Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Jedním z nejvýraznějších projektů je přestavba Východního křídla Bílého domu, která byla původně prezentována jako příprava nového společenského sálu. Projekt byl následně přehodnocen a oficiálně označen za masivní podzemní vojenské zařízení, jehož bezpečnostní potřeby mají obhájit náklady ve výši přibližně 400 milionů dolarů. Přestože prezident dříve sliboval financování ze soukromých zdrojů, stavba má být hrazena z peněz daňových poplatníků. Výška a hmotnost nadzemního sálu mají podle armádních činitelů chránit podzemní komplex před přímým vojenským zásahem.
Ochrana Bílého domu a přilehlých oblastí si vyžaduje také dlouhodobou přítomnost vojenských sil přímo v ulicích města. Nasazení příslušníků Národní gardy v turisticky exponovaných lokalitách bylo prodlouženo až do konce Trumpova funkčního období. Podle odhadů Pentagonu poskytnutých zákonodárcům si toto opatření vyžádá dalších 1,4 miliardy dolarů. Tato částka se přitom připočítává k již vynaloženým stovkám milionů dolarů na dosavadní operace.
Součástí nového bezpečnostního konceptu má být i plánovaný vítězný oblouk, který prezident popsal na sociálních sítích. Tato konstrukce má sloužit jako vojenský komplex vybavený jako hnízdo pro odstřelovače, sklad zbraní a munice i stanoviště pro bezpilotní letouny. Projekt získal povolení od Federálního úřadu pro letectví vzhledem k výšce 250 stop, která neohrožuje letový provoz na blízkém Letišti Ronalda Reagana. Zástupci bezpečnostních složek však poukazují na to, že americké zákony zakazují použití armády proti vlastním občanům a město již disponuje specializovanými policejními týmy.
Argument národní bezpečnosti byl administrativou využit také k omezení přístupu vybraných novinářů do Bílého domu. Z tiskových prostor byly vykázány redakce stanic CNN a MS NOW společně s deníkem Politico pod záminkou boje proti takzvaným falešným zprávám. Dotčené mediální organizace reagovaly podáním žalob, v nichž se odvolávají na První dodatek americké ústavy garantující svobodu slova a tisku. Bílý dům je přitom již dlouhodobě považován za jedno z nejlépe zabezpečených míst na světě a krytem disponuje od čtyřicátých let minulého století.
Okolo prezidentského sídla se zároveň postupně rozšiřuje fyzické bezpečnostní pásmo. Jižně od Bílého domu zůstává uzavřena oblast Ellipse, kde probíhá úprava trávníku a výstavba nové přistávací plochy pro vrtulníky. Na severní straně v Lafayette Square instalovala Tajná služba oplocení a navrhuje zřízení stálých bran, které by umožnily prostor kdykoliv uzavřít. Podle Tajné služby mají tyto uzávěry zůstat v platnosti mimo jiné během nadcházející návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Vláda zároveň prosazuje výrazné navýšení celkových výdajů na obranu a vojenskou infrastrukturu. Donald Trump přislíbil vybudování raketového obranného štítu s názvem Zlatá kopule, který je koncipován po vzoru izraelského systému Iron Dome. Vzhledem k rozloze Spojených států jsou však finanční náklady na tento projekt astronomické. Prezident navrhuje zvýšení vojenského rozpočtu na přibližně 1,5 bilionu dolarů, což představuje nárůst o čtyřicet procent, který dosud nepodlehl schválení Kongresem.
Historicky bylo hlavní město Washington terčem vojenských útoků pouze výjimečně, například během britského vpádu v roce 1814 nebo při teroristických útocích v září 2001. V období občanské války bylo město obklopeno prstencem vojenských pevností, z nichž se postupem času staly veřejné parky. Přestože prezident a jeho příznivci označují současný příliv imigrantů za invazi, neexistují důkazy o tom, že by hlavnímu městu hrozil přímý vnější vojenský útok. Bezpečnostní hrozby pro americké prezidenty v moderní historii vycházejí především z vnitřních rizik a pokusů o atentát.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.