícím ekonomickém zlatém věku a tvrdí, že se mu podařilo ceny potravin výrazně snížit. Způsobenou inflaci pak připisuje bývalému prezidentovi Joeu Bidenovi, který z úřadu odešel před devatenácti měsíci.
Nespokojenost obyvatel s hospodářským vývojem potvrzují i konkrétní čísla z průzkumu veřejného mínění. Důvěru v Trumpovo zvládání ekonomiky vyjádřilo pouze sedmadvacet procent dotázaných a podobně nízké procento považuje současné hospodářské podmínky za dobré. Dvě třetiny Američanů přitom označují ekonomiku za zcela zásadní téma pro své rozhodování u volebních uren.
Dalším zdrojem napětí je pokračující válečný konflikt s Íránem, který brzy vstoupí do svého sedmého měsíce. Rostoucí ceny benzinu a nafty dráždí nejen demokratické, ale i republikánské voliče. Tři čtvrtiny Američanů jsou přesvědčeny, že prezident nemá jasný plán, jak tento konflikt ukončit. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prezident naznačil, že váhá mezi snahou Írán zničit a uzavřením dohody.
Trumpovo řešení konfliktu schvaluje pouze šestadvacet procent lidí a dvě třetiny respondentů se domnívají, že Spojené státy ve válce nevítězí. Rozdílné pohledy se projevují také v přístupu k umělé inteligenci, ze které mají občanští voliči čím dál větší strach. Zatímco sedm z deseti Američanů požaduje přísnější státní regulaci technologií, prezident na sociálních sítích uvedl, že chce ponechat situaci bez zásahů.
Donald Trump tak postupuje v rozporu se sliby ze své volební kampaně, kdy kladl důraz na snižování cen a vynechání nových válek. Ačkoliv plní závazky ohledně zabezpečení jižní hranice, tvrdé deportační razie odrazují klíčové umírněné a hispánské voliče. Prezident se raději soustředí na osobní projekty, jako je návrh na výstavbu vítězného oblouku ve Washingtonu. Podle analytiků to svědčí o jeho izolaci uvnitř Bílého domu, kde ho obklopují úředníci zahrnující ho chválou.
Průběžné volby v prvním funkčním období prezidenta obvykle znamenají odvetu voličů za nesplněné sliby, jak se přesvědčil Barack Obama v roce 2010. Volby ve druhém období naopak často odhalují únavu prezidentství a touhu veřejnosti po změně, což zažil George W. Bush v roce 2006. Donald Trump, který získal druhý mandát po čtyřleté přestávce, nyní čelí riziku splynutí obou těchto negativních faktorů. Pro republikánské kandidáty svázané s nepopulárním prezidentem představuje tato situace značné komplikace.
Demokraté využívají prezidentovy nepopularity k útokům na jeho soupeře z Republikánské strany. Maineský kandidát Troy Jackson varoval, že republikáni dělají z lidí hlupáky, když tvrdí, že ekonomika je silná. Senátor Jon Ossoff z Georgie zase propojuje válku s rostoucími životními náklady a obviňuje prezidenta z prohlubování konfliktu. Starostka města Scranton Paige Cognetti zase kritizuje energeticky náročná datová centra pro umělou inteligenci.
Pro Demokratickou stranu však výsledky průzkumů nepředstavují automatickou záruku vítězství. Náskok demokratů před republikány činí v preferencích osm procentních bodů, což je o čtyři body méně než ve stejném období Trumpova prvního mandátu. Samotní kongresoví demokraté se těší podpoře pouhé čtvrtiny obyvatel. Voliči jsou navíc rozpolcení v otázce, zda by demokraté dokázali zlepšit životní náklady, osobní finance či zahraniční politiku.
Strana se navíc potýká s vnitřním ideologickým bojem mezi progresivním křídlem a umírněnými členy bližšími politickému středu. Těsná většina v kterékoli komoře Kongresu by tak mohla čelit podobným sporům, jaké v minulých letech brzdily republikány. Omezením pro demokraty zůstává také masivní finanční zázemí republikánských dárců a samotného prezidenta.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.