Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Elon Musk aktivoval satelitní službu Starlink nad Ukrajinou krátce po zahájení ruské invaze v roce 2022. Od té doby se systém stal klíčovým nástrojem pro komunikaci ukrajinské armády i pro řízení bezpilotních letounů na bojišti. Síť však v současné době nefunguje nad samotným ruským územím. Rozšíření pokrytí by tak ukrajinským jednotkám poskytlo zásadní technickou výhodu při obraně vlastního území před vzdušnými údery.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během konání Valného shromáždění OSN v New Yorku setkal s předními představiteli z Wall Street. Cílem jednání bylo přilákat zahraniční investice, které by pomohly financovat obnovu země a posílit její ekonomiku. Setkání zprostředkovala americká banka Citigroup společně s Americkou obchodní komorou za účasti zástupců více než dvaceti významných firem. Diskuse se soustředila především na opatření, která Ukrajině pomohou překonat nadcházející zimní období.
Ukrajinská ekonomika čelí hluboké rozpočtové krizi, kterou dále prohlubují stupňující se ruské útoky na kritickou infrastrukturu a exportní odvětví. Denní náklady na vedení války vzrostly pro ukrajinský stát na přibližně 190 milionů dolarů. Kyjev se proto snaží zajistit potřebné finanční zdroje a soukromé investice ještě před příchodem zimy. Ruské údery na energetickou síť totiž ohrožují fungování celého hospodářství i životní podmínky obyvatelstva.
Dánská vojenská zpravodajská služba ve své nejnovější zprávě varovala před možným omezeným vojenským útokem Ruska proti některé ze zemí NATO. Podle dánských analytiků existuje nízké, ale rostoucí riziko ruských úderů dlouhého dosahu na infrastrukturu Severoatlantické aliance podporující Ukrajinu. Zpráva zmínila také možnost nevelkého průniku ruských jednotek bez označení na území sousedního státu. Zveřejnění varování následovalo krátce po požáru stanice satelitní sítě Starlink ve středním Polsku, který místní úřady označily za akt sabotáže.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na varování dánské rozvědky prohlásil, že aliance je plně schopna zvládat incidenty spojené se sabotážemi i drony. Podle Rutteho má NATO připraveny kvalitní akční plány pro řešení těchto hrozeb v celé Evropě. Šéf aliance zdůraznil, že rostoucí počet hybridních incidentů v členských státech ukazuje na zhoršující se situaci ruského prezidenta Vladimira Putina. Obyvatelé dvaatřiceti členských zemí mohou zůstat podle jeho slov klidní, neboť Putin ve válce na Ukrajině nevítězí.
Ruské drony a rakety v průběhu čtvrtka opět zasáhly Kyjev a severovýchodní oblasti Ukrajiny, kde si útoky vyžádaly nejméně osm lidských životů. Při náletu na ukrajinskou metropoli zahynuli dva lidé a došlo k poškození devíti obytných domů, pošty, skladů a desítek automobilů. Útok zasáhl také objekt porodnice. Další ruský úder směřoval na zemědělský podnik v Charkovské oblasti, kde výbuch ve skladu zeleniny usmrtil šest lidí a dalších dvanáct zranil.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil v New Yorku navýšení diplomatického úsilí o obnovení černomořského obilného koridoru. Erdogan uvedl před tureckými novináři, že Turecko zrychluje veškeré kroky směřující k opětovnému spuštění této klíčové námořní cesty. O celé záležitosti znovu jednal s ukrajinským prezidentem Zelenským, od něhož obdržel kladnou reakci. Obnovení bezpečné přepravy obilí zůstává významným tématem pro stabilizaci globálního trhu s potravinami.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.